Kritiky.cz > Recenze knih > Richard Bachman - Dlouhý pochod

Richard Bachman - Dlouhý pochod

Jen tak na vysvět­le­nou, Richard Bachman = Stephen King (je to jeho sta­rý pseu­do­nym), tak­že už jsme doma (mrk, mrk)?

To máte tak když žije­te v něja­ké blí­že neu­r­če­né ame­ric­ké tota­lit­ní spo­leč­nos­tí, kde kon­t­ro­lu nad obča­ny má jaký­si pop­ný Major a jeho Brigády a kde se pro obve­se­le­ní davů (a pro odvod mož­ných frustra­cí?) pořá­dá oblí­be­ný dlou­hý pochod - pochod 100 mla­dých mužů po tak dlou­hou dobu, doud všich­ni nekles­nou úna­vou (a jsou násled­ně zastře­le­ni) a nezby­de jen jeden, kte­rý zís­ká­vá zvlášt­ní cenu - může mít coko­li si jen bude přát.

Lákavé, ne?

Právě, že vůbec! Kingova kni­ha lehce sto­jí na vodě už v základ­ním před­po­kla­du, že někdo pří­čet­ný by se do podob­né­ho mar­ti­ria asi jen těž­ko dob­ro­vol­ně (což je pod­mín­ka pocho­du) při­hlá­sil. Ale budiž, ode­hrá­vá se to v něja­ké dysto­pii, tak tře­ba jsou tam ti lidé tro­chu jiní. Dějí se i pop­něj­ší věci.

King tak může roze­hrát půso­bi­vou hru pocho­du, kde odkrý­vá cha­rak­te­ry postav v mez­ní situ­a­ci hro­zí­cí­ho napros­té­ho vyčer­pá­ní, kde strach ze smr­ti v pod­sta­tě asi není tím nej­hor­ším, co vás může potkat. Naopak, někdy to může být i tak tro­chu vyzvo­bo­ze­ní.

Přiznám se, že se mi to čet­lo vel­mi lehce a kni­ha mě dost bavi­la. Sice jsem pořád dou­fal, že se něco dozvím o tom svě­tě ve kte­rém se pří­běh ode­hrá­vá - což se moc nesta­lo - ale to vlast­ně vůbec neva­dí. Tušené je někdy půso­bi­věj­ší než napl­no napsa­né. King pros­tě umí pře­vést poci­ty postat na strán­ky kni­hy dost suges­tiv­ně, tak­že chví­le­mi máte pocit, že už máte v nohách dob­rých 100 mil, mozek vám pře­stá­vá fun­go­vat a nastu­pu­jí drob­né halu­ci­na­ce. Postavám to pros­tě věří­te, stej­ně jako věří­te tomu, že někdo, kdo se na prv­ních strán­kách kni­hy cho­val sebe­vě­do­mě a opti­mis­tic­ky se změ­ní na ubo­hou, pli­va­jí­cí trosku.

A to je ono, to je to, proč pros­tě čte­te a zají­má vás, jak je to dál. Kniha je totiž, navzdo­ry základ­ní tro­chu šíle­né pre­mi­se, nesku­teč­ně půso­bi­vá a uvě­ři­tel­ná. Až máte tedy dojem, že sám autor musel něko­lik podob­ných dlou­hých pocho­dů (i když asi krat­ších, že) před napsá­ním kni­hy absol­vo­vat. 🙂

  • Richard Dawkins - Sobecký gen30. května 2020 Richard Dawkins - Sobecký gen Jsou knihy, které pojednávají čistě oborově o konkrétní záležitosti a jsou zacíleny výhradně na laickou/odbornou veřejnost. Pak jsou také knihy jako je "Sobecký gen", který se snaží […] Posted in Recenze knih
  • Pátý elefant2. května 2020 Pátý elefant Terry Pratchett - Pátý elefantDalší fantastický příběh ze Zeměplochy nám opět přivádí na scénu známé postavičky Ankh - Morporské městské hlídky, konkrétně velitele Elánia, strážnici […] Posted in Recenze knih
  • Ondřej Kundra – Putinovi agenti15. března 2016 Ondřej Kundra – Putinovi agenti Redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra se ve své nové knize nazvané Putinovi agenti aneb Jak ruští špioni kradou naše tajemství, vydává do politických vod na stopu ruských agentů […] Posted in Recenze knih
  • Celý život18. května 2017 Celý život Útlá knížka, která však ve svém textu dokáže obsáhnout, jak již sám název napovídá, celý život jednoho muže. Muže, který by pro spoustu lidí asi nebyl ničím výjimečný, avšak doba, kterou […] Posted in Recenze knih
  • Agnes Martin-Lugand: Šťastní lidé čtou a pijou kávu12. března 2016 Agnes Martin-Lugand: Šťastní lidé čtou a pijou kávu Co se skrývá pod na první pohled kouzelnou knihou? Literární kavárna, k tomu káva a Paříž. To slibuje titul Šťastní lidé čtou a pijou kávu. Jak je tomu ale doopravdy? Diane je mladá […] Posted in Recenze knih
  • Helsing, Mason: Můj otec byl MIB8. listopadu 2019 Helsing, Mason: Můj otec byl MIB Encyklopedický rozměr knihy Můj otec byl MIB je jen jednou předností. Další je fakt, že Jan van Helsing zpracoval informace ve spolupráci se synem muže, který prý pracoval jako Muž […] Posted in Recenze knih
  • P. K. Dick - Zlatý muž25. dubna 2020 P. K. Dick - Zlatý muž P. K. Dick je mým oblíbeným autorem, takže i k tomuto textu je nutno patřičně přistupovat. Berte na vědomí, že před psaním jsem si klávesnici za zpěvu temných songů kapely Lunetic […] Posted in Recenze knih
  • Veronica Rothová: Divergence21. března 2016 Veronica Rothová: Divergence Divergence je prvním dílem ze stejnojmenné dystopické trilogie. Jsme v budoucnosti, ve zničeném Chicagu, kde je společnost rozdělena do pěti frakcí – Odevzdanost, Neohroženost, […] Posted in Recenze knih
  • Liška Šiška ve školce - ta nejlepší narozeninová oslava ve školce26. května 2020 Liška Šiška ve školce - ta nejlepší narozeninová oslava ve školce Přemýšleli jsme někdy nad tím, když všechny děti i paní učitelky odejdou domů, co asi dělají hračky? S dětmi v naší mateřské škole jsem si o tom několikrát povídala. Do rukou se mě dostala […] Posted in Recenze knih
  • Haruki Murakami - Sputnik, má láska3. prosince 2019 Haruki Murakami - Sputnik, má láska Představovat další Murakamiho knihu je tak trochu nošením dříví do lesa, neboť o jeho poslední česky přeložené knize se toho napsalo dost a dost. Zkuste například zalistovat posledním […] Posted in Recenze knih

Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...