Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Riddick: Kronika temna

Riddick: Kronika temna

Ridick2

Hned na začát­ku bych vás měl upo­zor­nit na to, že pokud čeká­te film ve sty­lu Černočerná tma, tak čeká­te mar­ně. Riddick: Kronika tem­na je sty­lo­vě veli­ce odliš­ný film. Ano, ofi­ci­ál­ně jde o pokra­čo­vá­ní Černočerné tmy, ale jedi­né, co mají spo­leč­né­ho je vlast­ně jen hlav­ní posta­va zlo­čin­ce Riddicka (kte­rý je pořád stej­ně skvě­lý:)) a něko­lik dal­ších cha­rak­te­rů. Je to od tvůr­ců zvlášt­ní tah. Černočerná tma byla beze­spo­ru hitem, tak­že bych spí­še oče­ká­val, že pokra­čo­vá­ní se pone­se ve stej­ném duchu. Přece jen, není pří­liš fil­ma­řů, kte­ří se ve dru­hých dílech pokou­ší o radi­kál­ní změ­ny. Ale oči­vid­ně jich pár exis­tu­je. Ti, kte­ří pra­co­va­li na Riddickovi: Kronice tem­na se roz­hod­li ris­ko­vat a od zákla­du změ­nit styl. A pokud vás zají­má, jest­li se risk vypla­til, tak ano, ten­to titul se pove­dl.

Samozřejmě, zále­ží na tom, s jakým oče­ká­vá­ním se bude­te na Riddicka: Kroniku tem­na dívat. Jestliže čeká­te „komor­ní“ horor, ve kte­rém se hrst­ka tro­seč­ní­ků sna­ží pře­žít na nehos­tin­né pla­ne­tě plné netvo­rů, žijí­cích ve tmě (tak by se dal ve struč­nos­ti shr­nout prv­ní díl), tak to na Riddicka: Kroniku tem­na zapo­meň­te. Paradoxně je film spí­še určen lidem, kte­ří Černočernou tmu nevi­dě­li popří­pa­dě těm, kte­rým neva­dí radi­kál­ní změ­na žán­ru (mezi kte­ré se počí­tám já).

V pod­sta­tě jedi­né, co spo­ju­je Černočernou tmu a Riddicka: Kroniku tem­na je hlav­ní (anti)hrdina Riddick a něko­lik málo dal­ších postav. Proto se nemu­sí­te bát zhléd­nout film, aniž bys­te pře­dem nevi­dě­li prv­ní díl. Sice vám unik­ne něko­lik málo odka­zů, ale to v žád­ném pří­pa­dě nezna­me­ná, že by vám neby­ly jas­né důle­ži­těj­ší sou­vis­los­ti.

Lehké nastí­ně­ní pří­bě­hu vás doko­na­le pře­svěd­čí o tom, že Riddick: Kronika tem­na je napros­to jiný žánr než Černočerná tma – Smrtivládci, bez­cit­ná, krve­lač­ná despo­tic­ká rasa létá z pla­ne­ty na pla­ne­tu a jejich oby­va­te­le kon­ver­tu­je na svou víru (v pří­pa­dě, že se dob­ro­vol­ně pod­vo­lí) nebo je likvi­du­je (v pří­pa­dě, že se pod­vo­lit odmít­nou). Riddickovi (vyni­ka­jí­cí Vin Diesel), zlo­čin­ci na útě­ku, je to cel­kem jed­no. Pokud se to netý­ká jeho, ať si děla­jí, co chtě­jí. Jenže, netu­ší, že je jed­ním z posled­ních čle­nů rasy, kte­rá jedi­ná může pora­zit veli­te­le Smrtivládců, moc­né­ho Lorda Vládce (Colm Feore). Ale i kdy­by to tušil, tak by ho to prav­dě­po­dob­ně nepře­svěd­či­lo o tom, plést se do toho. Nakonec se tomu, ale jed­no­du­še nevy­hne, pro­to­že Lord Vládce o hroz­bě ví a nehod­lá čekat, až si pro něj Riddick při­jde…

Děj, ani vzdá­le­ně, nepři­po­mí­ná sci-fi horor, kte­rým Černočerná tma byla. Podobné tvr­ze­ní pla­tí i pro vizu­ál­ní poje­tí. Riddick: Kronika tem­na je plný monu­men­tál­ních tri­ko­vých efek­tů, z nichž někte­ré vám vyra­zí dech (pár jich je malin­ko hor­ších, napří­klad během poby­tu ve věze­ní se Riddick setká s podiv­ný­mi bes­ti­e­mi, kte­ré neza­přou svůj „počí­ta­čo­vý“ původ). Animátoři neby­li žád­ní tro­š­ka­ři, tak­že nás s rados­tí „bom­bar­du­jí“ svým umě­ním. Triky pod­bar­vu­jí pří­běh val­nou vět­ši­nu času a v dopro­vo­du s oprav­du pove­de­nou orchest­rál­ní hud­bou vytvá­ře­jí skvost­nou atmo­sfé­ru.

Co by, ale byly pove­de­né tri­ky a hud­ba bez cha­risma­tic­ké­ho hlav­ní­ho hrdi­ny. A toho Riddick: Kronika tem­na má. Pokud jste vidě­li prv­ní díl, tak víte, že Riddick není žád­ný typic­ký skau­tík, kte­rý se může pře­trh­nout pro záchra­nu nevin­ných (ať už jsou dva nebo je jich plná gala­xie). Do „hry“ se zapo­ju­je jen v pří­pa­dě, že mu jde o krk, popří­pa­dě jsou v nebez­pe­čí jeho přá­te­le, kte­rých je, ale váž­ně jen pár (není se čemu divit, nena­jde se mno­ho lidí, kte­ří by si za nej­lep­ší­ho kama­rá­da vybra­li jed­no­ho z nej­pro­slu­lej­ších zabi­já­ků, i když někdy je to prak­tic­ké). Když už se pře­ce dosta­ne do víru dění, tak neza­po­mí­ná oko­ře­nit své činy (vět­ši­nou hod­ně bru­tál­ní) skvě­lý­mi hláš­ka­mi. Výsledkem toho je, že i když je vlast­ně Riddick zlo­či­nec, kte­rý má na svě­do­mí pár (desí­tek) mrtvých, tak si ho stej­ně oblí­bí­te.

Není se čemu divit, Vin Diesel je ve své roli skvě­lý, i přes dal­ší nespor­né kla­dy, kte­rý­mi titul dis­po­nu­je, je tím nej­lep­ším co film nabíd­ne. Ale nejen on ztvár­nil svůj cha­rak­ter na výbor­nou. I dal­ší her­ci vás urči­tě zaujmou svým výko­nem. Ať už je to Colm Feore jako Lord Vůdce, Thandie Newton jako lady Vakoo, Karl Urban jako veli­tel Vakoo, Alexa Davalos jako divo­ká Kyra (jeden z mála cha­rak­te­rů, kte­rý byl i v prv­ním díle, teh­dy jako malá dív­ka jmé­nem Jack) nebo Judi Dench jako Aereon.

Abych jen nechvá­lil, tak mám dvě men­ší poznám­ky. Ta prv­ní smě­řu­je ke jmé­nům růz­ných ras, upřím­ně, názvy jako Smrtivládcové nebo Elementálové by se mi líbi­ly spí­še ve fan­ta­sy než v tem­né sci-fi, ale dá se to pře­kous­nout. Stejně tak i střih, kte­rý je občas tak nepře­hled­ný (jen v něko­li­ka málo pří­pa­dech), že bude­te občas zma­te­ní a chvil­ku vám zabe­re než se zori­en­tu­je­te.

Riddick: Kronika tem­na je film, kte­rý svou sty­li­za­cí při­po­mí­ná kom­bi­na­ci Duny a his­to­ric­kých epo­sů (davo­vé scé­ny). Nabízí atmo­sfé­ric­kou hud­bu a sym­pa­tic­ké obsa­ze­ní. Ti, co čeka­li pří­mo­ča­ré pokra­čo­vá­ní Černočerné tmy asi nad­še­ní nebu­dou, ale ti, kte­ří se nebo­jí radi­kál­ních změn a mají rádi epic­ké sci-fi, těm Riddicka: Kroniku tem­na urči­tě dopo­ru­čím. Pokud nebu­de hod­ně šťou­ra­ví, neob­je­ví­te žád­nou vět­ší chy­bu a Riddicka: Kroniku tem­na si vychut­ná­te stej­ně jako já.


Ohodnoťte článek


Části seriálu:  Riddick


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky: