Samba (2014)

Režisérský tan­dem Toledano - Nakache se po vel­kém úspě­chu fil­mu Nedotknutelní zno­vu vrhl do spe­ci­fic­ké­ho žán­ru kome­die, kte­rá cit­li­vě reflek­tu­je důle­ži­té soci­ál­ní otáz­ky.
A v hlav­ní roli je zde zno­vu Omar Sy.

Hlavním hrdi­nou je Samba, sym­pa­tic­ký a mohut­ný čer­noš­ský chla­pík, kte­rý se do Francie dostal asi před 10 lety ze Senegalu. Od té doby ve fran­couz­ské met­ro­po­li pobý­vá jako nele­gál­ní při­stě­ho­va­lec a živí se vším mož­ným. Nejvíce pra­cu­je v jed­né restau­ra­ci jako pomoc­ná síla v kuchy­ni. Přesto se nevy­hne růz­ným pro­blé­mům, na jejichž kon­ci čeká zadr­že­ní a nadě­je v kon­tak­tu s (dočas­nou) soci­ál­ní pra­cov­ní­cí Alice (jako už tra­dič­ně skvě­lá Charlotte Gainsbourgh).

Na film se pocho­pi­tel­ně může­me dívat také způ­so­bem, kte­rý vlast­ně veš­ke­ré Sambovo jed­ná­ní může odsou­dit. Je to zce­la legi­tim­ní otáz­ka k dis­ku­si. I když se sní­mek Samba věnu­je při­stě­ho­va­lec­tví, tak otáz­ku po jeho opráv­ně­nos­ti tak tro­chu nechá­vá stát stra­nou. Samba je sym­pa­tic­ky a šikov­ný chlap, ergo mu divá­ci fan­dí. Vše je navíc nato­če­no sviž­ně, zají­ma­vě a leckte­ré scé­ny vyzní­va­jí i vel­mi vtip­ně (zmat­ky při pře­kla­du, sbli­žo­vá­ní Alice a Samby,...). Není to pocho­pi­tel­ně kome­die sty­lu „lido­vá řachan­da“, ale vel­mi cit­li­vý pří­běh s někte­rý­mi smut­ný­mi mís­ty.

Návštěvy kina roz­hod­ně neli­tu­ji, zane­cha­lo to ve mně podob­ný dojem jako již výše zmí­ně­ní Nedotknutelní, tedy dojem vyni­ka­jí­cí :).

Sluší se ješ­tě dodat, že se jed­ná o adap­ta­ci díla autor­ky Delphine Coulin.