Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Seriál M*A*S*H slaví 50 let od prvního natáčení

Seriál M*A*S*H slaví 50 let od prvního natáčení

Mash
Mash
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

M*A*S*H je ame­ric­ký váleč­ný komediálně-dramatický tele­viz­ní seri­ál, kte­rý se vysí­lal na sta­ni­ci CBS v letech 1972 až 1983. Vytvořil ho Larry Gelbart jako prv­ní původ­ní spin-off seri­ál adap­to­va­ný pod­le celo­ve­čer­ní­ho fil­mu M*A*S*H z roku 1970, kte­rý zase vychá­zel z romá­nu Richarda Hookera MASH: Román o třech armád­ních dok­to­rech z roku 1968. Seriál, kte­rý vzni­kl ve spo­lu­prá­ci s 20th Century Fox Television pro CBS, sle­du­je tým léka­řů a pomoc­né­ho per­so­ná­lu umís­tě­né­ho v „4077. mobil­ní armád­ní chi­rur­gic­ké nemoc­ni­ci“ v Uijeongbu v Jižní Koreji během korej­ské vál­ky (1950-53).

V prv­ních třech sezó­nách seri­á­lu hrá­li Alan Alda jako chi­rurg kapi­tán Benjamin Franklin „Hawkeye“ Pierce, Wayne Rogers jako chi­rurg kapi­tán Trapper John McIntyre, McLean Stevenson jako veli­tel roty por. plu­kov­ník Henry Blake, Loretta Switová jako vrch­ní sest­ra major Margaret „Hot Lips“ Houlihanová, Larry Linville jako chi­rurg major Frank Burns, Gary Burghoff jako úřed­ník roty desát­ník Walter Eugene „Radar“ O’Reilly, Jamie Farr jako zdra­vot­ník desát­ník Maxwell Klinger a William Christopher jako kap­lan 1. poru­čík otec John Patrick Francis Mulcahy. Na kon­ci tře­tí série Rogers a Stevenson seri­ál opus­ti­li, jejich posta­vy byly vypsá­ny a nahra­di­li je Mike Farrell jako chi­rurg kapi­tán B. J. Hunnicutt a Harry Morgan jako chi­rurg plu­kov­ník Sherman T. Potter jako nový velí­cí důstoj­ník. Po páté sezó­ně ode­šel Linville a nahra­dil ho David Ogden Stiers jako chi­rurg major Charles Emerson Winchester III. Na začát­ku osmé sezó­ny seri­ál opus­til Burghoff; Klinger (Farr) byl pře­su­nut na mís­to rot­né­ho Radara, zatím­co G. W. Bailey se při­po­jil k obsa­ze­ní a hrál rot­né­ho Luthera Rizza, ser­žan­ta auto­par­ku jed­not­ky. Mezi dal­ší her­ce, kte­ří v seri­á­lu dlou­ho půso­bi­li, pat­ří Kellye Nakahara jako zdra­vot­ní sest­ra Kellye, Jeff Maxwell jako vojín Igor Straminsky, Allan Arbus jako psy­chi­atr major Sidney Freedman a Edward Winter jako zpra­vo­daj­ský důstoj­ník plu­kov­ník Sam Flagg.

V titul­ko­vé sek­ven­ci seri­á­lu je pou­ži­ta instru­men­tál­ní ver­ze pís­ně „Suicide Is Painless“, kte­rá je zněl­kou původ­ní­ho fil­mu. Seriál vzni­kl poté, co se nezda­řil pokus o zfil­mo­vá­ní pokra­čo­vá­ní původ­ní kni­hy, M*A*S*H Goes to Maine. Televizní seri­ál je nej­zná­měj­ším dílem M*A*S*H a jed­ním z nej­sle­do­va­něj­ších pořa­dů v his­to­rii ame­ric­ké tele­vi­ze. Při svém prv­ním uve­de­ní v brit­ské tele­vi­zi byl vysí­lán bez lau­gh trac­ku. Jeho závě­reč­ná epi­zo­da „Goodbye, Farewell and Amen“ byla od roku 1983 do roku 2010 nej­sle­do­va­něj­ším tele­viz­ním pořa­dem v ame­ric­ké his­to­rii a zůstá­vá nej­sle­do­va­něj­ším finá­le jaké­ho­ko­li tele­viz­ní­ho seri­á­lu i nej­sle­do­va­něj­ší epi­zo­dou seri­á­lu pod­le scé­ná­ře.

Název je zkrat­kou pro Mobile Army Surgical Hospital (Mobilní armád­ní chi­rur­gic­ká nemoc­ni­ce).

Děj

M*A*S*H se vysí­lal kaž­dý týden na sta­ni­ci CBS a vět­ši­na epi­zod měla dél­ku půl hodi­ny. Seriál je obvykle řazen do kate­go­rie situ­ač­ních kome­dií, ačko­li kvů­li čas­to dra­ma­tic­ké­mu námě­tu byl ozna­čo­ván také jako „čer­ná kome­die“ nebo „dra­me­die“.

Seriál je ansám­blo­vým dílem, kte­rý se točí kolem klí­čo­vé­ho per­so­ná­lu mobil­ní armád­ní chi­rur­gic­ké nemoc­ni­ce (MASH) armá­dy Spojených stá­tů v době korej­ské vál­ky (1950-53). Hvězdičky v názvu nejsou sou­čás­tí vojen­ské­ho názvoslo­ví a byly kre­a­tiv­ně zave­de­ny v romá­nu a pou­ži­ty pou­ze na pla­ká­tech k fil­mo­vé ver­zi, niko­liv ve sku­teč­ném fil­mu. „4077. MASH“ byla jed­nou z něko­li­ka chi­rur­gic­kých jed­no­tek v Koreji.

Počáteční sezó­ny se vysí­la­ly v hlav­ním vysí­la­cím čase v době, kdy ješ­tě pro­bí­ha­la vál­ka ve Vietnamu; seri­ál byl nucen jít po ten­ké hra­ni­ci, aby tuto vál­ku komen­to­val a záro­veň pro­ti ní zdán­li­vě nepro­tes­to­val. Diskurz seri­á­lu pod rouš­kou kome­die čas­to zpo­chyb­ňo­val, zesměš­ňo­val a potý­kal se s rolí Ameriky ve stu­de­né vál­ce.

Epizody byly zamě­ře­ny jak na děj, tak na posta­vy, při­čemž něko­lik z nich vyprá­vě­la jed­na z postav seri­á­lu jako obsah dopi­su domů. Tón seri­á­lu se mohl od jed­né epi­zo­dy ke dru­hé měnit od hloupé­ho k stříz­li­vé­mu, při­čemž mezi civil­ní­mi odve­den­ci 4077 - Hawkeye, Trapper Johnem a B.J. - čas­to dochá­ze­lo k dra­ma­tic­ké­mu napě­tí. Hunnicuttem - kte­ří jsou napří­klad nuce­ni opus­tit své domo­vy, aby se sta­ra­li o raně­né a umí­ra­jí­cí ve vál­ce, a posta­va­mi z „řado­vé armá­dy“, jako jsou Margaret Houlihanová a plu­kov­ník Potter, kte­ří mají ten­den­ci repre­zen­to­vat vlas­te­nec­tví a povin­nost (i když Houlihanová a Potter by někdy moh­li repre­zen­to­vat i dru­hou per­spek­ti­vu). Další posta­vy, jako jsou pod­plu­kov­ník Blake, major Winchester a desát­ník Klinger, pomá­ha­jí demon­stro­vat růz­né posto­je ame­ric­kých civi­lis­tů k živo­tu v armá­dě, zatím­co hos­tu­jí­cí posta­vy, kte­ré hra­jí her­ci jako Eldon Quick, Herb Voland, Mary Wickes a Tim O’Connor, také pomá­ha­jí pro­hlou­bit dis­ku­si o mís­tě Ameriky jako účast­ní­ka stu­de­né vál­ky a tvůr­ce míru.

Produkce

Scénář

S postu­pem seri­á­lu došlo k výraz­né­mu posu­nu od pri­már­ně kome­di­ál­ní­ho s dra­ma­tic­kým pod­tex­tem k dra­ma­tu s kome­di­ál­ním pod­tex­tem. Bylo to spí­še důsled­kem změn ve scé­náris­tic­kém a pro­dukč­ním štá­bu než odcho­dem her­ců McLeana Stevensona, Larryho Linvilla, Wayna Rogerse a Garyho Burghoffa. Spolutvůrce seri­á­lu a autor kome­dií Larry Gelbart ode­šel po čtvr­té sérii, prv­ní s Mikem Farrellem a Harrym Morganem. To mělo za násle­dek, že Farrell a Morgan měli pou­ze jed­nu sezó­nu, kdy čet­li scé­ná­ře s Gelbartovým komic­kým timin­gem, kte­rý určo­val atmo­sfé­ru a ryt­mus 1.-4. sezó­ny s před­chůd­ci Rogersem, respek­ti­ve Stevensonem. Larry Linville (komic­ká tvář seri­á­lu) a výkon­ný pro­du­cent Gene Reynolds ode­šli na kon­ci 5. sezó­ny v roce 1977, což ved­lo k tomu, že M*A*S*H byl na začát­ku 6. sezó­ny, kte­rá byla debu­tem éry Charlese Winchestera, zce­la zba­ven své­ho původ­ní­ho kome­di­ál­ní­ho zákla­du.

Zatímco Gelbart a Reynolds byli kome­di­ál­ním hla­sem M*A*S*H v prv­ních pěti sezó­nách (1972-1977), Alan Alda a nově pový­še­ný výkon­ný pro­du­cent Burt Metcalfe se sta­li novým dra­ma­tic­kým hla­sem M*A*S*H v 6.-11. sezó­ně. Na začát­ku 8. sezó­ny (1979-1980) došlo ke kom­plet­ní obmě­ně scé­náris­tic­ké­ho týmu a po odcho­du Garyho Burghoffa se M*A*S*H pro­je­vil výraz­ně odliš­ně a vědo­mě se pohy­bo­val na pome­zí kome­die a dra­ma­tu.

Konec vál­ky ve Vietnamu v roce 1975 byl význam­ným fak­to­rem, proč se dějo­vé linie sta­ly méně poli­tic­ký­mi a více cha­rak­te­ro­vý­mi. V něko­li­ka epi­zo­dách se expe­ri­men­to­va­lo s vybo­če­ním z for­má­tu sit­co­mu:

- „Úhel pohle­du“ - zob­ra­ze­ný z pohle­du vojá­ka se zra­ně­ním na krku

- „Sny“ - Aldaův nápad, kde během zápla­vy ztrát pří­sluš­ní­ci 4077 stří­da­vě pod­ři­mu­jí, což divá­ko­vi umož­ňu­je sle­do­vat sou­čas­ně lyric­ké i zne­po­ko­ji­vé sny

- „Válka pro všech­ny roč­ní obdo­bí“ - obsa­hu­je dějo­vou linii, kte­rá se ode­hrá­vá v prů­bě­hu roku 1951

- „Čas živo­ta“ - před­chůd­ce ame­ric­ké­ho tele­viz­ní­ho seri­á­lu 24, vyu­ží­vá meto­du vyprá­vě­ní v reál­ném čase

Další změ­nou bylo prol­nu­tí dějo­vých linií zalo­že­ných na sku­teč­ných udá­los­tech a vývo­ji medi­cí­ny, kte­ré se zhmot­ni­ly během korej­ské vál­ky. Producenti pro­ved­li roz­sáh­lý výzkum, včet­ně roz­ho­vo­rů se sku­teč­ný­mi chi­rur­gy a per­so­ná­lem MASH, aby vytvo­ři­li dějo­vé linie, kte­ré mají koře­ny v samot­né vál­ce. Do růz­ných epi­zod byly zakom­po­no­vá­ny udá­los­ti z počát­ku 50. let, jako byla McCarthyho éra, růz­né spor­tov­ní udá­los­ti a hvězd­ná kari­é­ra Marilyn Monroe, a ten­to trend pokra­čo­val až do kon­ce seri­á­lu.

I když si seri­ál díky těm­to změ­nám udr­žel popu­la­ri­tu, nako­nec mu začal dochá­zet tvůr­čí dech. Lékaři z korej­ské vál­ky pra­vi­del­ně kon­tak­to­va­li pro­du­cen­ty se zážit­ky, o kte­rých si mys­le­li, že by moh­ly být dobrou záplet­kou, jen aby se dozvě­dě­li, že nápad byl již dří­ve pou­žit. Harry Morgan při­znal, že v devá­té sezó­ně (1980-1981) cítil, že se „začí­na­jí pro­je­vo­vat trh­li­ny“. Alda si přál, aby 10. sezó­na (1981-1982) byla posled­ní sezó­nou M*A*S*H, ale na žádost CBS se nechal pře­svěd­čit, aby nato­čil mír­ně zkrá­ce­nou 11. sezó­nu spo­je­nou s roz­luč­ko­vým fil­mo­vým finá­le. Nakonec měla 11. sezó­na 15 epi­zod (ačko­li šest z nich bylo nato­če­no během 10. sezó­ny a zůsta­lo pře­lo­že­no) a 2⁄2 hodi­no­vý film, kte­rý byl pova­žo­ván za pět epi­zod a byl nato­čen před zbý­va­jí­cí­mi deví­ti epi­zo­da­mi. Poslední vyro­be­nou epi­zo­dou byla před­po­sled­ní odvy­sí­la­ná epi­zo­da „As Time Goes By“. Závěrečný film seri­á­lu s názvem „Sbohem, šáte­ček a amen“ se stal se 106 mili­o­ny divá­ků nej­sle­do­va­něj­ším ame­ric­kým tele­viz­ním vysí­lá­ním v teh­dej­ší his­to­rii.

Místo natáčení.

4077. díl se sklá­dal ze dvou samo­stat­ných sad. Venkovní scé­na v horách poblíž Malibu (Calabasas, okres Los Angeles, Kalifornie) (34°5′47.55″N 118°44′41.24″W) byla pou­ži­ta pro vět­ši­nu exte­ri­é­ro­vých a sta­no­vých scén pro kaž­dou sezó­nu. Jednalo se o stej­nou loka­li­tu, na kte­ré se natá­čel film, i když počet sta­nů byl sní­žen a u něko­li­ka sta­nů došlo ke změ­nám polo­hy pro tele­viz­ní pořad. Vnitřní kuli­sy na scé­ně 09 ve Fox Studios v Century City byly pou­ži­ty pro inte­ri­é­ro­vé scé­ny po celou dobu trvá­ní seri­á­lu. Později, poté, co byla vnitř­ní scé­na reno­vo­vá­na, aby se zde moh­lo natá­čet mno­ho „ven­kov­ních“ scén, byly obě scé­ny vyu­ží­vá­ny pro natá­če­ní v exte­ri­é­ru pod­le poža­dav­ků scé­ná­ře (např. noč­ní scé­ny bylo mno­hem snaz­ší natá­čet na zvu­ko­vé scé­ně, ale scé­ny na vrtu­l­ní­ko­vé plo­še vyža­do­va­ly vyu­ži­tí ran­če).

Právě když seri­ál kon­čil natá­če­ní, zni­čil 9. říj­na 1982 požár křo­ví vět­ši­nu ven­kov­ní scé­ny. Požár byl zapsán do závě­reč­né epi­zo­dy „Goodbye, Farewell and Amen“ jako les­ní požár způ­so­be­ný nepřá­tel­ský­mi zápal­ný­mi bom­ba­mi, kvů­li kte­ré­mu se muse­la 4077. jed­not­ka odstě­ho­vat.

Místo v Malibu je dnes zná­mé jako stát­ní park Malibu Creek. Místo, kte­ré se dří­ve jme­no­va­lo Century Ranch a do 80. let 20. sto­le­tí pat­ři­lo stu­diu 20th Century Fox, se dnes vra­cí do pří­rod­ní­ho sta­vu a je ozna­če­no zre­zi­vě­lým dží­pem a sanit­kou Dodge pou­ži­tou v seri­á­lu. V prů­bě­hu 90. let 20. sto­le­tí byla oblast pří­le­ži­tost­ně vyu­ží­vá­na pro natá­če­ní tele­viz­ních reklam.

Dne 23. úno­ra 2008 se hvězdy seri­á­lu Mike Farrell, Loretta Swit a William Christopher (spo­lu s pro­du­cen­ty Genem Reynoldsem a Burtem Metcalfem a reži­sé­rem M*A*S*H Charlesem S. Dubinem) zno­vu sešli na natá­če­ní, aby osla­vi­li jeho čás­teč­nou obno­vu. Zrekonstruovaný roz­cest­ník je nyní vysta­ven o víken­dech spo­lu se sta­no­vý­mi znač­ka­mi a mapa­mi a foto­gra­fie­mi natá­če­ní. Státní park je pří­stup­ný veřej­nos­ti. Na tom­to mís­tě se mimo jiné natá­čel film Jak zele­né bylo mé údo­lí (1941) a tele­viz­ní seri­ál Planeta opic (1974). Velká část toho­to mís­ta, včet­ně roz­cest­ní­ku a zna­ček, byla pova­žo­vá­na za zni­če­nou při požá­ru Woolsey v roce 2018, ale násled­ně bylo zjiš­tě­no, že požár pře­ži­la.

