Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Speciály > Propast

Propast

Propast

Propast je ame­ric­ký vědec­ko­fan­tas­tic­ký film z roku 1989, kte­rý napsal a reží­ro­val James Cameron a ve kte­rém hra­jí Ed Harris, Mary Elizabeth Mastrantonio a Michael Biehn. Když se v Karibiku poto­pí ame­ric­ká ponor­ka, spo­lu­pra­cu­je ame­ric­ký pát­ra­cí a záchran­ný tým s posád­kou rop­né plo­ši­ny a závo­dí se sovět­ský­mi pla­vi­dly o záchra­nu lodi. Hluboko v oce­á­nu nara­zí na něco neče­ka­né­ho.

Film byl uve­den do kin 9. srp­na 1989, zís­kal vesměs pozi­tiv­ní recen­ze a vydě­lal 89,8 mili­o­nu dola­rů. Získal Oscara za nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty a byl nomi­no­ván na dal­ší tři Oscary.

Zápletka

V led­nu 1994 se ame­ric­ká ponor­ka USS Montana tří­dy Ohio setká s nei­den­ti­fi­ko­va­ným pod­moř­ským objek­tem a poto­pí se poblíž Kajmanského pří­ko­pu. V době, kdy se do oblas­ti pře­sou­va­jí sovět­ské lodě, aby se poku­si­ly ponor­ku zachrá­nit, a nad oblas­tí se pohy­bu­je huri­kán, vyšle ame­ric­ká vlá­da tým SEAL na Deep Core, sou­kro­mou expe­ri­men­tál­ní pod­vod­ní vrt­nou plo­ši­nu poblíž Kajmanského pří­ko­pu, kte­rou má pou­žít jako základ­nu. Konstruktérka plo­ši­ny, dok­tor­ka Lindsey Brigmanová, trvá na tom, že poje­de s týmem SEAL, přes­to­že jejím sou­čas­ným pře­dá­kem je její odci­ze­ný man­žel Virgil „Bud“ Brigman.

Během počá­teč­ní­ho vyšet­řo­vá­ní na Montaně dojde k výpad­ku prou­du v ponor­ce týmu a Lindsey spat­ří podiv­né svět­lo krou­ží­cí kolem ponor­ky, kte­ré poz­dě­ji nazve „mimo­zem­skou inte­li­gen­cí“ nebo­li „NTI“. Poručík Hiram Coffey, veli­tel týmu SEAL, dosta­ne roz­kaz urych­lit jejich misi a bez svo­le­ní Deep Core vez­me jed­nu z mini­po­no­rek, aby z Montany vyzve­dl bojo­vou hla­vi­ci rake­ty Trident prá­vě ve chví­li, kdy nad ní ude­ří bou­ře, tak­že se posád­ka nemů­že včas odpo­jit od své pod­půr­né lodi na hla­di­ně. Kabelový jeřáb se odtrh­ne od lodi a spad­ne do pří­ko­pu, při­čemž táh­ne Hluboké jádro až k okra­ji, než se zasta­ví. Vrtná plo­ši­na je čás­teč­ně zapla­ve­na, což zabi­je něko­lik čle­nů posád­ky a poško­dí její ener­ge­tic­ké sys­témy.

Posádka pře­čká bou­ři, aby moh­la obno­vit komu­ni­ka­ci a být zachrá­ně­na. Když boju­jí s chla­dem, zjis­tí, že NTI vytvo­ři­ly oživlý slou­pec vody, kte­rý zkou­má plo­ši­nu, což Lindsey při­rov­ná­vá k jejich ver­zi dál­ko­vě ovlá­da­né­ho vozi­dla. Ačkoli se k němu cho­va­jí se zvě­da­vos­tí, Coffey je roz­ru­ší a rozříz­ne ho napůl tím, že na něm zavře tla­ko­vou pře­páž­ku, což ho při­mě­je k ústu­pu. Když si posád­ka uvě­do­mí, že Coffey trpí para­no­i­ou z vyso­kotla­ké­ho ner­vo­vé­ho syn­dro­mu, špe­hu­je ho pro­střed­nic­tvím ROV a zjis­tí, že spo­lu s dal­ším SEALem odjiš­ťu­je hla­vi­ci k úto­ku na NTI. Aby se ho poku­sil zasta­vit, Bud s Coffeym boju­je, ale Coffey uni­ká v mini­po­nor­ce se zapá­le­nou hla­vi­cí; Bud a Lindsey ho pro­ná­sle­du­jí v dru­hé ponor­ce a obě poško­dí. Coffeymu se poda­ří odpá­lit hla­vi­ci do pří­ko­pu, ale jeho ponor­ka se sne­se přes okraj a při implo­zi ho roz­dr­tí. Budova mini­po­nor­ka je nefunkč­ní a nabí­rá vodu; s jedi­ným funkč­ním potá­pěč­ským oble­kem se Lindsey roz­hod­ne pro hlu­bo­ké podchla­ze­ní, když ji pohl­tí stu­de­ná voda oce­á­nu. Bud dopla­ve s jejím tělem zpět na plo­ši­nu; tam jí spo­lu s posád­kou poskyt­nou prv­ní pomoc a oži­ví ji.

Je roz­hod­nu­to, že je tře­ba zne­škod­nit hla­vi­ci, kte­rá se nachá­zí více než 2 míle pod nimi. Jeden z pří­sluš­ní­ků SEAL, pra­por­čík Monk, pomů­že Budovi pou­žít expe­ri­men­tál­ní potá­pěč­ský oblek vyba­ve­ný kapa­li­no­vým dýcha­cím pří­stro­jem, kte­rý mu umož­ní pře­žít v této hloub­ce, ačko­li bude scho­pen komu­ni­ko­vat pou­ze pro­střed­nic­tvím klá­ves­ni­ce na oble­ku. Bud se začne potá­pět za asi­s­ten­ce Lindseyina hla­su, kte­rý ho udr­žu­je v sou­hře s účin­ky ros­tou­cí­ho tla­ku, a dosáh­ne bojo­vé hla­vi­ce. Monk ho vede při jejím úspěš­ném zne­škod­ně­ní. Když už je v sys­té­mu jen málo kys­lí­ku, Bud vysvět­lí, že věděl, že je to jed­no­směr­ná ces­ta, a řek­ne Lindsey, že ji milu­je. Zatímco čeká na smrt, k Budovi při­stou­pí NTI, vez­me ho za ruku a zave­de ho do mimo­zem­ské­ho měs­ta hlu­bo­ko v pří­ko­pu. Uvnitř měs­ta vytvo­ří NTI pro Buda atmo­sfé­ric­kou kap­su, kte­rá mu umož­ní nor­mál­ně dýchat. NTI pak pře­hra­jí Budovu zprá­vu jeho ženě a oba se na sebe s poro­zu­mě­ním podí­va­jí.

Na sta­ni­ci Deep Core čeká posád­ka na záchra­nu, když se obje­ví zprá­va od Buda, že potkal něja­ké přá­te­le, a varu­je je, aby se drže­li. Základna se otře­se a svět­la z pří­ko­pu při­ne­sou pří­let mimo­zem­ské lodi. Vynoří se na hla­di­nu oce­á­nu, při­čemž Deep Core a něko­lik povr­cho­vých lodí nara­zí na její trup. Posádka Deep Core opouš­tí plo­ši­nu a diví se, že netr­pí dekom­pres­ní nemo­cí. Uvidí Buda, jak vychá­zí z mimo­zem­ské lodi, a Lindsey ho běží obe­jmout.

Speciální vydání

V roz­ší­ře­né ver­zi se udá­los­ti ve fil­mu ode­hrá­va­jí na poza­dí kon­flik­tu mezi Spojenými stá­ty a Sovětským sva­zem, kte­rý může vést až k totál­ní vál­ce; poto­pe­ní lodi Montana agre­si navíc pod­ně­cu­je. Mezi Budem a Lindsey dochá­zí k vět­ší­mu kon­flik­tu, pokud jde o jejich dří­věj­ší vztah. Hlavním doplň­kem je závěr: když Buda odve­dou na mimo­zem­skou loď, začnou mu uka­zo­vat zábě­ry vál­ky a agre­se ze zpra­vo­daj­ských zdro­jů z celé­ho svě­ta. Mimozemšťané pak vytvo­ří mohut­né megat­suna­mi, kte­ré ohro­žu­jí svě­to­vé pobře­ží, ale zasta­ví je ješ­tě před­tím, než ude­ří. Bud se zeptá, proč ušet­ři­li lidi, a oni mu uká­žou jeho vzkaz Lindsey.

Produkce

G. Wells jako prv­ní před­sta­vil pojem moř­ské­ho mimo­zemš­ťa­na ve své povíd­ce „V pro­pas­ti“ z roku 1897. Nápad na film Propast se zro­dil v hla­vě Jamese Camerona, když se ve svých sedm­nác­ti letech na střed­ní ško­le zúčast­nil vědec­ké před­náš­ky o hlu­bin­ném potá­pě­ní, kte­rou vedl Francis J. Falejczyk, jenž jako prv­ní člo­věk dýchal teku­ti­nu plí­ce­mi při poku­sech, kte­ré pro­vá­děl Johannes A. Kylstra na Dukeově uni­ver­zi­tě. Následně napsal povíd­ku, kte­rá se zamě­ři­la na sku­pi­nu věd­ců v labo­ra­to­ři na dně oce­á­nu. Základní myš­len­ka se nezmě­ni­la, ale mno­ho detai­lů bylo v prů­bě­hu let upra­ve­no. Jakmile Cameron dora­zil do Hollywoodu, rych­le si uvě­do­mil, že sku­pi­na věd­ců není tak komerč­ní, a změ­nil ji na sku­pi­nu děl­ní­ků. Při natá­če­ní Vetřelců Cameron viděl film National Geographic o dál­ko­vě ovlá­da­ných vozi­dlech ope­ru­jí­cích hlu­bo­ko v sever­ním Atlantiku. Tyto zábě­ry mu při­po­mně­ly jeho povíd­ku. Spolu s pro­du­cent­kou Gale Anne Hurdovou se roz­hod­li, že jejich dal­ším fil­mem bude Propast. Cameron napsal zpra­co­vá­ní kom­bi­no­va­né s prv­ky scé­ná­ře pro natá­če­ní, kte­ré vyvo­la­lo vel­ký zájem Hollywoodu. Poté napsal scé­nář, při­čemž posta­vu Lindseyho zalo­žil na Hurdové, a do kon­ce roku 1987 jej dokon­čil. Cameron a Hurdová byli před natá­če­ním Propasti man­že­lé, během pre­pro­duk­ce se roze­šli a v úno­ru 1989, dva měsí­ce po hlav­ním natá­če­ní, se roz­ved­li.

Preprodukce

Herci a štáb tré­no­va­li týden na Kajmanských ost­ro­vech potá­pě­ní pod vodou. Bylo to nut­né, pro­to­že 40 % všech hlav­ních zábě­rů hra­né­ho fil­mu pro­bí­ha­lo pod vodou. Cameronova pro­dukč­ní spo­leč­nost navíc muse­la navrh­nout a posta­vit expe­ri­men­tál­ní zaří­ze­ní a vyvi­nout nej­mo­der­něj­ší komu­ni­kač­ní sys­tém, kte­rý popr­vé umož­nil reži­sé­ro­vi mlu­vit s her­ci pod vodou a dia­lo­gy nahrá­vat pří­mo na pás­ku.

Cameron původ­ně plá­no­val natá­čet na Bahamách, kde se pří­běh ode­hrá­val, ale rych­le si uvě­do­mil, že kvů­li kaska­dér­ským kous­kům a spe­ci­ál­ním vizu­ál­ním efek­tům potře­bu­je zce­la kon­t­ro­lo­va­né pro­stře­dí. Uvažoval o natá­če­ní fil­mu na Maltě, kte­rá měla nej­vět­ší nefil­tro­va­nou vod­ní nádrž, ale ta Cameronovým potře­bám nevy­ho­vo­va­la. Podvodní sek­ven­ce pro film se natá­če­ly v jed­not­ce Gaffney Studios, kte­rá se nachá­ze­la již­ně od vodo­pá­dů Cherokee Falls u měs­ta Gaffney v Jižní Karolíně, kte­ré bylo opuš­tě­no před­sta­vi­te­li spo­leč­nos­ti Duke Power poté, co před­tím utra­ti­li 700 mili­o­nů dola­rů za výstav­bu jader­né elek­trár­ny Cherokee, podél uli­ce Owensby Street v Gaffney v Jižní Karolíně.

Byly pou­ži­ty dvě spe­ci­ál­ně zkon­stru­o­va­né nádr­že. První z nich, zalo­že­ná na pri­már­ní ochran­né nádo­bě reak­to­ru opuš­tě­né elek­trár­ny, pojmu­la 7,5 mili­o­nu ame­ric­kých galo­nů (28 000 m) vody, byla 55 stop (18 m) hlu­bo­ká a 209 stop (70 m) širo­ká. V té době se jed­na­lo o nej­vět­ší slad­ko­vod­ní fil­tro­va­nou nádrž na svě­tě. Další scé­ny se natá­če­ly ve dru­hé nádr­ži, nevy­u­ží­va­né tur­bí­ně, kte­rá pojmu­la 2,5 mili­o­nu ame­ric­kých galo­nů (9 500 m) vody. Když pro­dukč­ní štáb spě­chal, aby dokon­čil natí­rá­ní hlav­ní nádr­že, při­tek­ly do ní mili­o­ny galo­nů vody a trva­lo pět dní, než se napl­ni­la. Souprava Deepcore byla ukot­ve­na k 90tunovému beto­no­vé­mu slou­pu na dně vel­ké nádr­že. Skládala se ze šes­ti díl­čích a kom­plet­ních modu­lů, jejichž plá­no­vá­ní a stav­ba od nuly trva­la více než půl roku.

Kanadská komerč­ní potá­pěč­ská spo­leč­nost Can-Dive Services Ltd., kte­rá se spe­ci­a­li­zu­je na satu­rač­ní potá­pěč­ské sys­témy a pod­vod­ní tech­no­lo­gie, spe­ci­ál­ně pro film vyro­bi­la dvě pra­cov­ní pla­vi­dla (Flatbed a Cab One). Na stav­bu kulis byly vyna­lo­že­ny dva mili­o­ny dola­rů.

Natáčení pro­bí­ha­lo také v nej­vět­ším pod­zem­ním jeze­ře na svě­tě - v dole Bonne Terre ve stá­tě Missouri, kte­ré bylo poza­dím pro něko­lik pod­vod­ních zábě­rů.

Hlavní natáčení

Hlavní tank nebyl při­pra­ven včas pro prv­ní den hlav­ní­ho natá­če­ní. Cameron odlo­žil natá­če­ní o týden a posu­nul plán natá­če­ní men­ší­ho tan­ku a poža­do­val, aby byl při­pra­ven něko­lik týd­nů před plá­no­va­ným ter­mí­nem. Natáčení nako­nec zača­lo 15. srp­na 1988, ale stá­le se vysky­to­va­ly pro­blémy. První den natá­če­ní v hlav­ní nádr­ži došlo k úni­ku vody a z nádr­že vyté­ka­lo 150 000 ame­ric­kých galo­nů (570 m) vody za minu­tu. Studio při­vo­la­lo odbor­ní­ky na opra­vu pře­hrad, aby ji utěs­ni­li. Kromě toho byly nespráv­ně nain­sta­lo­vá­ny obrov­ské trub­ky s kole­no­vý­mi tva­rov­ka­mi. Byl v nich tak vel­ký tlak vody, že kole­na prask­la.

