Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Příliš vzdálený most

Příliš vzdálený most

Photo © United Artists
Photo © United Artists
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Příliš vzdá­le­ný most je váleč­ný film z roku 1977, kte­rý popi­su­je ope­ra­ci Market Garden, neú­spěš­nou spo­je­nec­kou ope­ra­ci v nacis­ty oku­po­va­ném Nizozemsku během dru­hé svě­to­vé vál­ky. Film nato­čil reži­sér Richard Attenborough pod­le stej­no­jmen­né kni­hy his­to­ri­ka Cornelia Ryana, scé­nář napsal William Goldman. V hlav­ních rolích se před­sta­ví herec­ký ansám­bl: Dirk Bogarde, James Caan, Michael Caine, Sean Connery, Edward Fox, Elliott Gould, Gene Hackman, Anthony Hopkins, Hardy Krüger, Laurence Olivier, Ryan O’Neal, Robert Redford, Maximilian Schell a Liv Ullmannová.

V nezá­vis­lé pro­duk­ci Richarda a Josepha E. Levineových se jed­ná o dru­hý film nato­če­ný pod­le Ryanovy kni­hy, kte­rý byl adap­to­ván pro fil­mo­vé plát­no (po fil­mu Nejdelší den z roku 1962). Byl to dru­hý film nato­če­ný pod­le udá­los­tí neú­spěš­né ope­ra­ce Market Garden za dru­hé svě­to­vé vál­ky (po fil­mu Theirs Is the Glory z roku 1946). Film vzni­kl v kopro­duk­ci Velké Británie a Spojených stá­tů a byl natá­čen v Nizozemsku na mno­ha sku­teč­ných mís­tech, kde se ode­hrá­va­ly his­to­ric­ké udá­los­ti. V době uve­de­ní do kin se jed­na­lo o nej­draž­ší film, jaký byl kdy nato­čen.

Ačkoli se film setkal s vlaž­ným kri­tic­kým ohla­sem, zís­kal Příliš vzdá­le­ný most něko­lik oce­ně­ní. Na 31. roč­ní­ku cen BAFTA zví­tě­zil ve čtyřech z osmi nomi­no­va­ných kate­go­rií, včet­ně nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli Edwarda Foxe a nej­lep­ší hud­by Johna Addisona - kte­rý sám slou­žil v brit­ském XXX Corps během Market Garden. Attenborough byl nomi­no­ván za nej­lep­ší režii a film byl nomi­no­ván na nej­lep­ší film.

Děj

Operace Market Garden před­po­klá­dá, že 35 000 mužů bude letec­ky pře­pra­ve­no 300 mil (480 km) z letec­kých zákla­den v Anglii a vysa­ze­no za nepřá­tel­skou linií v Nizozemsku. Dvě divi­ze ame­ric­kých výsad­ká­řů mají za úkol zajis­tit sil­ni­ce a mos­ty až do Nijmegenu. Britská divi­ze pod vele­ním gene­rál­ma­jo­ra Roye Urquharta má při­stát u Arnhemu a držet obě stra­ny tam­ní­ho mos­tu, pod­po­ro­va­ná bri­gá­dou pol­ských výsad­ká­řů pod vele­ním gene­rá­la Stanisława Sosabowského. XXX. obr­ně­ný sbor se má pro­tla­čit po sil­ni­ci přes mos­ty doby­té ame­ric­ký­mi výsad­ká­ři a dosáh­nout Arnhemu dva dny po výsad­ku.

Když gene­rál Urquhart infor­mu­je své důstoj­ní­ky, někte­ří z nich jsou pře­kva­pe­ni, že se poku­sí o výsa­dek tak dale­ko od cíle, pro­to­že vzdá­le­nost od jejich výsad­ko­vé zóny k mos­tu uči­ní jejich pře­nos­né vysí­lač­ky nepo­u­ži­tel­ný­mi. Přestože se sho­du­jí, že odpor budou tvo­řit výhrad­ně nezku­še­ní star­ci a Hitlerjugend, prů­zkum­né foto­gra­fie uka­zu­jí pří­tom­nost němec­kých tan­ků v Arnhemu. Generál Browning přes­to foto­gra­fie odmí­tá a igno­ru­je i zprá­vy z nizo­zem­ské­ho pod­ze­mí, pro­to­že věří, že ope­ra­ce bude úspěš­ná bez ohle­du na ně.

