Pýcha a předsudek: Trpká romantika bez jiskry a nadhledu

(10 hlasů, průměr: 1,00 z 5)

Loading...

Všichni zná­me tra­dič­ní námět roman­tic­kých fil­mů. ONA se zami­lu­je, ON ji igno­ru­je, vše vypa­dá bez­na­děj­ně. Najednou dojde ke zvra­tu kdy zjis­tí­me, že jeho igno­ra­ce je pou­ze zdán­li­vá, ovšem je tu pro­blém, přes kte­rý se nedá dostat. Vše vypa­dá mno­hem ztra­ce­ně­ji než původ­ně. ONA jej zavrh­ne. Nakonec při­jde totál­ní oto­če­ní a máme tu hap­py end.

Ano, tak této dějo­vé linie se film Pýcha a před­su­dek drží zuby neh­ty od začát­ku až do kon­ce. Bez nápa­du nebo humo­ru. No, i když to bych byla pří­liš tvr­dá – asi 2 pove­de­né vti­py se v celém sním­ku dají najít. Ovšem tím chvá­la na film kon­čí.

Utrpení mladé dívky

I tako­vým podti­tu­lem by se dal sní­mek okrášlit. O nic jiné­ho totiž ani v pod­sta­tě nejde. Onou trpí­cí dív­kou je sleč­na Elizabeth, kte­ré se zalí­bí pří­tel nápad­ní­ka její sest­ry (jak nápa­di­té!). Pan Darcy (mimo­cho­dem není vůbec tak okouz­lu­jí­cí jako jeho jme­no­vec z Deníku Bridget Johnsové) je ovšem poně­kud neteč­ný, nut­no podotknout, že nejen k Elizabeth, nýbrž k celé­mu ansám­blu. Po skon­če­ní fil­mu vám ovšem v hla­vě zůsta­ne otáz­ka: “Proč!!?!!?“ To vám totiž scé­náris­té, ani nikdo jiný neo­svět­lí. Musíte si to pros­tě domys­let.

Když už jsem tak u toho, při­prav­te se na to, že téměř všech­ny posta­vy jed­na­jí poně­kud (jak to jen říct?) nelo­gic­ky. Takže buď­to při sle­do­vá­ní fil­mu vypne­te mozek, nebo bude­te pou­ze nevě­říc­ně zírat na sled podiv­ných udá­los­tí, kte­ré se před vámi ode­hrá­va­jí. Chabost děje se dá mož­ná (!) sva­lit na kniž­ní před­lo­hu. Čím ovšem vysvět­lit neza­jí­ma­vost celé­ho její­ho zpra­co­vá­ní a nud­nost herec­kých výko­nů nevím. Ne, že by film neměl pár svět­lých oka­mži­ků, ale i ty se vám z hla­vy vytra­tí tak rych­le, že je sotva postřeh­ne­te.

Necharismatická ústřední dvojice

Pokud máte rádi fil­my ve sty­lu Rozum a cit, Malé ženy apod., bude­te zkla­má­ni dvoj­ná­sob.  Pýcha a před­su­dek postrá­dá leh­kost těch­to fil­mů, stej­ně tak jako cha­risma postav, kte­ré by vás měli oslo­vit. Nic tako­vé­ho se však nesta­ne. Možná je to tím, že Keira Knightly (Elizabeth) není Winona Ryder nebo Kate Winslet. Odehrát film se dvě­ma výra­zy je šíle­nost. Ovšem i tuto šíle­nou akci pře­hlu­ší výkon Matthewa McFaydena (pan Darcy), kte­rý má po celou dobu na tvá­ří JEDEN výraz!! Pouze v rádo­by vypja­té srdeč­né scé­ně vylou­dí něco, co by asi mělo vypa­dat bláz­ni­vě zami­lo­va­ně. Ovšem pozor - inter­pre­ta­ce může být různá. Podtrženo sečte­no, hlav­ní pro­blém fil­mu je pros­tě v tom, že ústřed­ní dvo­ji­ci fil­mu nefan­dí­te. A taky proč bys­te měli? Křečovitá scé­na s tan­cem, pře­ta­že­ný roz­ho­vor, její nic-neříkající-pohledy, to je tragé­die! Autorům navíc chy­bí jaký­ko­liv nad­hled. Berou celý sní­mek (s výjim­kou jed­né scé­ny) tak nechut­ně váž­ně, že ho tím de fac­to celý sho­dí. A vám jej zne­chu­tí. Občas dokon­ce může dojít k tomu, že se dosta­ví nut­ka­vý pocit, že něko­ho musí­te praš­tit, aby jste se z té hrů­zy pro­bra­li. (Před tím ovšem varu­ji, pro­to­že pře­ce je to jenom tako­vý typic­ký film na ran­de a násle­dek by nemu­sel být pří­liš pří­z­ni­vý pro vývoj situ­a­ce:)

Každý film najde SVÉ publikum

Tím se poma­lu dostá­vá­me ke pod­sta­tě věci. Ač je Pýcha a před­su­dek film s mno­ha (a ješ­tě více chy­ba­mi), umím si před­sta­vit, že si i přes­to najde SVÉ pub­li­kum, kte­ré u něj bude doje­tím pla­kat a držet pal­ce SVÝM hrdi­nům. Ostatně stát se může kde co. Ne všem vadí plyt­ké rádo­by uče­né roz­ho­vo­ry, nud­nost zpra­co­vá­ní, přes­ně nalin­ko­va­né posta­vy - bez­bar­ví hlav­ní „hrdi­no­vé“ a otrav­né ved­lej­ší posta­vy apod. Možná by ješ­tě stá­lo za to, varo­vat pány tvo­ří­cí dopro­vod, ale snad je tato recen­ze varo­va­la dosta­teč­ně.

Jediné plus filmu

PS: Jedno vel­ké plus film má: pár nepa­tr­ných scén s Judi Dench!! Ta zde ztvár­ňu­je tetu pana Darcyho. Její posta­va má jako jedi­ná pra­vé cha­risma a při pohle­du na ni, jsem si bezdě­ky vzpo­mně­la na posta­vu, kte­rou ztvár­ni­la v Čokoládě. Ale to byl pře­ce jenom tro­chu jiný šálek čaje.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

1 Komentář

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

Bjetka Báthory

3 měsíců před

Mám ráda Jane Austen a film se mi líbí. Drží se před­lo­hy a her­ci jsou vel­mi dob­ří (s výjim­kou nud­né­ho „pana Darcyho“, ten je nud­ný a bez jis­kry). Scenérie a výpra­va jsou doko­na­lé - neu­ka­zu­jí naškro­be­né čis­ťoun­ké kuli­sy a róby, ale jak oprav­du moh­ly vypa­dat nádvo­ří s drů­be­ží, koň­ský­mi zápřa­hy, dív­ky v ucou­ra­ných šatech po pro­cház­ce na pol­ních cestách, mizer­né osvět­le­ní a stís­ně­nost ven­kov­ských rádo­by honos­ných taneč­ních sálů...

Recenzentka pří­běh chyb­ně zařa­di­la - v romá­no­vé před­lo­ze nejde o prvo­plá­no­vý zami­lo­va­ný pří­běh, ale o „domes­tic novel“, kde pod­stat­nou roli hra­je vykres­le­ní pro­stře­dí a vzta­hů rodi­ny, její­ho malé­ho kru­hu zná­mých, spo­le­čen­ských kon­tak­tů a nená­roč­ných akti­vit, kde život ply­ne bez vel­kých změn a bez otře­sů Sem pat­ří i hle­dá­ní man­žel­ských part­ne­rů - tady má v ide­ál­ním pří­pa­dě hrát roli rozum i cit, ne váš­ni­vá roman­ti­ka.

Pro ženy 21.století je Jane Austen čas­to úni­kem do empí­ro­vé idy­ly, ale když člo­věk sle­du­je pří­běhy pozor­ně, život té doby je tvr­dý i pro pri­vi­le­go­va­né: Veselé sleč­ny Bennetovy žijí v pohod­lí a zába­vách, ale s vědo­mím, že to vše může kdy­ko­li skon­čit a ony se ocit­nou bez domo­va a téměř bez pro­střed­ků, pokud by otec umřel - v době, kdy neče­ka­ná a náh­lá smrt byla tak běž­ná. Slečny doká­žou vědo­mí téhle hroz­by mož­ná potla­čit, ale pro jejich mat­ku jde o strach, kte­rý ovlá­dá celý její život - pro­to její tragi­ko­mic­ké sna­hy dce­ry pro­vdat.

Nebo sta­čí pár roz­ho­vo­rů s opač­ným pohla­vím ve spo­leč­nos­ti, či si s ním zatan­čit víc než 2x na 1 ple­se, a dvo­ji­ci už mají za snou­ben­ce. Společenský tlak je tako­vý, že lidi se čas­to berou po 2 ple­sech a pár zdvo­ři­lost­ních návště­vách a vůbec se nezna­jí, jinak ženě hro­zí spo­le­čen­ská ost­ra­ki­za­ce a nezá­jem nápad­ní­ků a muži finanč­ní zrui­no­vá­ní žalo­ba­mi za zni­če­né vyhlíd­ky dív­ky, s kte­rou se pár­krát setka­li a nikdy s ní neby­li sami. Ne, Pýcha a před­su­dek oprav­du není bláz­ni­vá kome­die a nemá smy­sl něco tako­vé­ho čekat od fil­mo­vé ver­se.

3

Odpovědět