Cameronův kame­ra­man Mikael Salomon pou­žil tři kame­ry ve spe­ci­ál­ně navr­že­ných vodo­těs­ných pouz­drech. Další spe­ci­ál­ní pouz­dro bylo navr­že­no pro scé­ny, kte­ré pře­chá­ze­ly z dia­lo­gů nad vodou do dia­lo­gů pod vodou. Filmaři muse­li vymys­let, jak udr­žet vodu dosta­teč­ně čis­tou pro natá­če­ní a dosta­teč­ně tma­vou, aby vypa­da­la rea­lis­tic­ky ve výš­ce 2 000 stop (700 m), čehož bylo dosa­že­no tím, že ve vodě pla­va­la sil­ná vrst­va plas­to­vých kuli­ček a hor­ní část nádr­že byla zakry­ta obrov­skou plach­tou. Cameron chtěl vidět her­cům do tvá­ří a sly­šet jejich dia­lo­gy, a pro­to najal spo­leč­nost Western Space and Marine, aby zkon­stru­o­va­la přil­by, kte­ré by pod vodou zůsta­ly optic­ky prů­hled­né, a do kaž­dé přil­by nain­sta­lo­va­la nej­mo­der­něj­ší mik­ro­fo­ny letec­ké kva­li­ty. Důležitým fak­to­rem byly také bez­peč­nost­ní pod­mín­ky, kdy byla na mís­tě insta­lo­vá­na dekom­pres­ní komo­ra, potá­pěč­ský zvon a bez­peč­nost­ní potá­pěč pro kaž­dé­ho her­ce.

Dýchací kapa­li­na pou­ži­tá ve fil­mu sku­teč­ně exis­tu­je, ale byla důklad­ně zkou­má­na pou­ze na zví­řa­tech. V před­cho­zích 20 letech byla tes­to­vá­na na něko­li­ka zví­řa­tech, kte­rá pře­ži­la. Krysa zob­ra­ze­ná ve fil­mu sku­teč­ně dýcha­la teku­ti­nu a pře­ži­la bez úho­ny. Produkce kon­zul­to­va­la správ­né pou­ži­tí dýcha­cí kapa­li­ny pro film s dok­to­rem Kylstrou. Ed Harris ve sku­teč­nos­ti teku­ti­nu nedý­chal. Zadržoval dech v hel­mě plné teku­ti­ny, zatím­co byl vle­čen 30 stop (10 m) pod hla­di­nou vel­ké nádr­že. Vzpomínal, že nej­hor­ší chví­le pro­ží­val, když byl vle­čen s kapa­li­nou, kte­rá mu prou­di­la do nosu, a s otek­lý­ma oči­ma.

Herci hrá­li své scé­ny v hloub­ce 33 stop (11 m), což je pří­liš malá hloub­ka na to, aby potře­bo­va­li dekom­pre­si, a zříd­kakdy zůstá­va­li dole déle než hodi­nu v kuse. Cameron a 26členný potá­pěč­ský tým se poto­pi­li do hloub­ky 17 m a zůsta­li tam pět hodin. Aby se vyhnu­li dekom­pres­ní nemo­ci, muse­li viset na hadi­cích v polo­vi­ně nádr­že až dvě hodi­ny a dýchat čis­tý kys­lík.

Herci a štáb vydr­že­li více než šest měsí­ců vyčer­pá­va­jí­cích šes­ti­den­ních a sedm­de­sáti­ho­di­no­vých týd­nů na izo­lo­va­ném natá­če­ní. V jed­nu chví­li se Mary Elizabeth Mastrantonio na pla­ce fyzic­ky a emo­ci­o­nál­ně zhrou­ti­la a při jiné pří­le­ži­tos­ti Ed Harris spon­tán­ně vzly­kal, když jel domů. Sám Cameron při­znal: „Věděl jsem, že to bude nároč­né natá­če­ní, ale ani já jsem netu­šil, jak moc. Už to nikdy nechci zažít“.

Například při scé­ně, kdy jsou čás­ti plo­ši­ny zapla­ve­ny vodou, si uvě­do­mil, že zpo­čát­ku nevě­děl, jak mini­ma­li­zo­vat nebez­peč­nost této sek­ven­ce. Trvalo mu více než čty­ři hodi­ny, než záběr bez­peč­ně při­pra­vil. Herec Leo Burmester řekl: „Natáčení fil­mu Propast bylo to nej­těž­ší, co jsem kdy dělal. Jim Cameron je typ reži­sé­ra, kte­rý vás tla­čí na hra­nu, ale nenu­tí vás dělat nic, co by sám neu­dě­lal.“ Bouřka způ­so­bi­la, že se v čer­né plachtě, kte­rá zakrý­va­la hlav­ní nádrž, pro­trh­la 200 stop (65 m) dlou­há trh­li­na. Její opra­va by zabra­la pří­liš mno­ho času, a tak pro­duk­ce zača­la natá­čet v noci. Kromě toho kve­tou­cí řasy čas­to během něko­li­ka hodin sní­ži­ly vidi­tel­nost na 6 m (20 stop). Nadměrné chlo­ro­vá­ní ved­lo k tomu, že se potá­pě­čům páli­la kůže a obna­že­né vla­sy se svlé­ka­ly nebo zbě­le­ly.

Jak pro­duk­ce pokra­čo­va­la, poma­lé tem­po a kaž­do­den­ní psy­chic­ká i fyzic­ká zátěž natá­če­ní zača­ly her­ce a štáb vyčer­pá­vat. Mary Elizabeth Mastrantonio vzpo­mí­na­la: „Nikdy jsme neza­ča­li a nedo­kon­či­li žád­nou scé­nu v jeden den“. V jed­nu chví­li Cameron her­cům řekl, aby si ule­vi­li v neo­pré­nu, aby ušet­ři­li čas mezi zábě­ry. Při natá­če­ní jed­no­ho z mno­ha zábě­rů scé­ny resus­ci­ta­ce Mastrantoniové, kdy byla pro­mo­če­ná, naho­ře bez a opa­ko­va­ně ji fac­ko­va­li a buši­li do hru­di, došel kame­ře film, což Mastrantoniovou při­mě­lo k tomu, aby se s kři­kem „Nejsme zví­řa­ta!“ vyří­ti­la z pla­cu.

Při někte­rých zábě­rech ve scé­ně, kte­rá se zamě­řu­je na Eda Harrise, kři­čel do vzdu­chu, pro­to­že Mastrantonio odmí­tl scé­nu zno­vu nato­čit. Michael Biehn byl z čeká­ní také frustro­va­ný. Tvrdil, že byl v Jižní Karolíně pět měsí­ců a hrál jen tři až čty­ři týd­ny. Vzpomínal, jak byl jed­nou deset met­rů pod vodou a „najed­nou zhas­la svět­la. Byla tako­vá tma, že jsem si nevi­děl na ruku. Nemohl jsem se vyno­řit. Uvědomil jsem si, že se odtam­tud mož­ná nedo­sta­nu.“ Harris vzpo­mí­ná: „Jednoho dne jsme byli všich­ni v šat­nách a lidé zača­li vyha­zo­vat gau­če z oken a roz­bí­jet zdi. Prostě jsme si muse­li vybít frustra­ci.“

Cameronová na tyto stíž­nos­ti rea­go­va­la slo­vy: „Za kaž­dou hodi­nu, kte­rou oni strá­vi­li vymýš­le­ním, jaký časo­pis si pře­číst, jsme my strá­vi­li hodi­nu na dně nádr­že a dýcha­li stla­če­ný vzduch.“ Po 140 dnech a pře­kro­če­ní roz­počtu o 4 mili­o­ny dola­rů bylo natá­če­ní 8. pro­sin­ce 1988 koneč­ně ukon­če­no. Před uve­de­ním fil­mu do kin se obje­vi­ly zprá­vy z Jižní Karolíny, že Eda Harrise nato­lik roz­ru­ši­la fyzic­ká nároč­nost fil­mu a Cameronův dik­tá­tor­ský režij­ní styl, že prý odmí­tl pomá­hat s pro­pa­ga­cí sním­ku. Harris poz­dě­ji tuto fámu popřel a s pro­pa­ga­cí fil­mu pomá­hal. Po uve­de­ní fil­mu do kin a jeho počá­teč­ní pro­pa­ga­ci se však Harris fil­mu veřej­ně zře­kl a pro­hlá­sil: „Nikdy o něm nebu­du mlu­vit a nikdy mlu­vit nebu­du“. Mary Elizabeth Mastrantonio se fil­mu rov­něž zřek­la a pro­hlá­si­la: „Propast byla spous­ta věcí. Zábavné natá­če­ní není jed­nou z nich.“

Postprodukce

Pro vytvo­ře­ní mimo­zem­ské­ho vod­ní­ho cha­padla Cameron původ­ně zva­žo­val celo­ve­čer­ní ani­ma­ci nebo cha­padlo vymo­de­lo­va­né z hlí­ny a poté ani­mo­va­né tech­ni­kou stop-motion s pro­mí­tá­ním vod­ních odra­zů. Phil Tippett navr­hl Cameronovi, aby kon­tak­to­val spo­leč­nost Industrial Light & Magic. Práce na spe­ci­ál­ních vizu­ál­ních efek­tech byla roz­dě­le­na mezi sedm divi­zí FX, při­čemž prá­ce na říze­ní pohy­bu pro­vá­dě­la spo­leč­nost Dream Quest Images a počí­ta­čo­vou gra­fi­ku a opti­ku ILM. ILM navrh­la pro­gram, kte­rý pro pseu­do­pod vytvá­řel povr­cho­vé vlny růz­ných veli­kos­tí a kine­tic­kých vlast­nos­tí. Pro oka­mžik, kdy napo­do­bu­je tvá­ře Buda a Lindsey, nechal Ed Harris naske­no­vat osm svých výra­zů obli­če­je, zatím­co dva­náct Mastrantoniových výra­zů bylo naske­no­vá­no pro­střed­nic­tvím soft­wa­ru pou­ží­va­né­ho k vytvá­ře­ní počí­ta­čem gene­ro­va­ných soch. Scéna byla vyfo­to­gra­fo­vá­na ze všech úhlů a digi­tál­ně rekon­stru­o­vá­na, aby pseu­do­pod mohl být přes­ně zakom­po­no­ván do hra­ných zábě­rů. Společnost strá­vi­la šest měsí­ců vytvá­ře­ním 75 sekund počí­ta­čo­vé gra­fi­ky potřeb­né pro tvo­ra. Film měl mít pre­mi­é­ru 4. čer­ven­ce 1989, ale jeho uve­de­ní se kvů­li pro­blé­mům s pro­duk­cí a spe­ci­ál­ní­mi efek­ty o více než měsíc zpoz­di­lo. Na ani­mo­va­né sek­ven­ce dohlí­žel ředi­tel ani­ma­ce ILM Wes Takahashi.

Vedení stu­dia bylo ner­vóz­ní ohled­ně komerč­ních vyhlí­dek fil­mu, když se divá­ci na před­pre­mi­é­ře smá­li scé­nám s váž­ným zámě­rem. Lidé z bran­že uved­li, že ke zpož­dě­ní pre­mi­é­ry došlo pro­to, že ner­vóz­ní vede­ní naří­di­lo kom­plet­ně pře­to­čit závěr fil­mu. Otázkou byla také výše roz­počtu fil­mu: 20th Century Fox uved­lo, že roz­po­čet činil 43 mili­o­nů dola­rů, což zopa­ko­val i sám Cameron. Odhady však uvá­dě­jí vyš­ší část­ku: The New York Times odha­du­jí nákla­dy na 45 mili­o­nů dola­rů, jeden z vedou­cích pra­cov­ní­ků tvr­dí, že nákla­dy čini­ly 47 mili­o­nů dola­rů, zatím­co webo­vá strán­ka The Numbers sle­du­jí­cí trž­by v poklad­nách kin uvá­dí roz­po­čet na pro­duk­ci ve výši 70 mili­o­nů dola­rů.


  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © 20th Century Fox
  • Vetřelci - Vasquezová, nespletli si tě někdy s chlapem?21. listopadu 2021 Vetřelci - Vasquezová, nespletli si tě někdy s chlapem? Poručík Elen Rypleiová se po události s vetřelcem na nákladní lodi Nostromo dala do hybernace a o třicet let později ve vesmíru našla loď společnosti Wayland-Yutani Sulaco a probudí […] Posted in Retro filmové recenze
  • Halloween II (1981)1. listopadu 2021 Halloween II (1981) Laurie (Jamie Lee Curtis) je po útoku vraha Michaela Myerse převezena do místní nemocnice. Tam se za ní Michael vydává, v patách ho následuje doktor Samuel Loomis (Donald […] Posted in Retro filmové recenze
  • Ďáblův advokát25. října 2021 Ďáblův advokát Označení horror je pro tenhle film hloupě zjednodušující a uchýlil jsem se k němu v hlavičce proto, že mě nic lepšího nenapadlo. Ve filmové databázi (vynikající místo, zvlášť doporučuji) […] Posted in Retro filmové recenze
  • Vetřelci - Už je to 35 let, co vznikl 2. vetřelčí film28. července 2021 Vetřelci - Už je to 35 let, co vznikl 2. vetřelčí film "Vetřelci" jsou jasným příkladem toho, že pokračování mohou být velmi dobrá. Možná nepřekoná originál, ale pořád je to tak dobrý film, že si ho nenechte ujít. "Vetřelci" jsou […] Posted in Retro filmové recenze
  • Odvaha pod palbou16. července 2021 Odvaha pod palbou Co naplat, obdiv k armádě byste u mě marně hledali. Poslední klukovské iluze jsem ztratil během svého nedobrovolného (a to ještě zkráceného) "špagátování" u ČSLA, no a US army se podle […] Posted in Retro filmové recenze
  • Pot a krev - 60 %12. července 2021 Pot a krev - 60 % Daniel Lugo (M.Wahlberg) je mladý muž, který se živí jako trenér v posilovně v Miami na Floridě. Jeho den začíná a končí prací. Trénuje své klienty, ale také si najde čas na formování […] Posted in Retro filmové recenze
  • Terminátor 2: Den zúčtování5. července 2021 Terminátor 2: Den zúčtování Deset let po neúspěšném pokusu zabít Sarah Connorovou (Linda Hamilton), matku budoucího vůdce lidstva ve válce proti strojům, se do Los Angeles vrací z budoucnosti nový Terminátor, typ […] Posted in Filmové recenze
  • Před 30. lety přišel do kin Terminátor 2: Den zúčtování1. července 2021 Před 30. lety přišel do kin Terminátor 2: Den zúčtování Terminátor 2: Soudný den (také propagován jako T2) je americký akční sci-fi film z roku 1991, který produkoval a režíroval James Cameron, jenž se podílel na scénáři společně s Williamem […] Posted in Speciály
  • Robin Hood: Král zbojníků15. června 2021 Robin Hood: Král zbojníků Po útěku ze zajetí se Robin (Kevin Costner) vrací zpátky domů do Anglie, spolu se svým maurským přítelem Azeemem (Morgan Freeman). Vzápětí se dozvídá, že jeho otce zabili lidé sloužící […] Posted in Retro filmové recenze
  • Půlnoční běh25. května 2021 Půlnoční běh Bývalý policista Jack Walsh (Robert De Niro) pracuje jako lovec odměn a má šanci získat 100 000 dolarů. Musí ale dopravit do pátku do půlnoci k soudu v Los Angeles mafiánského účetního […] Posted in Retro filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,97231 s | počet dotazů: 234 | paměť: 53452 KB. | 03.12.2021 - 07:36:48