The Week Of

Adam Sandler před lety pla­til za komerč­ní jis­to­tu, jehož kome­die pat­ři­ly k těm nej­na­vště­vo­va­něj­ším v kinech. Jeho buran­ský humor se ovšem zaje­dl už i jeho nej­vět­ším fanouškům a tak mís­to kin své pro­du­cent­ské pro­jek­ty ser­ví­ru­je skr­ze exklu­ziv­ní smlou­vu s plat­for­mou Netflix. Ty však zatím pří­liš vel­kou pará­du neu­dě­la­ly a už tu máme dal­ší počin s názvem The Week Of. Stojí novin­ka, kte­rá prá­vě dora­zi­la na Netflix za to nebo se jed­ná o dal­ší sna­hu vykře­sat zašlou slá­vu? 

Kenny Lustig (Adam Sandler) bude za pár dní vdá­vat svo­jí dce­ru. I když je pod šíle­ným tla­kem od svo­jí rodi­ny, sna­ží se ze situ­a­ce vyjít co nej­lé­pe. Otcem ženich je totiž uzná­va­ný dok­tor Kirby Cordice (Chris Rock), kte­rý se nabí­dl, že svat­bu zapla­tí. To ovšem Kennymu jeho ego nedo­vo­lí a tak se za kaž­dou cenu sna­ží ze svat­by udě­lat udá­lost na vlast­ní nákla­dy. To ovšem ješ­tě netu­ší, že s při­bli­žu­jí­cím se slav­nost­ním dnem se na něj chys­tá jed­na pohro­ma za dru­hou...   

Čekat od Adama Sandlera vkus­ný humor by byla tako­vá tro­chu kon­tra­pro­duk­tiv­ní prá­ce. Jeho kome­die vždy ope­ro­va­ly s vět­ší či men­ší měrou dement­ní­ho, fekál­ní­ho a nevkus­né­ho humo­ru. Image sym­paťá­ka mu ale čas­to dopo­moh­la k tomu, že čas od času tahle kom­bi­na­ce jed­no­du­še funo­gva­la. Remake Trestná lavi­ce, Zohan: Krycí jmé­no kadeř­ník, 50x a stá­le popr­vé  nebo jeho prvo­ti­ny jsou stá­le v obli­bě mno­ha fil­mo­vých fanouš­ků. V posled­ních letech se ovšem pokou­ší zaujmot seč mu síly sta­čí, na hit ale čeká mar­ně. Do toho se mu nevy­hý­ba­jí úpl­né prů­švi­hy jako Jack a Jill nebo Pixely. A prá­vě v tenhle moment na scé­nu vstu­pu­je The Week Of, kte­ré se sna­ží hrát na tro­chu odu­šev­ně­lej­ší sle­zi­nu stár­nou­cí par­ty jako důkaz toho, že na to ješ­tě mají. A pod­le oče­ká­vá­ní na to už od prv­ních momen­tů nema­jí.  

The Week Of je ve své pod­sta­tě totiž pra­chspros­tou kom­bi­na­cí sto­krát vidě­né­ho, kte­rou neza­chrá­ní ani účast zná­mých tvá­ří ze Sandlerovy par­ty ani sna­ha o to, hrát to na nos­tal­gic­kou lin­ku. Sandler má to „nej­lep­ší“ už totiž nej­spí­še za sebou a tahle kome­die na mís­to záchra­ny, je toho smut­ným důka­zem. Z vel­ké čás­ti nud­ná a neza­jí­ma­vá kome­die sice má neko­lik úsměv­ných momen­tů, z vel­ké čás­ti se ale jed­ná o nuce­ný humor, nechut­né nebo trestu­hod­ně nefun­gu­jí­cí výmě­ny a před­ví­da­tel­né dvě hodi­ny ve spo­leč­nos­ti mizé­rie. 

Nezachrání to ani doce­la laci­né vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní, kte­ré se od kla­sic­kých rodin­ných kome­dií a jejich vizu­ál­ní­ho sty­lu vydá­vá spí­še do vod arto­vé­ho dra­ma­tu (což je v pod­sta­tě jed­na vel­ká uráž­ka od Sandlera pro styl, jakým se roz­ho­dl svo­ji novou kome­dii tvůr­cům pro­dat). A to je ostat­ně asi tak všech­no, co je tře­ba říci k tomuhle poči­nu. Nezábavná, nuce­ná, mís­ty nechut­ná a hlav­ně otrav­ná kome­die, kte­rá se sna­ží být něčím, čím není. Upřímně netu­ším, pro koho tahle „zába­va“ měla být urče­na. Pokud totiž máte rádi dob­ré nebo ale­spoň obstoj­né kome­die, od téhle par­ty se jich už nedo­čká­te.    

 The Week Of je dal­ším důka­zem toho, kam až lze kles­nout. Nudná, otrav­ná a neza­jí­ma­vá kome­die, kte­rá se za obsa­ze­ní a nos­tal­gii sna­ží skrýt svo­ji méně­cen­nost a zby­teč­nost.