Rozhovor s Kamilou Magálovou k filmu Líbáš jako ďábel

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Líbáš jako Bůh byla roman­tic­ká kome­die, Líbáš jako ďábel se posou­vá sko­ro k akč­ní kome­dii, kte­rá žánro­vá polo­ha vám vyho­vu­je lépe ?

Ja roman­tič­ka, inkli­nu­jem pocho­pi­teľ­ne k roman­ti­ke, ale ako pre her­ca je rôz­no­ro­dej­šia akč­ná komé­dia. Tam je zasa nebez­pe­čie, aby sa ten humor „nepre­pís­kol“!Marie Poledňáková pro vaši  posta­vu  vymys­le­la řadu  kro­ko­lom­ných scén, bylo mezi nimi něco, co bylo nad vaše síly?

Bolo ich viac, dali sa cel­kom zvlád­nuť, lebo ja som „veľ­mi ambi­ci­óz­na hereč­ka“ a chcem všet­ko vysk­ú­šať. Snáď krko­lom­ná jazda v púšti na dží­pe bola dosť nároč­ná, ale veri­la som svojmu fil­mo­vé­mu milé­mu, ali­as Kaiserovi, že ako šofér to zvlád­ne. A zvlá­dol. Žijeme!

V Maroku jste strá­vi­li něko­lik týd­nů. Pro vás to neby­la prv­ní návště­va, Maroko jste navští­vi­la něko­li­krát, vzpo­me­ne­te si  co vás napo­pr­vé Maroku zau­ja­lo, pře­kva­pi­lo, šoko­va­lo?

Čo sa týka Maroka, bola som tam po štvr­tý raz. Pred tým to boli dovo­len­ky spo­je­né s gol­fom a pek­ný­mi výlet­mi do oko­lia a Marrakeša a mám na to len prí­jem­né spo­mi­en­ky.

Ve štá­bu pra­co­va­la řada míst­ních lidí, měli jste scé­ny s maroc­ký­mi her­ci. Jak to fun­go­va­lo? Projevily se na pla­ce napří­klad ty roz­dí­ly v men­ta­li­tě nebo něja­ká nedo­ro­zu­mě­ní díky jazy­ko­vé bari­é­ře?

Práve nao­pak, všet­ci boli veľ­mi milí a úsluž­ní, jedi­ne, na čo si ja nevi­em zvyk­n­úť, je vlast­nosť tých­to ľudí, čo žijú v tep­lých kra­joch, že sú poma­lí. Na všet­ko majú čas. Magnana! Ale s tým sa musí rátať, lebo oni už iní nebudú. Ja som im tú poho­du aj závi­dela, napriek tomu, že nás tá ich „poho­da zdr­žo­va­la“!

Hlavní hrdi­no­vé fil­mu se dosta­nou do situ­a­cí, kte­ré běž­ný turis­ta nená­vi­dí – ztrá­ta peněz, pasů, kufrů. Vy sám jste hod­ně a dale­ko  ces­to­va­la – potka­la vás někdy také podob­ná situ­a­ce?

Priznám sa, že vždy si nie­čo pri ces­te do zahra­ni­čia, ale­bo na dovo­len­ku zabud­nem, napriek tomu, že vezi­em zo sebou plno zby­toč­nos­tí! Našťastie, také nie­čo, ako pas, ale­bo peni­a­ze a dôle­ži­té dokla­dy som zati­aľ nikdy neza­bud­la. Dúfam, že v bud­úcnos­ti, pri mojich ďal­ších cestách, to tak aj zosta­ne.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře