Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Scary Movie 4 - Průměrná - přesto v současné době zřejmě nejlepší filmová parodie.

Scary Movie 4 - Průměrná - přesto v současné době zřejmě nejlepší filmová parodie.

Psal se jeden z pozd­ních zim­ních veče­rů, když se mi poštěs­ti­lo zapnout tele­vi­zi (zná­te to - let­mé otře­ní o spí­nač) a nara­zit v  ní na jed­nu obzvláš­tě vype­če­nou paro­dii. Přestože jsem byl maxi­mál­ně zde­ge­ne­ro­va­ný tlus­tý­mi vyso­ko­škol­ský­mi skrip­ty, nemohl jsem si nepo­všim­nout, na jakou hova­di­nu zírám. Laciné ztvár­ně­ní, nesku­teč­ně pře­hrá­va­jí­cí her­ci a v prvé řadě pak těž­ko pocho­pi­tel­ný druh humo­ru (ač se sebeza­pře­ním, nemo­hu pou­žít jiné slo­vo). Možná tvůr­ci počí­ta­li s tím, že si před pro­jek­cí pár­krát potáh­nu z join­tí­ka, vypi­ju tucet ztep­la­lých piv a navrch při­dám něko­lik ryzích lysých lyso­hlá­vek, ale já… …ale já si dal jen dva roh­lí­ky se salá­mem a nesla­ze­ný ovoc­ný čaj (pova­žu­ji za nut­né, abys­te vědě­li, čím se stra­vu­ji). Snímek, po jehož jmé­ně jsem radě­ji nepá­t­ral, jako by vysti­ho­val sou­čas­nou situ­a­ci na poli fil­mo­vých paro­dií. Produktivita žán­ru solid­ní, avšak chuť daných pro­duk­tů hoř­ká, nanej­vý­še hoř­ko­slad­ká.

Ani nechci počí­tat, kolik je to let, co za vel­kou lou­ží vznik­la něja­ká solid­něj­ší paro­die. Ať vzpo­mí­nám, jak vzpo­mí­nám, jako posled­ní se mi vyba­vu­je Bláznivá stře­la 33 a 1/3. A pokud mě paměť nekla­me – ten­to titul si odbyl pre­mi­é­ru někdy v roce 1994.

I když jsem v běž­ném živo­tě vylé­če­ný opti­mis­ta (a tedy zary­tý pesi­mis­ta), kte­rý malu­je čer­ta neje­nom na zdi (byd­lím totiž s  mlad­ším brá­chou), tři roky nazpět mi svit­la mali­lin­ka­tá nadě­je, že by se moh­la tato neli­cho­ti­vá bilan­ce zvrá­tit. Onen záblesk při­šel jako náh­lý pšouk ve snobsky nobles­ní restau­ra­ci a pře­kva­pi­vě ze zásob­ní­ku série, od níž bych podob­nou husa­ři­nu vůbec neče­kal.

Třetímu útrž­ku Scary Movie výraz­ně pomoh­lo stří­dá­ní strá­že na hlav­ním tvůr­čím postu. Fekálního vti­pál­ka Wayanse vystří­dal kla­sik žán­ru David Zucker (Připoutejte se, pro­sím!, Bláznivá stře­la) a  zejmé­na díky této sku­teč­nos­ti se hned vzá­pě­tí dosta­vil i zna­tel­ně žvý­ka­tel­něj­ší výsle­dek. Po  sil­ně vul­gár­ní jed­nič­ce a extrém­ně trap­né dvoj­ce oku­sil stří­b­ří plát­na počin, kte­rý vne­sl do exkre­men­ty zane­se­né kra­ji­ny osvě­žu­jí­cí dou­šek čer­stvé­ho vzdu­chu.

Pravda, o něja­kou pec­ku se sice nejed­na­lo, ale urči­tě jsem nebyl sám, kdo si při závě­reč­ných titul­cích mumlal pod nos: „Teď si Zucker jenom ohma­tal volant a pedá­ly a ve čtyř­ce to roz­je­de tak jako za sta­rých časů.“

Nutno však dodat… dou­fal jsem zce­la zby­teč­ně.

Jak se zdá, Zuckerovi a spol. došla šťá­va nadob­ro a jejich sou­čas­né síly vysta­čí tak maxi­mál­ně na půl­ho­di­nu fil­mo­vé­ho času. To, co bylo typic­ké pro tře­tí díl (uspo­ko­ji­vá prv­ní půle a rych­le doha­sí­na­jí­cí zby­tek), je napros­to vztaž­né i pro část čtvr­tou. Koneckonců… spo­ji­tos­tí lze vyson­do­vat více, a tak nezů­stá­vá jen u  pře­pá­le­né­ho star­tu a hoj­ně vyu­ží­va­né recyk­la­ce sebe sama.

Příčinou roz­po­ru­pl­né­ho a poz­dě­ji nud­né­ho výsled­ku je i ten­to­krá­te samot­ný scé­nář, kte­rý se spo­lé­há na mizi­vě invenč­ní obkres­lo­vá­ní dvou-tří fil­mů z let nedáv­no minu­lých. Zatímco na začát­ku se dá ten­to tah cel­kem str­pět (to když se při­po­me­ne thriller Saw, horor Nenávist a rodin­ný úvod Války svě­tů), s  při­bý­va­jí­cí­mi minu­ta­mi se stá­le více vnu­cu­je pocit, že to tvůr­ci s  oním takřka doslov­ným pře­pi­sem pře­há­ně­jí. Stejně jako ve troj­ce, i tady nena­ra­zí­te na pasáž, kte­rá by byla scé­náris­ty kom­plet­ně vymo­de­lo­va­ná (pominu-li jeden jedi­ný záchvěv ori­gi­na­li­ty v  podo­bě Prezidentova pro­slo­vu). Autoři scé­ná­ře totiž zvo­li­li nejmé­ně prac­nou tak­ti­ku - vybra­li si tři zná­mé hity a z nich pak vyňa­li tako­vé scé­ny, kte­ré by se daly pro­plést v  jakž­takž sro­zu­mi­tel­ný pří­běh. V tom­to smě­ru tedy nastá­vá tatáž situ­a­ce jako minu­le a  divák zna­lý ori­gi­ná­lů zaží­vá nepří­liš zábav­né deja-vu. Děj je pří­mo­ča­rý, totál­ně před­ví­da­tel­ný a nou­zo­vým způ­so­bem zakon­če­ný.

Nejinak je tomu i v pří­pa­dě humor­ných úprav. Některé jsou beze­spo­ru vtip­né a  správ­ně uje­té (pade­sá­ti­ná­sob­ně zvět­še­ný penis Charlieho Sheena), jiné zase nesko­na­le tref­né (scé­na v rin­gu a Tysonovy ušní chout­ky) – avšak pro vět­ši­nu z nich pla­tí pra­vý opak (nepo­ve­de­ná vari­a­ce na Zkrocenou horu a sní­mek Vesnice). Tvůrci se zřej­mě zalek­li mož­nos­ti oprášit dva­náct let sta­rou recep­tu­ru a  mís­to toho se vyda­li poně­kud nešťast­ně ces­tou kom­pro­mi­su 50:50 (ve sna­ze oslo­vit co nej­po­čet­něj­ší sku­pi­nu divá­ků). A tak zatím­co prv­ní půle štědře obšťast­ní kdeja­ké­ho pří­z­niv­ce Žhavých výstře­lů a  Bláznivých střel (všim­ně­te si vychy­tá­vek v poza­dí), v dru­hé fázi si při­jdou na své výhrad­ně fanouš­ci „sra­cích & chca­cích“ vtíp­ků. Bohužel – pro prv­ně zmí­ně­nou sku­pi­nu pozo­ro­va­te­lů zna­me­ná ten­to pře­chod (v důsled­ku vyčer­pá­ní schop­ných džou­ků) jedi­né – VE ČTYŘICÁTÉ MINUTĚ KONČÍ SRANDA (a  začí­ná poká­le­ná prdel).

A ten­to výsle­dek nezvrá­tí ani opět výteč­ný Leslie Nielsen (evi­dent­ně paro­du­jí­cí roli gene­rá­la ze Žhavých výstře­lů), ani po  čty­ři­cá­té zopa­ko­va­ný náraz do neprů­chod­né pře­káž­ky.

I  když jsem se na čtyř­ku nijak extrém­ně netě­šil a  jen tiše dou­fal v ale­spoň čás­teč­né zno­vuvzkří­še­ní Zuckerových schop­nos­tí, úvod nové­ho děj­ství mě zau­jal nato­lik, že jsem si nad­še­ně před­se­vzal mini­mál­ně sedm­de­sá­ti­pro­cent­ní ohod­no­ce­ní. To jsem ale těž­ce pře­stře­lil. Možná kdy­bych se držel zná­mé­ho rče­ní „Ráno moud­řej­ší veče­ra“, poslé­ze bych v pokli­du uko­čí­ro­val pří­cho­zí zkla­má­ní. Říká se mi to těž­ce (a zvlášť z toho důvo­du, že mám Zuckera, Abrahamse i Nielsena v sil­né obli­bě), ale dru­hou půli jsem dokou­kal už jen z jis­té povin­nos­ti… snad jen pro­to, abych neu­ra­zil kdy­si toli­ko úder­né trio tvůr­ců… a taky pro­to, abych si vychut­nal onu správ­ně vyhro­ce­nou naráž­ku na tele­viz­ní vystou­pe­ní Toma Cruise.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,87756 s | počet dotazů: 217 | paměť: 52193 KB. | 07.05.2021 - 12:33:40
X