Kritiky.cz > Recenze her > Retro games > Prince of Persia – klasika klasik

Prince of Persia – klasika klasik

PrincOfPersia

Je asi jen málo sta­rých DOSových her, kte­ré by se tak zapsa­ly do pově­do­mí hrá­čů dří­ve naro­ze­ných, jako je Prince of Persia. Obecně vza­to se sice vel­kým pís­mem do pamě­tí hrá­čů zapsa­ly všech­ny dosov­ské hry, pro­to­že to byla zla­tá éra her a hra­tel­nos­ti obec­ně. Ale snad se nena­jde hráč, kte­rý by se při vyslo­ve­ní názvu Prince of Persia zeptal, co to je. Prince zná kaž­dý.

Takže vítej­te v časech sul­tá­nů, prin­ců, vezí­rů a duchů….

Kdysi dáv­no v exo­tic­kém ori­en­tu

Když to spus­tí­te, ozve se důstoj­ná hud­ba hlu­bo­kých tonů a na vaší obra­zov­ce se obje­ví sty­lo­vý obraz – jako když skr­ze ven­kov­ní okno jed­no­ho palá­ce hle­dí­te na jiný palác v dál­ce. Pokud klep­ne­te do něja­ké­ho tla­čít­ka, oka­mži­tě se oci­tá­te ve věze­ní a může­te se pus­tit do hry samot­né.

Pokud ale na úvod­ní obra­zov­ce chvil­ku vydr­ží­te, jste odmě­ně­ní něko­li­ka infor­ma­ce­mi o tom, o co tu sak­ra jde a jak do toho zapa­dá­te vy.

Stručně: v době, kdy sul­tán opus­til svou zemi, se vel­ký vezír Jaffar cho­pil moci a dal prin­cezně ulti­má­tum. Buď si jej vez­me, nebo je po ní a na toto roz­hod­nu­tí má hodi­nu. Ta je her­ním časem a je sym­bo­li­zo­vá­na vel­ký­mi pře­sý­pa­cí­mi hodi­na­mi u prin­cezni­na lože. Jak hrá­či ubí­há čas, mezi jed­not­li­vý­mi úrov­ně­mi postu­pu se sem tam obje­vu­jí krát­ké zábě­ry prá­vě z této míst­nos­ti.

Zatímco prin­cez­na čeká a sna­ží se zahnat nudu, vy máte prá­ce až nad hla­vu.

Dvanáctkrát a stá­le popr­vé

Hru tvo­ří dva­náct úrov­ní (nepo­čí­tám posled­ní level, kte­rý je pou­ze během k prin­cezně bez jakých­ko­li dal­ších pře­ká­žek) ve dvou mož­nos­tech desig­nu. Buď jde o mod­ře ladě­né kob­ky, nebo kober­ci pokry­té míst­nos­ti palá­ce samot­né­ho.

Vaší prv­ní sta­ros­tí je meč. Nemáte ho od začát­ku a musí­te se pro něj trmá­cet přes bod­la, pro­pad­liš­tě, zaví­ra­cí brá­ny a dal­ší maleb­ná mís­teč­ka. Když už nic, člo­věk se aspoň nau­čí s prin­cem tro­chu hýbat a dávat si bacha na někte­ré lasko­mi­ny, kte­ré mu pohyb může při­pra­vit.

Jako bonus se po zís­ká­ní meče musí­te tou samou ces­tou vrá­tit (ne jako dneska, kdy jsou ve všech hrách zkrat­ky, pro­to­že na opa­ko­vá­ní nemá­me čas) a abychom ho otes­to­va­li, sejmout jed­no­ho ano­nym­ní­ho tur­ka. Pak už jen hurá dále.

Žádné uklá­dá­ní, žád­né uleh­čo­vá­ní, žád­né zkrat­ky

Časem si zvyk­ne­te na to, že tu nee­xis­tu­jí žád­né chec­kpoin­ty, savy nebo záchyt­ná sta­no­viš­tě. Když zemře­te, tak jede­te celý level zno­va. Tečka. To je to, čemu se říká hra­tel­nost a nároč­nost a prvek, kte­rý už dneska v mno­ha hrách tak zou­fa­le chy­bí. A také důvod, proč bych jich něko­lik sil­ně dopo­ru­čil dneš­ním hrá­čům, kte­ří sice dohrá­li sto­krát Diablo troj­ku (na nor­mal), ale tady by si neškrt­li. Ono to, že musí­te opa­ko­vat čty­ři míst­nos­ti, pro­to­že se vám pořád neda­ří jeden pito­mý skok z cih­ly na cihlu, chce jak šikov­nost, tak obrov­skou dis­ci­plí­nu, abys­te hned­ka nerozko­pa­li svo­je dra­ho­cen­né her­ní zaří­ze­ní.

Postupem po dal­ších leve­lech vás čeka­jí dal­ší zají­ma­vos­ti. Za prvé prů­běž­ně nachá­zí­te vel­ké lah­vič­ky, kte­ré vám dopl­ní živo­ty a zved­nout je o jeden navíc. Setkáte se také se zají­ma­vý­mi osob­nost­mi – tlus­tým tur­kem, tur­kem, kte­rý se ani nehne, dokud neza­ú­to­čí­te vy, kost­liv­cem, kte­ré­ho nelze plně zabít, ale musí­te ho dostr­kat do pro­pas­ti, myš­kou, kte­rou vám pošle prin­cez­na na pomoc a vlast­ním duchem. Ten se od vás někde ve tře­ti­ně hry oddě­lí, občas se s ním let­mo setká­te a před kon­cem hry s ním dokon­ce bojujete…ale nesmí­te ho zabít.

A pak už jen vezír sám…

Princ z Persie se dá hrát pořád. Ta hra je mecha­nismy tak jed­no­du­chá, že ji sice zná­te nazpa­měť, ale vždyc­ky si ji dáte rád zno­va jako dobrou par­tič­ku poke­ru. Kromě toho nikdy není od věci zjis­ti, jest­li náho­dou nepa­t­ří­te do star­ší­ho žele­za a jest­li vám koor­di­na­ce prs­tů na klá­ves­ni­ci (žád­ná myš) jde tak, jako kdy­si.

Existuji samo­zřej­mě che­a­ty. Stojí za vyzkou­še­ní a někte­ré jsou doce­la zají­ma­vé. Například dohrát hru bez pou­ži­tí dopl­ně­ní živo­tů a zabí­je­ní na dál­ku, ale s obra­zem vzhů­ru noha­ma, jo to už chce tro­chu cvi­ku.

Kdo nehrál a nedo­hrál Prince, jako by tak tro­chu nehrál a nedo­hrál vlast­ně vůbec nic….

Mimochodem jed­not­li­vé leve­ly obsa­hu­jí někte­ré skry­té záko­ni­tos­ti i pro­sto­ry. V kom­bi­na­ci s pro­hlí­že­ním míst­nos­tí na dál­ku se lze na poměr­ně dost mís­tech pře­sou­vat z mís­ta na mís­to vkro­če­ním do zdi. Pokud se tak­to obje­ví­te v míst­nos­ti, ve kte­ré je pro­tiv­ník, zmi­zí.

Na dru­hou stra­nu je skr­ze tyto expe­ri­men­ty vel­mi jed­no­du­ché zemřít, pro­pad­nout se pryč z leve­lu nebo se dostat do pro­sto­ru, kde není nic a vy jen padá­te, padá­te a padá­te.

Podruhé, barev­ně­ji, stej­ně kva­lit­ně

Nakonec se nelze nezmí­nit o pokra­čo­vá­ní s podti­tu­lem Shadow and Flame. Mimochodem, všim­ně­te si, jak se někte­ré názvy nebo kom­bi­na­ce názvů obje­vu­jí sko­ro všu­de – ve hrách, seri­á­lech i fil­mech. Takový stín a pla­men obje­vi­li dle Sarumanových slov i trpas­lí­ci v Morii, pro­to­že kopa­li moc hlu­bo­ko. Stejně tak kouř a zrca­dla, lin­ky v pís­ku, zrád­ce mezi námi nebo uvnitř a dal­ší. Jo a samo­zřej­mě ješ­tě obrov­ské množ­ství názvů se začát­kem, kon­cem, začát­kem kon­ce nebo kon­cem začát­ku, pří­pad­ně pozi­cí někde mezi nimi.

Ale zpět do Persie. Dvojka při­nes­la bar­vi­těj­ší úvod, oble­če­něj­ší­ho prin­ce a mno­ho nové­ho. Projdete jes­ky­ně­mi, ztra­ce­ný­mi měs­ty a palá­ci a hlav­ně se koneč­ně bude­te cel­kem čas­to pohy­bo­vat na rela­tiv­ně čer­stvém vzdu­chu, což je jen dob­ře.

Takže ost­rým mečům a spous­tě ano­nym­ních ozbro­jen­ců ješ­tě jed­nou zdar.

Základní šab­lo­na: arká­da s prin­cem vydá­va­jí­cím se zachrá­nit prin­cez­nu před zlým vezí­rem Jaffarem

Navíc:

  • abso­lut­ní kla­si­ka žán­ru ská­ka­ček
  • chytla­vost
  • správ­ná nároč­nost
  • nej­růz­něj­ší taje, zákou­tí a skry­té funk­ce
  • kdo nehrál tohle, nehrál nic


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Warcraft 329. září 2019 Warcraft 3 Warcraft je skvělá realtime fantasy strategie, která se (jak jistě poznáte podle názvu) dočkala svého již třetího pokračování. Hra nás opět přivádí do nádherné krajiny, kde se odehrávají […]
  • Wolfenstein 3D aneb 6 syrových lekcí přežití15. července 2019 Wolfenstein 3D aneb 6 syrových lekcí přežití Střílečka z propadliště dějin nebo stále jeden z prubířských kamenů ovládání herního umu? Dnešní generace mladých pařanů sebou při vyslovení jména Wolfenstein možná trochu cukne, ale to […]
  • Shogun Total War7. října 2019 Shogun Total War Shogun Total War1. června 1530Milý deníčku, jmenuji se…..nějaké šílené japonské jméno, ale to není podstatné. Jsem velitelem takového jednoho krásného klanu, máme jméno…..šílené japonské […]
  • Syberia 220. září 2019 Syberia 2 Možná jste již četli moji "donebevychvalující" recenzi na první díl skvělé adventury Syberia. Druhý díl je skoro stejný...... To by ale bylo asi velmi strohá recenze, takže raději trochu […]
  • Portal 2 (2011)31. srpna 2019 Portal 2 (2011) Hra Portal 2 se stala podle mnohých počítačových magazínů nejlepší hrou roku 2011. Samotné studio Valve (tvůrci slovutného Half-life) dokonce po vydání prohlašovali, že Portal 2 je […]
  • Max Payne27. srpna 2019 Max Payne Max Payne Jmenuji se Max Payne, hraji ve hře Max Payne postavu Maxe Payna a přišel jsem vás zabít! To je zhruba stručná charakteristika hlavního hrdiny této slavné hry od finské […]
  • Alien - ZX Spectrum1. října 2019 Alien - ZX Spectrum Představa, že hru z videa níže jsem kdysi vášnivě hrál a bavila mě je skutečná, i když dnes je těžké něčemu takovému uvěřit. Pravda, nebylo to na slavném Spectru, ale na (neméně) slavném […]
  • Tomb Raider (2013)4. října 2019 Tomb Raider (2013) Laru Croft zná asi každý, dokonce i ten, kdo nikdy na interaktivní počítačovou zábavu moc nebyl a otřel se o ni se stejnou frekvencí jako ortodoxní muslim o talmud.Jistě, Lara je ikona, po […]
  • Syberia14. září 2019 Syberia SyberiaSibiř je počítačová hra, která vám doslova vyrazí dech. Obsahuje NAPROSTO úchvatné lokace, při vstupu do nich často jen zíráte na NÁDHERNOU grafiku, obsahuje hezkou smyčcovou (ač […]
  • Enslaved: Odyssey to the West15. září 2019 Enslaved: Odyssey to the West Být otrokem je samo o sobě dost na nic. Ještě horší ale může být otrokem v postapokalyptickém světě, kde po jakési válce před cca 150 lety svět prakticky skončil a lidé (respektive jejich […]