Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > ROZHOVOR S TIMO VUORENSOLOU

ROZHOVOR S TIMO VUORENSOLOU

IronSky

Očekával jste tako­vý ohrom­ný úspěch Star Wrecku? Dodalo Vám to jis­to­tu vytvo­řit celo­ve­čer­ní film?

Původně byl Star Wreck malý film, kte­rý jsme chtě­li nato­čit pro naše kama­rá­dy, ale když jsme ho zdar­ma umís­ti­li na inter­net, sta­lo se to mezi­ná­rod­ním hitem. Star Wreck se stal vel­kým téma­tem a začal se šířit jako požár – a já neměl sebe­men­ší před­sta­vu, že by to tak­to moh­lo dopad­nout. Ale síla inter­ne­tu je úžas­ná. Na zákla­dě pozi­tiv­ních ohla­sů na Star Wreck jsme si řek­li, že bychom příš­tě moh­li zku­sit něco vět­ší­ho.

Co vás při­mě­lo nato­čit film s tím­to téma­tem, s tím­to pří­bě­hem? Co jste tím chtěl dosáh­nout? Měl jste odka­zy na něja­ké fil­my, kte­ré jste chtěl pou­žít?

Celý nápad na Iron Sky nám při­ne­sl Jarmo Puskala, kte­rý se také podí­lel na tvor­bě scé­ná­ře pro Star Wreck. Napoprvé to byl jen malý hloupý vtip, na kte­rý jsme při­šli v sau­ně, ale zača­lo se to roz­růs­tat a bylo to čím dál tím ambi­ci­óz­něj­ší. Myslím, že síla s vytvo­ře­ním fil­mu o Nacistech z Měsíce je tako­vé vizu­ál­ní hřiš­tě, kte­ré kaž­dé­ho při­mě­je pře­mýš­let „jak to bude vypa­dat?“ A to je dob­rý základ pro film. Pak jsme vytvo­ři­li „killer sto­ry“ kolem vizu­ál­ní­ho obra­zu a voi­lá, máme skvě­lý film! Reference byly ohrom­né, počí­na­je Vetřelcem dopl­ně­no o Sky CaptainThe World of Tomorrow, DelikatesyMěsto ztra­ce­ných dětí, a vše zpět ke Star Wars.

Jak jste postu­po­val při tvor­bě fil­mu?

Tvorba toho­to fil­mu byla nej­těž­ší čás­tí celé­ho pro­ce­su, pro­to­že jsme měli ohrom­nou prá­ci udr­žet všech­ny nit­ky pospo­lu a ústřed­ní pří­běh v ohnis­ku zájmu. Spolupracovali jsem se skvě­lý­mi scé­náris­ty, jako jsou Johanna Sinisalo, kte­rá vytvo­ři­la pří­běh, a Michael Kalesniko, se kte­rým jsme spo­leč­ně napsa­li scé­nář.

Měl jste vůbec strach, že bys­te mohl pře­kro­čit urči­tou linii, že bys­te byl poli­tic­ky neko­rekt­ní?

Iron Sky tan­čí na přes­né hra­ni­ci s poli­tic­kou neko­rekt­nos­tí, ale zjis­til jsem, že nej­lep­ší způ­sob, jak nato­čit film, je udr­žet svou mysl čis­tou v tom, co dělá­te, a nebát se, pro­to­že to je způ­sob, jakým vytvo­ří­te film pří­liš jem­ným, ale také dosáh­ne­te toho, že něko­ho naštve­te.

Věděl jste od začát­ku, že chce­te spo­lu­pra­co­vat s němec­kou pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí a němec­ký­mi her­ci?

Ano, to bylo zřej­mé, dát před­mě­tu smy­sl. Od samé­ho začát­ku jsem chtěl němec­ké her­ce.

Prosím, řek­ně­te nám o posta­vách a her­cích, kte­ří je hra­jí?

Hlavní pří­běh se zamě­řu­je na Renatu Richter, sexy hol­ku – typ prů­zkum­ni­ce a uči­tel­ky, kte­rá žije na nacis­tic­ké základ­ně na Měsíci. Hraje ji Julie Dietze, Renate je nád­her­ná a sku­teč­ně zábav­ná posta­va, kte­rá pře­ko­ná během pří­bě­hu ohrom­ný kus ces­ty. Götz Otto hra­je její­ho budou­cí­ho man­že­la, typ árij­ské­ho nad­člo­vě­ka, Nacistu Klause Adlera, kte­rý se chce stát dal­ším Führerem. Oba dva se vydá­va­jí na ces­tu na zemi, výlet, kte­rý je oba změ­ní – Klaus se stá­vá ješ­tě více zatrpk­lým, nená­vist­ným a destruk­tiv­ním než byl před tím, zatím­co Renate pocho­pí, že celý život byla krme­ná pro­pa­gan­dou a na Zemi se jí popr­vé ote­vřou oči. Spouštěcím čini­te­lem toho vše­ho je James Washington, ame­ric­ký kos­mo­naut, kte­ré­ho hra­je Christopher Kirby, muže, kte­rý spad­nul dolů na Měsíc a do kte­ré­ho se Renate zami­lu­je.

Spolupráce s hlav­ní­mi her­ci byla inten­ziv­ní. Všichni jsme ty posta­vy bra­li sku­teč­ně váž­ně – ačko­liv pří­běh lemu­jí kome­di­ál­ní posta­vy, kte­ré jsme shle­da­li mno­hem vtip­něj­ší­mi a stej­ně tak mno­hem vhod­něj­ší­mi, když všech­no hrá­li her­ci s váž­ný­mi tvá­ře­mi. Hodně jsme s tím­to tri­em pra­co­va­li, abychom měli tóny, rytmy a sty­ly kaž­dé posta­vy odliš­né a uni­kát­ní a mys­lím, že se nám to poda­ři­lo.

Bylo to popr­vé, kdy jste spo­lu­pra­co­val s mezi­ná­rod­ním herec­kým týmem. Líbila se Vám tato prá­ce s her­ci? Co jste se při tom nau­čil?

Moc rád jsem s her­ci pra­co­val, nebyl tam nikdo, koho bych vymě­nil, a neby­la tam posta­va, kte­rou bych neměl rád. Práce s vyso­ce pro­fe­si­o­nál­ní­mi her­ci je pro mne neu­vě­ři­tel­ná zku­še­nost, pro­to­že jsem popr­vé zjis­til, že nee­xis­tu­jí hra­ni­ce v tom, co může dob­rý herec doká­zat, když jste s ním scho­pen komu­ni­ko­vat.

Komunikace byla také občas vel­kou výzvou. Plac, to byla změť jazy­ků – fin­šti­na, něm­či­na a vel­ká šká­la ang­lic­kých akcen­tů – a občas se infor­ma­ce ztra­tí v pře­kla­du. Toto vše způ­so­bi­lo urči­tá nedo­ro­zu­mě­ní, kte­rá občas při­nes­la napě­tí, ale nako­nec jsme všich­ni pře­ži­li.

Nejdůležitější lek­cí pro mne bylo nau­čit se říkat „pro­sím“ – fin­šti­na nemá slo­vo pro „pro­sím“, což je důvod, proč čas­to zapo­mí­ná­me, že tako­vé slo­vo exis­tu­je a díky tomu si řada lidí mys­lí, že my Fini nejsme zdvo­ři­lí, i když nejsme pří­mo hru­bí. Götz mi dal na toto téma dobrou lek­ci a nyní to vím, dou­fám, lépe.

Jaká byla při pří­pra­vě fil­mu nej­vět­ší výzva?

Rozhodně scé­nář. Měli jsme hod­ně situ­a­cí, kde jsme moh­li jít růz­ný­mi smě­ry a moh­li jsme vyprá­vět všech­ny mož­né pří­běhy. Nejtěžší věcí bylo zabít tyto tou­hy jed­not­li­vých linií pří­bě­hů, do kte­rých jsme se zami­lo­va­li, abychom udr­že­li pozor­nost na hlav­ní pří­běh a posta­vy. To vnes­lo do pří­prav­né­ho pro­ce­su vel­ké dra­ma, ale nako­nec jsme byli schop­ni vytvo­řit scé­nář, na kte­rý jsme sku­teč­ně hrdí. Naprosto si za ním sto­jí­me.

Nastal někdy bod, kdy jste měl dojem, že ten film nedo­kon­čí­te?

Po celou dobu až do posled­ní chví­le výro­by se film pohy­bo­val na pokra­ji oka­mži­té destruk­ce, pro­to­že – svo­jí pod­sta­tou – neby­lo mož­né ten film nato­čit. Neustále jsme strá­da­li pod nedo­stat­kem všech dru­hů zdro­jů, aby se film usku­teč­nil, ale mys­lím, že vše­chen ten boj nám jen dodá­val ener­gii jít dál.

Jak jste pra­co­val na desig­nu? Zejména měsíč­ní základ­na ve tva­ru svas­ti­ky a Götterdämmerung jsou obdi­vu­hod­né.

Náš art direc­tor Jussi Lehtiniemi byl vel­kým pří­no­sem pro výro­bu fil­mu. Načrtnul základ­ní kon­cep­ty všech inte­ri­é­rů a exte­ri­é­rů, stej­ně jako vesmír­né lodě nacis­tic­ké­ho reži­mu na Měsíci, a jeho hlav­ní myš­len­kou „Jönssi“. Je to fin­sky zně­jí­cí slo­vo, kte­ré ve sku­teč­nos­ti nic nezna­me­ná, ale když se řek­ne tím správ­ným způ­so­bem, úžas z něho per­fekt­ně vyja­dřu­je, o čem design Iron Sky je: je to o kou­lích. Obrovské struk­tu­ry, nad­měr­né až komic­ky drs­né, monochro­ma­tic­ké a sil­né scé­ny.

Jak se Vám poda­ři­lo zís­kat ke spo­lu­prá­ci sku­pi­nu Laibach?

Původně to byla jed­na z mých základ­ních myš­le­nek, zís­kat Laibach pro vytvo­ře­ní hud­by. Snažil jsem se s nimi spo­jit již na jejich kon­cer­tu v Tampere s taš­kou plnou lahů­dek Iron SkyStar Wreck, ale ani mě nepus­ti­li do záku­li­sí. Nebo při­nejmen­ším jejich ochran­ka ne. Znáte to, dal­ší praš­tě­ný nápad o Měsíčních Nacistech. Ale pří­tel jed­no­ho naše­ho pro­du­cen­ta dostal pří­mý kon­takt na Laibach – sdí­le­li s nimi stej­nou budo­vu  pro kan­ce­lá­ře a zkouš­ky – a to byla chví­le, kdy se začal koloběh odví­jet. Slyšeli o fil­mu a řek­li, že je to napros­to přes­ně jejich žánr. Poté byla prá­ce s Laibach napros­to  skvě­lá: jed­nou věcí si u nich může­te být napros­to jis­tí – nikdy se nespo­jí s tou nej­ví­ce zřej­mou myš­len­kou, kva­li­ta je vždy na vrcho­lu vše­ho.

Jste spo­ko­je­ný s výsled­kem? Je Iron Sky tako­vý film, jaký jste si před­se­vzal nato­čit?

Nebylo by vtip­né, kdy­bych řekl, že ne? Kdybych řekl, že Iron Sky je brak, kte­rý už nikdy nechci vidět? No, naštěs­tí toto není ten pří­pad. Iron Sky je mno­hem lep­ší, než jsem kdy snil a mys­lím, že je to pod­sta­ta dob­ré fil­mo­vé pro­duk­ce – nikdy ji netvo­ří jeden člo­věk, ale per­fekt­ní kom­bi­na­ce úžas­ných uměl­ců, kte­ří se podí­lí o své nápa­dy. Režisér je semkne k sobě a výsle­dek je – když úspěš­ný – více než sou­hrn jejich čás­tí.

Jakou reak­ci od divá­ků bys­te si přál?

Doufám, že se budou divá­ci smát, zatím­co si budou říkat „můžu se tomu­to vůbec smát“, a budou opouš­tět kino s poci­tem, že zís­ka­li více, než oče­ká­va­li, a musí si sku­teč­ně sed­nout a pře­mýš­let o posel­ství fil­mu. Doufám, že to zažeh­ne dis­ku­ze.

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,65030 s | počet dotazů: 202 | paměť: 54391 KB. | 21.04.2021 - 19:23:54
X