Arnhemský most je hlav­ním cílem, pro­to­že slou­ží jako posled­ní úni­ko­vá ces­ta pro němec­ké jed­not­ky v Nizozemsku a pří­má ces­ta do Německa pro Spojence. Cesta k němu je však tvo­ře­na pou­ze jed­ním jízd­ním pru­hem spo­ju­jí­cím jed­not­li­vé klí­čo­vé mos­ty a vozi­dla se musí pro prů­jezd vtěs­nat na kraj­ni­ci. Silnice je také vyvý­še­ná, což způ­so­bu­je, že vše, co se po ní pohy­bu­je, vyční­vá.

Přestože výsa­dek zasko­čí nepří­te­le a nara­zí jen na malý odpor, most Son je Němci zde­mo­lo­ván těs­ně před­tím, než může být zajiš­těn. Navíc Urquhartovu divi­zi sužu­jí potí­že, pro­to­že mno­ho dží­pů buď nedo­ra­zí, nebo je zni­če­no při pře­pa­du, navíc mají nefunkč­ní vysí­lač­ky.

Postup XXX. sbo­ru mezi­tím zpo­ma­lu­je němec­ký odpor, úzká sil­ni­ce a nut­nost posta­vit Baileyho most, kte­rý by nahra­dil ten zni­če­ný u Sonu. Poté se zasta­ví u Nijmegenu, kde vojá­ci 82. výsad­ko­vé divi­ze pro­ve­dou nebez­peč­ný den­ní pře­chod řeky, aby se zmoc­ni­li nijme­gen­ské­ho mos­tu, a XXX. sbor se dále zdr­ží čeká­ním na pěcho­tu, kte­rá měs­to zajis­tí.

Němci se blí­ží k izo­lo­va­ným brit­ským výsad­ká­řům, kte­ří u mos­tu obsa­zu­jí část Arnhemu, a přes­to­že Sosabowského jed­not­ky po zdr­že­ní v Anglii nako­nec dora­zí, jsou nako­nec pří­liš poz­dě na to, aby Brity posí­li­ly. Po něko­li­ka dnech inten­ziv­ních bojů pro­ti pěcho­tě SS a tan­kům jsou pře­stří­le­né jed­not­ky nako­nec buď zaja­ty, nebo nuce­ny ustou­pit do Oosterbeeku. Urquhart dostá­vá roz­kaz k ústu­pu, zatím­co ostat­ní spo­je­neč­tí veli­te­lé obvi­ňu­jí z růz­ných potí­ží, s nimiž se setka­li, že nedo­ká­za­li poskyt­nout potřeb­nou pod­po­ru.

Urquhart uni­ká s méně než pěti­nou svých původ­ních 10 000 vojá­ků, zatím­co ti, kte­ří jsou pří­liš těž­ce zra­ně­ni, aby moh­li utéct, zůstá­va­jí, aby kry­li ústup. Po pří­jez­du na brit­ské veli­tel­ství Urquhart kon­fron­tu­je Browninga s jeho osob­ní­mi poci­ty ohled­ně ope­ra­ce a ten popí­rá svůj dří­věj­ší opti­mis­mus ohled­ně ní.

Zpět v Oosterbeeku opouš­tí jeho trosky Kate ter Horst, jejíž dům Britové pře­mě­ni­li na pro­vi­zor­ní nemoc­ni­ci. Prochází před­za­hrád­kou, kte­rá je nyní hřbi­to­vem pad­lých vojá­ků, a spo­lu se svý­mi dět­mi odchá­zí se star­ším léka­řem, kte­rý na vozí­ku táh­ne něko­lik věcí, zatím­co zra­ně­ní brit­ští vojá­ci zpí­va­jí „Abide with Me“ a čeka­jí na zaje­tí.

Produkce

Natáčení pro­bí­ha­lo v prv­ních týd­nech září 1976, Vyvrcholilo sérií letec­kých výsad­ků cel­kem 1000 mužů. Zásoby byly sha­zo­vá­ny z něko­li­ka letou­nů Dakota. Dakoty shro­máž­di­la fil­mo­vá spo­leč­nost Joseph E. Levine Presents Incorporated. Všechna leta­dla muse­la být regis­tro­vá­na u CAA (Úřad pro civil­ní letec­tví) nebo FAA (Federální letec­ký úřad) a mít licen­ci pro pře­pra­vu ces­tu­jí­cích. Původní doho­da o náku­pu dese­ti kusů padla, když byly dva letou­ny odmít­nu­ty jako letou­ny v kon­fi­gu­ra­ci pro pře­pra­vu ces­tu­jí­cích bez potřeb­ných sko­kan­ských dve­ří. Nakonec bylo poří­ze­no jede­náct Dakot. Dvě býva­lé let­ky por­tu­gal­ské­ho letec­tva, 6153 a 6171 (N9984Q a N9983Q), a dvě od spo­leč­nos­ti Air Djibouti, ope­ru­jí­cí z Džibuti ve Francouzském Somalilandu, F-OCKU a F-OCKX (N9985Q a N9986Q), zakou­pil Joseph E. Levine. Na dobu natá­če­ní výsad­ku byly zapůj­če­ny tři letou­ny dán­ské­ho letec­tva K-685, K-687 a K-688 a čty­ři letou­ny fin­ské­ho letec­tva C-47, DO-4, DO-7, DO-10 a DO-12.

Letoun 6171 plnil ve vět­ši­ně for­ma­cí dvoj­ná­sob­nou funk­ci kame­ro­vé­ho letou­nu, a to s mas­ko­va­ným Piperem Aztec, G-AWDI. Jedna kame­ra byla namon­to­vá­na v ast­ro­do­mu, jed­na na levé hor­ní plo­še hlav­ní­ho letou­nu, tře­tí kame­ra byla umís­tě­na na vněj­ší stra­ně okna před­ní levé kabi­ny a čtvr­tá pod střed­ní čás­tí letou­nu. Kromě toho byly odstra­ně­ny stře­do­vé úni­ko­vé poklo­py, aby byly k dis­po­zi­ci dal­ší kame­ro­vé otvo­ry za před­po­kla­du, že během natá­če­ní nebu­dou na palubě žád­ní vojá­ci. Druhý Aztec, G-ASND, byl na někte­rých zábě­rech zálož­ní kame­ro­vou lodí, ale nebyl mas­ko­ván. Byla pou­ži­ta také loď Alouette, G-BDWN. Po neho­dě s letou­nem G-AWDI byly pou­ži­ty také dvě míst­ně naja­té Cessny 172, PH-GVP a PH-ADF. Bylo posta­ve­no deset replik kluzá­ků Horsa, ale větr­ná smršť téměř všech­ny poško­di­la. Sedm nebo osm jich bylo pro natá­če­ní narych­lo opra­ve­no. Repliky kluzá­ků měly těž­ký ocas a vyža­do­va­ly pod­pěr­ný slou­pek pod zad­ní čás­tí tru­pu, při­čemž úhly kame­ry byly peč­li­vě vole­ny tak, aby jej neod­ha­li­ly. Dakota 6153 byla vyba­ve­na vleč­ným zaří­ze­ním a repli­ky Horsa byly vle­če­ny vyso­kou rych­los­tí, ačko­li žád­ná se nedo­sta­la do vzdu­chu. Dvoumístný větroň Blaník, kte­rý posky­tl člen London Gliding Clubu v Dunstable, byl vle­čen do vzdu­chu pro zábě­ry vzle­tu v inte­ri­é­ru.

Natáčení scé­ny v Deventeru 18. květ­na 1976. Německá vozi­dla pře­jíž­dě­jí přes most.

Čtyři Harvardy ztvár­ni­ly ame­ric­ké a němec­ké stí­hač­ky. Jejich původ­ní iden­ti­ty byly PH-KLU, PH-BKT, B-64 a B-118, při­čemž prv­ní dva letou­ny zapůj­či­lo nizo­zem­ské krá­lov­ské letec­tvo. Létali na nich čle­no­vé aero­klu­bu Gilze Rijen, kte­rý posky­tl také Auster III, PH-NGK, kte­rý zob­ra­zo­val Auster V, RT607, ve váleč­né kamuflá­ži. Spitfire Mk. IX, MH434, zná­zor­ňu­jí­cí foto­prů­zkum­nou vari­an­tu s kódo­vým ozna­če­ním AC-S, zapůj­čil Hon. Patrick Lindsay a létal s ním akro­ba­tic­ký mis­tr Neil Williams.

Dostatečné množ­ství ame­ric­kých tan­ků, dží­pů a náklad­ních auto­mo­bi­lů z dru­hé svě­to­vé vál­ky se poda­ři­lo sehnat, pro­to­že mno­ho vozi­del bylo vyřa­ze­no z evrop­ských vojen­ských (téměř výhrad­ně zálož­ních) jed­no­tek, zejmé­na z Řecka a Turecka.

Scény ode­hrá­va­jí­cí se kolem arnhem­ské­ho mos­tu byly natá­če­ny v Deventeru, kde byl podob­ný most přes řeku Ijssel stá­le k dis­po­zi­ci. Přestože repli­ka původ­ní­ho sil­nič­ní­ho mos­tu v Arnhemu exis­to­va­la, v polo­vi­ně 70. let jej obklo­pi­la moder­ní měst­ská zástav­ba, tak­že jej neby­lo mož­né pou­žít jako kuli­su měs­ta ze 40. let. Několik scén se natá­če­lo v Zutphenu, kde je k vidě­ní sta­rý obec­ní dům a hlav­ní kos­tel. Další scé­ny se natá­če­ly v Twickenham Studios.

Americká fil­mo­vá aso­ci­a­ce původ­ně udě­li­la fil­mu rating R kvů­li pou­ži­tí slo­va na F a zob­ra­ze­ní váleč­né­ho nási­lí, ale spo­leč­nost United Artists lob­bo­va­la za změ­nu ratingu na PG, aby film moh­li vidět i mlad­ší divá­ci. Při uve­de­ní fil­mu ve Velké Británii byly také pro­ve­de­ny škr­ty, aby se vyhnul ratingu AA od brit­ské Rady fil­mo­vých cen­zo­rů.

Financování

Aby se sní­ži­ly nákla­dy, všich­ni her­ci s hvězd­ný­mi jmé­ny sou­hla­si­li s účas­tí na zákla­dě „zvý­hod­ně­ných náro­dů“ (tj. „favou­red nation“).tj. všich­ni budou dostá­vat stej­ný týden­ní hono­rář), kte­rý v tom­to pří­pa­dě činil 250 000 dola­rů týd­ně (v roce 2012 ekvi­va­lent 1 008 250 dola­rů nebo 642 000 liber).

Natáčení Američany vede­né­ho úto­ku na most u Nijmegenu se pře­zdí­va­lo „Hodina za mili­on dola­rů“. Kvůli hus­té­mu pro­vo­zu měl štáb povo­le­ní natá­čet na mos­tě pou­ze mezi osmou a devá­tou hodi­nou 3. říj­na 1976. Pokud by se scé­na nepo­da­ři­la dokon­čit, muse­lo by se natá­če­ní pře­lo­žit a stá­lo by to - včet­ně Redfordových přesča­sů - nejmé­ně mili­on dola­rů. Z toho­to důvo­du Attenborough trval na tom, aby všich­ni her­ci hra­jí­cí mrt­vo­ly měli zavře­né oči.

Poté, co spo­leč­nost United Artists sou­hla­si­la, že zapla­tí 6 mili­o­nů dola­rů za dis­tri­buč­ní prá­va v USA a Kanadě, byl film v Severní Americe kasov­ním zkla­má­ním, ale v Evropě si vedl dob­ře.

Recepce

Kritici se shod­li, že film je půso­bi­vě insce­no­va­ný a his­to­ric­ky přes­ný, ačko­li se mno­hým zdál pří­liš dlou­hý a pří­liš se opa­ku­jí­cí. Vincent Canby z The New York Times dále uve­dl: „Film je masiv­ní, bez­tva­rý, čas­to neče­ka­ně dojem­ný, matou­cí, smut­ný, živý a vel­mi, vel­mi dlou­hý.“

James Caan a Anthony Hopkins byli mno­ha kri­ti­ky vyzdvi­ho­vá­ni za vyni­ka­jí­cí výko­ny ve fil­mu se stov­ka­mi mlu­ve­ných rolí a camea mno­ha špič­ko­vých dobo­vých her­ců.

Důstojníci Urquhart a Horrocks půso­bi­li ve fil­mu jako vojen­ští porad­ci, což při­spě­lo k jeho his­to­ric­ké přes­nos­ti. Někteří recen­zen­ti však nazna­či­li, že film obsa­hu­je his­to­ric­ké nepřes­nos­ti a je tře­ba na něj pohlí­žet jako na „holly­wo­od­skou“ inter­pre­ta­ci udá­los­tí. Robin Neillands to komen­to­val slo­vy: „Nesčetné množ­ství vete­rá­nů na mě nalé­ha­lo, abych igno­ro­val vět­ši­nu pří­bě­hu ve fil­mu Příliš vzdá­le­ný most.“

Roger Ebert udě­lil fil­mu dvě hvěz­dič­ky ze čtyř a popsal ho jako

tako­vé cvi­če­ní v ubo­hé nad­sáz­ce, tak bez­du­chý sled rutin­ních scén, tak nud­ně násil­né vyží­vá­ní se ve všech krví, vnitř­nost­mi a sté­ná­ním, kte­ré doká­za­li najít, že na kon­ci jsme při­pra­ve­ni spe­ku­lo­vat, že Levine mož­ná zašel o dva nebo dokon­ce tři mos­ty pří­liš dale­ko. Film je vel­ký a dra­hý a plný hvězd, ale není to žád­ný epos. Je to nejdel­ší béč­ko­vý váleč­ný film, jaký kdy byl nato­čen.

Gene Siskel dal fil­mu dvě a půl hvěz­dič­ky ze čtyř a napsal:

Příliš vzdá­le­ný most není pří­běh, ale pře­hlíd­ka slav­ných tvá­ří. Co se týče zábě­rů z bitev, jsou čas­tě­ji nud­né než okouz­lu­jí­cí. Výsadek para­šu­tis­tů posky­tu­je vel­ko­le­pých pět minut. Ostatní akč­ní zábě­ry jsou rutin­ní.

John Pym z měsíč­ní­ku The Monthly Film Bulletin napsal, že „na kon­ci toho­to extra­va­gant­ní­ho fil­mu máme sluš­nou před­sta­vu o tom, kdo a co udě­lal v logis­ti­ce náklad­né vojen­ské ope­ra­ce. Základním pro­blé­mem Příliš vzdá­le­né­ho mos­tu je však to, že špič­ko­vé obsa­ze­ní hvězda­mi nikdy nedo­vo­lí sou­stře­dit pozor­nost.“

Charles Champlin z Los Angeles Times napsal: „

V přís­ně fil­mo­vých ter­mí­nech je při­taž­li­vost Příliš vzdá­le­né­ho mos­tu snad­no vyjá­d­ři­tel­ná: je vel­ko­le­pý co do veli­kos­ti a roz­sa­hu efek­tů, upřím­ně dob­ře zahra­ný hvězd­ným a schop­ným herec­kým obsa­ze­ním, navzdo­ry své dél­ce má dob­ré tem­po a sviž­nost a vyzna­ču­je se zjev­nou sna­hou podat vyvá­že­ně prav­di­vý obraz tra­gic­ké epi­zo­dy z his­to­rie.

Gary Arnold z The Washington Post jej ozna­čil za „neo­by­čej­ně svě­do­mi­tý a půso­bi­vý váleč­ný epos“, kte­rý ospra­vedl­ňu­je svůj vyso­ký roz­po­čet

z hle­dis­ka peč­li­vé­ho dobo­vé­ho ztvár­ně­ní, vizu­ál­ní podí­va­né (obzvláš­tě úžas­né jsou sek­ven­ce zachy­cu­jí­cí výsad­ky para­šu­tis­tů), pro­lí­ná­ní napí­na­vých bojo­vých epi­zod s živý­mi lid­ský­mi vinět­a­mi, sna­hy o vytvo­ře­ní uce­le­né­ho, mno­ho­stran­né­ho pohle­du na kom­pli­ko­va­né a nebla­hé vojen­ské dob­ro­druž­ství a cel­ko­vě vyni­ka­jí­cí úrov­ně fil­mař­ské inte­li­gen­ce a řeme­sl­né­ho zpra­co­vá­ní.

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 27 recen­zí 63% hod­no­ce­ní s prů­měr­nou znám­kou 6,10/10. Na ser­ve­ru Metacritic má film na zákla­dě recen­zí 13 kri­ti­ků rov­něž skó­re 63 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“.

Dokument „making-of“, kte­rý je sou­čás­tí spe­ci­ál­ní edi­ce DVD fil­mu Příliš vzdá­le­ný most, uvá­dí, že v době uve­de­ní do kin „se fil­mu vyhý­ba­la ame­ric­ká kri­ti­ka a v době udě­lo­vá­ní Oscarů byl zce­la igno­ro­ván za odva­hu odha­lit fatál­ní nedo­stat­ky spo­je­nec­ké­ho taže­ní.“

Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Pravda o Statečném srdci24. února 2022 Pravda o Statečném srdci „Historii píšou ti, kteří navlékají hrdinům oprátku,“ sděluje vypravěč na úvod a zajišťuje si tak alibi pro příští minuty. Mel Gibson, v pětadevadesátém roce už několik let hollywoodská […] Posted in Zajímavosti
  • Star Wars: Původní trilogie14. května 2021 Star Wars: Původní trilogie V předaleké galaxii... HVĚZDNÉ VÁLKY - NOVÁ NADĚJE (1977) Když v roce 1977 vznikly Hvězdné války (Star Wars), nikdo nemohl tušit, jakou vlnu nadšení a šílenství rozpoutají krátce po […] Posted in Zajímavosti
  • Gandhi27. října 2003 Gandhi „Když je mi nejhůř, vzpomenu si, že v celé historii cesta pravdy a lásky vždy zvítězila. Vždy tu byli tyrani a vrahové a někdy se zdáli být nepřemožitelní, ale nakonec musí vždy padnout. […] Posted in Filmové recenze
  • Parfém: Příběh vraha29. září 2022 Parfém: Příběh vraha Příběh parfumérského učně snažícího se zachytit nejkrásnější vůni ze všech – vůni ženského těla – je esteticky lákavou a zároveň naturalisticky odpuzující podívanou. Kniha Patricka […] Posted in Retro filmové recenze
  • Miami Vice14. září 2022 Miami Vice Podle legendárního seriálu Miami Vice, který se slavil velké úspěchy v osmdesátých letech minulého století vznikl v roce 2006 film. Ten ovšem na rozdíl od své předlohy není odlehčený […] Posted in Retro filmové recenze
  • Jan Žižka (2022)13. září 2022 Jan Žižka (2022) Jan Žižka je dlouho očekávaným filmem Petra Jákla, který se již stihl proslavit (či "proslavit") díky filmům jako horor Ghoul nebo konspirační thriller Kajínek. Tentokrát se tento bývalý […] Posted in Filmové recenze
  • Jan Žižka: Ben Foster jako stoický Jan Žižka v brutálním českém eposu.13. září 2022 Jan Žižka: Ben Foster jako stoický Jan Žižka v brutálním českém eposu. O začátcích českého hrdiny a jednoho z největších vojenských stratégů historie vypráví film Jan Žižka , který tento víkend vstoupil do kin po celém světě s rozhodně smíšenými výsledky. […] Posted in Filmové recenze
  • Královna Alžběta: Zlatý věk8. září 2022 Královna Alžběta: Zlatý věk Snímek Královna Alžběta z roku 1998 sklidil pro svůj pohled do zákulisí středověké politiky vesměs příznivé ohlasy a katapultoval do všeobecného povědomí herečku Cate Blanchett, která se […] Posted in Retro filmové recenze
  • Neznámá tvář vojevůdce Žižky8. září 2022 Neznámá tvář vojevůdce Žižky Jan Žižka se svou skupinou se odvážně vrhá do boje, když dostane zaplaceno nebo je přesvědčen, že jeho boj je spravedlivý. Husité jsou ještě v nedohlednu, ale ve společnosti se stále něco […] Posted in Filmové recenze
  • Nový film představuje zrod silného vojevůdce5. září 2022 Nový film představuje zrod silného vojevůdce O dnešní novinářskou projekci nového filmu Žižka od režiséra Petra Jákla byl velký zájem. Jan Žižka byl dosud vnímán veřejností jako jeden z představitelů husitského hnutí, ale současný […] Posted in Filmové premiéry
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,13871 s | počet dotazů: 264 | paměť: 60993 KB. | 01.10.2022 - 00:38:32