Výstava ve Smithsonově muzeu

Výstava M*A*S*H: Svazování ran byla v Národním muzeu ame­ric­ké his­to­rie od 30. čer­ven­ce 1983 do 3. úno­ra 1985. Výstava se těši­la mimo­řád­né obli­bě, za jedi­ný týden jich při­šlo více než 17 000, což byl rekord pro jakou­ko­li výsta­vu ve Smithsonianu.

Vystaveny byly kuli­sy seri­á­lu The Swamp a Operační sál, jed­na ze 14 cen Emmy, rané návrhy scé­ná­ře pilot­ní­ho dílu, kos­týmy ze seri­á­lu a dal­ší memo­ra­bi­lie. Sety byly vyzdo­be­ny rekvi­zi­ta­mi ze seri­á­lu, včet­ně iko­nic­ké­ho roz­cest­ní­ku, Hawkeyeho nehyb­né­ho tele­fo­nu a mag­ne­to­fo­nu Webcor a fono­gra­fu majo­ra Winchestera. Výstava také vybí­ze­la návštěv­ní­ky k porov­ná­ní seri­á­lu se sku­teč­ný­mi mobil­ní­mi armád­ní­mi chi­rur­gic­ký­mi nemoc­ni­ce­mi z korej­ské a viet­nam­ské vál­ky.

Radarův med­ví­dek, kte­rý se původ­ně nachá­zel na scé­ně ran­če, nebyl ve Smithsonianu nikdy vysta­ven. Po skon­če­ní výro­by si rekvi­zi­tu pone­chal scé­no­graf před­sta­ve­ní. Několikrát byl pro­dán, včet­ně samot­né­ho Burghoffa. V auk­ci 29. čer­ven­ce 2005 byla pro­dá­na za 11 800 dola­rů, zno­vu se pro­da­la 27. břez­na 2015 za 14 307,50 dola­rů po 19 pří­ho­zech.

Obsah

M*A*S*H byl jed­ním z prv­ních seri­á­lů tele­viz­ní sta­ni­ce, kde se obje­vi­la krát­ká čás­teč­ná naho­ta (zejmé­na hýž­dě Garyho Burghoffa v „Odstřelovači“ a Hawkeye v jed­né z epi­zod „Drahý tati“).

Scénárista Ken Levine na svém blo­gu pro­zra­dil, že když jed­nou her­ci nabíd­li pří­liš mno­ho hni­do­piš­ských „pozná­mek“ ke scé­ná­ři, změ­ni­li s jeho part­ne­rem scé­nář na „stu­de­ný seri­ál“ - ode­hrá­va­jí­cí se během mra­zi­vé korej­ské zimy. Herci pak muse­li na ran­či v Malibu stát v par­kách u ohně ze sudů, když se tep­lo­ty blí­ži­ly 38 °C (100 °F). Levine říká: „To se sta­lo snad dva­krát a už jsme nikdy nedo­sta­li ani tyka­dlo.“

Jackie Cooper napsal, že Alan Alda - kte­ré­ho Cooper reží­ro­val v něko­li­ka epi­zo­dách během prv­ních dvou sezón - skrý­val to, co Cooper cítil jako vel­kou nevra­ži­vost vůči němu, a v době, kdy Cooperovo půso­be­ní v seri­á­lu skon­či­lo, spo­lu téměř nemlu­vi­li.

Dopravní prostředky

Ve vrtu­l­ní­cích pou­ží­va­ných v seri­á­lu byl model H-13 Sioux (vojen­ské ozna­če­ní a pře­zdív­ka civil­ní­ho mode­lu Bell 47). Stejně jako ve fil­mu se zdá, že byla věno­vá­na urči­tá péče tomu, aby byl pou­žit správ­ný model dlou­ho­le­té řady Bell 47. V úvod­ních titul­cích a v mno­ha epi­zo­dách byly pou­ži­ty letou­ny H-13D a Es (Bell 47D-1) z korej­ské vál­ky dopl­ně­né dobo­vě správ­ný­mi vněj­ší­mi pod­voz­ky. Příležitostně se obje­vil i poz­děj­ší model 47G (1954-73). Vzhledově jsou si vrtu­l­ní­ky podob­né (poz­děj­ší mode­ly „G“ mají vět­ší dvou­díl­né pali­vo­vé nádr­že, mír­ně upra­ve­nou kabi­nu a dal­ší změ­ny), roz­dí­ly jsou patr­né jen pro váž­né­ho zájem­ce o vrtu­l­ní­ky. V pilot­ní epi­zo­dě se uká­za­lo, že poz­děj­ší Bell 47J (výro­ba zača­la v roce 1957) pře­pra­vu­je Henryho Blakea do Soulu na ces­tě na setká­ní s gene­rá­lem Hammondem v Tokiu. V epi­zo­dě „Henry, pro­sím, vrať se domů“ byl také uká­zán vrtu­l­ník Sud Aviation Allouette II, kte­rý pře­pra­vo­val Henryho Blakea na 4077. základ­nu.

Použité dží­py byly vojen­ské M38 z roku 1953 nebo civil­ní CJ2A Willys Jeep a také Ford GPW z dru­hé svě­to­vé vál­ky a Willys MB. Ve dvou epi­zo­dách se obje­vi­ly dží­py M38A1, z nichž jeden ukrad­li gene­rá­lo­vi Radar a Hawkeye poté, co jim byl džíp ukra­den. Dva ze sanit­ních vozů byly Dodge WC-54 a jeden byl WC-27. Sanitka WC-54 zůsta­la na mís­tě a sho­ře­la při požá­rech v Malibu 9. říj­na 1982, zatím­co dru­há sanit­ka WC-27 pře­ží­vá v muzeu v již­ním El Monte bez jaké­ho­ko­li ozna­če­ní. Autobus pou­ži­tý k pře­pra­vě raně­ných byl model Ford z roku 1954. V posled­ní sezó­ně byla spo­lu s vozy WC-54 a WC-27 pou­ži­ta také sanit­ka M43 z obdo­bí korej­ské vál­ky.

Smíchová stopa

Tvůrci seri­á­lu Larry Gelbart a Gene Reynolds chtě­li, aby se M*A*S*H vysí­lal bez směš­né sto­py. Ačkoli CBS tuto myš­len­ku zpo­čát­ku odmí­ta­la, bylo dosa­že­no kom­pro­mi­su, kte­rý umož­ňo­val na přá­ní vyne­chat smích během scén na ope­rač­ním sále. „Řekli jsme tele­vi­zi, že za žád­ných okol­nos­tí nebu­de­me smát během scé­ny na ope­rač­ním sále, když léka­ři pra­cu­jí,“ řekl Gelbart v roce 1998. „Je těž­ké si před­sta­vit, že by se tam 300 lidí smá­lo tomu, jak něko­mu zaší­va­jí vnitř­nos­ti.“

V 1.-5. sérii se pou­ží­val inva­ziv­něj­ší lau­gh track; tlu­me­něj­ší pub­li­kum bylo pou­ži­to v 6.-11. sérii, kdy se seri­ál s odcho­dem Gelbarta a Reynoldse posu­nul od sit­co­mu ke kome­di­ál­ní­mu dra­ma­tu. Několik epi­zod („O.R.“, „Autobus“, „Quo Vadis, kapi­tá­ne Chandlere?“, „Rozhovor“, „Úhel pohle­du“ a „Sny“ mezi nimi) zce­la vyne­cha­lo lau­gh track; stej­ně jako téměř celá 11. série, včet­ně 135minutového finá­le série „Sbohem, šáte­ček a amen“. Směšná sto­pa byla vyne­chá­na také v někte­rých mezi­ná­rod­ních a syn­di­ko­va­ných vysí­lá­ních seri­á­lu; při jed­nom vysí­lá­ní na BBC2 byla směš­ná sto­pa omy­lem pone­chá­na a divá­ci vyjá­d­ři­li svou nespo­ko­je­nost, poz­dě­ji byla zve­řej­ně­na omlu­va sta­ni­ce za „tech­nic­ké potí­že“, pro­to­že během původ­ní­ho vysí­lá­ní na BBC2 ve Velké Británii byl seri­ál vysí­lán bez směš­né sto­py. Britští kri­ti­ci DVD se o sto­pě smí­chu vyja­dřu­jí špat­ně: „V nej­lep­ším pří­pa­dě je kon­zer­vo­va­ný smích ruši­vý, ale u pořa­du, jako je M*A*S*H, je vylo­že­ně nesne­si­tel­ný.“

Na všech vyda­ných DVD, jak v regi­o­nu 1 (včet­ně USA a Kanady), tak v regi­o­nu 2 (Evropa včet­ně Velké Británie), je uve­de­na mož­nost sle­do­vat pořad se sto­pou smí­chu nebo bez ní.

„Jsou to lži,“ řekl Gelbart v roz­ho­vo­ru v roce 1992. „Říkáte inže­ný­ro­vi, kdy má zmáčk­nout tla­čít­ko, aby vyvo­lal smích lidí, kte­ří nee­xis­tu­jí. Je to tak nečest­né. Největšími pořa­dy v době, kdy jsme vysí­la­li, byly All in the Family a The Mary Tyler Moore Show, kte­ré se natá­če­ly před živým pub­li­kem ve stu­diu, kde měl smích smy­sl,“ pokra­čo­val Gelbart. „Ale náš pořad byl fil­mo­vý - údaj­ně se natá­čel upro­střed Koreje. Takže otáz­ka, kte­rou jsem tele­vi­zi vždyc­ky kla­dl, zně­la: „Kdo jsou ti smě­jí­cí se lidé? Odkud se vza­li?“ Gelbart pře­svěd­čil CBS, aby pořad otes­to­va­la na sou­kro­mých pro­jek­cích se směš­nou sto­pou i bez ní. Výsledky neu­ká­za­ly žád­ný měři­tel­ný roz­díl v poba­ve­ní divá­ků. „Takže víte, co říka­li?“ Gelbart řekl. „Protože v tom není žád­ný roz­díl, nechá­me to být! Lidé, kte­ří obha­ju­jí sto­py smí­chu, nema­jí smy­sl pro humor.“ Gelbart situ­a­ci shr­nul slo­vy: „Vždycky jsem si mys­lel, že to pořad zlev­ňu­je. Televize si pro­sa­di­la svou. Platili za veče­ři.“

Recepce

Rating a uznání

Seriál měl v USA pre­mi­é­ru 17. září 1972 a skon­čil 28. úno­ra 1983, při­čemž finá­le, před­ve­de­né jako tele­viz­ní film s názvem „Sbohem, šáte­ček a amen“, se pod­le New York Times sta­lo nej­sle­do­va­něj­ším a nej­lé­pe hod­no­ce­ným jed­not­li­vým tele­viz­ním dílem v teh­dej­ší his­to­rii ame­ric­ké tele­vi­ze s rekord­ním počtem 125 mili­o­nů divá­ků (rating 60,2 a podíl 77). Seriál měl v prv­ní sezó­ně pro­blémy a hro­zi­lo mu zru­še­ní. Ve dru­hé sezó­ně CBS zařa­di­la M*A*S*H do lep­ší­ho časo­vé­ho slo­tu (vysí­lá­ní po popu­lár­ním All in the Family); seri­ál se pak stal jed­ním z dese­ti nej­sle­do­va­něj­ších pořa­dů roku a po zby­tek své­ho vysí­lá­ní se udr­žel v prv­ní dva­cít­ce nej­sle­do­va­něj­ších pořa­dů. Dodnes se vysí­lá v syn­di­ka­ci na růz­ných tele­viz­ních sta­ni­cích. Seriál, kte­rý zob­ra­zo­val udá­los­ti ode­hrá­va­jí­cí se během tří­le­té vál­ky, měl 256 epi­zod a trval 11 sezón. Korejská vál­ka trva­la 1 128 dní, což zna­me­ná, že kaž­dá epi­zo­da seri­á­lu měla v prů­mě­ru téměř čty­ři a půl dne reál­né­ho času. Mnoho pří­bě­hů v prv­ních sezó­nách vychá­zí z vyprá­vě­ní sku­teč­ných chi­rur­gů MASH, s nimiž pro­dukč­ní tým vedl roz­ho­vo­ry. Stejně jako film byl seri­ál ale­go­rií na vál­ku ve Vietnamu (kte­rá v době začát­ku seri­á­lu stá­le pro­bí­ha­la) stej­ně jako na vál­ku v Koreji.

Epizody „Habeš, Henry“ a „Rozhovor“ se v roce 1997 umís­ti­ly na 20., respek­ti­ve 80. mís­tě žeb­říč­ku 100 nej­lep­ších epi­zod všech dob, kte­rý sesta­vil TV Guide. V roce 2002 se M*A*S*H umís­til na 25. mís­tě žeb­říč­ku 50 nej­lep­ších tele­viz­ních pořa­dů všech dob, kte­rý sesta­vil TV Guide. V úno­ru 2008 byl seri­ál ozna­čen Jimem Werdellem, před­se­dou Mensa International, za nej­chytřej­ší tele­viz­ní pořad všech dob, kte­rý o něm řekl, že „měl inte­li­gent­ní repli­ky a byl mno­hem víc než jen kome­dií“. V roce 2013 jej Sdružení ame­ric­kých sce­náris­tů ozna­či­lo za pátý nej­lé­pe napsa­ný seri­ál všech dob a časo­pis TV Guide jej zařa­dil na osmé mís­to nej­lep­ších seri­á­lů všech dob. V roce 2016 jej časo­pis Rolling Stone zařa­dil na 16. mís­to v žeb­říč­ku nej­lep­ších tele­viz­ních pořa­dů.

Dabing

V čes­kém zně­ní: Pavel Trávníček - Alan Alda (Kapitán Benjamin Franklin „Hawkeye“ Pierce), David Prachař - Wayne Rogers (Kapitán „Traper John“ McIntyre), Petr Svoboda - Mike Farrell (Kapitán B. J. Hunnicut), Miroslav Saic - McLean Stevenson (Plukovník Henry Blake), Vladimír Brabec - Harry Morgan (Plukovník Sherman T. Potter), Jorga Kotrbová - Loretta Swit (Major Margaret „Štabajzna“ Houlihanová), Václav Knop - Larry Linville (Major Frank Burns), Antonín Molčík - David Ogden Stiers (Major Charles Emerson Winchester III.), Jiří Kvasnička - Garry Burghoff (Desátník Walter „Radar“ O’Reilly), Ladislav Potměšil - Jamie Farr (Desátník Max Klinger), Miroslav Nohýnek - William Christopher (Otec Francis J. Mulcahy), Lucie Svobodová - Kellye Nakahara (Sestra Kellyeová), Jiří Havel - Jeff Maxwell (Igor Straminsky), Vítězslav Bouchner - Johnny Haymer (Seržant Zelmo Zale), Vítězslav Bouchner - G.W. Bailey (Seržant Luther Rizzo), Pavel Rímský - Allan Arbus (Major Sidney Freedman), Jiří Pomeje - John Orchard („Ošklivý“ John), Michal Jagelka - Patrick Adiarte (Ho-Jon), Antonín Molčík - Herb Voland (Generál Crandell Clayton), Otakar Brousek ml. - Edward Winter (Plukovník Samuel Flagg), Vítězslav Bouchner - Timothy Brown (Kapitán Spearchucker Jones), Miroslav Moravec - G.Wood (Generál Hammond), Vladimír Brabec - Robert F. Simon (Generál Maynard M. Mitchell), Jiří Havel - Harvey J. Goldenberg (Kapitán Kaplan), Miluše Šplechtová - Karen Philipp (Poručík Dishová), Stanislav Fišer - Pat Morita (Kapitán Sam Pak), Jan Schánilec - Joshua Bryant (Seržant Jack Scully), Antonín Molčík - Sorrell Booke (Generál Bradley Barker), Petr Štěpánek - Beeson Carroll a Mike Henry (Plukovník Donald Penobscot), Miroslav Moravec - Robert Alda (Major Borelli), Jiří Holý - Robert Symonds (Plukovník Horace Baldwin), Jan Hanžlík - Val Bisoglio (ser­žant Pernelli), Jiří Lábus - Sal Viscuso a Todd Susman (Rozhlas)

Překlad: Zuzana Coufalová
Zvuk: Jaroslav Kosán
Produkce: Petr Jan Svoboda a Marcela Bártová
Dialogy: Jiří Kvasnička, Václav Knop
Režie: Jiří Kvasnička, Petr Svoboda, Miloš Bobek
Vyrobila: Agentura Erasmus pro ČNTS Nova 1994 - 1995


  • Zdroj: Anglická Wikipedie, Dabingforum.cz
  • Foto: 1972 20th Century Fox Television

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 2,12565 s | počet dotazů: 257 | paměť: 58881 KB. | 05.02.2023 - 07:42:46