Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > Rozhovor se Sophie Lellouche (scénáristka a režisérka)

Rozhovor se Sophie Lellouche (scénáristka a režisérka)

Pariz
Pariz

Odkud se vza­la Vaše tou­ha točit fil­my?

To je tou­ha, kte­rá se se mnou táh­ne již od dět­ství. Vždy jsem ráda tvo­ři­la pří­běhy a mám ráda, když oslo­ví i mě. Moje záli­ba ve fik­ci pra­me­ní zřej­mě z kom­pli­ko­va­né­ho vzta­hu s rea­li­tou. Touha točit fil­my je jakým­si úni­kem před rea­li­tou a všed­nos­tí naše­ho kaž­do­den­ní­ho živo­ta. Přestože se moje vášeň pro film pro­je­vi­la tak brzy, vydr­že­la mi až dodnes, kdy mohu fil­my točit. V roce 1999 jsem nato­či­la svůj prv­ní krát­ký sní­mek, avšak ke své­mu celo­ve­čer­ní­mu debu­tu jsem se dosta­la až o více než deset let poz­dě­ji. Neměla jsem dosta­tek sebe­dů­vě­ry, a tak jsem zača­la až poz­dě­ji. Je to také téma­tem fil­mu. Byla jsem tolik ohro­me­na mými vzo­ry, že mi při­pa­da­lo nemož­né vyprá­vět pří­běh, kte­rý by byl hoden toho­to pod­ni­ká­ní. Cesta se však uvol­ni­la, když jsem si před­sta­vi­la hlav­ní posta­vu, kte­rá pod­lé­há svým vzo­rům stej­ně jako já.

Vaše hrdin­ka nalé­zá ve fik­ci odpo­vě­di, kte­rých se jí nedo­stá­vá v běž­ném živo­tě. Svou filo­zo­fii čer­pá ze svě­ta Woodyho Allena…

Já osob­ně mám moc ráda svět Woodyho Allena. Je plný humo­ru, poezie a magie. V mém fil­mu si Alice poví­dá s foto­gra­fií Woodyho Allena, kte­rá jí odpo­ví­dá. Kde je hra­ni­ce mezi snem a sku­teč­nos­tí? Líbí se mi pře­ná­šet kouz­la do rea­li­ty. Ale já nejsem Alice a její drá­ha není mojí bio­gra­fií. I když jsem ten­to pří­běh vytvo­ři­la, ona má svůj vlast­ní život, kte­rý mi nepat­ří. Může se to zdát div­né, ale všich­ni auto­ři to vědí: posta­vy mají svo­je sou­vis­los­ti, svůj život a vy jste jen svěd­kem jejich osu­dů, kte­ré jdou kolem vás.

Odkud jste zís­ka­la impuls k tomu začít?

Bylo to spo­je­ní mezi stra­chem z ubí­ha­jí­cí­ho času, kte­rý mě popo­há­něl kupře­du, a obje­ve­ním všech cest, kte­ré mohou vést lidi k nato­če­ní fil­mu. Zjistila jsem, že těch smě­rů je sku­teč­ně hod­ně, což mě zba­vi­lo zábran. Hodně jsem čet­la a čas­to navště­vo­va­la fil­mo­vý archiv. Uvědomila jsem si, že fil­mo­vé námě­ty jsou sku­teč­ně roz­ma­ni­té a mno­ho fil­ma­řů zača­lo svo­ji kari­é­ru ve star­ším věku. Maurice Pialat, Gerard Oury byli pro mne těmi pozi­tiv­ní­mi pří­kla­dy. Také jsem se hod­ně nau­či­la od Clauda Lelouche, kte­rý byl prv­ní, se kte­rým jsem spo­lu­pra­co­va­la. Potřebovala jsem čas a zku­še­nos­ti, než jsem dozrá­la a našla svou rov­no­váhu mezi tím, co „vím“ a co „mohu“. Fráze Woodyho Allena, kte­rá se také odrá­že­la v jeho fil­mech, mne vel­mi oslo­vi­la: „Talent je štěs­tí. To, co se v živo­tě cení, je odva­ha.“

Jak jste posta­vi­la svůj pří­běh?

I když není kome­die jed­no­du­chý žánr, prá­vě ten ke mně nej­ví­ce pro­mlou­vá. V kome­dii umož­ňu­je roman­ce umís­tit ved­le sebe sny a humor. Mezi vel­ký­mi tvůr­ci, kte­ré obdi­vu­ji, exis­tu­je urči­tá spo­ji­tost, ať už se jed­ná o Lubitsche, Wildera, Capra, ale také Rappeneaua, Lelouche nebo Ouryho. Ti všich­ni doká­za­li vylí­čit hlu­bo­ké lid­ské vzta­hy pomo­cí kome­die. To mi je vel­mi blíz­ké. Komedie je vždy na pome­zí dra­ma­tu, je to otáz­ka dáv­ko­vá­ní. Stále se pohy­bu­je­me na hra­ně. Postava Alice je tro­chu schi­zofren­ní, zce­la aso­ci­ál­ní. Ona je jak­si uvěz­ně­na v tom­to svě­tě, pozi­tiv­ní hrdin­ka pro­ti své vůli, kte­rá je na stra­ně živo­ta.

I když je to pří­běh o dvo­ji­ci, je to jako­by vztah tří lidí…

Skutečně, ten­to pří­běh se točí kolem tří postav: Alice, Victora a pla­ká­tu Woodyho Allena. Alice má s tím­to pla­ká­tem sku­teč­ný vztah. On je jejím rád­cem, ale pře­de­vším je to odraz jí samot­né. Ona se vždy ptá pla­ká­tu na jeho názor, ale je to ona, kdo si vybí­rá odpo­vě­di. Ona nena­jde odpo­vě­di ved­le něho, ale tvá­ří k němu, nevá­há for­mu­lo­vat otáz­ky, kte­ré ji posou­va­jí dále v živo­tě, a on ji nechá je sesta­vit. Victor je ten, kdo ji při­ve­de do rea­li­ty.

Proč jste si vybra­la Woodyho Allena?

Jeho svět je neu­vě­ři­tel­ně boha­tý. Alice u něj obje­vu­je celist­vost, kte­rou dává svým posta­vám. A z osob­ní­ho hle­dis­ka – to máme s Alicí spo­leč­né – mne Woody Allen ovliv­nil. Hana a její sest­ry je prv­ní film, kte­rý jsem od něj obje­vi­la. Když jsem odchá­ze­la z kina, byla jsem si vědo­ma toho, jaký vliv měl na mě ten­to film. Po tom­to fil­mu jsem vše vidě­la jinak. Woody Allen se stal jed­ním z mých oblí­be­ných tvůr­ců a také byl jedi­ný, kdo se ved­le scé­náris­ty, reži­sé­ra a her­ce mohl stát posta­vou v mém pří­bě­hu. Jeho dílo je tak zhuš­tě­né, že jsem z něj moh­la čer­pat potřeb­nou filo­zo­fii pro Alici. Při psa­ní scé­ná­ře jsem hod­ně čer­pa­la z jeho ducha, z jeho replik. Hovoří o všem, co je život, lás­ka, smrt nebo víra v Boha, pře­chá­zí z jed­no­ho fil­mu do dru­hé­ho, pokaž­dé s jiným úhlem pohle­du. Každý z jeho fil­mů odha­lí o tro­chu více z jeho lid­skosti.

Ten pla­kát sym­bo­li­zu­je Aliciny otáz­ky, kte­ré si kla­de tvá­ří k živo­tu. Pokaždé u Woodyho Allena nachá­zí odpo­vě­di, kte­ré nejsou až tak prav­di­vé nebo nezvrat­né. On nechá­vá na ni, aby se svo­bod­ně roz­hod­la.

A do této atmo­sfé­ry, kdy Alice vní­má vněj­ší svět jen okra­jo­vě, vstou­pí Victor…

To neče­ka­la. Victor při­chá­zí se svý­mi alar­my, svým šílen­stvím, ote­vře­nos­tí, svo­jí pří­zem­ní pova­hou pří­mo spo­je­nou s ohrom­nou šle­chet­nos­tí. Líbí se mi, že je scho­pen vel­ko­ry­sos­ti, i když to sám popí­rá, pro­to­že násle­du­je Alici ve všech jejích roz­ma­rech a blá­ho­vos­tech, aniž by ji sou­dil. Victor je vyspě­lej­ší, zku­še­něj­ší a nako­nec i moud­řej­ší než Alice. Nicméně, svo­bod­ný duch této mla­dé ženy ho, kte­rý je pesi­mis­tou a fata­lis­tou, dojme. Ona ho fas­ci­nu­je, pro­to­že urči­tým způ­so­bem se jí daří tam, kde on uvíz­nul. Aby unik­la před svou rodi­nou a záro­veň tak spá­li­la za sebou mos­ty, pomá­há si vět­ší vzdá­le­nos­tí. Ona ho pou­ču­je, že „můžeš pat­řit k celé sku­pi­ně a být její čás­tí.“ Alice je záro­veň nor­mál­ní a auten­tic­ká a díky této auten­tič­nos­ti je prá­vě ori­gi­nál­ní. On jí pomá­há s návra­tem do rea­li­ty a ona mu ten­to pře­chod k auten­tič­nos­ti umož­ní.

Jak jste si pro film vybí­ra­la her­ce?

Spíše si vybí­rám osob­nos­ti než fil­mo­vé hvězdy, i když jsou Alice a Patrick vel­mi zná­mí. Před něko­li­ka lety jsem napsa­la Alici, že bych s ní ráda spo­lu­pra­co­va­la. Líbí se mi, jaká je a jak se doká­že uvol­nit. Její záři­vá krá­sa vná­ší do toho­to fil­mo­vé­ho páru urči­tý lesk. Je to základ­ní prvek pro její veřej­né vystu­po­vá­ní. Alice je skvě­lá hereč­ka a její ener­gie přes­ně odpo­ví­dá tomu, co jsem ve fil­mu potře­bo­va­la. Ona je schop­ná vra­cet smeč bez ztrá­ty své­ho osob­ní­ho kouz­la. To je vel­mi vzác­né. Také jsem si uvě­do­mi­la, že Patrick a Alice jsou oba muzi­kan­ti. Alice má v sobě ryt­mus, tem­po hud­by a celé této kome­die. Chtěla jsem její ner­vo­zi­tu, dyna­mi­ku, smy­sl pro kome­dii, humor – to vše spo­je­né s její krá­sou a sku­teč­nou osob­nos­tí.

Při výbě­ru před­sta­vi­te­le Victora jsem se zamýš­le­la nad tím, jaké­ho člo­vě­ka by si ve fil­mu před­sta­vo­va­li tak divá­ci. Vždy jsem byla fanyn­kou her­ce Patricka, jeho šar­mu, jeho humo­ru a jeho talen­tu. Nedokáži si před­sta­vit ženu, kte­rá by mu odo­la­la, a lep­ší osob­nost, kte­rá doká­že při­nést ženě tolik krás­ných pro­blé­mů. Patrick a Alice tvo­ří pár, kte­rý mě při­mě­je snít, a to je přes­ně to, co je pro mne důle­ži­té.

