Vydalo nakladatelství Academia v pevné vazbě v roce 2008. Komiks původně vyšel jako „The Plot: The Secret Story of The Protocols of the Elders of Zion“ v roce 2005. Vydání má 150 stran a prodává se v plné ceně za 250 Kč.
Scénář: Will Eisner
Kresba: Will Eisner
Je strašná škoda, že toho u nás od Willa Eisnera vyšlo tak málo, ale asi je pravda, že to není něco, co by bylo zajímavé z hlediska širšího čtenářstva. Přece jen by se jednalo hlavně o komiksy, které by si chtěli přečíst fanoušci komiksu. Ale i ti trochu koukali na to, co u nás vyšlo, ať už se jednalo o komiks „Žid Fagin“ anebo dnes recenzované „Spiknutí: Tajný příběh protokolů sionských mudrců“. Oba komiksy se zaměřují na židy a oba to vlastně dělají způsobem, kdy se autor snaží jejich obrázek ve světě trochu zlepšit, změnit ten, který se dlouhé roky, desetiletí a možná někdy i století utvořil a někdy i zakořenil. Hodně silně. Eisnerova snaha je hezká, ale dle mého je to souboj Davida s Goliášem, který David nemůže nikdy vyhrát. Tentokrát ne.
Kniha „Spiknutí: Tajný příběh Protokolů sionských mudrců“ se zabývá zajímavým textem, který vstoupil do dějin, podobně jako to udělaly „Rukopisy“ v českých dějinách. Až na to, že „Rukopis královédvorský“ a „Rukopis zelenohorský“ měly výrazný dopad na nějakou menšinu, nebo skupinu lidí. Někdo prostě jen chtěl, aby měla česká obrozenecká vlna svoje pevné základy, a tak vytvořil padělky. Jenže v případě „Protokolů sionských mudrců“ se jednalo o dokument, který byl vytvořen jen proto, aby se podpořil negativní názor na židy, a to vlastně jen proto, aby se ustálila politická situace v Rusku, respektive aby se carův názor nasměroval tou správnou cestou. Vtvořil se tak dokument, který podpořil teorii, že židům jde o ovládnutí světa. A ruskému autorovi se to docela podařilo, protože „Protokoly sionských mudrců“ se dostaly do světa a žily a žijí si vlastním životem, což jen ukazuje sílu tisku a hlavně sílu nenávisti.
Will Eisner napsal knihu „Spiknutí: Tajný příběh Protokolů sionských mudrců“ tak, že se vlastně jedná o cestu k „Protokolům“, popisuje se, jak vznikly, co bylo příčinou, kdo je autorem, a následně se zaměřuje na to, jak si žily tím svým vlastím životem, co dokázaly ovlivnit a hlavně kde všude se dokázaly objevit. Že to bylo v případě nacistického Německa, to asi není moc překvapivé, že to bylo v novinách, které vlastnil Henry Ford, to už přece jen zajímavější je. Stejně jako je zajímavá skutečnost, že několikrát došlo k určení toho, že se jedná o padělek, v podstatě je to nezpochybnitelné, ale „Protokoly sionských mudrců“ dál přetrvávají a dál jsou zde lidé, kteří budou bezmezně věřit tomu, že jsou pravdivé. A po letech se ukazuje, že je to pravda.
Kniha „Spiknutí: Tajný příběh Protokolů sionských mudrců“ funguje jako dokument, díky kterému se dozvíte o dokumentu, o němž jste možná ani nevěděli, ale přitom se jedná o padělek, který se výrazně promítl do dějin. Přijde mi, že Will Eisner je hodně zaujatá, neobjektivní, ale jeho zápal se dá pochopit, jak tím, že sám byl židem, tak i skutečností, že jsou zde křivdy, které židům velmi ublížily. Ale kniha nedává odpověď na to, proč bylo tak jednoduché, aby se „Protokoly sionských mudrců“ tak snadno uchytily, nedává odpověď na to, kde se ta nenávist bere. A to mi přijde jako něco, co chybí. Pak je kniha „Spiknutí: Tajný příběh Protokolů sionských mudrců“ opravdu především obhajobou židovského národa, ale bez toho, aby lidem, kteří nemají tak velký přehled, poskytla více informací a více pohledů na danou problematiku. Ale rozhodně platí, že člověk nesmí slepě věřit všemu, co je napsáno, musí analyzovat a dělat si názor na základě vícero zdrojů.
