UMĚLEC NA OSTŘÍ NOŽE od spisovatele Irvina Welshe aneb „BEGBIE je zpět!“

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Jim Francis, dří­ve nazý­va­ný jako Francise Begbie zná­mý jako skot­ský kri­mi­nál­ník, nyní vede vel­mi spo­ko­je­ný a poklid­ný život. V sou­čas­né době je úspěš­ným malí­řem a socha­řem, jež žije se svo­jí krás­nou ženou Melanií a dvě­ma malý­mi dcer­ka­mi v luxus­ním domě na plá­ži v Kalifornii.

Jeho život se mu zdá čím dál tím méně kon­ti­nu­ál­ní, jako kdy­by minu­lost pro­žil někdo jiný. Není to jen tím, že teď byd­lí na úpl­ně jiném mís­tě obklo­pe­ný úpl­ně jiný­mi lid­mi, ale on sám si při­pa­dá jako úpl­ně jiný člo­věk. Ubíjející posed­los­ti a sla­bos­ti muže, kte­rým kdy­si byl, při­pa­da­jí sou­čas­né­mu oby­va­te­li jeho mys­li a těla napros­to směš­né. Jediným pojít­kem je zuři­vost. Když se roz­zu­ří, cítí své sta­ré já. V Kalifornii, tak jak v sou­čas­né době žije, ho však do tako­vém míry doká­že naštvat jen málo­co. 

Ano, dří­ve tomu ale bylo úpl­ně jinak. V době, kdy se ješ­tě neznal se svo­jí milo­va­nou ženou, byl závis­lý na nási­lí. Ale teď? Teď se zdá, že má vše pod kon­t­ro­lou, a že díky malo­vá­ní udr­žu­je svůj vztek pod poklič­kou. Je tomu ale sku­teč­ně tak? Anebo sta­čí málo a v zuři­vos­ti se pro­je­ví opět zabi­jác­ké chout­ky? Jim si plně uvě­do­mu­je, že pro­střed­nic­tvím nási­lí nikdy niče­ho dob­ré­ho nedo­sá­hl, nao­pak jej to při­ved­lo do věze­ní, a toho už bylo pro něj až pří­liš. Plně si uvě­do­mu­je, jak osvo­bo­zu­jí­cí je, když člo­věk svo­jí prá­ci může milo­vat, pra­co­vat sám na sebe, být pánem své­ho času a vzít si vol­no, kdy chce a věno­vat se tře­ba jen tak svo­jí rodi­ně napří­klad pro­cház­kou po plá­ži.

Přesto měl v pasu stá­le totéž jmé­no: „Francis James Begbie“, a to i přes­to, že pra­cov­ně pou­ží­val „Jim Francis“. Jeho man­žel­ka mu vět­ši­nou říka­la Jime. Proč si změ­nil jmé­no? To bylo pros­té! Shodou okol­nos­tí bylo Melanino pří­jme­ní totož­né s jeho křest­ním jmé­nem a kama­rá­di z vyso­ké ško­ly Melanii čas­to říka­li „Frankie“. Možná i jí dost poli­cho­ti­lo, když jí Francis ozná­mil, že by si přál, aby mu všich­ni říka­li Jim, a že by byl moc rád, kdy­by si všich­ni po naro­ze­ní prvo­ro­ze­né dce­ry Grace necha­li pří­jme­ní Francis. „Nechci, aby vyrůs­ta­la jako Begbie,“ vysvět­lil.

Bohužel tem­ná minu­lost Jima chtě nechtě dostih­la i na tom­to vzdá­le­ném kon­ti­nen­tě a otřás­la s jeho dosa­vad­ním poklid­ným živo­tem úpl­ně v zákla­dech. Byl zavraž­děn jeden z jeho synů Sean, o kte­ré­ho se sko­ro celý svůj život nesta­ral a vlast­ně jej vůbec neznal. To mu však nebrá­ni­lo v tom, že chtěl za kaž­dou cenu zjis­tit, co se sta­lo, a jít na jeho pohřeb, vidět, kdo truch­lí upřím­ně a kdo ne.

A mož­ná by ho nikdy ani nena­padlo, že se ješ­tě někdy vrá­tí do Skotska. S bra­t­rem ani se sestrou neměl blíz­ký vztah, dokon­ce ani se svý­mi syny, o nichž si mys­lel, že by se měli zaří­dit pod­le své­ho. Jen ho nikdy nena­padlo, že někdo z nich takhle zemře. Jima nepře­kva­pi­lo, že ho to zasáh­lo, ale byl zasko­čen tím, jak hlu­bo­ce.

Po pří­jez­du do Skotska se vydá­vá na pohřeb a sám se sna­ží najít vra­ha své­ho syna, čímž na svět opět vyplou­vá jeho vztek, násil­nic­ké sklo­ny a tou­ha po pomstě., mož­ná i tou­ha vypo­řá­dat účty se sta­rou edinbur­skou komu­ni­tou. Vrací se do časů, kdy měl jinou identi­tu a měl úpl­ně odliš­ný žeb­ří­ček hod­not, vše jako by se vrá­ti­lo, sta­ří přá­te­lé a nepřá­te­lé, s kte­rý­mi si potře­bu­je vypo­řá­dat.

Největším zdě­še­ním a pře­kva­pe­ním je, když zjis­tí, kdo sku­teč­ně zavraž­dil jeho syna, a z jak mali­cher­né­ho důvo­du. Možná i o to víc bude šoko­vat své čte­ná­ře. Stejně jako všich­ni se změ­ni­li, změ­ni­lo se i samot­né měs­to, samo­zřej­mě vše k hro­ší­mu. Kdyby nemu­sel, a nebyl sem dohnán okol­nost­mi, zajis­té by se sem již nikdy nevrá­til, pro­to­že jedi­né, co na nej zde číhá, je jen tou­ha po krva­vé pomstě, kte­rou oče­ká­va­jí jeho sta­ří zná­mí.

Mezitím po odjez­du Jima do Skotka Melanie v Kalifornii obje­vu­je něco, co by moh­lo nazna­čo­vat, že se opět pro­je­vi­la násil­nic­ká pova­ha man­že­la z dáv­né minu­los­ti. Navíc se na ní při­le­pí neob­lom­ný spo­lu­žák Harry, jež vyšet­řu­je tam­ní tajem­nou smrt pro­puš­tě­né­ho trestan­ce a věci se dají rych­le do pohy­bu.  Melanie se bojí, že ztrá­cí své­ho man­že­la, a že on pod­leh­ne opět zlu, a že se vydá po sto­pách vra­ha své­ho syna a bude se krva­vě mstít za smrt své­ho syna na všech, co by jen měli co doči­ně­ní s jeho smr­tí.

Má Jim něco spo­leč­né­ho s nale­ze­ným mrt­vým mužem v Kalifornii? Anebo je to jen sho­da náhod? Pomstí se tomu, kdo zabil jeho syna? Najde sku­teč­né­ho vra­ha své­ho syna a doká­že jej zabít? Jaké pře­kva­pe­ní a odha­le­ní na Jima čeká?

Umělec na ostří nože... skvě­lá novin­ka, kte­rou jsem pře­čet­la jed­ním dechem, prav­da v někte­rých pasá­žích mě dost mra­zi­lo a sama sebe jsem se pta­la, zda někdo doká­že být na jed­nu stra­nu obrov­ská a zrůd­ná bes­tie, a na stra­nu dru­hou milu­jí­cí man­žel a otec dvou dcer...

Kniha je napsá­na vel­mi čti­vě a hned své­ho čte­ná­ře vtáh­ne do děje. Kniha vyprá­ví dva sou­vis­lé děje, a to vzpo­mín­ky z pře­cho­zích let, tak­že čte­nář, jež neměl mož­nost pře­číst si před­chá­ze­jí­cí díly, se doví­dá o Begbieho tem­né minu­los­ti, jaký ve sku­teč­nos­ti byl, kde vyrůs­tal a žil, než se za své krva­vé činy dostal do věze­ní. Máme skvě­lou mož­nost nahléd­nout i do jeho vlast­ní­ho nit­ra a mys­li, spo­lu sdí­let s ním jeho myš­len­ky.

Tyto stříp­ky minu­los­ti čte­nář pozná hned na prv­ní pohled, dle sklo­nu písma, jež je vyzna­če­no kur­zí­vou. Druhá část kni­hy vyprá­ví Jimovu sou­čas­nost. Celá kni­ha je uspo­řá­dá­na do vel­mi pře­hled­ných, a nijak roz­sáh­lých kapi­tol, kte­ré jsou pěk­ně očís­lo­vá­ny a samot­ný název napo­ví­dá, o čem asi tak bude.

„Člověk je jedi­ný tvor na svě­tě, kte­rý odmí­tá být sám sebou.“ Albert Camus

„Umělec na ostří nože“ je kni­ha, kte­rá mě doslo­va pohl­ti­la. Velmi dob­ře se čte, a hned na prv­ních strán­kách mě vtáh­la do děje. S kaž­dou dal­ší pře­čte­nou strán­kou nahlo­dá­va­la mojí zvě­da­vost a tou­hu dozvě­dět se, co se bude ode­hrá­vat dál. Román jsem doslo­va pře­čet­la jed­ním dechem.

Nejvíce mě ale šoko­va­li dopo­drob­na popsa­né scé­ny, jakým způ­so­bem doká­zal Begbie vel­mi ori­gi­nál­ním způ­so­bem vraž­dit lidi. Na můj vkus bylo až moc pře­hna­né množ­ství krva­vých detai­lů a utr­pe­ní samot­ných obě­tí. Někdy jsem měla ten­den­ci tyto scé­ny pře­sko­čit, ale prav­dě­po­dob­ně by mi unik­lo pár detai­lů, jež by moh­ly mít pří­pad­ně vliv na rozuz­le­ní děje, tak­že jsem to nako­nec ustá­la. Pravda, dost mě u toho­to líče­ní mra­zi­lo a vyvo­lá­va­lo poci­ty zdě­še­ní.

Knihu bych kaž­do­pád­ně dopo­ru­či­la. Je to vel­mi zají­ma­vé čte­ní, a komu neva­dí krva­vé líče­ní scén, zce­la urči­tě oce­ní ten­to skvě­lý „kniž­ní“ záži­tek, jež mu hlav­ní posta­va Begbie dopře­je při čte­ní toho­to romá­nu.

„Těší ho jejich pří­tom­nost, vět­ši­na z nich moud­ře roz­po­zna­la,

že nej­ro­zum­něj­ší lid­ské bytos­ti se během živo­ta stá­le učí,

jak se vypo­řá­dat se živo­tem,

a neu­stá­le se při­způ­so­bu­jí novým pří­le­ži­tos­tem a hroz­bám,

kte­ré jim život kla­de.“

UMĚLEC NA OSTŘÍ NOŽE

Napsal: Irvine Welsh

Přeložila: Gabriela Pechanová

Počet stran: 287

Vydalo nakla­da­tel­ství Dobrovský s.r.o.

Rok vydá­ní: 2018

ISBN 978-80-7390-446-3

Tímto děku­ji Edici Knihy Omega a www.knihydobrovsky.cz za poskyt­nu­tí recenz­ní­ho výtis­ku.
Knihu může­te zakou­pit: https://www.knihydobrovsky.cz/umelec-na-ostri-noze-675326

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře