Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > ROZHOVOR: Radmila Zrůstková: Nejen o vodě, do které můžete vložit cokoliv...

ROZHOVOR: Radmila Zrůstková: Nejen o vodě, do které můžete vložit cokoliv...

DSC 8557

Radmila Zrůstková inspi­ru­je vita­ri­á­ny, vega­ny a kaž­dé­ho, kdo chce odleh­čit jídel­ní­ček svý­mi kni­ha­mi, ale i svý­mi kur­zy. Samotné ji živá stra­va změ­ni­la život a zachrá­ni­la zdra­ví. Nyní pří­jem­ně pře­kva­pi­la kni­hou, ve kte­ré kom­bi­nu­je pou­hé dvě základ­ní ingre­di­en­ce, čis­tou vodu a ovo­ce, zele­ni­nu, bylin­ky a koře­ní. Limonády, kte­ré snad nelze nazvat jinak než křiš­ťá­lo­vě čis­té.

Mátu vylu­ho­va­nou ve vodě už mož­ná z let­ních recep­tů zná­te. Ta je tak nějak medi­ál­ně proflák­nu­tá. Ale dáte si do vody třeš­ně? Nebo v zimě suše­ná jablíč­ka a hře­bí­ček, sko­ři­ci? Nebo borův­ky, heř­má­nek? Zkuste to!

Musím říci, že mno­ho recep­tů ve mne doslo­va vyvo­la­lo nad­še­ní – jak jed­no­du­chý nápad a obrov­ský efekt? Jaké zjem­ně­ní chu­tí a vůní, po vší té nálo­ži umě­le dochu­co­va­ných a k otu­pě­lým chu­ťo­vým buň­kám už agre­siv­ním pokr­mům kon­venč­ní stra­vy. A tak se prv­ní otáz­ka nabí­zí? Spousta lidí řek­ne, že žád­nou vůni a chuť ve vodě necí­tí, ačko­liv se v ní tře­ba dvě hodi­ny mace­ro­va­ly viš­ně. Jak dlou­ho trvá, než se chu­tě zjem­ní nato­lik, aby běž­ný člo­věk oprav­du oce­nil tu nád­her­ně ochu­ce­nou čis­tou vodu?

To je asi vel­mi indi­vi­du­ál­ní, kaž­dý z nás je ori­gi­nál a i naše smys­ly jsou na růz­né úrov­ni. Mě tyto věci pře­de­vším vel­mi baví a líbí se mi mít na sto­le džbán s vodou, ve kte­ré jsou čer­stvé bylin­ky, ovo­ce, koře­ní... Sama vůně také necí­tím, mám ten pro­blém, že od  malič­ka nemám čich, zkrát­ka mi chy­bí jeden smy­sl. Netuším, jak je to mož­né, léka­ři mi na to vlast­ně nikdy nic neřek­li.  Žít ale člo­věk může i bez toho, i když je samo­zřej­mě vel­mi ochu­zen o vůně, ale také osvo­bo­zen od pachů. Já jsem to při­ja­la jako sou­část sebe.

Kuchařka Domácí nápo­je pro zdra­ví zabí­rá obdo­bí od jara do zimy, hez­ky celý rok nás inspi­ru­je sezón­ním ovo­cem. Chutě jste sbí­ra­la postup­ně celý rok, nebo kuchař­ka vzni­ka­la v men­ším časo­vém roz­sa­hu?

Kniha vzni­ka­la téměř rok. Neměla jsem v šuplí­ku žád­né recep­ty, zkrát­ka jsem zkou­še­la růz­né mož­nos­ti a pře­de­vším jsem to poja­la jako inspi­ra­ci pro čte­ná­ře.

No a nemůžu se neze­ptat. Recept, na kte­rý jsem zatím nemě­la odva­hu. Odšťavněný gre­pfru­it a do něj troš­ku nakrá­je­né cibu­le a hruš­ky, dolí­vá­me pra­me­ni­tou vodou a může­me při­dat cukr… No pane jo, grep a cibu­le, kde toto vznik­lo?

Proč ne? Chtěla jsem i něco neob­vyk­lé­ho pro nebo­jác­né.  Grapefruit pat­ří k mým vel­mi oblí­be­ným dru­hům ovo­ce, milu­ju jeho chuť a jeho pozi­tiv­ní účin­ky pro náš orga­nis­mus jsou, mys­lím, dob­ře zná­mé a cibu­le je pří­rod­ní anti­bi­o­ti­kum, chrá­ní nás před mno­ha nedu­hy. Hruška obsa­hu­je vel­ké množ­ství pří­rod­ních cuk­rů, tak­že dola­dí chuť. Je to hra­ní si s chu­tě­mi, kte­ré nám mohou vyho­vo­vat, nadchnou nás a nebo ne.

Voda je zná­má tím, že do sebe pře­jí­má nejen chu­tě a vůně, ale i ener­gie. Sama to v kni­ze s vel­kou poko­rou a úctou zmi­ňu­je­te. Využíváte Vy sama nějak ener­ge­tic­ky upra­ve­nou vodu pro své zdra­ví?

Vodu vět­ši­nou vní­má­me jako něco oby­čej­né­ho, co tady je pořád a nemu­sí­me to moc řešit, jen oto­čí­me kohout­kem. Před mno­ha lety jsem nara­zi­la na rus­ký doku­ment „Voda“, kte­rý mě vel­mi pře­kva­pil a nadchl. Najednou jsou vodu zača­la vní­mat úpl­ně jinak.  Snažím se s ní ale­spoň v duchu komu­ni­ko­vat a oce­ňo­vat ji.

Od svých dcer jsem dosta­la kara­fu se zla­tým sym­bo­lem kvě­tu živo­ta. Do této kara­fy si dávám vodu, kte­rá se v kara­fě revi­ta­li­zu­je a oži­vu­je ji po dlou­hé ces­tě vodo­vod­ním potrubím, kte­ré je pro vodu vel­mi osla­bu­jí­cí. Prý to bylo vyzkou­še­no v něko­li­ka labo­ra­to­řích, kde vodu foto­gra­fo­va­li stej­ným způ­so­bem  jako Masaru Emoto, kte­rý vodu zkou­mal mno­ho let. Můj muž říká naší vodě v kara­fě „zla­tá voda“.

Je samo­zřej­mě mno­ho jiných mož­nos­tí, jak vodě dodat ener­gii. Každý si může vodu ener­gi­zo­vat pod­le své­ho nej­lep­ší­ho poci­tu.

A kdy­by tedy hud­ba měla nabí­jet vodu pozi­tiv­ní ener­gií… Jakou hud­bu bys­te své nej­ob­lí­be­něj­ší skle­ni­ci vody pouš­tě­la?

Hudba nabí­jí nejen vodu, ale také mně a věřím, že to tak má vět­ši­na lidí. U mne zále­ží na nála­dě a roz­po­lo­že­ní, jakou hud­bu  zrov­na poslou­chám a tím bych se také řídi­la.

K mým nej­ob­lí­be­něj­ším inter­pre­tům pat­ří Zaz, Lara Fabian, Aneta Langerová, Abba, Kamil Střihavka, Václav Neckář, Tomáš Klus a mno­ho dal­ších. Miluji i hud­bu tzv. váž­nou, kte­rá je nabi­tá vel­mi sil­ný­mi ener­gi­e­mi. Mezi mé oblí­be­né skla­da­te­le pat­ří Mozart, Bach, Vivaldi, ale také Dvořák a Smetana, kte­ré­ho jsem si vytáh­la jako matu­rit­ní otáz­ku.

Děkuji za roz­ho­vor a pře­ju hod­ně inspi­ra­ce k dal­ší tvor­bě....


Ohodnoťte článek


Renata Petříčková

Knižní milovnice, která knihy ráda čte, upravuje k dokonalosti, ba i píše. Redaktorka časopisová, webová i knižní, copywriterka i spisovatelka. Vše pěkné ve svém životě předávám dál....
Redaktorka webu Tvojechvilka.cz

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky: