Kritiky.cz > Recenze knih > Nezavírej oči je thriller, kdy do poslední chvíle nemáte tušení, jak se věci ve skutečnosti mají

Nezavírej oči je thriller, kdy do poslední chvíle nemáte tušení, jak se věci ve skutečnosti mají

NEZAVÍREJ e1535655469399
NEZAVÍREJ e1535655469399
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Dobře pro­pra­co­va­ný psy­cho­lo­gic­ký thriller, kde do posled­ní kapi­to­ly netu­ší­me, jak se věci ve sku­teč­nos­ti mají.

V kni­ze se pro­lí­ná minu­lost se sou­čas­nos­tí, a i když si to nechce­me při­pus­tit, minu­lost nás vždyc­ky dože­ne, i když se jí sna­ží­me za kaž­dou cenu vyměst­nat nadob­ro z pamě­ti. To, co se ode­hrá­lo v minu­los­ti, ovliv­ňu­je veš­ke­ré naše počí­ná­ní a činy, to jak se cho­vá­me tady v pří­tom­nos­ti, pros­tě minu­lost chtě nechtě zasa­hu­je dál do našich živo­tů a ovliv­ňu­je ho.

Hlavními hrdin­ka­mi jsou dvě sest­ry, dvoj­ča­ta, a přec kaž­dá z nich je úpl­ně jiná, dvě napros­to odliš­né pova­hy, a dva napros­to odliš­né osu­dy. Robin napří­klad vůbec nevy­chá­ze­la z domu a její jedi­nou čin­nos­tí bylo sle­do­vat lidi napro­ti v domě.

Včera byla celý den doma a ani dnes se nikam nechys­tá. Už něko­lik let nevy­šla z domu a ven by ji vyhnal snad jen požár nebo poto­pa. Ještě před něko­li­ka týd­ny byl její život bez pro­blé­mů a cíti­la se v bez­pe­čí. Její dům je jako útul­ná uli­ta. Pravidelně cvi­čí, den­ně ujde deset tisíc kro­ků, kte­ré počí­tá na podo­me­t­ru, a posi­lu­je čin­ka­mi.

Robin je zdr­žen­li­vá a opa­tr­ná. Dveře ote­ví­rá jen domlu­ve­ným návště­vám. Pokud onli­ne objed­náv­ka potra­vin dora­zí mimo dohod­nu­tý čas, naštva­ný řidič ji musí odvézt zpět do skla­diš­tě. Neočekávané balíč­ky zásad­ně nepři­jí­má.

A na stra­ně dru­hé její dvoj­če, sest­ra Sára.

„Sebrali mi dítě a nemůžu s tím vůbec nic dělat. Potom začal před­čí­tat svůj seznam. Pěkně řád­ku po řád­ce. Znělo to jako střel­ba z kulo­me­tu.

Nebudeme to pro­ta­ho­vat. Sbalíš si věci a ode­jdeš. Našli jsme ti byt. Budeš mít kde byd­let, než se posta­víš na vlast­ní nohy.“

Hned na začát­ku kni­hy jsem byla jak opa­ře­ná a ohro­me­ná tím, jak man­žel může tak hrubým, nevy­bí­ra­vým až sobec­kým způ­so­bem jed­nat se svo­jí vlast­ní man­žel­kou, a mat­kou jejich spo­leč­né­ho dítě­te.

Teprve až na kon­ci kni­hy se dozví­dá­me, že vše co nám hlav­ní hrdin­ka Sára před­klá­da­la pro­střed­nic­tvím svých myš­le­nek a vlast­ních poci­tů není zas až tako­vá prav­da, jak jsme si původ­ně měli mys­let, a i tak tro­chu s ní sou­cí­tit a při­klá­nět se na její stra­nu.

Vše je ve sku­teč­nos­ti úpl­ně jinak! Úplně jiná a odliš­ná inter­pre­ta­ce vlast­ní vykres­le­né prav­dy, ale i stříz­li­věj­ší­ho úhlu pohle­du jiných postav nad vše­mi zmi­ňo­va­ný­mi udá­lost­mi.

Čtenáři je postup­ně naser­ví­ro­ván a vyjme­no­ván postup­ně bod po bodu nesmy­sl­ný seznam, díky němuž se Sářina exis­ten­ce napros­to zhrou­ti­la, a tak tro­chu nutí kni­ha samot­né­ho čte­ná­ře spo­lu­cí­tit s hlav­ní pro­ta­go­nist­kou Sárou, lito­vat ji a poma­lu se při­klá­nět na její stra­nu....

NESMYSLNÝ SEZNAM:

1) ŽÁRLIVOST

„Myslela jsem si, že toho řek­ne víc. On ale vyslo­vil jedi­né slo­vo: žár­li­vost. Pronesl ho poti­chu a sebe­jis­tě, aniž by na mě pohlé­dl.“

2) LEŽ

„Vím, proč jsou lži na sezna­mu. Napovídala jsem jich Jimovi spous­tu. Nejdříve jsem se pros­tě jen o někte­rých věcech nezmí­ni­la, potom jsem zača­la při­krášlo­vat, a nako­nec jsem si vymýš­le­la boha­pros­té lži.

Lži však ply­nu­ly dála stá­va­ly se sou­čás­tí mého živo­ta. Musela jsem odpo­ví­dat na tolik otá­zek a nějak zapl­nit meze­ry ve svém živo­tě. Jakmile jede­nou začne­te lhát, není ces­ta zpát­ky.“

3)ZANEDBÁNÍ PÉČE

4) VZTEK

5) MODŘINY

„Byla tak nevin­ná a bez­bran­ná, že jen před­sta­va, že by jí mohl někdo ublí­žit nebo se jí dotknout, ve mně vyvo­lá­va­la nepří­čet­nost. Milovala jsem ji od prv­ní­ho oka­mži­ku a ona milo­va­la mě. A jsem si jis­tá, že ať je teď kde­ko­li, stá­le mě milu­je, a že lás­ka, kte­rou cítí, musí být pro­dchnu­ta boles­tí a zmat­kem, pro­to­že ji urči­tě chy­bím.“

6) PŘÍLIŠ MNOHO KONTROLY

„Často jsem děla­la chy­by. Nejen při vaře­ní. A stá­le chy­by dělám. čím víc se sna­žím všech­no napra­vit, tím je to hor­ší.“

7) KREV

8) INTERNET

Je to ale ta správ­ná ces­ta? Jaká tajem­ství Sára potla­ču­je a skrý­vá před svo­jí vlast­ní sestrou Robin? A proč je kaž­dá ze sester tako­vá, jaká je? Prostě roz­díl­ná? Sára a Robin, obě sest­ry, dvoj­ča­ta, a pře­ce kaž­dá jiná. Sára byla vždy ta, kte­rá byla upra­ve­ná, poslou­cha­la, drže­la se u mámy. Robin byla pra­vý opak. Obě jiné, ale obě si v dět­ství moc blíz­ké. A co se v dospě­los­ti změ­ni­lo, že se tak navzá­jem moc odci­zi­ly?

Sára o Robin:

Nechápu, proč se takhle cho­vá, když ji při tom vždyc­ky chyt­nou. Myslím, že to dělá schvál­ně, baví ji dělat pro­blémy. Já se sna­žím být hod­ná. Všechno je pře­ce o tolik lep­ší, když se cho­vá­te dob­ře. Táta mi říká „ty moje malá šprt­ko“ a máma „moje zla­tá hol­čič­ko“.

Moje sest­ra mě čas­to štve, ale je s ní legra­ce jako s nikým jiným!

Robin byla, for­mál­ně stá­le ješ­tě je, hlav­ní kyta­rist­ka brit­ské sku­pi­ny Working Wife. Někdy mezi ostat­ní poš­tou se obje­ví bílá sví­tí­cí obál­ka. Tu Robin niky neo­t­ví­rá, ani ji nedá na tác k ostat­ním účtům. Opatrně ji vez­me a polo­ží na hro­mád­ku stej­ných bílých obá­lek, kte­ré se kupí v nepo­u­ží­va­né skří­ni, kde nemů­žou  niko­mu a niče­mu uško­dit.

Když sle­do­va­la oby­va­te­le pro­těj­ší­ho domu, napa­da­ly ji čas od času vše­li­ja­ké myš­len­ky. Vzpomínky z dět­ství zno­vu vystu­po­va­ly na povrch a stře­tá­va­ly se se sku­teč­nos­tí. Zběsilé kle­pá­ní na dve­ře.

Její nedob­ro­vol­né uvěz­ně­ní jí nau­či­lo roze­zná­vat hroz­by. A toto kle­pá­ní byla hroz­ba, kte­rou roz­hod­ně nemoh­la igno­ro­vat.

Toto se jí stá­vá čas­to. Na malou chví­li zví­tě­zí logi­ka, a potom ji zno­vu sevře strach. Mnoho věcí, kte­ré dělá, by nor­mál­ně uva­žu­jí­cí člo­věk dělal jinak. Rozumný člo­věk by četl poš­tu, otví­ral dve­ře návště­vám, spal by v poste­li, ne pod ní, vychá­zel ven z domu, nepo­čí­tal by, kolik kro­ků den­ně ujde, a v tele­vi­zi by sle­do­val pořa­dy pro dospě­lé mís­to pohá­dek pro děti.

Určitě by nebyl pře­svěd­če­ný, že má ve svých rukou živo­ty jiných lidí a nebral by na sebe zod­po­věd­nost za jejich osu­dy.

Normální člo­věk by pros­tě jen žil a nero­ze­bí­ral by do detai­lu kaž­dé své roz­hod­nu­tí.

Kdo by mohl chtít stra­šit něko­ho, kdo už je stej­ně stra­chy téměř mrt­vý?

Takové sta­vy vel­mi dob­ře zna­la. I ona se sna­ži­la neu­stá­le zaměst­nat svou hla­vu a ruce a neby­lo vůbec důle­ži­té čím. Jen zříd­ka prá­ci dokon­či­la, ale hlav­ní bylo, že při­tom nemu­se­la mys­let na to, co ztra­ti­la.

Zlo, kte­ré zná a může vidět, je lep­ší než to nepo­zna­né. Je lep­ší zůstat vzhů­ru než ris­ko­vat, že bude zra­ni­tel­ná.

A Sára? Měla plán. První část, ta nej­ob­tíž­něj­ší je nalézt svo­jí sest­ru Robin. Protože Robin je klí­čem ke vše­mu, co bude násle­do­vat dál. Robin má pení­ze a ener­gii, a hlav­ně dům, kde by se moh­la Sára scho­vat. Ostatně nikdo neví, že by moh­la být prá­vě u ní. A pak zís­kat své dítě zpět.... Podaří se jí to?

V noci, když je sama, je těž­ké na někte­ré věci nemys­let. Za slu­neč­ní­ho svi­tu vzpo­mín­ky vybled­nou, ale v noci jsou živěj­ší a děsi­věj­ší...

A tak se poma­lu krů­ček po krůč­ku sezna­mu­je­me s minu­los­tí obou sester, vždy ze dvou stran úhlu pohle­du na všech­ny udá­los­ti, kte­rý­mi si muse­ly obě pro­jít, okol­nos­ti, jež se v jejich živo­tech ode­hrá­ly, a jež pak měly zásad­ní dopad nejen na jejich pří­tom­nost, ale hlav­ně i jejich budouc­nost.

Brilantní a str­hu­jí­cí román, jež krů­ček pro krůč­ku odha­lu­je život­ní tajem­ství dvou sester, kde není rad­no si coko­liv plá­no­vat, či se do něče­ho pouš­tět, natož dýchat, pro­to­že pak může­te být zasko­še­ni straš­li­vou odpla­tou.

Kniha své­ho čte­ná­ře vel­mi rych­le vtáh­ne do děje, a před­klá­dá mu jed­not­li­vé indi­cie a útrž­ky z minu­los­ti, z kte­rých si může poma­lu sklá­dat minu­lost obou sester a odkrýt postup­ně skry­tá tajem­ství, jež si nesou ve svých srd­cích, a jaké šrá­my na duši utr­pě­ly, a kte­ré je dál for­mo­va­ly v jejich dal­ším živo­tě.

Leckdy vás bude mra­zit v zádech, bude­te netr­pě­li­vě vyčká­vat na rozuz­le­ní pří­bě­hů a čekat, jak to všech­no vlast­ně dopad­ne. Já osob­ně jsem se tím­to pří­bě­hem necha­la nato­lik strh­nout, že jsem se od jeho čte­ní jen těž­ko doká­za­la odtrh­nout.

„Nic už nebu­de jako dřív. Teď by si však ze vše­ho nej­víc přá­la, aby se moh­la vrá­tit zpát­ky v čase.“

NEZAVÍREJ OČI

Text: Holly Seddon

Nakladatel: Omega

Rok vydá­ní: 2018

Počet stran: 384
ISN: 978-80-7390-821-8


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,12408 s | počet dotazů: 266 | paměť: 72001 KB. | 29.03.2024 - 11:47:09