Predátor: Evoluce - POŠUCI

(zatím nehodnoceno)

Loading...

            Hrdinům v cen­t­ru Predátora se lás­ky­pl­ně pře­zdí­vá „Pošuci”. Vede je Quinn McKenna (Boyd Holbrook), s kte­rým se potká­va­jí ve vojen­ském vězeň­ském auto­bu­su. Pošuci jsou sku­pi­nou vete­rá­nů s post­trau­ma­tic­kou stre­so­vou poru­chou, kte­ří se zna­jí ze sku­pi­no­vé tera­pie: Williams (Trevante Rhodes), Coyle (Keegan-Michael Key), Baxley (Thomas Jane), Lynch (Alfie Allen) a Nettles (Augusto Aguilera).

            „Jsou kaž­dý úpl­ně jiný, přes­to si jsou hod­ně podob­ní. Všichni tou­ží po spo­je­ní a po bra­tr­ství, kte­ré kdy­si měli,” říká Williams.

            „Shane byl vel­mi cit­li­vý na to, aby bylo zřej­mé, že to jsou zlo­me­né lid­ské bytos­ti, ne komik­so­vé posta­vy nebo klauni,“ říká Keegan-Michael Key. „Hledali jsme rov­no­váhu v tom, kolik idi­o­syn­kra­tic­ké­ho cho­vá­ní může­me vyka­zo­vat, aby to neby­lo přespří­liš. Shane si chtěl být jis­tý, že tam bude v urči­té míře humor, ale nechtěl z nich udě­lat čer­no­bí­lé posta­vy. Chtěl, aby byli schop­ní cítit bolest a strach a aby doká­za­li cítit nejis­to­tu a pochyb­nos­ti. A záro­veň aby byli hod­ně, váž­ně hod­ně dob­ří v tom, co děla­li. Jsou to vydě­děn­ci sto­jí­cí mimo spo­leč­nost. Netušili, jest­li ješ­tě někdy v živo­tě dosta­nou pří­le­ži­tost dělat svo­ji prá­ci – natož bojo­vat s mimo­zem­ský­mi váleč­ní­ky. Proto mys­lím, že by to ozna­če­ní mělo být lás­ky­pl­né. A také mys­lím, že to je také jed­na z těch věcí typu: „Hele, nebu­deš s mým malým brá­chou mlu­vit takhle – to můžu jenom já“. McKenna nám může říkat Pošuci. Ale pokud nám řek­ne Pošuci někdo jiný, zabi­je­me ho,” smě­je se. „Zabijeme je.”

„Shane mi je popsal tak, že jsou všich­ni zni­če­ní z vál­ky, ať už bojo­va­li v jaké­ko­liv,” říká Jane. „Nejsou začle­ně­ní zpát­ky do spo­leč­nos­ti tak, aby si při­pa­da­li pro­duk­tiv­ní, jako nor­mál­ní čle­no­vé spo­leč­nos­ti, což způ­so­bu­je spous­tu pro­blé­mů. Co se sta­ne, když tyhle chla­pí­ky šoup­ne­te do mimo­řád­ných pod­mí­nek, když se vám tady obje­ví pří­šer­ní lov­ci z jiné pla­ne­ty? Začíná jim vel­ké dob­ro­druž­ství, ve kte­rém mají pří­le­ži­tost v pra­xi uplat­nit někte­ré doved­nos­ti, kte­ré se nau­či­li. Všichni mají váž­né pro­blémy, ale když se mají posta­vit nepří­te­li, všech­ny tyhle srač­ky zmi­zí a oni fun­gu­jí jako dob­ře pro­ma­za­ná maši­na. Trénink se neztra­til, když něco dělá­te tisíc­krát, je to hlu­bo­ko ve vaší sva­lo­vé pamě­ti, v duši.”

            „Je to sku­pi­na vojá­ků, kte­ří jsou na kole­nou a pada­jí stá­le dolů, ale i když jsou na dně, jsou tady pro svo­je lidi a klid­ně by pro ně zemře­li. V tom je něco vel­mi humán­ní­ho,” říká Jane.

            „Všechny spo­ju­je to, že nema­jí niko­ho kolem sebe,” říká Black. „Oni si jsou navzá­jem vším, co mají. Tahle par­ta při sobě drží, pro­to­že když jsou sami, utí­ka­jí jim myš­len­ky do veli­ce podiv­ných a zlých míst. Jedině pro­střed­nic­tvím kon­tak­tu s ostat­ní­mi lid­mi, kte­ří je udr­žu­jí v kli­du, mohou zno­vu šláp­nout na plyn a vyra­zit na posled­ní misi. Misi, kte­rou nikdo neschvá­lil ani nena­ří­dil, misi ve kte­ré se pros­tě nějak nevy­svět­li­tel­ně ocit­li, ale do kte­ré šli s myš­len­kou, „Nikdo o nás nemá vyso­ké míně­ní, všich­ni nás ode­psa­li. Myslí si, že jsme všich­ni mago­ři. Takže dokud bude­me bez svých léků, proč bychom se nemoh­li cho­vat jako totál­ní šílen­ci a neza­bi­li tu věc?““

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře