Christopher Lee

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Sir Christopher Frank Carandini Lee (27. květ­na 1922, Londýn, Anglie, Spojené krá­lov­ství – 11.června 2015 7. červ­na 2015, Chelsea,  Spojené krá­lov­ství), rytíř Řádu brit­ské­ho impé­ria a koman­dér Řádu sv. Jana, byl význam­ný brit­ský herec. Na začát­ku své kari­é­ry v 60. a prv­ní polo­vi­ně 70. let hrál posta­vy padou­chů, stal se zná­mým zejmé­na rolí hra­bě­te Drákuly. Dále ztvár­nil např. lor­da Summerislea ve fil­mu The Wicker Man (1973), Francisca Scaramangu v bon­dov­ce Muž se zla­tou zbra­ní (1974), hra­bě­te Dooku v sérii Hvězdných válek nebo čaro­dě­je Sarumana ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů. Sám Lee za svou nej­vý­znam­něj­ší roli pova­žu­je zakla­da­te­le Pákistánu Muhammada Alího Džinnáha v živo­to­pis­ném sním­ku Jinnah (1998). Od roku 1948 hrál v 266 fil­mech.

Rytířem Řádu brit­ské­ho impé­ria byl jme­no­ván při pří­le­ži­tos­ti krá­lov­ni­ných naro­ze­nin v roce 2009.

Narodil se ve měs­tě Belgravia v ang­lic­kém Westminsteru jako syn hra­běn­ky Estelly Marie (roze­né Carandini di Sarzano) a pod­plu­kov­ní­ka Geoffreye Trollope Leeho. Rodiče se však roz­ved­li, ješ­tě když byl vel­mi malý, a spo­lu s mat­kou a sestrou se poté pře­stě­ho­va­li do Švýcarska, kde navště­vo­val aka­de­mii ve Wengenu. Po návra­tu rodi­ny do Londýna cho­dil do Wagnerovy sou­kro­mé ško­ly a jeho mat­ka se zno­vu pro­vda­la, a to za ban­ké­ře Harcourta Rose, strý­ce auto­ra pří­bě­hů o Jamesi Bondovi Iana Fleminga. Usiloval o sti­pen­di­um pro stu­di­um na Etonu, avšak neú­spěš­ně, a tak namís­to toho začal navště­vo­vat ško­lu Wellington College. V roce 1939 se při­hlá­sil jako dob­ro­vol­ník do fin­ských jed­no­tek, boju­jí­cích pro­ti Rudé armá­dě v tzv. Zimní vál­ce (ale jak sám při­zná­vá ve svém živo­to­pi­se, spo­lu s dal­ší­mi brit­ský­mi dob­ro­vol­ní­ky ve Finsku strá­vi­li pou­hých čtr­náct dní a od rus­kých jed­no­tek byli drže­ni stra­nou). Jeho vojen­ská kari­é­ra ve dru­hé svě­to­vé vál­ce pokra­čo­va­la v krá­lov­ském letec­tvu a zpra­vo­daj­ských služ­bách, účast­nil se bojů v Africe a Itálii. Zmínil se také o svém půso­be­ní ve zvlášt­ních jed­not­kách, podrob­nos­ti o jejich akcích jsou však dodnes taj­né. RAF na kon­ci vál­ky opus­til s hod­nos­tí kapi­tá­na letec­tva.

Začátky herecké kariéry

V roce 1948 se obje­vil jako kopi­ník ve fil­mu Laurence Oliviera Hamlet, a to se svým čas­tým poz­děj­ším spo­lu­pra­cov­ní­kem Peterem Cushingem v roli Osrika. Během dal­ší­ho dese­ti­le­tí se v rolích akč­ních hrdi­nů podí­lel na téměř tři­ce­ti fil­mech.

Jeho prv­ní pra­cí pro spo­leč­nost Hammer se stal film The Curse of Frankenstein (Frankensteinova klet­ba, 1957), o něco poz­dě­ji si zahrál s Borisem Karloffem v Corridors of Blood (Chodby plné krve, 1958) a v témže roce v prv­ním ze série fil­mů o hra­bě­ti Drákulovi Horrors of Dracula, kde ztvár­nil titul­ní­ho hrdi­nu. Další čás­ti, ve kte­rých se obje­vil, Dracula: Prince of Darkness (Dracula: Kníže tem­not, 1966), Dracula Has Risen from the Grave (Drákula vstal z hro­bu, 1968), Taste the Blood of Dracula (Ochutnejte Drákulovu krev, 1969) a Scars of Dracula (Drákulovy jizvy, 1970) byly komerč­ně vel­mi úspěš­né. Sice se mu pří­liš nelí­bi­lo, jak Hammer s posta­vou zachá­zí, svě­to­vé pub­li­kum však fil­my při­ja­lo s nad­še­ním a dnes jsou pova­žo­vá­ny za kla­si­ku žán­ru. Další dva drá­ku­lov­ské fil­my z počát­ku 70. let, kte­ré se pokou­še­ly děj pře­vést do moder­ní doby, se už ale s vel­kým ohla­sem nese­tka­ly. Za jeden z nej­lep­ších fil­mů spo­leč­nos­ti Hammer (a záro­veň jed­nu z nej­lep­ších Leeho rolí) je ozna­čo­vá­na The Mummy (Mumie, 1959). Dále se spo­lu­po­dí­lel na fil­mech The Hound of the Baskervilles (Pes basker­vill­ský, 1958), Gorgon (Gorgona, 1964) a Rasputin, the Mad Monk (Rasputin, šíle­ný mnich, 1966).

Díky němu začal s Hammerem také spo­lu­pra­co­vat zná­mý autor tajem­ných pří­bě­hů Denis Wheatley. Společnost pod­le jeho romá­nů nato­či­la dva fil­my: The Devil Rides Out (Ďábel byl vzkří­šen, 1967), pova­žo­va­ný za jeden z nej­vět­ších úspě­chů spo­leč­nos­ti, a To the Devil a Daughter (Dceru ďáblo­vi, 1976). Ten však dopro­vá­ze­ly mno­hé pro­blémy s pro­duk­cí, a ačko­li finanč­ně úspěš­ný, byl to posled­ní horo­ro­vý film nato­če­ný Hammerem. Skončila tak dlou­ho­le­tá spo­lu­prá­ce Leeho se stu­di­em, kte­ré ho uči­ni­lo svě­tozná­mým.

Podobně jako Cushing se mezi lety 1957 a 1977 obje­vil i ve fil­mech jiných spo­leč­nos­tí. Byla to napří­klad série fil­mů o dok­to­ro­vi Fu Manchu v letech 1965-1969, I, Monster (Já, mon­strum, 1971) o Jekyllovi a Hydeovi, The Creeping Flesh (Plíživé maso, 1972) nebo jeho údaj­ně nej­ob­lí­be­něj­ší The Wicker Man (Proutěný muž, 1973). Zahrál si také ve fil­mu The Private Life of Sherlock Holmes (Soukromý život Sherlocka Holmese, 1970) nebo Eugenie (1970), nevě­da, že jde o leh­kou por­no­gra­fii (sexu­ál­ní scé­ny se totiž natá­če­ly zvlášť).

Další kariéra

Od polo­vi­ny 70. let se rolím v horo­ro­vých fil­mech vyhý­bal. Autor špi­o­náž­ních romá­nů o Jamesi Bondovi a záro­veň jeho pří­buz­ný Ian Fleming mu nabí­dl titul­ní roli v prv­ní ofi­ci­ál­ní fil­mo­vé bon­dov­ce Dr. No. Sice ji s nad­še­ním při­jal, pro­du­cen­ti už ale před­tím vybra­li Josepha Wisemana. K roli bon­dov­ské­ho padou­cha se dostal až v roce 1974, kdy si ve sním­ku Muži se zla­tou zbra­ní zahrál smr­tí­cí­ho zabi­já­ka Francisca Scaramangu. V roce 1979 jej reži­sér Steven Spielberg obsa­dil do role němec­ké­ho důstoj­ní­ka kapi­tá­na Wolfganga von Kleinschmidta ve svém fil­mu 1941. Společně s Anthony Nelsonem Keysem v roce 1972 zalo­žil pro­dukč­ní spo­leč­nost Charlemagne Productions, Ltd.

