Kritiky.cz > Filmové premiéry > Premiéra Českého filmu : „Jménem krále“

Premiéra Českého filmu : „Jménem krále“

Píše se 13. sto­le­tí. Království čes­ké­mu a mar­krab­ství morav­ské­mu vlád­ne Přemysl Otakar II.

 

 Na zásnu­by, kte­ré mají usmí­řit zne­svá­ře­né  rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysí­lá král své­ho zástup­ce v sever­ních Čechách, správ­ce krá­lov­ské­ho hra­du Bezdězu, Oldřicha z Chlumu (Karel Roden). Cestou na hrad najdou Oldřich a jeho pomoc­ní­ci (Jan Dolanský, David Matásek) sto­py po lou­pež­né vraž­dě nezná­mé­ho kup­ce.
Na var­tem­ber­ském pan­ství se Oldřich setká­vá s Ludmilou (Klára Issová), dce­rou Markvarta z Vartemberka, kte­rou zná od její­ho dět­ství. Ludmila se mu svě­ří, že se nechce vdát za Beneše z Dubé (David Prachař), přes­to­že jejich svat­ba je pod­mín­kou křeh­ké­ho míru mezi obě­ma rody.
Během slav­nost­ní hos­ti­ny, pořá­da­né na Oldřichovu počest, je zavraž­děn pur­kra­bí (Miloš Vávra). Podezření pad­ne na lout­nis­tu (Saša Rašilov), jehož snou­ben­ku se pur­kra­bí poku­sil zne­u­žít.
Druhého dne ráno je Markvart (Martin Štěpánek), hla­va rodu Vartemberků, nale­zen mrtev pod okny hra­du. Sebevražda je vylou­če­na! Oldřich se pouš­tí do vyšet­řo­vá­ní. I přes smrt hrad­ní­ho pána se koná rytíř­ský tur­naj, ve kte­rém Beneš z Dubé vítě­zí. Všichni vidí, že mís­to své nastá­va­jí­cí Ludmile se věnu­je čer­stvé vdo­vě po Markvartovi, Kláře z Vartemberka (Markéta Hrubešová). Oldřich se mezi­tím sna­ží o rekon­struk­ci Markvartovy vraž­dy a důvtip­ně pro­ka­zu­je, že tělo pána z Vartemberka moh­lo být svr­že­no jedi­ně z okna kom­na­ty jeho mla­dé ženy Kláry.
Kdo sto­jí za podiv­ný­mi vraž­da­mi a jaká je mezi nimi sou­vis­lost?

 

Jako milov­ník čín­ských detek­ti­vek Roberta Van Gulika o soud­ci Ti, jsem hle­dal téma­ta, kte­rá by čás­teč­ně kore­spon­do­va­la s naším geo­gra­fic­kým a kul­tur­ním pro­stře­dím            a záro­veň spa­da­la do stře­do­vě­ku.  Zajímaly mě his­to­ric­ké námě­ty, kde by se v oso­bě vyšet­řo­va­te­le  snou­bi­la rytíř­ská čest s vti­pem, bojov­nos­tí a vytr­va­los­tí.  
Jednoho veče­ra jsem se ve Viole potkal s dr. Vlastimilem Vondruškou, kte­rý zde uvá­děl svůj pořad za dopro­vo­du Petra Traxlera. Některá jeho ran­ná díla jsem již znal (to ješ­tě dr. Vondruška pub­li­ko­val pod jiným jmé­nem), ale od toho­to veče­ra jsem se stal jeho pil­ným  čte­ná­řem. Vondruškovy kni­hy spl­ňo­va­ly mou před­sta­vu seri­á­lu se stře­do­vě­kým detek­ti­vem, rytí­řem i soud­cem v jed­né oso­bě.
Již ten večer ve Viole jsem dr. Vondrušku oslo­vil se svým nápa­dem nato­čit seri­ál s téma­ti­kou stře­do­vě­kých detek­ti­vek. Dr. Vondruška napsal prv­ní scé­nář, kte­rý jsem dal posou­dit dra­ma­tur­gům. Po nezbyt­ných úpra­vách a s pře­svěd­če­ním o smys­lu­pl­nos­ti pro­jek­tu jsem scé­nář nabí­zel k rea­li­za­ci našim i zahra­nič­ním part­ne­rům.  Tak se zro­di­la spo­lu­prá­ce s TV Nova. Podobná tema­ti­ka není čas­to pre­zen­to­vá­na a tak dou­fám, že divá­ky film v kině zaujme.       
Natáčelo se v srpnu a září 2008 na hra­dě Točník, ve skan­ze­nu Řepova a ve Staré Huti – v oko­lí obo­ry a vily Karla Čapka.
                                                                                              Boris Krištof, kopro­du­cent

V posled­ní době se návštěv­ní­ci hra­du Bezdězu stá­le čas­tě­ji pta­jí prů­vod­ců, v kte­ré čás­ti palá­ce byd­lel ve 13. sto­le­tí pro­slu­lý krá­lov­ský pro­ku­rá­tor Oldřich z Chlumu. Tuhle drob­nou lite­rár­ní mysti­fi­ka­ci mají na svě­do­mí his­to­ric­ké romá­ny Vlastimila Vondrušky. Sám autor říká o době, kte­rou popi­su­je: „Každý člo­věk tou­ží mít svůj vzor, své­ho hrdi­nu. Rozdíl mezi námi a stře­do­vě­kem je pře­de­vším v hod­no­tách. Pojmy jako čest, víra, odva­ha, spra­ve­dl­nost a lás­ka měly dří­ve jiný, mno­hem prav­di­věj­ší obsah. Je toho hod­ně, co by nás moh­li naši před­ko­vé učit, neboť my dnes tak tro­chu zapo­mí­ná­me     na morál­ní hod­no­ty, kte­ré zdo­bí naši dáv­nou his­to­rii. Někdy mám dokon­ce pocit, jako bychom se sko­ro sty­dě­li za to, že jsme náro­dem, kte­rý doká­zal vítě­zit nad okol­ní­mi země­mi. Historický román by neměl jen poba­vit, měl by také čte­ná­ře donu­tit                   k zamyš­le­ní, zda dnes dělá­me všech­no správ­ně.“
(ofi­ci­ál­ní text dis­tri­bu­to­ra)

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,35441 s | počet dotazů: 218 | paměť: 54156 KB. | 15.04.2021 - 04:51:26
X