Kritiky.cz > Články > Rozhovor s Vladimírem Brabcem (Ramone)

Rozhovor s Vladimírem Brabcem (Ramone)

Vy jste zku­še­ný dabér. Jaké máte zku­še­nos­ti s dabin­gem ani­mo­va­ných fil­mů?

Ani nevím, kolik vlast­ně let ani­mo­va­né fil­my dabu­ji. Každopádně méně, než hra­né. Je to ale troš­ku odliš­ná zku­še­nost. Neříkám, že lidič­ky se dabu­jí  jed­no­du­še, ale mys­lím, že kres­le­ný se dabu­je jed­no­du­še­ji. Jak posta­vy hra­né, tak kres­le­né mají jed­no spo­leč­né – mají své duše, cha­rak­te­ry. V tom je to při­bliž­ně stej­né.  Ale ta herec­ká duše a fan­ta­zie se tomu ani­mo­va­né­mu fil­mu, mys­lím, musí dát vět­ší.

Jakou duši může­te vdech­nout autíč­ku?

Přiznám se, že auto dabu­ju popr­vé ve své kari­é­ře. Tohle autíč­ko ale není oby­čej­né, vždyc­ky se cho­vá jako člo­věk. A můj hrdi­na je tako­vý tro­chu dry­áč­nic­ký, tro­chu vychlou­bač­ný a  roz­pus­ti­lý roš­ťák. Alespoň tako­vou  před­sta­vu jsem si o něm udě­lal z toho, jak se cho­vá. Bez před­sta­vy nejde v herec­kém umě­ní nic, při­čemž pan reži­sér na této před­sta­vě samo­zřej­mě může spo­lu­pra­co­vat a dotvá­řet ji. To je dané samo­zřej­mě  i tou tex­to­vou před­lo­hou a  hla­sem her­ce ori­gi­nál­ní­ho dabin­gu. Člověk se pak sna­ží při­způ­so­bit tomu, jak si mys­lí, že to chtěl  reži­sér ame­ric­ké­ho dabin­gu.

Jaký máte vy sám vztah k autům?

Myslím, že napros­to nor­mál­ní. Měl jsem hod­ně autí­ček, je to pro mě pře­de­vším prak­tic­ký doprav­ní pro­stře­dek, kte­rý stál a pořád sto­jí něja­ké pení­ze. Nejsem z těch, kdož si své miláč­ky na čtyřech kolech ope­čo­vá­va­jí a dáva­jí jim jmé­na. Filmový hrdi­na Ramone je tedy mým prv­ním autem, kte­ré má jmé­no.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...