Příchozí nutí k zamyšlení - 65 %

Lidi jsou zvlášt­ní stvo­ře­ní. Umí se vyja­d­řo­vat v mno­ha jazy­cích, a přes­to jim může schá­zet schop­nos­ti poro­zu­mě­ní. Bylo by mož­né domlu­vit se s mimo­zemš­ťa­ny? Jsou schop­nos­ti doro­zu­mí­vá­ní pře­no­si­tel­né a pocho­pi­tel­né pro tvo­ry s jiný­mi schop­nost­mi? Podobné otáz­ky si kla­dou hrdi­no­vé povíd­ky Příběh tvé­ho živo­ta (Story of Your Life) od ame­ric­ké­ho spi­so­va­te­le Tede Chianga. Hlavní hrdin­kou pří­bě­hu je lin­gvist­ka Louisa Banks, kte­rá žije v sou­čas­ném svě­tě a stej­ně tak by se její pří­běh mohl ode­hrát o něko­lik let poz­dě­ji. Když se jed­no­ho dne obje­ví na dva­nác­ti mís­tech naší Země obrov­ské vesmír­né lodi, sto­jí stát­ní­ci i běž­ní lidé před otáz­kou, jak se zacho­vat. Chystá se inva­ze mimo­zem­ské civi­li­za­ce? Strach z nezná­mých objek­tů se šíří a narůs­tá pani­ka. Počáteční oba­vy však postup­ně nahra­dí zvě­da­vost a pochyb­nos­ti. Vesmírné lodě si pone­chá­va­jí tajem­ství uvnitř. Jestli se chtě­jí lidé něco dozvě­dět a navá­zat kon­takt, pak mís­to vojen­ské síly musí pomo­ci věd­ci. K těm pat­ří i Louisa, kte­rá učí na vyso­ké ško­le a má zku­še­nos­ti s pře­klá­dá­ním nezná­mých tex­tů. Její služ­by už CIA vyu­ži­la a tak je zařa­ze­na do vyjed­ná­va­cí­ho týmu. Spolu s fyzi­kem Ianem Donnelym navště­vu­jí kos­mic­kou loď a nava­zu­jí s mimo­zemš­ťa­ny dia­log. Je zají­ma­vé sle­do­vat, jak se po malých krůč­cích dostá­va­jí k základ­ním zna­kům a pozná­va­jí jejich význam. Navázání kon­tak­tu s mimo­zemš­ťa­ny však není jedi­ným výsled­kem zvlášt­ní mise.

Námět sci-fi povíd­ky roz­pra­co­val Eric Heisserer do fil­mo­vé­ho scé­ná­ře a francouzsko-kanadský reži­sér Denis Villeneuve nato­čil film, kte­rý bez akč­ních scén a dras­tic­kých zábě­rů zob­ra­zu­je postup­né řeše­ní neob­vyk­lé­ho setká­ní s mimo­zem­skou civi­li­za­cí. Vystačil si s mini­mem her­ců, vyu­žil digi­tál­ní efek­ty a pone­chal pří­bě­hu pozvol­né tem­po, kte­ré nechá­vá jed­not­li­vé scé­ny dozní­vat a dává pro­stor pro domýš­le­ní sou­vis­los­tí.

Do hlav­ní role lin­gvist­ky obsa­dil reži­sér hereč­ku Amy Adams, kte­ré neo­sl­ňu­je krá­sou ani nesr­ší ener­gií. Tím, že na sebe nestr­há­vá pozor­nost a jed­ná bez afek­tu, vyzní­vá posta­va Louisy civil­ně a věro­hod­ně. Do role odbor­ní­ka na fyzi­kál­ní jevy obsa­dil reži­sér sym­pa­tic­ké­ho her­ce Jeremy Rennera, kte­rý půso­bí stej­ně neo­ká­za­le a civil­ně, jako jeho herec­ká kole­gy­ně. Role agen­tů CIA jsou sice v pří­bě­hu důle­ži­té, ale v porov­ná­ní s hlav­ní dvo­ji­cí věd­ců jsou upo­za­dě­ny. Veškerá pozor­nost je smě­ro­vá­na ke scé­nám, kdy pro­bí­há setká­ní s mimo­zemš­ťa­ny. Ti se obje­vu­jí a mizí v zamlže­ném pro­sto­ru vesmír­né lodi, kde budí respekt jejich nevy­po­či­ta­tel­né cho­vá­ní i stro­host pro­stře­dí. Napětí jed­not­li­vých scén navo­zu­jí i detail­ní zábě­ry kame­rou na změ­ny v cho­vá­ní postav nebo v pro­sto­ru. Není důle­ži­tý jejich tvar ani veli­kost, ale zís­ká­va­jí pozor­nost díky komu­ni­kač­ním cha­padlům a vytvá­ře­ním sym­bo­lů v pro­sto­ru.

Proti nechut­ným mon­st­rům z fil­mů Vetřelec nebo růz­ným dru­hům mutan­tů z jiných sci-fi fil­mů je tvar mimo­zemš­ťa­nů lehce roz­ptý­le­ný a bez agre­siv­ních zna­ků.  Je to šikov­né nasmě­ro­vá­ní k pro­ce­su doro­zu­mí­vá­ní a nava­zo­vá­ní vzta­hu mezi lid­mi a mimo­zemš­ťa­ny. Kromě vyře­še­ní zásad­ních otá­zek zís­ká­vá Louise ješ­tě schop­nost pra­co­vat s časem a její mysl vidí do budouc­nos­ti. Tato osob­ní rovi­na pří­bě­hu je sice emoč­ně vypja­tá, ale půso­bí tro­chu zma­teč­ně. Osobně bych tyto čás­ti vyne­cha­la a roz­vi­nu­la více základ­ní pří­běh až do opti­mis­tic­ké­ho závě­ru.

Film je zají­ma­vý jed­nak svým námě­tem, ale také jed­no­du­chým a sou­čas­ně půso­bi­vým způ­so­bem zpra­co­vá­ní. Je pří­jem­né, že pří­běh není veden tvr­dě kon­fron­tač­ně a důraz na roz­ví­je­ní schop­nos­ti poro­zu­mě­ní mi v sou­čas­né době při­pa­dá doce­la aktu­ál­ní.