Ať žijí štěňata: Miky detektivem - kniha

Katka sedě­la ve tří­dě, ale vůbec nevní­ma­la - sni­la totiž o štěňa­tech, kte­rých byla vel­ká kupa a dová­dě­la na zahra­dě. V jejím snu vystu­po­va­la i mamin­ka s tatín­kem, kte­ří se vře­le usmí­va­li s tím, že si Katka může jed­no z nich vybrat a nechat si ho. Najednou zazvo­ni­lo a sně­ní byl konec, mini­mál­ně tedy pro tuto chví­li. Navíc měla Katka plán, kte­rý malé pej­sky zahr­no­val. Vyzvala k cho­du Gábinu, novou spo­lu­žač­ku a kama­rád­ku. Ještě než stih­li ode­jít, zasta­vi­la je jejich paní uči­tel­ka. Katka ji měla moc ráda, a to už jen pro­to, že paní uči­tel­ka milo­va­la zví­řa­ta. Katka se jí hned svě­ři­la s tím, že jdou k její tetě, kte­rá si ote­vře­la psí salon.

Gábina byla sice nová, ale Katka ji měla za tu krát­kou chví­li ráda. To Mája, nej­lep­ší Katčina kama­rád­ka, byla ke Gábině vel­mi rezer­vo­va­ná, až by se dalo říct nepřá­tel­ská. Tak se tedy všech­ny tři vyda­ly ke Katčině tetě Janě. Ta měla vel­mi napil­no, ale za chvil­ku se děv­ča­tům věno­va­la. Dnes jí měly pomá­hat s jed­ním ště­ně­tem - Miky. Jednalo se o tří­mě­síč­ní ple­me­no šel­tie nebo­li šetland­ský ovčák - pas­te­vec­ký pes. Děvčata se do Mikyho zblázn­ji­la oka­mži­tě. Šla s ním ven. Miky vese­le pobí­hal a vše bylo v pořád­ku, avšak najed­nou začal ště­kat a byl neklid­ný.

Katka s Májou se vyda­ly do při­lehlé­ho lesa a tam našly psí sta­řen­ku - vypa­da­lo to, že se ztra­ti­la. Nechala se od nich chy­tit do náru­če a všech­ny tři hol­ky šly hle­dat její­ho páníč­ka. Přišly za chví­li na lou­ku, kde vola­la sta­rá paní psa jmé­nem Týna. Hned se dovtí­pi­ly, že Týnu mají v náru­čí a tak ji posla­li za její panič­kou. Trochu se divi­ly, že se po nich ani neo­hléd­la a také je zlo­bi­lo, že nepo­dě­ko­va­la. Katka pozva­la Máju i s Gábinou k nim domů na veče­ři. Mája po celou dobu pří­tom­nost dáva­la Gábině naje­vo, že je vetře­lec.

Dokonce se kvů­li tomu pohá­da­la s Katkou - bohu­žel je sly­še­la za dveř­mi i Gábina - ta se vymlu­vi­la na mámu, že nemů­že zůstat na veče­ři, a to Katce bylo líto. Jednoho dne šly spo­lu ven a co se nesta­lo - zno­vu našly Týnu. Koukaly se, ale po její panič­ce ani sto­py. Tak se roz­hod­ly, že jim Miky pomů­že, ale muse­ly si ho vypůj­čit od tety Jany. Miky vysto­po­val spo­lu s Týnou dům, kde byd­le­la spo­lu se svou panič­kou. Holky kle­pa­ly, ale nikdo neo­t­ví­ral. Pak zjis­ti­ly, proč Týna utí­ká - byl roz­bi­tý zámek.

Po chví­li se při­šou­ra­la oby­va­tel­ka domu - maji­tel­ka Týny. Ta vůbec nevě­dě­la o tom, že Mája utek­la a k dovr­še­ní vše­ho zlé­ho nemě­la ani poně­tí o tom, že má roz­bi­té zaví­rá­ní na bran­ce. Nakonec je paní poprosi­la, jest­li by ji nepo­moh­ly Týnu ven­čit, pro­to­že už jí neslou­žil moc dob­ře zrak. Děvčata sou­hla­si­la a vyda­la se k tetě Janě, aby vrá­ti­ly Mikyho. Pak šli ke Katce domů, kte­rá je pozva­la na veče­ři. Gábina jít nechtě­la, ale kupo­di­vu ji pře­mlu­vi­la Mája, kte­rá se jí za své cho­vá­ní omlu­vi­la. Prostě na ni žár­li­la, pro­to­že vyprá­vě­la o svém nebo­hém pej­sko­vi jmé­nem Bela a Mája žád­né­ho psa nemě­la.

Opět dal­ší půvab­ná kni­ha o pej­s­cích od této autor­ky. Ta už snad ani jiné než pěk­né pří­běhy psát neu­mí. Opravdu dopo­ru­ču­ju ke kou­pi a ke čte­ní. Má 96 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 144 Kč zde.

 

  • Autor: Susan Hughesová
  • Ilustrace: Leanne Fransonová
  • Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
  • Nakladatelství: CPRESS
  • Datum vydá­ní:05. 02. 2018

 

Ať žijí štěňata: Miky detektivem - kniha
Ohodnoťte článek

Jana Plecháčová

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *