Mladý Joe slaví své dvacáté narozeniny doma u rodičů v Londýně. Při procházce centrem města se náhodou dostane do průvodu gayů a lesbiček a seznámí se s některými z nich. Dokonce se s nimi spřátelí a pomáhá jim. Je to ale na úkor školy a volného času. Neřekne o tom ani doma, protože je rok 1985 a o tom, že má přátele v gay a lesbické komunitě se rodičům zrovna lehce neříká. A i ostatní lidé by se k Joeovi mohli začít chovat jinak. Jedním z mladých gayů je Mark, který vede skupinu a také se snaží najít cíl v životě. V této době vede Británii železná lady Margaret Thatcherová, hornické odbory stávkují na protest proti její politice, prostě celá země je z této situace na nohou. To zaujme Marka, který nachází cíl pro skupinu. Jejich záměrem je podpořit finančně horníky v malém waleském městečku, proto se tam vydávají, a tak začíná zajímavá spolupráce.
Film vznikl na základě skutečných událostí, které se staly v roce 1985. Scénář k filmu napsal Stephen Beresford, který je znám hlavně jako divadelní režisér. Snímek Pride se tak stává jeho návratem k filmové režii po mnoha letech, a vypadá to, že úspěšně.
Režie filmu se ujal Matthew Warchus, pro kterého je to teprve druhý scénáristický počin, prvním filmem byl snímek z roku 1999, Milionář. To, že se rozhodl režírovat film, kde se objevuje téma gayů a lesbiček, má jistě své opodstatnění. Dnes, po 30 letech, je toto téma stále aktuální. Jak je ale vidět, tak stejně jako dříve i nyní může být pro mnohé obyvatele naší planety těžké přiznat si svou orientaci nebo se s ní svěřit svým nejbližším.
Do hlavní role byl obsazen mladý anglický herec George Mackay, který má ale již několik filmových rolí za sebou. Role nesmělého mladíka je pro něj jako stvořená. Přesvědčivě zahrál nesmělost a jemnost, aby pak více ukázal svůj herecký projev v radikálních scénách. Postavu živého a akčního Marka si zahrál Ben Schnetzer, pro kterého je to teprve druhá výrazná filmová role. Skvěle zvládnul zahrát mladého aktivistu, jeho akční, ale také citlivější polohy. Dvě důležité postavy si zahráli známí herci Bill Nighy a Imelda Staunton. Zahráli si zástupce malé vesničky, kteří chtějí pomoci jejím obyvatelům, ale zároveň se obávají ze střetnutí s organizací z Londýna. Své postavy zahráli velmi civilně a přesvědčivě, aniž by se museli přetvařovat či přehánět v projevech.
Důležitou roli při natáčení filmu hrál jistě také výběr hudby a kostýmy jednotlivých postav. Hudba doplňuje všechny scény velmi hezky. Akční scény pak mají díky ní velmi živý děj, a na konci filmu pak divák může zažít silný emoční prožitek. Díky kostýmům se pak můžeme vrátit do doby osmdesátých let, které byly dobou velkých společenských změn.
Tvůrcům se podařilo natočit film, který vychází z reálné skutečnosti. Svůj prostor mají všechny hlavní postavy, ale věrohodně působí i herci v malých rolích a komparz. Zajímavé je také sledovat, jak se hlavní hrdina seznamuje a dozvídá o tématu homosexuální orientace. Hlavní úspěch filmu ale vidím v jeho kombinaci dramatičnosti s komičnem, které při spolupráci dvou rozdílných skupin vzniká.
Nejnovější komentáře