ROZHOVOR S TIMO VUORENSOLOU

IronSky

Očekával jste tako­vý ohrom­ný úspěch Star Wrecku? Dodalo Vám to jis­to­tu vytvo­řit celo­ve­čer­ní film?

 

Původně byl Star Wreck malý film, kte­rý jsme chtě­li nato­čit pro naše kama­rá­dy, ale když jsme ho zdar­ma umís­ti­li na inter­net, sta­lo se to mezi­ná­rod­ním hitem. Star Wreck se stal vel­kým téma­tem a začal se šířit jako požár – a já neměl sebe­men­ší před­sta­vu, že by to tak­to moh­lo dopad­nout. Ale síla inter­ne­tu je úžas­ná. Na zákla­dě pozi­tiv­ních ohla­sů na Star Wreck jsme si řek­li, že bychom příš­tě moh­li zku­sit něco vět­ší­ho.

Co vás při­mě­lo nato­čit film s tím­to téma­tem, s tím­to pří­bě­hem? Co jste tím chtěl dosáh­nout? Měl jste odka­zy na něja­ké fil­my, kte­ré jste chtěl pou­žít?

 

Celý nápad na Iron Sky nám při­ne­sl Jarmo Puskala, kte­rý se také podí­lel na tvor­bě scé­ná­ře pro Star Wreck. Napoprvé to byl jen malý hloupý vtip, na kte­rý jsme při­šli v sau­ně, ale zača­lo se to roz­růs­tat a bylo to čím dál tím ambi­ci­óz­něj­ší. Myslím, že síla s vytvo­ře­ním fil­mu o Nacistech z Měsíce je tako­vé vizu­ál­ní hřiš­tě, kte­ré kaž­dé­ho při­mě­je pře­mýš­let „jak to bude vypa­dat?“ A to je dob­rý základ pro film. Pak jsme vytvo­ři­li „killer sto­ry“ kolem vizu­ál­ní­ho obra­zu a voi­lá, máme skvě­lý film! Reference byly ohrom­né, počí­na­je Vetřelcem dopl­ně­no o Sky CaptainThe World of Tomorrow, DelikatesyMěsto ztra­ce­ných dětí, a vše zpět ke Star Wars.

 

Jak jste postu­po­val při tvor­bě fil­mu?

 

Tvorba toho­to fil­mu byla nej­těž­ší čás­tí celé­ho pro­ce­su, pro­to­že jsme měli ohrom­nou prá­ci udr­žet všech­ny nit­ky pospo­lu a ústřed­ní pří­běh v ohnis­ku zájmu. Spolupracovali jsem se skvě­lý­mi scé­náris­ty, jako jsou Johanna Sinisalo, kte­rá vytvo­ři­la pří­běh, a Michael Kalesniko, se kte­rým jsme spo­leč­ně napsa­li scé­nář.

 

Měl jste vůbec strach, že bys­te mohl pře­kro­čit urči­tou linii, že bys­te byl poli­tic­ky neko­rekt­ní?

 

Iron Sky tan­čí na přes­né hra­ni­ci s poli­tic­kou neko­rekt­nos­tí, ale zjis­til jsem, že nej­lep­ší způ­sob, jak nato­čit film, je udr­žet svou mysl čis­tou v tom, co dělá­te, a nebát se, pro­to­že to je způ­sob, jakým vytvo­ří­te film pří­liš jem­ným, ale také dosáh­ne­te toho, že něko­ho naštve­te.

 

Věděl jste od začát­ku, že chce­te spo­lu­pra­co­vat s němec­kou pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí a němec­ký­mi her­ci?

 

Ano, to bylo zřej­mé, dát před­mě­tu smy­sl. Od samé­ho začát­ku jsem chtěl němec­ké her­ce.

 

Prosím, řek­ně­te nám o posta­vách a her­cích, kte­ří je hra­jí?

 

Hlavní pří­běh se zamě­řu­je na Renatu Richter, sexy hol­ku – typ prů­zkum­ni­ce a uči­tel­ky, kte­rá žije na nacis­tic­ké základ­ně na Měsíci. Hraje ji Julie Dietze, Renate je nád­her­ná a sku­teč­ně zábav­ná posta­va, kte­rá pře­ko­ná během pří­bě­hu ohrom­ný kus ces­ty. Götz Otto hra­je její­ho budou­cí­ho man­že­la, typ árij­ské­ho nad­člo­vě­ka, Nacistu Klause Adlera, kte­rý se chce stát dal­ším Führerem. Oba dva se vydá­va­jí na ces­tu na zemi, výlet, kte­rý je oba změ­ní – Klaus se stá­vá ješ­tě více zatrpk­lým, nená­vist­ným a destruk­tiv­ním než byl před tím, zatím­co Renate pocho­pí, že celý život byla krme­ná pro­pa­gan­dou a na Zemi se jí popr­vé ote­vřou oči. Spouštěcím čini­te­lem toho vše­ho je James Washington, ame­ric­ký kos­mo­naut, kte­ré­ho hra­je Christopher Kirby, muže, kte­rý spad­nul dolů na Měsíc a do kte­ré­ho se Renate zami­lu­je.

Více na Kritiky.cz
Tenkrát v Hollywoodu Dnes se objevil první trailer na 9. film Quentina Tarantina - Tenkrát v Hollywoodu. Je plný herec...
Percy Jackson: Moře nestvůr - JEDEN MUŽ, DVĚ MONSTRA Se svými skoro 190 centimetry je Robert Maillet těžko k přehlédnutí. Urostlý herec hraje v PE...
Westworld S02E10 Posledních 8 minut druhé série....
Dva lidé z jeho blízkosti byli zavražděni, jak si s tím poradí psychoanalytik Judd Stevens? To najdete v knize Odhalená tvář Známý psychoanalytik Judd Stevens žije jako starý mládenec. Má luxusní byt a jeho služby vyu...
Ethan Peck jako nový Spock v seriálu Star Trek: Discovery Po 52 letech je znám teprve 3. herec, který je obsazen do role Spocka seriálu Star Trek. Tím se ...

 

Spolupráce s hlav­ní­mi her­ci byla inten­ziv­ní. Všichni jsme ty posta­vy bra­li sku­teč­ně váž­ně – ačko­liv pří­běh lemu­jí kome­di­ál­ní posta­vy, kte­ré jsme shle­da­li mno­hem vtip­něj­ší­mi a stej­ně tak mno­hem vhod­něj­ší­mi, když všech­no hrá­li her­ci s váž­ný­mi tvá­ře­mi. Hodně jsme s tím­to tri­em pra­co­va­li, abychom měli tóny, rytmy a sty­ly kaž­dé posta­vy odliš­né a uni­kát­ní a mys­lím, že se nám to poda­ři­lo.

 

Bylo to popr­vé, kdy jste spo­lu­pra­co­val s mezi­ná­rod­ním herec­kým týmem. Líbila se Vám tato prá­ce s her­ci? Co jste se při tom nau­čil?

 

Moc rád jsem s her­ci pra­co­val, nebyl tam nikdo, koho bych vymě­nil, a neby­la tam posta­va, kte­rou bych neměl rád. Práce s vyso­ce pro­fe­si­o­nál­ní­mi her­ci je pro mne neu­vě­ři­tel­ná zku­še­nost, pro­to­že jsem popr­vé zjis­til, že nee­xis­tu­jí hra­ni­ce v tom, co může dob­rý herec doká­zat, když jste s ním scho­pen komu­ni­ko­vat.

 

Komunikace byla také občas vel­kou výzvou. Plac, to byla změť jazy­ků – fin­šti­na, něm­či­na a vel­ká šká­la ang­lic­kých akcen­tů – a občas se infor­ma­ce ztra­tí v pře­kla­du. Toto vše způ­so­bi­lo urči­tá nedo­ro­zu­mě­ní, kte­rá občas při­nes­la napě­tí, ale nako­nec jsme všich­ni pře­ži­li.

 

Nejdůležitější lek­cí pro mne bylo nau­čit se říkat „pro­sím“ – fin­šti­na nemá slo­vo pro „pro­sím“, což je důvod, proč čas­to zapo­mí­ná­me, že tako­vé slo­vo exis­tu­je a díky tomu si řada lidí mys­lí, že my Fini nejsme zdvo­ři­lí, i když nejsme pří­mo hru­bí. Götz mi dal na toto téma dobrou lek­ci a nyní to vím, dou­fám, lépe.

 

Jaká byla při pří­pra­vě fil­mu nej­vět­ší výzva?

 

Rozhodně scé­nář. Měli jsme hod­ně situ­a­cí, kde jsme moh­li jít růz­ný­mi smě­ry a moh­li jsme vyprá­vět všech­ny mož­né pří­běhy. Nejtěžší věcí bylo zabít tyto tou­hy jed­not­li­vých linií pří­bě­hů, do kte­rých jsme se zami­lo­va­li, abychom udr­že­li pozor­nost na hlav­ní pří­běh a posta­vy. To vnes­lo do pří­prav­né­ho pro­ce­su vel­ké dra­ma, ale nako­nec jsme byli schop­ni vytvo­řit scé­nář, na kte­rý jsme sku­teč­ně hrdí. Naprosto si za ním sto­jí­me.

 

Nastal někdy bod, kdy jste měl dojem, že ten film nedo­kon­čí­te?

 

Po celou dobu až do posled­ní chví­le výro­by se film pohy­bo­val na pokra­ji oka­mži­té destruk­ce, pro­to­že – svo­jí pod­sta­tou – neby­lo mož­né ten film nato­čit. Neustále jsme strá­da­li pod nedo­stat­kem všech dru­hů zdro­jů, aby se film usku­teč­nil, ale mys­lím, že vše­chen ten boj nám jen dodá­val ener­gii jít dál.

 

Jak jste pra­co­val na desig­nu? Zejména měsíč­ní základ­na ve tva­ru svas­ti­ky a Götterdämmerung jsou obdi­vu­hod­né.

 

Náš art direc­tor Jussi Lehtiniemi byl vel­kým pří­no­sem pro výro­bu fil­mu. Načrtnul základ­ní kon­cep­ty všech inte­ri­é­rů a exte­ri­é­rů, stej­ně jako vesmír­né lodě nacis­tic­ké­ho reži­mu na Měsíci, a jeho hlav­ní myš­len­kou „Jönssi“. Je to fin­sky zně­jí­cí slo­vo, kte­ré ve sku­teč­nos­ti nic nezna­me­ná, ale když se řek­ne tím správ­ným způ­so­bem, úžas z něho per­fekt­ně vyja­dřu­je, o čem design Iron Sky je: je to o kou­lích. Obrovské struk­tu­ry, nad­měr­né až komic­ky drs­né, monochro­ma­tic­ké a sil­né scé­ny.

 

Jak se Vám poda­ři­lo zís­kat ke spo­lu­prá­ci sku­pi­nu Laibach?

 

Původně to byla jed­na z mých základ­ních myš­le­nek, zís­kat Laibach pro vytvo­ře­ní hud­by. Snažil jsem se s nimi spo­jit již na jejich kon­cer­tu v Tampere s taš­kou plnou lahů­dek Iron SkyStar Wreck, ale ani mě nepus­ti­li do záku­li­sí. Nebo při­nejmen­ším jejich ochran­ka ne. Znáte to, dal­ší praš­tě­ný nápad o Měsíčních Nacistech. Ale pří­tel jed­no­ho naše­ho pro­du­cen­ta dostal pří­mý kon­takt na Laibach – sdí­le­li s nimi stej­nou budo­vu  pro kan­ce­lá­ře a zkouš­ky – a to byla chví­le, kdy se začal koloběh odví­jet. Slyšeli o fil­mu a řek­li, že je to napros­to přes­ně jejich žánr. Poté byla prá­ce s Laibach napros­to  skvě­lá: jed­nou věcí si u nich může­te být napros­to jis­tí – nikdy se nespo­jí s tou nej­ví­ce zřej­mou myš­len­kou, kva­li­ta je vždy na vrcho­lu vše­ho.

 

Jste spo­ko­je­ný s výsled­kem? Je Iron Sky tako­vý film, jaký jste si před­se­vzal nato­čit?

 

Nebylo by vtip­né, kdy­bych řekl, že ne? Kdybych řekl, že Iron Sky je brak, kte­rý už nikdy nechci vidět? No, naštěs­tí toto není ten pří­pad. Iron Sky je mno­hem lep­ší, než jsem kdy snil a mys­lím, že je to pod­sta­ta dob­ré fil­mo­vé pro­duk­ce – nikdy ji netvo­ří jeden člo­věk, ale per­fekt­ní kom­bi­na­ce úžas­ných uměl­ců, kte­ří se podí­lí o své nápa­dy. Režisér je semkne k sobě a výsle­dek je – když úspěš­ný – více než sou­hrn jejich čás­tí.

 

Jakou reak­ci od divá­ků bys­te si přál?

 

Doufám, že se budou divá­ci smát, zatím­co si budou říkat „můžu se tomu­to vůbec smát“, a budou opouš­tět kino s poci­tem, že zís­ka­li více, než oče­ká­va­li, a musí si sku­teč­ně sed­nout a pře­mýš­let o posel­ství fil­mu. Doufám, že to zažeh­ne dis­ku­ze.

Ohodnoťte článek


Chcete být informováni o nových článcích? Přidejte se na náš...

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Tiskové materiály

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Související příspěvky:

  • Oldřich Kaiser: Masaryk byl srdcař, Beneš spíš úředník20. února 2017 Oldřich Kaiser: Masaryk byl srdcař, Beneš spíš úředník Představitel prezidenta Edvarda Beneše s úsměvem tvrdí, že je úplně jedno, zda hrajete skutečnou historickou postavu a nebo smyšlenou figuru, přesto se pokusí poodkrýt, jak k vytvoření […]
  • Papír s duší vintage - kniha plná inspirace20. května 2017 Papír s duší vintage - kniha plná inspirace Nůžky, lepidlo, papír, staré pohledy a fotografie, staré knihy, látky, kartón, krajky... Zkrátka věci, které se nacházejí v každé domácnosti. Věděli jste, že se z nich dají vyrobit […]
  • Petra Svoboda: Vánek přímotopu ve vlasech2. února 2016 Petra Svoboda: Vánek přímotopu ve vlasech Decibely lásky byla vaše první větší filmová zkušenost, takže  jaké vzpomínky a zážitky jste si z natáčení odnesla? Odnesla jsem si spoustu dojmů a zážitků. Potkala jsem se na place s […]
  • Lukáš Vaculík: Každá špatnost se může opakovat. Pokud přinese dost peněz19. dubna 2018 Lukáš Vaculík: Každá špatnost se může opakovat. Pokud přinese dost peněz Co pro Vás bylo rozhodující pro to, abyste přijal nabídku zahrát si hlavní roli v Metanolu? Velmi se mi líbil scénář, a to hlavně kvůli tomu, že je založen na skutečnosti. Nevzni kal tak, […]
  • David Máj: Metanol je věrně zrekonstruovaný napínavý příběh19. dubna 2018 David Máj: Metanol je věrně zrekonstruovaný napínavý příběh Co pro Vás bylo rozhodující pro to, abyste přijal nabídku zahrát si hlavní roli v Metanolu? Velmi se mi líbil scénář, a to hlavně kvůli tomu, že je založen na skutečnosti. Nevzni kal tak, […]
  • Pavla Bečková - rozhovor k filmu Babovřesky 322. ledna 2015 Pavla Bečková - rozhovor k filmu Babovřesky 3 Jak se Vám natáčely Babovřesky se Zdeňkem Troškou? Zdeněk Troška je výjimečný člověk. Vážím si jeho srdečné povahy a vzdělanosti a setkání s ním je pro mě vždycky velká radost. Jezdí k […]
  • Tereza Voříšková o filmu Po strništi bos21. srpna 2017 Tereza Voříšková o filmu Po strništi bos Jaké bylo natáčení snímku Po strništi bos pod vedením režiséra  Jana Svěráka? Krásné. Honza pracuje zase jinak než ostatní režiséři, je inteligentní, až překvapivě racionální. Já se hodně […]
  • Vilma Cibulková - Paní lesa26. února 2016 Vilma Cibulková - Paní lesa V pohádce Řachanda hrajete Paní lesa, mohla byste nám ji popsat? Paní lesa je nádherná postava, protože touží naučit člověka vážit si přírody a respektovat přírodní zákony, na což my už […]
  • Jindřich Skokan (rozhovor)30. května 2018 Jindřich Skokan (rozhovor) Jaké pro tebe bylo samotné natáčení? Film Na krátko je mým prvním filmem. Do té doby jsem s kamerou a filmováním zkušenosti vůbec neměl. Pan režisér Jakub Šmíd si mě vybral při […]
  • Z pohádkové postýlky - kniha23. května 2017 Z pohádkové postýlky - kniha Tato kniha je výběr pohádek, a to jak veršovaných, tak i normálně psaných. Jedna z těch klasických se jmenuje Smolíček pacholíček. V lese žil jelen zlaté parohy spolu se Smolíčkem […]