Kromě nich se setká­vá­me ješ­tě s dal­ší­mi páry, jsou tu Alicini rodi­če, se svo­jí sestrou tvo­ří Alice také urči­tý pár…

V této nanej­výš úzkost­né rodi­ně, kte­rou tvo­ří otec, mat­ka a sest­ra, všich­ni říka­jí, že mají o ní oba­vy a, z lás­ky k ní, jsou při­pra­ve­ni na všech­no. Pro ně je důle­ži­té pře­de­vším bez­pe­čí a bla­ho jejich dětí, i když jejich oba­vy nepři­chá­zí ve vhod­ný čas…

Alicini rodi­če jsou vel­mi důle­ži­tí. Hrají je Michel Aumont a Marie-Christine Adam. Michel při­ná­ší urči­tou lid­skost – na jed­nu stra­nu zkla­ma­ný otec, se špet­kou bláz­nov­ství. Když tak skvě­lý herec při­jme roli v mém prv­ním fil­mu, je to nád­he­ra. Jeho posta­va je vel­mi důle­ži­tá, on zapří­či­nil Alicino setká­ní s Victorem. On je patri­ar­cha, jak u sto­lu, tak i v živo­tě. Kromě sku­teč­nos­ti, že by rád pro­vdal svou dce­ru a uči­nil ji šťast­nou, vidí, že Victor je „ten pra­vý“. Naproti tomu Marie-Christine před­sta­vu­je mat­ku postr­ko­va­nou živo­tem, pochyb­nost­mi, kte­rá odha­lu­je své hra­ni­ce, když se sna­ží dělat to nej­lep­ší.

U posta­vy sest­ry Hélène jsem byla šťast­ná, že jsem moh­la spo­lu­pra­co­vat s Marine Delterne. Již del­ší dobu ji sle­du­ji a posled­ní dobou neby­la pří­liš vidět. Stýskalo se mi po ní. Ona má také v sobě nesku­teč­nou ener­gii. Ona vyza­řu­je urči­tou hlu­bo­kou žen­skost. Stejně tak ve fil­mu, její postoj, její vla­sy, ji oblé­ká­ní bylo jed­no­du­ché a snad­né. Vztah mezi Hélène a Alicí je pro mne sku­teč­ně dojem­ný. Porozuměly si i mimo kame­ry a to pova­žu­ji za krás­né.

Měla jste strach, když jste vznes­la svůj smě­lý poža­da­vek na to, aby se Vašem fil­mu hrál vel­ký Woody Allen…

Woody Allen je v mém fil­mu, ale já ho neří­dím! Od začát­ku jsem si říka­la, že by bylo skvě­lé tam mít „sku­teč­né­ho“ Woodyho Allena. Šla jsem za ním, abych mu před­sta­vi­la svůj pro­jekt. Jeho pří­tom­nost ve fil­mu je nesku­teč­ná. Otevřou se dve­ře a on tam sto­jí! Nastoupí do limu­zí­ny a pak se vrá­tí. Je to kouz­lo. Doufala jsem, že když jsme hovo­ři­li o magii v toli­ka jeho fil­mech, a on je dokon­ce býva­lý kou­zel­ník, bude prav­dě­po­dob­né, že mou nabíd­ku při­jme, ale oprav­du jsem tomu chtě­la věřit. Mít ve své prv­ním fil­mu Alici, Patricka, Woodyho Allena a dal­ší, to byla pří­le­ži­tost, kte­rá se nena­skyt­ne kaž­dý den! Kdykoliv ten film vidím, jsem ohro­me­na jejich pří­tom­nos­tí!

Vaše režie se samo­zřej­mě také pode­pi­su­je na kouz­lu této kome­die. Jak jste ji nasta­vi­la?

První z nich byla tou­ha zachy­tit něco málo z atmo­sfé­ry Paříže, ne pomo­cí pohled­nic, ale pro­střed­nic­tvím míst a archi­tek­tur, kte­ré jí dodá­va­jí kouz­lo a činí z Paříže jed­no z nej­ob­di­vu­hod­něj­ších měst svě­ta. Přála jsem si mít ten klid a poezii, pro­to­že zami­lo­va­ní – jako jsou Alice a Victor – žijí ve svém vlast­ním svě­tě. Proto jsem voli­la čas­to dlou­hé zábě­ry, někdy i neko­neč­né, pro­to­že obraz, zce­la paříž­ský, je ote­vře­ný lás­ce. Nechtěla jsem, aby to bylo uza­vře­né, pro­to­že Victor nabí­zí svo­bo­du, mož­nost tisí­ců živo­tů, mezi kte­rý­mi si může­te vybrat. Zatímco dru­hý nápad­ník, Vincent, sto­jí čas­to v poza­dí zábě­ru, v těs­ném pro­sto­ru, jak se ji sna­ží uzavřít.

Hodně jsme pra­co­va­li na pla­ce. Dokonce zábě­ry, kte­ré by moh­ly být fix­ní, obsa­hu­jí­cí dyna­mi­ku, aby tak indu­ko­va­ly urči­té zámě­ry. Chtěla jsem mít kame­ru, kte­rá by sta­vě­la divá­ka do pozi­ce bez­pro­střed­ní­ho svěd­ka udá­los­tí. Snažila jsem se ty posta­vy umís­tit do urči­té­ho obra­zu. Pro Alicinu lékár­nu jsme, napří­klad, navští­vi­li tři­cet míst. S dře­vě­ným oblo­že­ním a baň­ka­mi je auten­tic­ká, i když jsme při­da­li něja­ké bon­bo­ny a DVD! Chtěla jsem ten pra­vý „obchod na rohu“, obchod typic­ký pro život v této čtvr­ti, kde mají pro­dá­va­jí­cí sku­teč­ný vztah se svý­mi kli­en­ty.

Pamatujete si na natá­če­ní prv­ní scé­ny?

Podle plá­nu jsme zača­li scé­na­mi s Woody Allenem před Plazou. Kupodivu jsem vůbec neby­la ner­vóz­ní, přes­to­že to byl prv­ní natá­če­cí den s Alicí Taglioni, Patrickem Bruelem a samot­ným Woody Allenem. Ti všich­ni jsou pro­fe­si­o­ná­lo­vé, ale také oby­čej­ní lidé. Měli jsme hodi­nu na nato­če­ní všech scén s Woody Allenem. Díky mému kame­ra­ma­no­vi, Laurentu Machuelovi, a naše­mu týmu vše pro­běh­lo hlad­ce. Woody Allen měl v sobě nesku­teč­nou poko­ru a sdí­lel s námi naši radost z natá­če­ní.

Natočila jste svůj prv­ní celo­ve­čer­ní film. Z čeho máte nej­vět­ší radost?

Práce s her­ci, s celým štá­bem, vidět kaž­dý den pří­běh, kdy jsem si před­sta­vo­va­la, jak jdu vstříc živo­tu – to byla ohrom­ná radost. Ale ten nej­za­jí­ma­věj­ší den byl s Woody Allenem. 2. dub­na 2011 jsem inten­ziv­ně pro­ži­la kaž­dou vte­ři­nu. Počasí bylo nád­her­né. Když jsem se pro­bu­di­la dru­hý den, prše­lo. Vše to vypa­da­lo jako sen.

Jsem nad­še­ná z toho, co před­ved­li her­ci, obje­vi­la jsem stří­br­né plát­no, ke kte­ré­mu nále­žím. Oni jsou tak lid­ští, vel­ko­ry­sí a las­ka­ví, jaké jsem chtě­la své posta­vy mít. Alice a Patrick také nemu­se­li cho­dit dale­ko, aby při­šli na to, jak sdě­lit tyto poci­ty, kte­ré mají zako­ře­ně­ny hlu­bo­ko v sobě. Herci byli plně oddá­ni svým posta­vám a vnes­li do nich vlast­ní tóny.

Co fil­mem při­ná­ší­te divá­kům?

Chci jim nabíd­nout leh­ký pří­běh, kte­rý však hovo­ří o váž­ných věcech, aty­pic­ká setká­ní, kte­rá však mají vliv na spous­tu lidí. Doufám, že lidé opus­tí film s tou­hou zami­lo­vat se a že budou nahlí­žet na dru­hé bez před­sud­ků. Všichni jsme jed­nou byli Alicí a Victorem. Miluji kino, pro­to­že mi uka­zu­je věci, kte­ré jsem dosud nevi­dě­la, a dává mi tou­hu žít.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Části seriálu:  Pariz


  • Mravenec Z - Woody Allen má animované Alter ego22. února 2019 Mravenec Z - Woody Allen má animované Alter ego Dnes se podíváme na zoubek jednomu filmu, který je tak trochu výjimečný. Řadí se totiž do malé skupiny kvalitních filmů, které jsou díky stávajícím vysokým možnostem 3D grafiky vytvořeny […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kolo zázraků - O filmu9. ledna 2018 Kolo zázraků - O filmu Pro Woodyho Allena měl Coney Island odjakživa zvláštní kouzlo, této lokace využil již při natáčení filmu Annie Hallová (1977). Na toto místo má mnoho šťastných vzpomínek, když tam chodil […] Posted in Speciály
  • Kolo zázraků - 70 %22. prosince 2017 Kolo zázraků - 70 % Tento nejnovější film Woodyho Allena se odehrává v 50. letech 20. století v zábavním parku na Comey Islandu. Do kulis pestrobarevných atrakcí spolu s přeplněnou pláží zasadil Allen […] Posted in Filmové recenze
  • Café society - 50 %19. září 2016 Café society - 50 % Nemohu si pomoci, ale mladíček Bobby Dorman mě ničím nezaujal a celkem nechápu, jak se tento nejistý a váhavý mladíček mohl stát majitelem prosperujícího podniku v New Yorku. Jeho rodiče […] Posted in Filmové recenze
  • Iracionální muž (Irrational Man) - 55%27. července 2015 Iracionální muž (Irrational Man) - 55% Abe Lucas(Joaquin Phoenix) bere své povolání profesora filosofie jako běžnou rutinu a život ho nebaví. Není to ale žádná výjimka. Filosofové už po mnoho let hledají marně teorii, která by […] Posted in Filmové recenze
  • JASMÍNINY SLZY - Blu-ray11. února 2014 JASMÍNINY SLZY - Blu-ray Je tomu už více než půl roku, kdy šel poslední film Woodyho Allena do kin. Samozřejmostí bylo v této době i napsání recenze k premiéře filmu v kinech. Filmové recenze se zhostila naše […] Posted in Filmové recenze
  • Jasmíniny slzy (Blue Jasmine) - 67 % 28. července 2013 Jasmíniny slzy (Blue Jasmine) - 67 % Elegantní dáma Jasmine (Cate Blanchett), která přilétá ke své nevlastní sestře Ginger (Sally Hawkins) do San Franciska, chce začít nový život. Už v letadle však musí její spolucestující […] Posted in Filmové recenze
  • Ghost Rider - Sympatický lebkoun, který hoří touhou Vás poznat.16. dubna 2007 Ghost Rider - Sympatický lebkoun, který hoří touhou Vás poznat. Nicku, míval jsem tě rád. Míval jsem tě rád a ty jsi mi to oplácel povedenými rolemi v ještě povedenějších snímcích. Jako vyjukaného experta přes zkumavky jsem tě baštil i s tou plandavou […] Posted in Filmové recenze
  • #DP116: Nejmocnější hrdinové Marvelu #97: Superior Spider-Man14. prosince 2020 #DP116: Nejmocnější hrdinové Marvelu #97: Superior Spider-Man Autorem článku je Daniel Palička.Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako první číslo série Superior Spider-Man, čísla 1 až 4 série Superior Spider-Man […] Posted in Recenze komiksů
  • MotoGP 18 - Recenze - Motorky pro sebevrahy - 60%4. července 2018 MotoGP 18 - Recenze - Motorky pro sebevrahy - 60% Po roce jsme se opět dočkali dalšího dílu motoristických závodů od italského studia Milestone. Tradiční název nesoucí hlavní název série silničních motocyklů asi hned každému napoví, o co […] Posted in Recenze her

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,64963 s | počet dotazů: 225 | paměť: 56068 KB. | 22.05.2022 - 03:29:53