Pride - 75%

Kontroverzní Margaret Thatcherovou, pře­zdí­va­nou “Železná lady“, zná­me všich­ni. Možná si i vyba­ví­me někte­ré udá­los­ti z té doby, ale atmo­sfé­ru v brit­ské spo­leč­nos­ti 80. let zna­jí už jen oprav­do­ví fajnšme­kři. A prá­vě do této doby je zasa­zen film Pride, kte­rý je kome­dii s váž­ným téma­tem. Za vlá­dy Margaret Thatcherové vrcho­lí v zemi nepo­ko­je hor­ní­ků. Ač se to může zdát para­dox­ní, tak během Gay Pride v Londýně se sku­pi­na akti­vis­tů roz­hod­ne se jich zastat a udě­la­jí sbír­ku pro jejich rodi­ny. Avšak odbo­ro­vý svaz hor­ní­ků neví, jest­li se má k této ini­ci­a­ti­vě při­po­jit, z jed­no­ho pros­té­ho důvo­du. Mají oba­vy, aby neče­li­li obvi­ně­ní, ze sym­pa­ti­zu­jí s gay hnu­tím. To akti­vis­ty neod­ra­dí a vydá­va­jí se do jed­né ves­nič­ky, kde mají v plá­nu pře­dat výtě­žek sbír­ky rodi­nám hor­ní­ků. Tyto dvě komu­ni­ty nemo­hou být odliš­něj­ší, a přes­to se mezi nimi vytvo­ří part­ner­ství, kte­ré se sku­teč­ně udá­lo. Heslo akti­vis­tů bylo “gay­o­vé a lesbič­ky pod­po­ru­jí hor­ní­ky a jejich rodi­ny“. Je to jed­no z nejmé­ně uvě­ři­tel­ných part­ner­ství, kte­ré naše ději­ny pozna­ly. Na jed­né stra­ně toho­to blo­ku sto­jí cit­li­ví a utla­čo­vá­ní gay­o­vé a na dru­hé hor­ní­ci, kte­ří nema­jí rov­něž jed­no­du­chý život a jejichž stáv­ka je tvr­dě potla­čo­vá­na vlá­dou Margaret Thatcherové.

Příběh fil­mu je vyprá­věn pře­váž­ně z pohle­du akti­vis­tů. A je to vyprá­vě­ní, kte­ré člo­vě­ka chyt­ne, a to pře­de­vším díky pove­de­né kom­bi­na­ci vti­pu, poli­ti­ky a his­to­rie vychá­ze­jí­cích ze sku­teč­ných udá­los­tí. Přestože se jed­ná o kome­dii, tak hlav­ní téma fil­mu není nijak zleh­čo­vá­no. Je v něm zob­ra­zo­vá­no nava­zo­vá­ní přá­tel­ství mezi odliš­ný­mi sku­pi­na­mi lidí, kte­ří se roz­hod­li posta­vit se pro­ti zvů­li moci. V jejich pří­bě­hu jde pře­de­vším o vzá­jem­nou soli­da­ri­tu a to, čeho se díky ní dá dosáh­nout. Celý pří­běh je vyprá­věn typic­kým ang­lic­kým suchým sty­lem, kte­rý se oprav­du pove­dl a člo­vě­ka nenu­dí. A i když se jejich vítěz­ství nero­di­lo snad­no, tak nako­nec doká­za­li zví­tě­zit nad poli­tic­kou ide­o­lo­gií, kte­rá se zdá­la nedo­tknu­tel­ná.

A tak kaž­dý, kdo zaví­tá do kina na ten­to film, se může těšit na vtip­né oka­mži­ky, kte­ré stří­da­jí zase ty smut­né jako na hor­ské drá­ze. Kvalitní pří­běh navíc obo­ha­cu­jí výbor­ní her­ci, hud­ba 80. let a sku­teč­ný pří­běh, o kte­rém vět­ši­na z nás asi nemě­la ani tuše­ní. Občas se vypla­tí zapá­t­rat v his­to­rii a inspi­ro­vat se sku­teč­ný­mi udá­lost­mi, tak jak se to poved­lo sce­náris­to­vi Stephenu Beresfordovi, kte­ré­ho výbor­ně dopl­ňu­je skvě­lý reži­sér Matthew Warchus. A když se k tomu při­dá ang­lic­ký styl vyprá­vě­ní a pře­de­vším jejich suchý humor, je na svě­tě film, kte­rý roz­hod­ně sto­jí za zhléd­nu­tí.