Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování
Kritiky.cz > Filmy > Klubové filmy > Retro Recenze: Železný opičák

Retro Recenze: Železný opičák

ZeleznyOpicak

Železný Opičák (Ringo Yu) je ve svém měs­tě něco jako Robin Hood - boha­tým bere a chudým dává. Wong Kei-ying (Donnie Yen) se dosta­ne do rvač­ky se zlo­dě­ji, kte­ří se ho sna­ži­li okrást. Vojáci si toho všim­nou a je zatčen spo­lu s mno­ha obča­ny, kte­ří jsou pode­zře­lí z toho, že se vydá­va­jí za Opičáka. Wong Kei-ying slí­bí pomoc při dopa­de­ní lupi­če. Jeho pod­mín­kou je, že pro­pus­tí ostat­ní lidi. Bohužel jeho syna Wong Fei-hunga si tam necha­jí jako záru­ku, aby jim spo­lu neu­tek­li.....

Rozebírat záku­li­sí Železného opi­čá­ka je více­mé­ně slo­ži­té. Víte napří­klad, že jde vlast­ně o prequel k sérii Tenkrát v Číně? A že exis­tu­je film jmé­nem Železný opi­čák 2, kte­rý ale není pokra­čo­vá­ním toho­to fil­mu? A že fil­mů a seri­á­lů s Wong Fei-hungem exis­tu­je až přes 100? Rozkrývat všech­ny sou­vis­los­ti a návaz­nos­ti Železného opi­čá­ka oprav­du není sran­da, pro­to­že s roz­krý­vá­ním pří­bě­hu se musí člo­věk také auto­ma­tic­ky vydat k něja­ké­mu vysvět­lo­vá­ní ohled­ně Hongkongské fil­mo­vé tvor­by 90. let, vysvět­lit ale­spoň základ­ní důle­ži­tá jmé­na této fil­mo­vé strán­ky a záro­veň vysvět­lit co tak nějak brát v potaz a co rad­ši zhlu­bo­ka igno­ro­vat.

Co nej­sro­zu­mi­tel­ně­ji se dá říct s tím, že v 90. letech byla hon­g­kon­ská fil­mo­vá tvor­ba oprav­du živel­ná a roč­ně dokon­ce vyšlo až 200 růz­ných fil­mů. Už v roce 1991 poté vzni­kl film Tenkrát v Číně, kte­rý pojed­ná­val o dob­ro­druž­stvích reál­né­ho bojov­ní­ka Wong Fei-hunga. Tento film v režii Harka Tsuie nejen nako­pl kari­é­ru Jeta Li ale stal se tako­vým základ­ním pilí­řem pro novou vlnu hon­g­kon­ských fil­mů. Takový Drak při­chá­zí nebo Police Story pro novou gene­ra­ci. Už jen pro­to logic­ky muse­lo najít na pokra­čo­vá­ní v množ­ném čís­le a Tsui si s nimi dal oprav­du co nej­rych­lej­ší mož­nou prá­ci. V základ­ní sérii Tenkrát v Číně se už teď babrat nebu­de­me, důle­ži­té je zmí­nit, že v roce 1992 dora­zi­lo Tenkrát v Číně 2, v roce 1993 poté Tenkrát v Číně 3 a ješ­tě ten­týž rok Železný opi­čák, kte­rý slou­ží jako prequel a jed­nu ze stě­žej­ních rolí zde hra­je prá­vě malý Wong Fei-hung. Za želez­ným opi­čá­kem už ale Tsui sto­jí už jako pro­du­cent a reži­sé­rem se zde stal Yuen Woo-ping, kte­rý se urči­tě kaž­dé­mu zapsal jako strůj­ce cho­re­o­gra­fie pro tri­lo­gii Matrix, Yuen se ale do pamě­ti akč­ní­ho fil­mu zapsal mno­hem dřív. Jako strůj­ce cho­re­o­gra­fie u prv­ních třech fil­mů měl už Yuen s pří­běhy Fei-hunga něco za sebou, zde ale pový­šil na reži­sé­ra a dodal ve finá­le dost mož­ná jeden z nej­sty­lo­věj­ších hon­g­kon­ských fil­mů, jehož kouz­lo tkví v tom jak nesku­teč­ně pře­hna­ný a díky tomu nesku­teč­ně zábav­ný je. Železný opi­čák skvě­le kom­bi­nu­je oka­mži­ky kome­di­ál­ní a oka­mži­ky váž­né a uka­zu­je Yuenův talent v té nej­lep­ší mož­né podo­bě.

Při zmí­ně­ní Železného opi­čá­ka a Yuena Woo-pinga musí záko­ni­tě pad­nout také něco o Wire fu. To je ter­mín, jenž byl polo­žen prá­vě v hon­g­kon­ských fil­mech a zaklá­dá se na pou­ži­tí lan a dodá­vá vět­ši­nou dojem, že to vypa­dá jako by byla posta­vy schop­né lítat nebo nad­po­zem­sky ská­kat. Tenhle pojem má základ v Hongkongu, časem se ale pocho­pi­tel­ně dostal i do Hollywoodu a bez Wire fu se neo­be­šli tře­ba prá­vě Matrix nebo sou­čas­né mar­ve­lov­ky. Právě u Wire fu je poté ris­kant­ní aby výsled­né efek­ty s ním stvo­ře­né nevy­pa­da­li děs­ně, prá­vě v Železném opi­čá­ko­vi ale dává Wire fu základ něko­li­ka parád­ním sty­lo­vým sek­ven­cím, kte­ré fun­gu­jí a prá­vě svou pře­hna­nos­tí jsou až feno­me­nál­ní.

Zajímavé a mož­ná kon­tro­verz­ní roz­hod­nu­tí je mož­ná to, že Yuen hle­dal pro ztvár­ně­ní mla­dé­ho Fei-hunga dív­ku, pro­to­že potře­bo­val do dět­ské role něko­ho něž­né­ho a to se mu chlap­ců nalézt nepo­ved­lo. Tahle vol­ba ale stá­la za to, pro­to­že Angie Tsang se umě­lá prát, nepů­so­bi­la otrav­ně a upřím­ně mě během celé­ho sle­do­vá­ní nena­padlo, že celou dobu je ten chla­pec dív­ka. Donnie Yen jako Wong Sr.se poté do role otce Fei-hunga vypra­co­val poté co si ješ­tě v Tenkrát v Číně 2 zahrál Fei-hungova pro­tiv­ní­ka. V Hong Kongu by ale počet her­ců tak malý, že se neda­lo nic dělat a při počtu zhru­ba 200 fil­mů na rok se logic­ky her­ci opa­ko­va­li. Právě zde se Donnie Yen popr­vé před­ve­dl více a i když jeho kari­é­ra zaži­la postup­ně str­mé pády a vrcho­ly (po sérii Ip Man a „ hos­to­vač­ce“ ve Star Wars: Rogue One by si člo­věk řekl, že už bude jen dob­ře) se Yen dost mož­ná až tímhle fil­mem zapsal do pamě­ti více páků. Stejně tak Ringo Yu se tu jako titul­ní hrdi­na před­ve­dl v té nej­lep­ší mož­né vol­bě a mož­ná zamr­zí, že na roz­díl od Jeta Li nebo Donnieho Yena nikdy nedo­stal pořád­nou šan­ci se stát hvězdou.

Akční scé­ny jsou nesku­teč­né a to hlav­ně ty kdy se někdo pere! Tyhle sou­bo­je jsou nesku­teč­ně rych­lé a jsou výraz­ně zrych­le­né. Smutné je, že když Quentin Tarantino lobo­val za to aby se ten­to jeho oblí­be­ný film dostal do kino­dis­tri­buce (mož­ná že i v Kill Billovi po zhléd­nu­tí doká­že najít jis­tou podo­bu) tak Miramax tyto scé­ny zpo­ma­lil a do jis­té míry zni­čil jejich kouz­lo. Na YouTube by tahle srov­ná­vač­ka měla jít snad­no najít a pře­svěd­čit člo­vě­ka o tom, že nej­lep­ší je pus­tit si pře­ce jen původ­ní ver­zi i když sama o sobě není doko­na­lá.

Železného opi­čá­ka para­dox­ně tak tro­chu „ zni­čil“ sám pro­du­cent Hark Tsui. Ten si s fil­my vždy vyhrá­val i v post-produkci a vymýš­lel někte­ré tex­ty až prá­vě v post-produkci. I kvů­li tomu ve finá­le vel­mi čas­to nese­dí věty hrdi­nům na pusu a hod­ně snad­no ten­to fakt může tro­chu kazit záži­tek. Na dru­hou stra­nu jde ale pořád o kouz­lo té kla­sic­ké hon­g­kon­gské fil­mo­vé ško­ly a nad kom­bi­na­cí Tsuiho igno­ran­ství a hra­vos­ti se vlast­ně dá obje­vit spe­ci­fic­ké kouz­lo. A těch­to pár nepad­nou­cích vět stej­ně vyna­hra­dí ta cool akce.

Železný opi­čák má bra­vur­ní akci, sym­pa­tic­ký cas­ting a vel­mi zda­ři­le kom­bi­nu­je prv­ky váž­ných a kome­di­ál­ních scén tak moc dob­ře, že by lecja­ký film závi­děl. Zároveň se musí i zmí­nit kame­ra Arthura Wonga, kte­rá je nejen co se týče akce pře­hled­ná ale i co se týče zábě­rů jed­no­du­še krás­ná. Je to pořád jen film a v rám­ci své ška­tul­ky je sku­teč­ně pove­de­ný. Zároveň s při­mhou­ře­ním oči na fakt, že tato fil­mo­vá kapi­to­la je jed­nou pro­vždy uza­vře­na a navždy bude žít pou­ze ve vzpo­mín­kách na fil­my Bruce Lee, Jackieho Chana, Jeta Li nebo prá­vě fil­ma­řů Harka Tsuie a Yuen Woo-pinga. Železný opi­čák je poté pro né tak zasvě­ce­né lidí ide­ál­ním star­tu­jí­cím balíč­kem, kte­rý můžou a také nemu­sí uto­pit v dal­ších fil­mech ze sta­ré hon­g­kon­gské fil­mo­vé ško­ly. Tyto fil­my ale mají tak spe­ci­fic­ké kouz­lo, že by to byla sku­teč­ně ško­da......

Verdikt: 4 z 5


Foto: Miramax Films

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 3,09160 s | počet dotazů: 237 | paměť: 54583 KB. | 28.01.2022 - 19:29:56