ROZHOVOR: IRENA PAVLÁSKOVÁ

Vy jste před lety toči­la o Janu Saudkovi doku­ment. Už teh­dy vás napadlo, že bys­te o něm někdy moh­la nato­čit hra­ný film?

Ano, už teh­dy – a to jsem ješ­tě nevě­dě­la, jak tur­bu­lent­ní udá­los­ti ho ješ­tě čeka­jí. Jan mě už ten­krát uchvá­til. Svojí tvor­bou, svo­jí osob­nos­tí, tím, čím vším si musel v živo­tě pro­jít. Tím, že se neza­pro­dal, že zůstal svůj, i když to trva­lo dlou­ho, než uspěl. Také tím, že je v nit­ru dost jiný, než jak půso­bí na prv­ní pohled. Není to žád­ný stře­lec od boku, ale cit­li­vý a hlu­bo­ký člo­věk. Samozřejmě, udě­lal ve svém živo­tě spous­ty hloupostí, ale za všech­ny dost zapla­til. Jeho život je dra­ma pro­dchnu­té vel­kou zába­vou a nezkrot­nou váš­ni­vos­tí. Odzbrojující je jeho humor, až dojem­ná je jeho tou­ha po lás­ce a pří­z­ni.  Pro film vel­mi zají­ma­vý hrdi­na.

Jan Saudek je spo­lu­au­to­rem scé­ná­ře fil­mu. Nakolik těž­ké bylo dohod­nout se, jaké úse­ky a osu­do­vé kři­žo­vat­ky do scé­ná­ře zahr­nout, když život toho­to uměl­ce je tak koša­tý a boha­tý.

Já jsem Jana oslo­vi­la se svo­jí před­běž­nou před­sta­vou a on v pod­sta­tě sou­hla­sil. V pří­bě­hu uply­ne asi sedm až osm let a zastih­ne naše­ho hrdi­nu na vrcho­lu svých tvůr­čích sil. V krát­kých retrospek­ti­vách se pak ve zkrat­ce vra­cí­me k někte­rým důle­ži­tým zvra­tům v jeho živo­tě. V prů­bě­hu prá­ce jsme s Janem při­chá­ze­li na nové a nové momen­ty, až měl ten scé­nář přes dvě stě stran a paní skript­ka ho změ­ři­la na tři a půl hodi­ny. Tak jsme zase vyha­zo­va­li. Bylo to těž­ké roz­hod­nout se. Všechny peri­pe­tie Janova živo­ta se do jed­no­ho fil­mu dát samo­zřej­mě neda­jí – a pro­to - abychom moh­li redu­ko­vat – roz­hod­li jsme se, že to bude jen „na moti­vy“ Janova živo­ta, aby někdo neří­kal: „a proč tam není tohle nebo ono­hle.“

Jak tako­vá spo­lu­prá­ce na scé­ná­ři vlast­ně fun­go­va­la? Vždyť musí být vel­mi slo­ži­té poku­sit se postih­nout  život něko­ho, kdo sedí ved­le vás...

Proč ne? Sice vás to víc zava­zu­je, cítí­te respekt k člo­vě­ku, kte­ré­ho – byť s dáv­kou autor­ské sty­li­za­ce a licen­ce – zob­ra­zu­je­te, ale je to o to víc inspi­ra­tiv­ní. Ale naší ambi­cí neby­lo udě­lat otisk živo­ta Jana, domlu­vi­li jsme se, že jed­not­li­vé život­ní situ­a­ce budou slou­žit jen jako inspi­ra­ce a že nebu­de­me dělat jejich věr­nou kopii. Přes rok a půl jsem k Janovi dochá­ze­la téměř týden co týden, poví­da­li jsme si, já jsem samo­zřej­mě vyzví­da­la a done­ko­neč­na se vyptá­va­la – ne pro­to, abych se dozvě­dě­la něja­ké pikant­nos­ti, ale abych Jana správ­ně pocho­pi­la, abych vešla do jeho emo­cí. Když jsem se ale pta­la na někte­ré věci, kte­ré jsem nedo­ká­za­la pocho­pit, proč se Jan zacho­val prá­vě takhle, tak jen krčil rame­ny. „Muži býva­jí sle­pí“, odpo­ví­dal.

Jakým smě­rem se nes­lo vaše uva­žo­vá­ní. když jste hle­da­la herec­ké­ho před­sta­vi­te­le Jana Saudka. Měl mu být podob­ný fyzic­ky, duchov­ně, osob­nos­tí, výji­meč­nos­tí...?

Janova role je slo­ži­tá, je tam hod­ně herec­kých poloh, od hra­vých a spí­še kome­di­ál­ních situ­a­cí, přes výbuchy vzdo­ru a váš­ně až po vypja­té dra­ma­tic­ké momen­ty. Proto jsem pře­de­vším potře­bo­va­la skvě­lé­ho her­ce, kte­rý má ten­to roz­sah. Bylo mi jas­né, že fyzic­kou podob­nost nena­jdu a ani to neby­lo pro mě důle­ži­té. Představa, že bych kvů­li zdán­li­vé podob­nos­ti něko­ho obar­vo­va­la nebo mu dáva­la do očí barev­né čoč­ky mi při­šlo nepři­ro­ze­né. Něco jiné­ho je to v živo­to­pi­sech nebo v his­to­ric­kých fil­mech, kde je ta podob­nost důle­ži­tá, ale mně šlo o pře­dá­ní jakési vnitř­ní ener­gie, váš­ni­vos­ti, zaní­ce­nos­ti, zábav­nos­ti, stej­ně jako o poci­ty zra­ni­tel­nos­ti a osa­mě­ní. S Karlem se zná­me od našich asi dva­ce­ti let, svě­ři­la jsem mu prv­ní hlav­ní roli ve fil­mu Čas slu­hů a teď je to již náš pátý spo­leč­ný film.  Ačkoliv Karel v posled­ní době hra­je čas­to zachmu­ře­né tra­gic­ké typy, vím, že humor, nad­sáz­ka, expre­se a váš­ni­vost je v něm zastou­pe­na nemen­ší měrou. Pamatuji jeho stu­dent­ské před­sta­ve­ní v Disku – byla to skvě­lá insce­na­ce  Majakovského Ledové sprchy –  a od té doby vím, že má Karel i vel­ký kome­di­ál­ní talent. Nebála jsem se, že je Karel vnějš­ko­vě jiný, pro­to­že auten­ti­ci­ta je v něčem jiném.

Teď, když je film hotov, jste se svou vol­bou Karla Rodena spo­ko­je­na? Měla jste něja­kou „fin­tu“ na to, abys­te z intro­vert­ní­ho Rodena „stvo­ři­la“ extro­vert­ní, bouř­li­vác­kou osob­nost  Jana Saudka?

Jak jsem říka­la, vím, že Karel v sobě tu stru­nu má. Současně Jan Saudek není jen extro­vert, to je jen jeho ochran­ná hrad­ba, tak se mu lépe komu­ni­ku­je se svě­tem, S Karlem jsme poměr­ně inten­ziv­ně scé­nář a jeho roli roze­bí­ra­li, měl něko­lik zají­ma­vých nápa­dů,  a tak jsem mu nabíd­la spo­lu­prá­ci na scé­ná­ři, tak­že bude mít i tako­vý titu­lek ve fil­mu. Ale zpát­ky k otáz­ce – Karel si přál, abych při­da­la opro­ti scé­ná­ři na expre­si­vi­tě někte­rých scén, on mi zase musel slí­bit, že nebu­de ve fil­mu tra­gic­ký, a tak se nám to  pěk­ně dopl­ňo­va­lo. Párkrát jsem to Karlovi muse­la při­po­me­nout, ale fin­ty jsem žád­né nepo­u­ží­va­la, já jsem člo­věk, kte­rý řek­ne vše na rovi­nu a Karel to ví, že má ve mně pří­te­le. Karlovo převtě­le­ní se do role bylo fas­ci­nu­jí­cí, koli­krát jsme zjiš­ťo­va­li, že nás na pla­ce sám pří­běh při­vá­dí k novým pozná­ním. Po všech strán­kách to byla asi moje nej­hez­čí spo­lu­prá­ce s Karlem.

Svět Jana Saudka – to je pře­de­vším svět žen, kte­ré pro­chá­ze­ly jeho živo­tem a byly jeho stě­žej­ní inspi­ra­cí. Představitelky hlav­ních žen­ských rolí měly před sebou také vel­mi neleh­ký herec­ký úkol, kte­ré­ho se skvě­le zhos­ti­ly. Co bys­te pro­zra­di­la k obsa­ze­ní hlav­ních žen­ských rolí?

Ano, všech­ny posta­vy ve fil­mu byly herec­ky nároč­né a všech­ny moje díven­ky – jak nazý­vá Jan Saudek všech­ny ženy - do té prá­ce daly všech­no. Ať už jde o moji stá­li­ci a blíz­ké­ho mě člo­vě­ka Vilmu Cibulkovou nebo pro mě nověj­ší tvá­ře Mášu Málkovou, Zuzku Vejvodovou, Mariku Procházkovou, Vandu Konečnou, Jitku Sedláčkovou a všech­ny ostat­ní. Máša Málková s vel­kou vnitř­ní prav­di­vos­tí ztvár­ňu­je posta­vu, kte­rá má výraz­ný vývoj, od sub­mi­siv­ní ovšem nebo­jác­né poku­ši­tel­ky osu­du až po nelí­tost­nou rival­ku, kte­rá si bere vše, o co po ces­tě „zava­di­la.“ Zuzka Vejvodová zase s ohrom­ným nasa­ze­ním a cit­li­vos­tí ztvár­ňu­je emo­ci­o­nál­ně a ner­vo­vě labil­ní mla­dou ženu, kte­rou vztah s nekon­venč­ním uměl­cem vel­mi pozna­me­nal. Nemám teď pro­stor roze­bí­rat všech­ny role, ačko­liv bych ráda, ale ješ­tě bych chtě­la zmí­nit Vaška Neužila, se kte­rým byla také úžas­ná spo­lu­prá­ce. Vašek hra­je  důle­ži­tou roli vcel­ku sym­pa­tic­ké­ho Janova syna, kte­rý je ale v neu­stá­le defen­zi­vě až opo­zi­ci vůči otci, a kte­rý se nako­nec mož­ná i pro­ti své vůli, sta­ne sou­čás­tí ne zrov­na pěk­né­ho plá­nu.

Jak pro­bí­ha­la vaše spo­lu­prá­ce s dra­ma­tur­gií ČT?

Dramaturgem fil­mu za Českou tele­vi­zi byl Jaroslav Sedláček. Strávili jsme roze­bí­rá­ním scé­ná­ře mno­ho a mno­ho hodin, Jarda udě­lal výteč­nou ana­lý­zu pří­bě­hu, jeho při­po­mín­ky byly důle­ži­té a víc než pod­nět­né. Když už jsem ale psa­la devá­tou ver­zi scé­ná­ře a Jarda to stá­le nechtěl schvá­lit,  tak mi té ana­lý­zy už při­šlo hod­ně. Jarda mi ale říkal: „Jednou za to budeš ráda!“ A měl prav­du. Za to a za důvě­ru, kte­rou mi dal, stej­ně tak jako celá fil­mo­vá sku­pi­na a celé vede­ní České tele­vi­ze, bych chtě­la všem moc podě­ko­vat

Ohodnoťte článek



Části seriálu: Fotograf

|

Tiskové materiály

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Související příspěvky:

  • Fotograf a jeho film6. ledna 2015 Fotograf a jeho film Dnes představili tvůrci novinářům film Fotograf a zájem byl velký. Jednak zapůsobila samotná osobnost známého fotografa Jana Saudka a také možnost nahlédnout trochu „pod pokličku“ jeho […]
  • Fotograf - 65 %13. ledna 2015 Fotograf - 65 % Fotograf Jan je obklopen ženami a není tak divu, že mu výrazně zasahují do života. Modelky potřebuje, protože fotografováním je Janova profese a posedlost. Kromě modelek však se o […]
  • Režisérka Irena Pavlásková natáčí svůj sedmý film30. prosince 2018 Režisérka Irena Pavlásková natáčí svůj sedmý film Režisérka Irena Pavlásková natáčí film Pražské orgie. Scénář napsala podle slavné knihy nedávno zesnulé americké literární legendy, držitele Pulitzerovy ceny, Man Bookerovy ceny a desítek […]
  • ROZHOVOR S REŽISÉREM OLMEM OMERZU29. února 2012 ROZHOVOR S REŽISÉREM OLMEM OMERZU Vystudoval jste pražskou FAMU, ale narodil jste se ve Slovinsku. Jaká byla vaše cesta do Čech? Do České republiky jsem přišel studovat. Český film měl velký vliv jak na […]
  • Rozhovor s režisérem a scénáristou Bora Dagtekinem15. srpna 2014 Rozhovor s režisérem a scénáristou Bora Dagtekinem I když FAKJŮ PANE UČITELI není pokračováním Vašeho filmového debutu „Turečtina pro začátečníky“, tým, který na obou filmech pracoval, jak před kamerou, tak i za ní, je téměř stejný. Jak […]
  • Rozhovor se Zuzanou Mauréry, představitelkou učitelky4. července 2016 Rozhovor se Zuzanou Mauréry, představitelkou učitelky O tom, že se bude točit film Učitelka, jste se dozvěděla ještě před jeho výrobou. Jak vlastně k vaší spolupráci s Janem Hřebejkem došlo? Že pan Hřebejk bude točit tento film, jsem se […]
  • Alžběta Bartošová: Nefér situacemi se nezabývám29. ledna 2016 Alžběta Bartošová: Nefér situacemi se nezabývám Dosud jste měla zkušenosti především s muzikály, případně televizními seriály, co pro vás znamenala tato první velká role ve filmu? Byla to pro mě velká výzva a zároveň příležitost. Před […]
  • Jiří Adamec o filmu Léto s gentlemanem13. února 2019 Jiří Adamec o filmu Léto s gentlemanem Film Léto s gentlemanem jde do kin na sv. Valentýna, 14. 2. 2019. Slavíte vy osobně tento svátek? Ne, tenhle svátek jsem nikdy neslavil a odmítal jsem ho slavit.  Přišel mi uměle a jen […]
  • Rozhovor Vladimíra Mišíka k filmu Nechte zpívat Mišíka3. března 2017 Rozhovor Vladimíra Mišíka k filmu Nechte zpívat Mišíka Když za vámi poprvé Jitka Němcová přišla s tím, že by o vás chtěla natočit dokument, čím vás přesvědčila, že jste na to kývl? Rockeři  coby  věční “rebelové" o pomníky moc nestojí… No, v […]
  • Oskar Hes - Petr je lehkomyslný klučina s velkým srdcem27. května 2018 Oskar Hes - Petr je lehkomyslný klučina s velkým srdcem Kdo je Petr Šlachta, kterého v Dukle 61 hrajete? Za mě trochu lehkomyslný klučina s velkým srdcem, ale malými zkušenostmi. Inspirují ho velcí horníci a nejvíc jeho otec, ke kterému […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *