Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog| Rick a Morty| Rozčarování
Kritiky.cz > Speciály > Růžový panter znovu zasahuje

Růžový panter znovu zasahuje

RP6

Růžový pan­ter zno­vu zasa­hu­je je kome­di­ál­ní film z roku 1976. Jedná se o pátý film ze série Růžový pan­ter a tře­tí, kte­rý ve svém názvu obsa­hu­je slov­ní spo­je­ní Růžový pan­ter, ačko­li dia­mant Růžový pan­ter není sou­čás­tí pří­bě­hu. Děj se ode­hrá­vá tři roky po fil­mu Návrat Růžového pan­tera, kdy se býva­lý vrch­ní inspek­tor Charles Dreyfus (Herbert Lom) chys­tá na pro­puš­tě­ní z psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny poté, co ho nový vrch­ní inspek­tor Jacques Clouseau (Peter Sellers) v před­cho­zích fil­mech defi­ni­tiv­ně při­ve­dl k šílen­ství svou neu­tu­cha­jí­cí neschop­nos­tí. Typicky kata­stro­fál­ní návště­va Clouseaua v den jeho pro­puš­tě­ní vyvo­lá rych­lou reci­di­vu, kte­rá zru­ší Dreyfusovo plá­no­va­né pro­puš­tě­ní, ale ten stej­ně brzy ute­če a zor­ga­ni­zu­je pro­myš­le­ný zlo­či­nec­ký plán, jehož cílem je vyhro­žo­vat zemím svě­ta zni­če­ním pomo­cí masiv­ní lase­ro­vé zbra­ně, pokud pro něj Clouseaua neza­bi­jí.

Nepoužité zábě­ry z fil­mu byly poz­dě­ji, po Sellersově smr­ti, zařa­ze­ny do fil­mu Stopa růžo­vé­ho pan­tera (1982).

Obsah filmu

Bývalý vrch­ní inspek­tor Charles Dreyfus (Herbert Lom) se v psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně do znač­né míry zota­vil ze své posed­los­ti zabít nové­ho vrch­ní­ho inspek­to­ra Jacquese Clouseaua (Peter Sellers) a má být pro­puš­těn, když Clouseau, kte­rý při­je­de pro­mlu­vit v Dreyfusův pro­spěch, během něko­li­ka minut Dreyfuse opět při­ve­de k šílen­ství. Dreyfus poz­dě­ji ute­če z nemoc­ni­ce a zno­vu se poku­sí zabít Clouseaua nastra­že­ním bom­by, zatím­co inspek­tor (pod­le pra­vi­del­né doho­dy) svá­dí sou­boj se svým slu­hou Katem (Burt Kwouk). Bomba zni­čí Clouseauův byt a zra­ní Cata, ale samot­né­mu Clouseauovi se nic nesta­ne, z míst­nos­ti ho vyne­se nafu­ko­va­cí pře­vlek. Dreyfus se roz­hod­ne, že k odstra­ně­ní Clouseaua je zapo­tře­bí pro­pra­co­va­něj­ší plán, a tak zís­ká na svou stra­nu armá­du zlo­čin­ců, une­se pro­fe­so­ra jader­né fyzi­ky Huga Fassbendera (Richard Vernon) a pro­fe­so­ro­vu dce­ru Margo (Briony McRoberts) a výmě­nou za svo­bo­du dce­ry donu­tí pro­fe­so­ra sestro­jit „zbraň soud­né­ho dne“.

Clouseau se vydá­vá do Velké Británie, aby vyšet­řil Fassbenderovo zmi­ze­ní, kde zde­mo­lu­je jejich rodin­ný dům a neu­mě­le vyslý­chá Jarvise (Michael Robbins), Fassbenderova pře­vle­če­né­ho komor­ní­ka. Přestože je Jarvis poz­dě­ji zabit únos­ci, pro kte­ré se stal nebez­peč­ným svěd­kem, Clouseau obje­ví sto­pu, kte­rá ho zave­de na Oktoberfest v zápa­do­ně­mec­kém Mnichově. Mezitím Dreyfus pomo­cí Fassbenderova vyná­le­zu roz­vrá­tí síd­lo OSN v New Yorku a vydí­rá svě­to­vé vůd­ce, včet­ně pre­zi­den­ta Spojených stá­tů a jeho minis­t­ra zahra­ni­čí (pod­le Geralda Forda a Henryho Kissingera), aby Clouseaua zavraž­di­li. Mnoho náro­dů však instru­u­je své agen­ty, aby Clouseaua zabi­li, a zís­ka­li tak Dreyfusovu pří­zeň a pří­pad­ně i Stroj zká­zy. V důsled­ku jejich pří­ka­zů a Clouseauovy zapo­mnět­li­vos­ti se nako­nec všich­ni ostat­ní aten­tát­ní­ci poza­bí­je­jí navzá­jem, až zůsta­nou jen agen­ti Egypta a Ruska.

Egyptský aten­tát­ník (Omar Sharif) zastře­lí jed­no­ho z Dreyfusových zabi­já­ků, pro­to­že si ho sple­te s Clouseauem, ale nechá se svést rus­kou agent­kou Olgou Bariosovou (Lesley-Anne Down), kte­rá udě­lá stej­nou chy­bu. Když při­je­de sku­teč­ný Clouseau, je Olžinou náklon­nos­tí zma­ten, ale dozví se od ní, kde se Dreyfus nachá­zí na zám­ku v Bavorsku. Dreyfus je z myl­né zprá­vy o Clouseauově smr­ti nad­še­ný, ale trpí boles­ti­vou boles­tí zubů a posí­lá pro zuba­ře; když se Clouseau dozví, že je na zám­ku potře­ba zubař, pře­vlék­ne se za star­ší­ho němec­ké­ho zuba­ře a koneč­ně se dosta­ne do zám­ku (jeho před­cho­zí poku­sy o pro­nik­nu­tí do zám­ku byly opa­ko­va­ně zma­ře­ny jeho vše­o­bec­nou neschop­nos­tí a pada­cím mos­tem zám­ku). Dreyfus ho nepo­zná a Clouseau nako­nec oba omá­mí. Když „zubař“ omy­lem vytrh­ne špat­ný zub, Dreyfus oka­mži­tě zjis­tí, že jde o pře­vle­če­né­ho Clouseaua. Clouseau ute­če a pomstych­ti­vý a nyní zce­la šíle­ný Dreyfus se chys­tá pou­žít stroj ke zni­če­ní Anglie. Clouseau, kte­rý uni­ká Dreyfusovým nohsle­dům, nevě­dom­ky pře­ka­zí Dreyfusovy plá­ny, když ho stře­do­vě­ký kata­pult před hra­dem vystře­lí na vrchol stro­je soud­né­ho dne, kte­rý se porou­chá a vystře­lí na Dreyfuse i na samot­ný hrad. Zatímco zbý­va­jí­cí nohsle­di, Fassbender s dce­rou a nako­nec i sám Clouseau prcha­jí z roz­pa­da­jí­cí­ho se hra­du, Dreyfus hra­je na hrad­ní var­ha­ny píseň „Tiptoe Through the Tulips“, zatím­co se sám roz­pa­dá, až zmi­zí on i hrad.

Po návra­tu do Paříže se Clouseau koneč­ně shle­dá s Olgou. Jejich schůz­ka je však pře­ru­še­na nej­pr­ve Clouseauovou zjev­nou neschop­nos­tí svlék­nout si šaty a poté Katovým posled­ním pře­kva­pi­vým úto­kem, kte­rý způ­so­bí, že jsou všich­ni tři vrže­ni do řeky Seiny, když se leží­cí postel zno­vu vzpřímí a pro­ra­zí zeď. Hned poté se z vody, kte­rá byla zbar­ve­na do růžo­va, vyno­ří kres­le­ný obrá­zek Clouseaua a začne pla­vat, aniž by tušil, že pod ním čeká gigan­tic­ká ver­ze posta­vy Růžového pan­tera s ote­vře­nou tla­mou s ost­rý­mi zuby (odkaz na teh­dy nedáv­ný film Čelisti, kte­rý je ješ­tě zře­tel­něj­ší díky tema­tic­ké hud­bě). Film kon­čí, když ani­mo­va­ný Clouseau pro­ná­sle­du­je Růžového pan­tera po Seině, zatím­co běží titul­ky.

Výroba

Kvůli úspě­chu fil­mu Návrat Růžového pan­tera byla pro­duk­ce fil­mu Růžový pan­ter zno­vu zasa­hu­je urych­le­na. Blake Edwards pou­žil jeden ze dvou scé­ná­řů, kte­ré napsal spo­lu s Frankem Waldmanem pro zamýš­le­ný tele­viz­ní seri­ál Růžový pan­ter, jako základ pro ten­to film a dru­hý pou­žil jako výcho­zí bod pro ten­to film. Jedná se tak o jedi­né pokra­čo­vá­ní Růžového pan­tera, jehož dějo­vá linie (Dreyfus v blá­zin­ci) výslov­ně nava­zu­je na před­cho­zí film.

Film se natá­čel od pro­sin­ce 1975 do září 1976, při­čemž natá­če­ní pro­bí­ha­lo od úno­ra do červ­na 1976. Napjaté vzta­hy mezi Sellersem a Blakem Edwardsem se v době, kdy pro­bí­ha­la pro­duk­ce fil­mu Strikes Again, ješ­tě zhor­ši­ly. Sellers byl ve špat­né psy­chic­ké i fyzic­ké kon­di­ci a Edwards se poz­dě­ji vyjá­d­řil k her­co­vu psy­chic­ké­mu sta­vu během natá­če­ní fil­mu: „Kdybyste při­šli do blá­zin­ce a popsa­li prv­ní­ho cho­van­ce, kte­ré­ho uvi­dí­te, přes­ně tako­vý se stal Peter. Byl napros­to nesvé­práv­ný.“

Původní sestřih fil­mu trval při­bliž­ně 180 minut, ale pro uve­de­ní do kin byl dras­tic­ky zkrá­cen na 103 minut. Edwards původ­ně Strikes Again kon­ci­po­val jako epic­kou, zbě­si­lou honič­ku, podob­ně jako Edwardsův dří­věj­ší Velký závod, ale USA tuto dlou­hou ver­zi veto­va­ly a film byl sestří­hán na kon­venč­něj­ší dél­ku. Část vystři­že­ných zábě­rů byla poz­dě­ji pou­ži­ta ve fil­mu Stopa růžo­vé­ho pan­tera. Snímek byl uvá­děn na trh se slo­ga­nem Proč jdou hlav­ní svě­to­ví zabi­já­ci po inspek­to­ro­vi Clouseauovi? Proč ne? Všichni ostat­ní ano. Stejně jako jeho před­chůd­ce a násled­né pokra­čo­vá­ní byl film kasov­ně úspěš­ný.

Během titul­ko­vé sek­ven­ce fil­mu se obje­vu­jí odka­zy na tele­viz­ní seri­á­ly Alfred Hitchcock uvá­dí a Batman, také na fil­my King Kong, The Sound of Music (v němž hrá­la man­žel­ka Blakea Edwardse, Julie Andrewsová), Dracula A.D. 1972, Singin“ in the Rain, Steamboat Bill, Jr. a Sweet Charity, čímž se posta­va Růžového pan­tera a ani­mo­va­ná posta­va inspek­to­ra Clouseaua dostá­va­jí do roz­po­zna­tel­ných udá­los­tí ze zmí­ně­ných fil­mů. V závě­reč­ných titul­cích je také odkaz na Čelisti. Scéna, v níž se Clouseau vydá­vá za zuba­ře, a pou­ži­tí směš­né­ho ply­nu a vytr­že­ní špat­né­ho zubu jsou zjev­ně inspi­ro­vá­ny Bobem Hopem ve fil­mu Bledá tvář (1948).

Na ani­ma­ci úvod­ní a závě­reč­né sek­ven­ce podru­hé a napo­sle­dy dohlí­žel Richard Williams (poz­dě­ji pro­sla­ve­ný krá­lí­kem Rogerem); původ­ní ani­má­to­ři DePatie-Freleng Enterprises se vrá­tí v dal­ším fil­mu, ale s roz­hod­ně vilé­mov­ský­mi vli­vy.

Sellers nebyl s koneč­ným stři­hem fil­mu spo­ko­jen a veřej­ně kri­ti­zo­val Blakea Edwardse za zne­u­ži­tí své­ho talen­tu. Jejich napja­tý vztah je zazna­me­nán v úvod­ních titul­cích dal­ší­ho fil­mu Růžový pan­ter (Revenge of the Pink Panther), kde je uve­den jako pro­duk­ce „Sellers-Edwards“.

Francouzský komik­so­vý sce­náris­ta René Goscinny, zná­mý z Asterixe, se údaj­ně v době své smr­ti v roce 1977 sna­žil Blakea Edwardse zaža­lo­vat za plagi­á­tor­ství, když si vši­ml vel­ké podob­nos­ti se scé­ná­řem nazva­ným „Le Maître du Monde“ (Pán svě­ta), kte­rý v roce 1975 poslal Peteru Sellersovi.


  • Photo © 2000-2005 Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
  • Zdroj: Anglická Wikipedie

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,83500 s | počet dotazů: 214 | paměť: 54260 KB. | 18.01.2022 - 17:12:28