Roku 1982 se obje­vil ve fil­mu The Return of Captain Invincible (Návrat kapi­tá­na Neporazitelného), kde hrál fašis­tu, plá­nu­jí­cí­ho zba­vit Ameriku a poz­dě­ji celý svět od všech nebě­lo­chů. V tom­to fil­mu si také zazpí­val, a to dvě pís­ně od Richarda O’Briena and Richarda Hartleyho, mimo jiné auto­rů Rocky Horror Picture Show. Ve fil­mu Policejní aka­de­mie 7: Moskevská mise (1994) si zahrál rus­ké­ho veli­te­le. V roce 1998 ztvár­nil titul­ní roli zakla­da­te­le Pákistánu Muhammada Alího Džinnáha ve sním­ku Jinnah, kte­rou na tis­ko­vé kon­fe­ren­ci při pří­le­ži­tos­ti bru­sel­ské­ho fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu ozna­čil za svo­ji nej­lep­ší. Byl také jed­ním z kan­di­dá­tů na roli Magneta ve fil­mu X-Men (2000), nako­nec ale při­padla Ianu McKellenovi.

Zazářil jako Saruman ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů. Jako jedi­ný z celé­ho štá­bu se s J.R.R. Tolkienem osob­ně setkal a pod­le vlast­ních slov má ve zvy­ku si román kaž­dý rok ale­spoň jed­nou pře­číst. Pán prs­te­nů záro­veň zna­me­nal nový impuls pro jeho kari­é­ru - obje­vil se ve fil­mech ze série Hvězdných válek Epizoda II: Klony úto­čí (2002) a Epizoda III: Pomsta Sithů (2005) v roli hra­bě­te Dooku.

Je také jed­ním z nej­ob­lí­be­něj­ších her­ců reži­sé­ra Tima Burtona, s nímž od roku 1999 spo­lu­pra­co­val už cel­kem pět­krát. Malou roli si zahrál ve sním­ku Ospalá díra (1999), namlu­vil jed­nu z postav v ani­mo­va­ném fil­mu Mrtvá nevěs­ta Tima Burtona (2005), hrál i ve sním­cích Karlík a továr­na na čoko­lá­du (2005) a Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007). Jeho scé­ny ze Sweeneyho Todda byla však nako­nec z finál­ní ver­ze vystři­že­ny, pro­to­že Burtonovi při­pa­da­ly pěvec­ké scé­ny se zpí­va­jí­cí­mi Sweeneyho oběť­mi pří­liš tea­trál­ní. Roku 2009 se podí­lel na při­pra­vo­va­né Burtonově adap­ta­ci Alenky v říši divů z roku 2010. Od roku 2005 do roku 2011 spo­lu­pra­co­val s meta­lo­vou kape­lou Rhapsody of Fire.

V roce 1983 pobý­val v Praze v rám­ci natá­če­ní horo­ru Howling II (Vytí), byl porot­cem MFF Forum v Bratislavě roku 1995 a účast­nil se také 43. MFF v Karlových Varech v roce 2008.

Současnost

V roce 1973 mu byl ve Francii udě­len odznak důstoj­ní­ka Řádu umě­ní a lite­ra­tu­ry. V roce 2001 zís­kal od brit­ské krá­lov­ny Alžběty II. medai­li brit­ské­ho impé­ria a stal se koman­dé­rem Řádu brit­ské­ho impé­ria (CBE - Commander of the Order of the British Empire), v roce 2009 byl pový­šen na rytí­ře Řádu brit­ské­ho impé­ria (KBE - Knight of the Order of the British Empire).

Je auto­rem živo­to­pis­ných knih Tall, Dark and Gruesome (Vysoký, tem­ný a pří­šer­ný, 1977) a Lord of Misrule: Autobiography of Christopher Lee (Pán anar­chie: Autobiografie Christophera Lee, 2004).

Detaily o článku Christopher Lee

• Jméno člán­ku: Christopher Lee
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
• Datum posled­ní úpra­vy: 11. 06. 2015, 11:57 UTC
• Datum pře­vze­tí: 11. 06. 2015, 11:57 UTC
• Trvalý odkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Christopher_Lee&oldid=12618504
• Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
• Identifikace ver­ze strán­ky: 12618504

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře