RECENZE: Colette Baron Reid: Orákulum moudrosti

Autorka umí spo­jit sym­bo­li­ku karet, i-ťingu, run a dal­ší sym­bo­ly tak mis­tr­ně, že nám před oči­ma vzni­ká pří­běh moud­ros­ti. Životní situ­a­ce, na kte­rou se díky tomu­to její­mu poví­dá­ní v kní­žeč­ce může­me podí­vat zce­la jinak. A povět­ši­nou prav­di­vě, nebo tak, že se nám odha­lí i to, co sami před sebou skrý­vá­me.

Až pří­liš čas­to jsem v kar­tách čítá­va­la, že něco už umím, tak to mám koneč­ně pou­žít. Uvědomila jsem si s jejich výkla­dy pro sebe i dru­hé, že zby­teč­ně někde setr­vá­vám v mís­tech, kte­rá jsou nejen vyprah­lá, ale i pře­ži­tá. Nemám na nich co dělat, pro­to­že na nich už dáv­no nemám být – a pro­to se na nich nic nedě­je.

Možná to je i váš pří­pad, ale jsem si jis­ta, že tyto kar­ty po pár týd­nech sezna­mo­vá­ní a po chvil­kách tak tichých, že je sly­šet kolem padat pod­zim­ní lis­tí, jsou vel­mi cit­li­vým spo­leč­ní­kem, kte­rý do vás beze zbyt­ku vidí. Takže to vaše opa­ku­jí­cí se téma nebo kar­ty, kte­ré se budou neu­stá­le opa­ko­vat, mohou být pro vás jiné. Právě ty opa­ku­jí­cí se kar­ty tady mají důraz­ný význam, snad i pro­to, že cel­ko­vě mi ty kar­ty při­jdou jem­né, inspi­ru­jí­cí, jako naslou­cha­jí­cí kama­rád­ka u čaje. Takže když už mají potře­bu něco vytáh­nout opa­ko­va­ně, tak to už musí být.

Ilustrace jsou výstřed­ní? Trošku!

Zaujalo mne, že autor­ka tex­tu pova­žu­je obráz­ky své ilu­strá­tor­ky za troš­ku výstřed­ní. No, tak troš­ku vese­lé jsou a ta jejich výstřed­nost je spí­še tako­vá ze zača­ro­va­ných kru­hů a sta­rých kole­jí vychá­ze­jí­cí. Drobnost, jelen drží­cí pra­chov­ku v tla­mě, bar­vi­té kos­týmy postav, jo a pak ten výstřed­ní obli­čej na měsí­ci – to je pro mě až pohád­ko­vý pel, kte­rý zavá­dí hod­ně do pod­vě­do­mí. Tedy někdo bude zave­den do pod­vě­do­mí, někdo si zase skr­ze jis­tou „výstřed­nost“ uvě­do­mí, že někdy je tře­ba si hrát, vzít v potaz nepro­ve­di­tel­né, pře­mýš­let víc smě­rem k sobě a své­mu štěs­tí a zdra­ví než stát v tem­ných ulič­kách jen pro­to, že nás tam někdo posta­vil a rád by nás tam měl.  Nebo že jsme tam byli pořád.

Orákulum moud­ros­ti je tiché, pří­vě­ti­vé a při­lne k vám, když s ním strá­ví­te dosta­tek času.

Pro tiché milé chví­le sami se sebou.

Autorka: Colette Baron-Reid

Ilustrátorka: Jeny DellaGrottaglia

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing, 2020, www.synergiepublishing.com