REVENANT Zmrtvýchvstání - LOVCI KOŽEŠIN – PŮVODNÍ OBCHODNÍCI ZE ZÁPADU

Historie ame­ric­ké­ho obcho­du s kože­ši­nou není dlou­há, avšak stě­žej­ní, plná odváž­ných pří­bě­hů, ale také závaž­ných destruk­cí. I když obchod s kože­ši­na­mi dal vznik­nout roman­tic­ké­mu předob­ra­zu hora­lů jako - zide­a­li­zo­va­ných samo­tá­řů, stej­ně drs­ných jako sama divo­či­na, kte­rou měli zkro­tit - obchod s kože­ši­na­mi byl pře­de­vším pod­ni­ká­ním. V jis­tém smys­lu to ved­lo ke zro­du prv­ní­ho arche­ty­pál­ní­ho západ­ní­ho pod­ni­ka­te­le – vizi­o­ná­ře, kte­rý si razí ces­tu vpřed a zod­po­ví­dá se jen sám sobě.

“Tato éra byla začát­kem industri­a­lis­mu na Západě. Ještě před obje­vem zla­ta a ropy, byl obchod s kože­ši­na­mi masiv­ní, lukra­tiv­ní byz­nys,” vysvět­lu­je DiCaprio. “Lovci se dostá­va­li do nedo­tče­né kra­ji­ny mezi domo­ro­dé oby­va­tel­stvo a extra­ho­va­li zdro­je – a my se ptá­me: za jakou cenu? Sám Glass uváz­ne upro­střed této otáz­ky. Je to sil­né téma ve fil­mu.”

Obchodování s kože­ši­na­mi zapo­ča­lo na kon­ci 17. sto­le­tí, když domo­ro­dé kme­ny smě­ni­ly své úžas­ně tep­lé kože­ši­ny za kovo­vé nástro­je z Evropy. Na počát­ku 19. sto­le­tí vzrost­la v Evropě poptáv­ka po efekt­ních bera­ni­cích a ceny bob­ří kože­ši­ny dosáh­ly až $6/lb. Obchodování s kože­ši­na­mi tak oži­vi­lo ame­ric­kou eko­no­mi­ku a záro­veň je zod­po­věd­né za vznik nových obchod­ních cest, kte­ré se sta­ly zákla­dem pro roz­voj ame­ric­ké­ho Západu.

Ve 20. letech 19. sto­le­tí obcho­do­vá­ní dosáh­lo až k Rocky Mountains a sta­lo se vel­mi sou­tě­ži­vou čin­nos­tí. Obchodníci bojo­va­li mezi sebou navzá­jem, stej­ně jako s domo­ro­dý­mi kme­ny. Hugh Glass pra­co­val pro Rocky Mountain Fur Company, teh­dy novou spo­leč­nost na scé­ně. Společnost vyu­ží­va­la tzv. ren­dezvous sys­té­mu, což zna­me­na­lo, že nesta­vě­la žád­né cha­ty nebo pev­nos­ti. Místo toho se od lov­ců oče­ká­va­lo, že si ulo­ví svou vlast­ní potra­vu, posta­ví si vlast­ní obyd­lí a vybo­ju­jí si své bitvy a posí­lí tak svou sto­ic­kou repu­ta­ci.

Přesto zro­man­ti­zo­va­né mýty o hrdin­ných mužích z hor jsou v roz­po­ru s někte­rý­mi tem­něj­ší­mi sku­teč­nost­mi oné doby. Mnoho z lov­ců strá­vi­lo svůj život v dlu­zích, zatím­co maji­te­lé kože­ši­no­vých spo­leč­nos­tí pohád­ko­vě bohat­li. A zatím­co lov­ci žili upro­střed pří­ro­dy, jejich vztah k život­ní­mu pro­stře­dí byl čas­to spor­ný – někte­ré love­né živo­čiš­né dru­hy se dosta­ly na pokraj vyhy­nu­tí. Aktivity lov­ců měly hlu­bo­ký dopad jak na pří­rod­ní pro­stře­dí a tak na domo­ro­dé kul­tu­ry, kte­ré s ním byly pro­vá­za­né.

Aby ten­to svět zno­vu oži­vil se vše­mi jeho auten­tic­ký­mi odstí­ny, Iñárritu rekru­to­val odbor­ní­ky, včet­ně his­to­ri­ka Clay Landryho, kte­rý spo­lu­pra­cu­je se dvě­mi ame­ric­ký­mi muzei, kte­ré se spe­ci­a­li­zu­jí na toto obdo­bí: The Museum of the Mountain Man ve Wyomingu a Museum of the Fur Trade v Nebrasce. Landry kon­sta­tu­je, že mezi his­to­ri­ky, je pří­běh Hugha Glasse pří­bě­hem čís­lo 1. “Pokud bude­te stu­do­vat ději­ny obcho­du s kože­ši­na­mi v Rocky Mountains, jed­na z prv­ních věcí, o kte­ré se dočte­te, je Glassův pří­běh. Takový to je epos,” pře­mí­tá.

V prů­bě­hu natá­če­ní Landry půso­bil jako porad­ce, co se týče nástro­jů, doved­nos­tí lov­ců, ale také jejich uva­žo­vá­ní. Hereckému obsa­ze­ní vše uká­zal během “výcvi­ku”. Herci si vyzkou­še­li jak správ­ně držet luk, jak nastra­žit past na bob­ry, jak je stáh­nout z kůže [v tom­to pří­pa­dě atra­py zví­řat] a jak házet toma­hav­ky.

 “V rám­ci výcvi­ku se her­ci oprav­du do akti­vit pono­ři­li,” říká Landry. “Naučili jsme je vše, co by měl lovec znát. Samozřejmě, že se vše ode­hrá­va­lo nasle­po, nemu­se­li se o sebe sta­rat v divo­či­ně, ale i přes­to zís­ka­li dojem, co život lov­ce obná­šel. Herci a štáb se chtě­li o této době dozvě­dět všech­no.”

Arthur Redcloud, kte­rý hra­je Hikuce, indi­án­ské­ho léči­te­le, kte­rý na Glasse nara­zí během jeho ces­ty, dodá­vá: “Výcvik pro­bí­hal nejen na fyzic­ké úrov­ni; obo­ha­ti­lo nás to i na emo­ci­o­nál­ní a duchov­ní úrov­ni. Pro mě to neby­lo jen o shle­dá­vá­ní se s minu­los­tí. Bylo to o tom, zís­kat novou vizi.”

---