Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > ROZHOVOR se Zdeňkem Troškou k nové komedii BABOVŘESKY

ROZHOVOR se Zdeňkem Troškou k nové komedii BABOVŘESKY

123

Do vís­ky Babovřesky při­jíž­dí nový farář. Místní zbož­né ženy čeka­jí staré­ho pána, ale z auta vysko­čí mla­dík spor­tov­ní­ho vze­zře­ní. Tak začí­ná pří­běh nové kome­die Zdeňka Trošky, kte­rý se začne točit 22. květ­na v již­ních Čechách

Proč jste se roz­ho­dl vrá­tit k téma­tu kla­sic­ké čes­ké kome­die z ves­nic­ké­ho pro­stře­dí

 a kde jste s Markem Kališem vza­li námět na Babovřesky, aneb z dopi­su ven­kov­ské drb­ny?

ZT - Film vzni­ká vlast­ně na přá­ní mno­ha divá­ků, kte­ří mě stá­le žáda­jí o nato­če­ní něče­ho podob­né­ho jako byla Slunce, sena...   Námět mi poslal už před něko­li­ka lety Luboš Draganovský ze Slovenska, kte­rý straš­ně milu­je Slunce, seno.., napsal pří­běh nazva­ný Pech aneb Smůla, kam se hneš. Já to teh­dy odlo­žil, pro­to­že se mi to oprav­du zdá­lo dost podob­né jako Slunce, seno...Letos ale při­šla pro­du­cent­ka Dana Voláková s tím, že pro­duk­ce, kte­rou zastu­pu­je zajis­tí pení­ze, což je dneska zázrak, a že by rádi, abych nato­čil něja­ký kome­di­ál­ní pří­běh z jiho­čes­ké ves­ni­ce. Vzpomněl jsem si na ten­to scé­nář a vrá­til se k němu. S mým asi­s­ten­tem Markem Kališem a panem Draganovským jsme ho upra­vi­li a roz­ší­ři­li. Okamžitě se roz­je­ly pří­pra­vy, abychom moh­li film během květ­na a červ­na nato­čit. Do kin by měl jít příští rok na jaře.

Hovoříte o Babovřeskách jako o „slun­ce­se­nov­ském“ sty­lu, na co se mohou divá­ci těšit?

ZT - Nechci tady popi­so­vat děj; jde o hříč­ku, ve kte­ré má hlav­ní slo­vo nedo­ro­zu­mě­ní, kte­ré vinou pomlu­vy či drbů roze­hra­je řadu dal­ších patá­lií, jak to už někdy v živo­tě bývá. Nositelky „zaru­če­ných zpráv“ jsou svíč­ko­vé báby, kte­ré se nemů­žou smí­řit s tím, že k nim na faru nastou­pil doce­la mla­dý farář, spor­to­vec. A když za ním při­je­de ješ­tě mlad­ší dív­ka, tedy jeho sest­ra, což ony ovšem nevě­dí, malér nene­chá na sebe dlou­ho čekat...

Měl jste oka­mži­tě jas­no o před­sta­vi­te­lích hlav­ních rolí nebo jste dlou­ho zva­žo­val, koho obsa­dí­te?

Obsazení rolí je nároč­ná věc. Většina zná­mých, oblí­be­ných her­ců  hra­je v neko­neč­ných tele­viz­ních seri­á­lech, někte­ří ve dvou až ve třech. Hrají i v diva­dlech. Nevím, co je to za móre­sy, že diva­dla v posled­ních letech nasa­zu­jí ješ­tě před diva­del­ní­mi let­ní­mi prázd­ni­na­mi posled­ní pre­mi­é­ru. To zna­me­ná, že her­ci musí cho­dit do diva­dla zkou­šet a jsou tam od dese­ti hodin do dvou. To se z časo­vých důvo­dů nedá dát dohro­ma­dy, tak­že pro mě, jako fil­mo­vé­ho reži­sé­ra, jsou napros­to nepo­u­ži­tel­ní. Já je nemo­hu vozit na natáčení180 kmod Prahy, pro­to­že bychom nestih­li nic nato­čit, když jen ces­ta trvá dvě a půl hodi­ny. Oslovil jsem něko­lik her­ců, kte­ří by straš­ně rádi toči­li, ale jsou smluv­ně vázá­ni jin­de. Nicméně nako­nec mám z obsa­ze­ní vel­kou radost. Hlavní drb­nu, kte­rá pra­cu­je na obec­ním úřa­dě jako sekre­tář­ka sta­ros­ty a v kos­te­le sedí v prv­ní lavi­ci hra­je Jana Synková z Ypsilonky.

Koho jste si dál vybral do rolí své­ráz­ných ves­nic­kých posta­vi­ček?

V roli sta­ros­ty uvi­dí divá­ci Pavla Kikinčuka, jeho ženu hra­je Veronika Žilková. Lukáš Langmajer si zahra­je fará­ře, hlav­ní dvo­ji­ci mla­dých Jan Dolanský a Lucie Plekancová Vondráčková, kte­rá při­je­la z Kanady. Nesmím zapo­me­nout ani na Jiřího Pechu, Lubomíra Kostelku a dal­ší.

Jediný Pavel Kikinčuk se po 30 letech „vra­cí“ do Troškovy ves­nic­ké kome­die, ostat­ní jsou „nové“ tvá­ře?!

ZT - Ano, dá se to tak říct. Pavel se obje­vil coby stu­dent Plánička ve „Slunce, seno, jaho­dy“, pak jsme se sko­ro 25 let na fil­mu nese­šli, až v pohád­ce Nejkrásnější hádan­ka. Protože jsem ale nad­še­ným divá­kem a pří­z­niv­cem jeho plzeň­ské­ho diva­dél­ka Pluto, kte­ré Pavel vede se svou ženou Jindrou a mno­hé z her­ců jsem si už do fil­mů obsa­dil, řekl jsem si, že sta­ros­ta v jeho podá­ní by byl přes­ný typ. K němu pak sta­ros­to­vou Veroniku Žilkovou - a rodin­ka k pohle­dá­ní...

Místa pro natá­če­ní fil­mu obvykle vybí­rá archi­tekt. Předpokládám, že vy jako jiho­čes­ký patri­ot a rodák z Hoštic u Volyně, jste se toho­to úko­lu ujal sám.

Řadu míst vybí­rám sám, potom je nabíd­nu archi­tek­to­vi, on mi zase uká­že mís­ta, o kte­rých si mys­lí, že jsou vhod­ná, je to tako­vá spo­lu­prá­ce.  Točit bude­me v oko­lí Holašovic, tam jsou ves­nič­ky jako od Josefa Lady, upro­střed ryb­ník, ved­le lípy, pros­tě jako z pohád­ky. Musím říci, že všu­de nám vychá­ze­jí obrov­sky vstříc, při­tom to není žád­ná sran­da, pus­tit si domů fil­ma­ře.

Mohou se lidé těšit i na něja­ké „hláš­ky“, tak, jak je tomu ve Vašich Sluncích, senech?

ZT - Myslím, že si tam něja­ké najdou.

Říkáváte, že Vaším hlav­ním kri­ti­kem před natá­če­ním kaž­dé­ho fil­mu bývá Vaše mamin­ka Růženka. Nevydědí Vás, když si pře­čte scé­nář?

ZT - To nevím, to se musí­te zeptat jí. Teprve dneska jsem jí ho dal pře­číst. Zatím nic neří­ká...

Dovedete si před­sta­vit, že se mís­ta, kde Babovřesky budou vzni­kat, sta­nou stej­ný­mi „pout­ní­mi“ mís­ty, jako jsou dnes Hoštice?

ZT - Já si už dove­du před­sta­vit všec­ko. Ale turis­tic­kou pozor­nost si ves­nič­ky, ze kte­rých sle­pím Babovřesky, jis­tě zaslou­ží. Ať jsou to Dobčice, Záboří, Pištín, všech­ny jsou jiho­čes­ký půvab sám. Je ješ­tě tolik neob­je­ve­né krá­sy kolem nás, pro­to dou­fám, že jí náš film pomů­že zazá­řit a při­blí­žit všem cti­te­lům naší krás­né „země zamyš­le­né“.

ROZHOVOR PŘIPRAVILI: Dana Voláková a René Kekely

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,30922 s | počet dotazů: 222 | paměť: 54560 KB. | 18.04.2021 - 18:14:49
X