Příběhy o zvířátkách s poučením

(zatím nehodnoceno)

Loading...

U vět­ši­ny dětí jsou pří­běhy o zví­řát­kách, ať už domá­cích nebo les­ních, sáz­kou na jis­to­tu. Když jsou navíc dlou­hé tak ako­rát, hodí se jako pohád­ka před usnu­tím, nebo na ukrá­ce­ní dlou­hé chví­le. A když z nich vyplý­vá něja­ké pou­če­ní, rodič jejich čte­ním, jak se říká, „zabi­je dvě mou­chy jed­nou ranou“ – poba­ví a vští­pí dít­ku něja­ké to život­ní moud­ro. 

Knížka Příběhy o zví­řát­kách s pou­če­ním autor­ky Jitky Saniové je vhod­ným pro­střed­kem, jak před­ško­lá­kům a dětem mlad­ší­ho škol­ní­ho věku nená­sil­ně a nená­pad­ně, ale při­tom pou­ta­vě vští­pit základ­ní pra­vi­dla sluš­né­ho cho­vá­ní, ale i to, jak se vyrov­nat s faleš­ný­mi přá­te­li nebo nepříz­ní osu­du. Těmi, kte­ří se v pří­bě­zích stá­va­jí pou­če­ný­mi, jsou zví­řát­ka, s nimiž se děti běž­ně setká­va­jí doma, v pří­ro­dě nebo v jiných kníž­kách. Rodič pak může kníž­ku vyu­žít v běž­ných situ­a­cích tím, že odká­že na „výchov­ný“ pří­běh. Třeba když se dítě nechce učit (číst, psát, počí­tat), sta­čí při­po­me­nout radu sovy Jolanky z pří­bě­hu o ropu­še Dorletce, kte­rá se bála měsí­ce: „Milí čte­ná­ři, hod­ně čtě­te a učte se, ať nedo­pad­ne­te jako ropu­cha Dorletka. Ten, kdo je hloupý, toho může pole­kat hod­ně věcí.“
Knížka obsa­hu­je šest­náct krát­kých pří­bě­hů z per­so­ni­fi­ko­va­né zví­ře­cí říše.  Na kon­ci kaž­dé­ho pří­bě­hu nalez­ne­te pou­če­ní (radu) jeho hlav­ních pro­ta­go­nis­tů. Například v závě­ru pří­bě­hu O pej­sku Peťuldovi, kočič­ce Adélce a zapo­me­nu­tém sla­bi­ká­ři radí kočič­ka Adélka: „Děti, těš­te se do ško­ly a raduj­te se, až dosta­ne­te sla­bi­kář. Naučíte se z něj znát všech­na pís­men­ka.“ A papou­šek Bořivoj k tomu dodá­vá: „Mějte rádi svůj sla­bi­kář.“ Nakonec s radou při­spě­chá i pej­sek Peťulda: „Kluci a hol­čič­ky, hlav­ně měj­te rádi všech­na pís­men­ka. Bez nich bys­te nemoh­li číst pohád­ky, vyslo­vo­vat slo­va a říkat svá jmé­na!“
Do živo­ta se dětem „hodí“ i pou­če­ní z pří­bě­hu Jak být pri­ma kama­rá­dem pod­le vlka Bohouše: „Už je to tak, milí klu­ci a milé hol­čič­ky. Prima kama­rád se radu­je z přá­tel­ství a samo­zřej­mě pomů­že, když to ostat­ní potře­bu­jí.“ Příběh O zami­lo­va­ném pej­sku Pepovi, kte­ré­mu se líbi­la pud­li­ce Arnoštka, upo­zor­ňu­je dět­sky sro­zu­mi­tel­ným způ­so­bem na fakt, že ne vždy je přá­tel­ství, potaž­mo lás­ka, opě­to­vá­no: „Kluci a hol­ky, vůbec nic si nedě­lej­te z toho, když se někdo cho­vá jako Arnoštka. Neztrácejte čas s tako­vým faleš­ní­kem a radě­ji si vší­mej­te něko­ho jiné­ho, kdo vás bude mít rád jako vy jeho!“
Knížku lez dopo­ru­čit ke kou­pi nejen z výchov­ných důvo­dů pro­pra­co­va­ných pří­bě­hů, ale také s při­hléd­nu­tím k vese­lým ilu­stra­cím Václava Ráže. Větší písmo potě­ší jak čte­ná­ře začá­teč­ní­ky, tak babič­ky a dědeč­ky.

• Datum vydá­ní: 28. 04. 2017
• Katalogové čís­lo: 80017
• ISBN: 978-80-271-0039-2
• Formát / stran: 144×207, 80 stran
• Hodnocení: 100 %

Kniha ke kou­pi na Grada.cz.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře