Čtyři západy slunce - kniha

  •  
45842 2

Příběh vyprá­ví o muži, jehož okol­nos­ti donu­ti­li pro­vo­zo­vat řemes­lo hře­bí­ká­ře. Vyráběl hře­bí­ky, jaké­ko­liv si člo­věk zama­nul. Jenže se mu to zača­lo zají­dat a tam s nástu­pem zimy pře­stal tuto prá­ci dělat a chtěl se poo­hléd­nout po jiném zaměst­ná­ní. Během toho­to obdo­bí se věno­val svým koníč­kům, veskr­ze umě­ní – kni­hy, obra­zy, ale také i ryba­ře­ní. S kon­cem zimy ho zachvá­ti­la podiv­ná trud­no­my­sl­nost. Přestaly ho bavit kni­hy, nemohl se podí­vat ani na jíd­lo ani na pití, a tak to šlo až do břez­na. To se roz­ho­dl, že potře­bu­je najít něja­ké výka­zy ohled­ně daní a začal pro­hra­bá­vat veš­ke­ré šuplí­ky, kte­ré se doma nachá­ze­ly, až našel pod prádlem své srd­ce.

Schovala ho tam jeho žena a mys­le­la si, že ho nikdy její muž nena­jde, ale jak vid­no, splet­la se. Okamžitě šel ženu kon­fron­to­vat, při­čemž ona mu v dob­ré víře pro­zra­di­la, že jeho srd­ce scho­va­la, aby byl na tom lépe zdra­vot­ně. Ovšem jeho se to nesmír­ně dotklo a svo­je srd­ce si vzal zpát­ky a potom zača­lo rodeo. Přestože měl svo­je srd­ce zpát­ky, tak se to nijak nezlep­ši­lo. Naopak – den ode dne byl muž kou­sa­věj­ší a pichla­věj­ší. Dokonce hubo­val i dce­ru s její­mi krá­lí­ky a také kopl jejich psa, za což se však poslé­ze hlu­bo­ce sty­děl. Na man­žel­či­nu radu šel k léka­ři.

Tam popi­so­val všech­ny svo­je pří­zna­ky až se lékař, význam­ná kapa­ci­ta v obo­ru, začal ptát na to, jaké je paci­en­to­vo man­žel­ství. Ten ho popsal jako vel­mi spo­ko­je­né a bez­pro­blé­mo­vé, i když to tak úpl­ná prav­da neby­la. Lékař mu nabí­dl hor­mo­nál­ní léčbu v injek­cích, avšak vel­mi dra­hou. Muž se sice potě­šil, ale záro­veň pro­hlá­sil, že ho navště­vu­jí jis­tí Egypťané. Lékař tro­chu nad­sko­čil a nabí­dl mu sana­to­ri­um. V pod­sta­tě mu nená­sil­ně nutil blá­zi­nec. Muže to však roz­čí­li­lo, pro­to­že se odmí­tal zba­vit svých před­stav. Tak mu lékař ješ­tě napsal pár recep­tů a muž ode­šel. Navíc se mu po téhle návštěvě ješ­tě při­tí­ži­lo, zača­li se mu zdát i noč­ní můry, až ho muse­la budit man­žel­ka.

Najednou začal mít muž pocit, že by chtěl cho­dit po diva­dlech a líbat hereč­ky, tak se roz­ho­dl cho­dit po výle­tech, avšak man­žel­ka se mu to poku­si­la roz­mlu­vit, pro­to­že vědě­la, co by násle­do­va­lo. Nepodařilo se jí to, tak mu sba­li­la pár věcí a on se tedy vydal na ces­ty. Když přespá­val na hote­lech, tak mu nepři­chá­zel spá­nek a mar­ně vzpo­mí­nal doma na ženu, kte­rá by ho drže­la za ruku. Po čase se dostal domů a dce­ra mu muse­la nasbí­rat kous­ky ledu, kte­rý­mi si obklá­dal svo­je pro­pi­tá ját­ra.

Tato kni­ha je tako­vý řek­ně­me milost­ný pří­běh, jak se uvá­dí, ale mě to spíš při­jde jako psy­cho­lo­gic­ké dra­ma. Mám ráda sever­ské auto­ry, ale tohle se mě až tak nedo­tklo. Jako oby­čej­ný čte­nář bych řek­la, že se mi dílo fin­ské­ho spi­so­va­te­le Miku Waltariho nelí­bí, což je doce­la ško­da. Děj je dost hroz­ný, co se týká morál­ních zásad a myš­le­nek, ale to bude tím, že kni­ha byla uve­de­na pár měsí­ců potom, co se pou­ži­la ato­mo­vá bom­ba k prak­tic­kým úče­lům, čili se v té době nej­spíš psa­li romá­ny tímhle sty­lem a dneska to nemu­sí mno­hým z lidí tzv. sed­nout, jako napří­klad mě.

V tom­to romá­nu je mís­ty vidět auto­ro­va sluš­ně řeče­no neob­li­ba rudé bar­vy, co se týká poli­ti­ky. Pro mlad­ší gene­ra­ci – když se někdy a někde řek­ne rudá barva, mys­lí se tím dneš­ní Rusko, dří­ve Sovětský svaz, ale také dej­me tomu komu­nis­tic­ká vlá­da. Přestože mě ten­to román nese­dí, tak mno­ho lidí po celém svě­tě si ho oblí­bi­li. To je jas­ný důkaz – sto lidí, sto chu­tí. Každý si může udě­lat svůj sub­jek­tiv­ní názor. Komu bych to dopo­ru­či­la – kdo má rád bez­vý­hrad­ně sever­skou lite­ra­tu­ru, nepro­hlou­pí a pak také pro ty, kdo čet­li román toho­to spi­so­va­te­le Egypťan Sinuhet a líbil se jim. Čtyři zápa­dy slun­ce pat­ří mezi drob­né kní­žeč­ky, tak­že její čte­ní neza­be­re zase tolik času. Má 176 stran.

Věnovalo nakla­da­tel­ství Hejkal.

  • Autor: Mika Waltari
  • Žánr: belet­rie
  • Nakladatelství: Hejkal
  • Datum vydá­ní: 2014


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Související příspěvky:

  • Láska a tma - kniha18. června 2017 Láska a tma - kniha Muž má přítelkyní a té v průběhu jejich vztahu vypráví, co zažil jako mladý chlapec. Téměř pokaždé se řeč stočí na jednu jeho dívku z minulosti – Marvi. Jednoho večera hráli pasiáns a on […]
  • Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude - kniha9. června 2017 Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude - kniha Jeden muž žil úplně obyčejný život. Chodil do práce, byl ženatý a tak to šlo každý den dokolečka, přičemž se to celé odehrávalo v Helsinkách. Jednoho dne šel z práce domů jako každý den. […]
  • Živý na vlastním pohřbu - kniha21. června 2017 Živý na vlastním pohřbu - kniha Příběh začíná ve vánočním čase roku 1940, kdy v laponském městečku Salla slaví tyto svátky rodina o šesti členech, přičemž nejmenší je tam dvouletý Artti. Zrovna zuří v Evropě válka a […]
  • Andělé dne a noci - kniha25. června 2017 Andělé dne a noci - kniha Příběhem prochází několik postav s různými životními osudy, které se však svým způsobem spolu protnou. Marta je podnikatelka v oboru jazykových služeb. Spolu s manželem mají jazykovou […]
  • Divné dny - Láska v pěti novelách - kniha - recenze - 100 %1. května 2017 Divné dny - Láska v pěti novelách - kniha - recenze - 100 % Divné dny – první a nejdelší povídka z knihy. Mladá dívka jménem Alžběta má poměrně bezstarostný život. Škola je v pořádku, bezproblémoví rodiče a chodí s Kamilem, i když ne nijak navážno. […]
  • Nejdelší chobot ve Finsku - kniha - recenze- 100 %24. dubna 2017 Nejdelší chobot ve Finsku - kniha - recenze- 100 % Mladá žena Lucia a slonice Emilka – to jsou dvě hrdinky tohoto románu. Lucia Lucander, pravým jménem Sanna Tarkiainenová je krotitelkou v cirkuse a pracuje se svým miláčkem Emilkou. Zdá […]
  • Měj mě rád/a - kniha3. října 2017 Měj mě rád/a - kniha Vše začíná jednoho pátečního večera roku 1902. V Berlíně, v jednom z bytů se nachází služka, které říkají Hilda, i když se tak vlastně nejmenuje, ale pro ně je prostě Hilda. V bytě čekají […]
  • Naše paní doktorka - kniha12. června 2017 Naše paní doktorka - kniha Laura se po psychickém kolapsu odstěhovala nebo lépe řečeno, vzala si dlouhodobé volno a začala žít v Potters Junctionu. Jednalo se o malé městečko, kde se jí nikdo neptal odkud je a co […]
  • Motáky nezvěstnému - kniha11. července 2017 Motáky nezvěstnému - kniha Příběhem provází vypravěč, který nese jméno Vilém Svoboda. Vše začíná v soudní síni. Předsedou senátu byl jistý Ruggiero Ritt, který se skvěl snědou pletí a vlastně byl takovým typem, […]
  • Vynálezci zázraků. Sebrané povídky H. G. Wellse. Svazek I - povídky pro každého11. července 2018 Vynálezci zázraků. Sebrané povídky H. G. Wellse. Svazek I - povídky pro každého Ukradený bacil - jistý bakteriolog přisunul pod mikroskop sklíčko s preparátem jedné z nejnebezpečnějších nemocí vůbec - cholera. Na tento zárodek momentálně pohlížel bledý muž, jenž na […]