Šarlota a vysněný kůň 3 : Nečekaný host - bude ranč zachráněný?

Pan Kessler, jenž byl uči­te­lem jez­dec­tví, momen­tál­ně volal na Šarlotu, aby šla ze stá­je poma­lu ven. Ovšem Šarlota z toho neby­la vůbec nad­še­ná, pro­to­že její kůň Won Da Pie měl ješ­tě úpl­ně mokrou srst. Pan Kessler jí tedy dal pou­ze dal­ších pět minut, ani o chlou­pek víc - měla totiž začí­nat dal­ší hodi­na. Won Da Pie měl sice vel­mi hus­tou srst, avšak být pro­po­ce­ný v led­nu není dob­ré pro člo­vě­ka, natož pro koně. Šarlota měla s tím­to potí­že vždyc­ky a pokaž­dé trnu­la, aby její milá­ček nena­styd­nul a neza­čal také kaš­lat. Šarlota tedy přes své­ho koně pře­ho­di­la tep­lou deku. Pak už jen čeka­la, až uschne.

Najednou se s vrzá­ním ote­vře­ly před­ní dve­ře a do stá­je vstou­pil Alex, což byl syn dru­hé­ho před­se­dy, kte­rý minu­lý rok musel dočas­ně pře­vzít výu­ku, pro­to­že pan Kessler se musel zota­vit po zra­ně­ní - dostal totiž kopa­nec od Fariny. Sotva se Alex při­blí­žil, hned začal s kri­ti­kou. Kromě toho, že Šarlotě říkal pří­jme­ním, tak byl přík­rý i v tom, že své­ho koně parád­ně zří­di­la. Šarlota se brá­ni­la jeho nař­če­ní, že s ním vycvá­la­la kopec a zase zpát­ky - cvá­la­la s ním totiž jen hodi­nu v hale. Ovšem i tak to bylo k niče­mu, pro­to­že už po dese­ti minu­tách byl Won Da Pie zpo­ce­ný.

Alex se hně­dé­ho koně zastal s tím, že Šarlota by na tom byla stej­ně, kdy­by měla spor­to­vat v koži­chu. Nakonec byl kon­struk­tiv­ní - pora­dil jí, aby roz­bi­la pra­sát­ko a kou­pi­la pro něj pořád­nou deku. Když bude nej­hůř, tak klid­ně přes něj může pře­ho­dit i dvě deky naráz. Šarlota chtě­la tro­chu pro­tes­to­vat, ale Alex ji usa­dil s tím, že radě­ji tlus­tou deku než nastyd­lé­ho koně. Pak si s opo­vr­že­ním odfrk­nul a šel pryč. Šarlota muse­la v pět hodin i na mimo­řád­né seze­ní před­sta­ven­stva mlá­de­že. Musela se totiž domlu­vit spe­ci­ál­ní akce - roz­luč­ko­vá osla­va pro pana Kesslera.

Třetí díl je stej­ně dob­rý jako dva před­cho­zí, ale to se dalo čekat - bývá to obvykle pra­vi­dlem, pokud jsou to pří­běhy o zví­řa­tech vše­o­bec­ně. Někomu by sice mož­ná při­šla jed­no­tvár­ná obál­ka, ale mě se to líbí cel­ko­vě, jak pří­běh, tak i design. Má 240 stran. Rozhodně to dopo­ru­ču­ju neje­nom milov­ní­kům koní, ale zví­řat vše­o­bec­ně.

• Autor: Nele Neuhausová
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: CPRESS
• Datum vydá­ní: 05. 11. 2018