Prince of Persia – klasika klasik

PrincOfPersia

Je asi jen málo sta­rých DOSových her, kte­ré by se tak zapsa­ly do pově­do­mí hrá­čů dří­ve naro­ze­ných, jako je Prince of Persia. Obecně vza­to se sice vel­kým pís­mem do pamě­tí hrá­čů zapsa­ly všech­ny dosov­ské hry, pro­to­že to byla zla­tá éra her a hra­tel­nos­ti obec­ně. Ale snad se nena­jde hráč, kte­rý by se při vyslo­ve­ní názvu Prince of Persia zeptal, co to je. Prince zná kaž­dý.

Takže vítej­te v časech sul­tá­nů, prin­ců, vezí­rů a duchů….

Kdysi dáv­no v exo­tic­kém ori­en­tu

Když to spus­tí­te, ozve se důstoj­ná hud­ba hlu­bo­kých tonů a na vaší obra­zov­ce se obje­ví sty­lo­vý obraz – jako když skr­ze ven­kov­ní okno jed­no­ho palá­ce hle­dí­te na jiný palác v dál­ce. Pokud klep­ne­te do něja­ké­ho tla­čít­ka, oka­mži­tě se oci­tá­te ve věze­ní a může­te se pus­tit do hry samot­né.

Pokud ale na úvod­ní obra­zov­ce chvil­ku vydr­ží­te, jste odmě­ně­ní něko­li­ka infor­ma­ce­mi o tom, o co tu sak­ra jde a jak do toho zapa­dá­te vy.

Stručně: v době, kdy sul­tán opus­til svou zemi, se vel­ký vezír Jaffar cho­pil moci a dal prin­cezně ulti­má­tum. Buď si jej vez­me, nebo je po ní a na toto roz­hod­nu­tí má hodi­nu. Ta je her­ním časem a je sym­bo­li­zo­vá­na vel­ký­mi pře­sý­pa­cí­mi hodi­na­mi u prin­cezni­na lože. Jak hrá­či ubí­há čas, mezi jed­not­li­vý­mi úrov­ně­mi postu­pu se sem tam obje­vu­jí krát­ké zábě­ry prá­vě z této míst­nos­ti.

Zatímco prin­cez­na čeká a sna­ží se zahnat nudu, vy máte prá­ce až nad hla­vu.

Dvanáctkrát a stá­le popr­vé

Hru tvo­ří dva­náct úrov­ní (nepo­čí­tám posled­ní level, kte­rý je pou­ze během k prin­cezně bez jakých­ko­li dal­ších pře­ká­žek) ve dvou mož­nos­tech desig­nu. Buď jde o mod­ře ladě­né kob­ky, nebo kober­ci pokry­té míst­nos­ti palá­ce samot­né­ho.

Vaší prv­ní sta­ros­tí je meč. Nemáte ho od začát­ku a musí­te se pro něj trmá­cet přes bod­la, pro­pad­liš­tě, zaví­ra­cí brá­ny a dal­ší maleb­ná mís­teč­ka. Když už nic, člo­věk se aspoň nau­čí s prin­cem tro­chu hýbat a dávat si bacha na někte­ré lasko­mi­ny, kte­ré mu pohyb může při­pra­vit.

Jako bonus se po zís­ká­ní meče musí­te tou samou ces­tou vrá­tit (ne jako dneska, kdy jsou ve všech hrách zkrat­ky, pro­to­že na opa­ko­vá­ní nemá­me čas) a abychom ho otes­to­va­li, sejmout jed­no­ho ano­nym­ní­ho tur­ka. Pak už jen hurá dále.

Žádné uklá­dá­ní, žád­né uleh­čo­vá­ní, žád­né zkrat­ky

Časem si zvyk­ne­te na to, že tu nee­xis­tu­jí žád­né chec­kpoin­ty, savy nebo záchyt­ná sta­no­viš­tě. Když zemře­te, tak jede­te celý level zno­va. Tečka. To je to, čemu se říká hra­tel­nost a nároč­nost a prvek, kte­rý už dneska v mno­ha hrách tak zou­fa­le chy­bí. A také důvod, proč bych jich něko­lik sil­ně dopo­ru­čil dneš­ním hrá­čům, kte­ří sice dohrá­li sto­krát Diablo troj­ku (na nor­mal), ale tady by si neškrt­li. Ono to, že musí­te opa­ko­vat čty­ři míst­nos­ti, pro­to­že se vám pořád neda­ří jeden pito­mý skok z cih­ly na cihlu, chce jak šikov­nost, tak obrov­skou dis­ci­plí­nu, abys­te hned­ka nerozko­pa­li svo­je dra­ho­cen­né her­ní zaří­ze­ní.

Postupem po dal­ších leve­lech vás čeka­jí dal­ší zají­ma­vos­ti. Za prvé prů­běž­ně nachá­zí­te vel­ké lah­vič­ky, kte­ré vám dopl­ní živo­ty a zved­nout je o jeden navíc. Setkáte se také se zají­ma­vý­mi osob­nost­mi – tlus­tým tur­kem, tur­kem, kte­rý se ani nehne, dokud neza­ú­to­čí­te vy, kost­liv­cem, kte­ré­ho nelze plně zabít, ale musí­te ho dostr­kat do pro­pas­ti, myš­kou, kte­rou vám pošle prin­cez­na na pomoc a vlast­ním duchem. Ten se od vás někde ve tře­ti­ně hry oddě­lí, občas se s ním let­mo setká­te a před kon­cem hry s ním dokon­ce bojujete…ale nesmí­te ho zabít.

A pak už jen vezír sám…

Princ z Persie se dá hrát pořád. Ta hra je mecha­nismy tak jed­no­du­chá, že ji sice zná­te nazpa­měť, ale vždyc­ky si ji dáte rád zno­va jako dobrou par­tič­ku poke­ru. Kromě toho nikdy není od věci zjis­ti, jest­li náho­dou nepa­t­ří­te do star­ší­ho žele­za a jest­li vám koor­di­na­ce prs­tů na klá­ves­ni­ci (žád­ná myš) jde tak, jako kdy­si.

Existuji samo­zřej­mě che­a­ty. Stojí za vyzkou­še­ní a někte­ré jsou doce­la zají­ma­vé. Například dohrát hru bez pou­ži­tí dopl­ně­ní živo­tů a zabí­je­ní na dál­ku, ale s obra­zem vzhů­ru noha­ma, jo to už chce tro­chu cvi­ku.

Kdo nehrál a nedo­hrál Prince, jako by tak tro­chu nehrál a nedo­hrál vlast­ně vůbec nic….

Mimochodem jed­not­li­vé leve­ly obsa­hu­jí někte­ré skry­té záko­ni­tos­ti i pro­sto­ry. V kom­bi­na­ci s pro­hlí­že­ním míst­nos­tí na dál­ku se lze na poměr­ně dost mís­tech pře­sou­vat z mís­ta na mís­to vkro­če­ním do zdi. Pokud se tak­to obje­ví­te v míst­nos­ti, ve kte­ré je pro­tiv­ník, zmi­zí.

Na dru­hou stra­nu je skr­ze tyto expe­ri­men­ty vel­mi jed­no­du­ché zemřít, pro­pad­nout se pryč z leve­lu nebo se dostat do pro­sto­ru, kde není nic a vy jen padá­te, padá­te a padá­te.

Podruhé, barev­ně­ji, stej­ně kva­lit­ně

Nakonec se nelze nezmí­nit o pokra­čo­vá­ní s podti­tu­lem Shadow and Flame. Mimochodem, všim­ně­te si, jak se někte­ré názvy nebo kom­bi­na­ce názvů obje­vu­jí sko­ro všu­de – ve hrách, seri­á­lech i fil­mech. Takový stín a pla­men obje­vi­li dle Sarumanových slov i trpas­lí­ci v Morii, pro­to­že kopa­li moc hlu­bo­ko. Stejně tak kouř a zrca­dla, lin­ky v pís­ku, zrád­ce mezi námi nebo uvnitř a dal­ší. Jo a samo­zřej­mě ješ­tě obrov­ské množ­ství názvů se začát­kem, kon­cem, začát­kem kon­ce nebo kon­cem začát­ku, pří­pad­ně pozi­cí někde mezi nimi.

Ale zpět do Persie. Dvojka při­nes­la bar­vi­těj­ší úvod, oble­če­něj­ší­ho prin­ce a mno­ho nové­ho. Projdete jes­ky­ně­mi, ztra­ce­ný­mi měs­ty a palá­ci a hlav­ně se koneč­ně bude­te cel­kem čas­to pohy­bo­vat na rela­tiv­ně čer­stvém vzdu­chu, což je jen dob­ře.

Takže ost­rým mečům a spous­tě ano­nym­ních ozbro­jen­ců ješ­tě jed­nou zdar.

Základní šab­lo­na: arká­da s prin­cem vydá­va­jí­cím se zachrá­nit prin­cez­nu před zlým vezí­rem Jaffarem

Navíc:

  • abso­lut­ní kla­si­ka žán­ru ská­ka­ček
  • chytla­vost
  • správ­ná nároč­nost
  • nej­růz­něj­ší taje, zákou­tí a skry­té funk­ce
  • kdo nehrál tohle, nehrál nic


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Související příspěvky:

  • Wolfenstein 3D aneb 6 syrových lekcí přežití15. července 2019 Wolfenstein 3D aneb 6 syrových lekcí přežití Střílečka z propadliště dějin nebo stále jeden z prubířských kamenů ovládání herního umu? Dnešní generace mladých pařanů sebou při vyslovení jména Wolfenstein možná trochu cukne, ale to […]
  • Babicovy dobroty - kniha - recenze23. března 2017 Babicovy dobroty - kniha - recenze V každé televizi se dnes vaří a také se čile vydávají kuchařky. Jedním z nejznámějších kuchařů je Jiří Babica. Svou první kuchařku jednoduše nazvanou Babicovy dobroty s podtitulem Jak jíst […]
  • PlayAllspoluprace125. února 2007 Goyovy přízraky - Recenze Miloš Forman, živoucí režisérská legenda se zvučným jménem. Jako jedni z mála vyvolených jsme mohli zhlédnout nové dílo tohoto velikána, které nese název Goyovy přízraky. Tento film má u […]
  • Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta - 85 %23. května 2017 Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta - 85 % Když mi bylo dvacet tři, tak se mi líbili Piráti z Karibiku. Chtělo to trocha šoumenství Johnyho Deepa, osudovou lásku Orlanda Blooma a Keiry Knightley, samozřejmě zlého Geoffreye Rushe. […]
  • Wendy Northcuttová: Darwinovy ceny: nová evoluce7. prosince 2016 Wendy Northcuttová: Darwinovy ceny: nová evoluce Pokud jste někdy toužili získat nějakou celosvětově známou cenu, pak to ale určitě nebyla ta Darwinova. Jak známo, jedná se totiž o ocenění pro ty, kteří se svou vlastní hloupostí buď […]
  • Podívejte se na ukázku této české pohádky jenž 4. Ledna vstupuje do kin13. prosince 2017 Podívejte se na ukázku této české pohádky jenž 4. Ledna vstupuje do kin Nová pohádka režiséra Zdeňka Trošky Čertoviny vstoupí do kin jako první český novoroční titul již 4. ledna 2018, ale první diváci budou mít možnost ji vidět již v průběhu prosince. V úterý […]
  • Martin Finger: Hrát kriminalisty je plnění mých snů19. dubna 2018 Martin Finger: Hrát kriminalisty je plnění mých snů Koho v Metanolu hrajete? Jednoho ze dvou hlavních vyšetřovatelů. Jak jste ke své postavě přistupoval? Snažil jsem se vpustit do sebe co nejvíce in formací a emocí. To druhé se při […]
  • Kenyon, Sion: Arkturiáni: Zamyšlení pod letní hvězdnou oblohu8. července 2017 Kenyon, Sion: Arkturiáni: Zamyšlení pod letní hvězdnou oblohu Co se vám nebude hodit do hlavy, hoďte do fiktivní schránky. Už jen to je z této knihy úžasný nápad. A platí to úplně ve všem. Ano, tohle je opravdu hodně svérázná kniha, která rozjitří […]
  • Hygiena a dezinfekce rukou - 100 otázek a odpovědí18. května 2017 Hygiena a dezinfekce rukou - 100 otázek a odpovědí Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů, kterých se pouhým umytím rukou vodou a mýdlem nezbavíme. Pro úplné odstranění bakterií je nutné ruce […]
  • Rango27. února 2015 Rango Vlastní hodnocení: 100% Výrobce: EAGAMES Žánr: akční adventura Počet hráčů: konzole: 1-2 Lokalizace: angličtina Datum vydání: 25.2.2011 Doporučený věk: od 7let V úvodě si dovolím […]