Rozhovor s Andreou Sedláčkovou, režisérkou filmu BACKSTAGE

(zatím nehodnoceno)

Loading...

1. Co Vás pře­svěd­či­lo, abys­te si řek­la, že do toho­to pro­jek­tu půjde­te?
Líbil se mi scé­nář a téma­ta, kte­ré v něm byly zpra­co­vá­ny. Tedy to, že je to film o lás­ce, tan­ci, přá­tel­ství, sebe­po­zná­ní, peně­zích, slá­vě a moci. Připadalo mi zají­ma­vé uká­zat záku­li­sí taneč­ní show, kde panu­jí tvr­dé záko­ny hon­by za úspě­chem a zis­kem. To pro­stře­dí, kte­ré kaž­dý divák zná zven­čí, se mi kro­mě tan­ce zdá­lo jako vel­ký tri­umf pro­jek­tu: všich­ni sle­du­je­me tele­viz­ní show, ale neví­me přes­ně, co se v backstage (záku­li­sí) ode­hrá­vá, jaké nekom­pro­mis­ní pra­vi­dla se tam uplat­ňu­jí, jak je zne­u­ží­vá­no sou­kro­mí lidí, kte­ré je v pří­pa­dě potře­by nemi­lo­srd­ně před­ha­zo­va­né bul­vár­ním tis­ku. Přitahovalo mě na tom to, že scé­nář byl zce­la odliš­ný od vše­ho, co jsem dosud natá­če­la, že jsem moh­la vyu­žít pro mě nové ori­gi­nál­ní výra­zo­vé pro­střed­ky a popsat úpl­ně jiný svět. Také se mi líbi­lo, že budu zpra­co­vat se slo­ven­ský­mi her­ci, to je pro mě jako Češku svě­ží obo­ha­ce­ní.

2. Jaká byla Vaše před­sta­va o fil­mu na začát­ku natá­če­ní a jak jste spo­ko­je­ná s tím, jak se Vám ji poda­ři­lo napl­nit?
Představy jsou vždy maxi­mál­ní. Ne vždy se je reži­sé­ro­vi poda­ří zce­la napl­nit a já jsem k tomu vše­mu, co se týče mých fil­mů, i vel­mi sebe­kri­tic­ká. Ale v tom­to pří­pa­dě o něco méně než obvykle, film se mi vel­mi líbí a mám ho ráda.

3. Podle čeho jste si vybí­ra­li herec­ké obsa­ze­ní?
Samozřejmě, že pod­le talen­tu a pod­le toho, zda se na danou roli hodí.

4. Ve fil­mu mají své herec­ké role i taneč­ní­ci ze sku­pi­ny The Pastels, kte­ří s herec­tvím nema­jí tako­vé zku­še­nos­ti jako vystu­do­va­ní her­ci. Jak hod­no­tí­te jejich herec­ký pro­jev?
Když jsem vidě­la, jak sku­pi­na The Pastels tan­čí, byla jsem une­se­na. Tryská z nich ener­gie, radost ze živo­ta a pohy­bu, nespou­ta­nost, ori­gi­nál­ní kre­a­ti­vi­ta. Trochu jsem se bála, jak to bude s jejich herec­ký­mi schop­nost­mi. Proto jsem čás­teč­ně upra­vo­va­la scé­nář, sna­ži­la se jim napsat dia­lo­gy takří­ka­jíc na tělo a vychá­zet z jejich tem­pe­ra­men­tu. Největším pře­kva­pe­ním byl pro mě Tony Porucha, kte­rý má hlav­ní a vel­mi těž­kou roli a nikdy před­tím ve fil­mu nehrál. Bylo jsem okouz­le­ná jeho při­ro­ze­ným talen­tem, kte­rý se v prů­bě­hu natá­če­ní roz­ví­jel a postup­ně zís­ká­val pro­fe­si­o­nál­ní para­me­t­ry a dovo­lím si říct, že před Tonym sto­jí – samo­zřej­mě, pokud o to bude stát – vel­ká herec­ká kari­é­ra.

5. Znala jste tým lidí, kte­rý pra­co­val na fil­mu Backstage už před­tím, nebo šlo o Vaši prv­ní spo­lu­prá­ci?
Znala jsem jen pro­du­cen­ty Silvii a Erika Panákovi, se kte­rý­mi jsem děla­la film Fair Play a také cas­tingo­vou reži­sér­ku Inge Hodálovou. Jinak niko­ho. Měla jsem ale vel­ké štěs­tí, že na spo­lu­prá­ci kývli kame­ra­man Tomáš Juríček, archi­tekt Michal Škrak a kos­tým­ní návr­hář Janko Kocman, se kte­rý­mi jsem si mimo­řád­ně dob­ře rozu­mě­la a dou­fám, že v budouc­nu bude­me spo­lu­pra­co­vat i na jiných pro­jek­tech. A samo­zřej­mě, v taneč­ním fil­mu je nej­dů­le­ži­těj­ší tanec. Oporou mi byl cho­re­o­graf Miňo Kereš, kte­rý je špič­kou ve svém obo­ru a vytvo­řil pro film nád­her­né kre­a­ce. A také před samot­ným natá­če­ním dlou­ho tré­no­val dva her­ce, kte­ří nejsou taneč­ní­ky, a doká­zal s nimi divy. Byla oprav­du radost pra­co­vat se Slovenská štá­bem, kte­rý byl nesmír­ně obě­ta­vý, pří­jem­ný a všich­ni jeho čle­no­vé oplý­va­li mimo­řád­ným talen­tem.

6. Myslíte si, že film Backstage oslo­ví i star­ší pub­li­kum?
Podle mě ano. Film není jen o hip-hopu, ale i o mno­ha jiných téma­tech, kte­rá se dotý­ka­jí všech gene­ra­cí. Je to pří­běh sou­čas­ný, auten­tic­ký a ori­gi­nál­ní, kte­rý hovo­ří o hrdi­nech, kte­rým od začát­ku fan­dí­me, máme pro ně pocho­pe­ní, bojí­me se o ně.

7. Jaká je vaše nej­sil­něj­ší vzpo­mín­ka z natá­če­ní?
Asi natá­če­ní tele­viz­ní show. Kulisy jsme posta­vi­li v praž­ském diva­dle Archa a oprav­du detail­ně repro­du­ko­va­li jejich pří­běh. Na pla­ce jsme měli dva­cet her­ců, deset taneč­ních sku­pin, dvě stě kom­par­zis­tů, sku­teč­ný tele­viz­ní štáb s osmi kame­ra­ma­ny, náš fil­mo­vý štáb se dvě­ma kame­ra­ma­ny, pře­no­so­vý vůz s posád­kou. Celkově asi 450 lidí. To byly tři nej­na­pí­na­věj­ší natá­če­cí dny v mém živo­tě a bylo skvě­lé, že všech­no klaplo a vlast­ně nena­stal žád­ný pro­blém.

8. Proč by si pod­le Vás divá­ci měli při­jít film Backstage podí­vat?
Tak, aby to nezně­lo pří­liš nafou­ka­ně ... napří­klad pro­to, že jde o film, kte­rý se nepo­do­bá ostat­ním, je vese­lý i dojem­ný, jsou v něm krás­ně taneč­ní scé­ny a má vel­kou ener­gii.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře