Kritiky.cz > Speciály > Přání k mání - JAK VZNIKAL FILM A JEHO KOUZELNÝ SVĚT

Přání k mání - JAK VZNIKAL FILM A JEHO KOUZELNÝ SVĚT

PraniKMani
PraniKMani
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

„A hlav­ně je film o tom, čeho jsme schop­ni dosáh­nout, když uvě­ří­me sami sobě.“

VÍT KARAS, reži­sér

Dne 2. 10. 2017 to byly přes­ně čty­ři roky, kdy Vítu Karasovi při­ne­sl pro­du­cent Jan Maxa scé­nář k fil­mu Přání k mání. Dobře si to pama­tu­je, ten den má totiž naro­ze­ni­ny a pří­běh Alberta, jeho lás­ky, vánoč­ní­ho přá­ní a kou­zel byl ten nej­lep­ší dárek, jaký si Vít mohl přát.

Čím reži­sé­ra scé­nář Miroslava Adamce tak zau­jal? „Není to nic kon­krét­ní­ho, pros­tě když mi začne vib­ro­vat zvlášt­ním způ­so­bem v žalud­ku, vím, že je to dob­ré, že to sto­jí za to.“

Následovalo mno­ho schůzek, debat a úprav scé­ná­ře. V původ­ním pří­bě­hu scé­náris­ty Miroslava Adamce děj pro­bí­hal v sou­čas­nos­ti a děti byly star­ší, šlo o matu­ran­ty. Vít Karas se po pora­dě se scé­náris­tou roz­ho­dl pro vcel­ku radi­kál­ní změ­ny. „Aby to fun­go­va­lo, nemů­že jít o sou­čas­nost. Rozhodli jsme se pro svět-nesvět, město-neměsto, dobu-nedobu. Při natá­če­ní v kon­krét­ním svě­tě by se ztra­ti­lo kouz­lo. Ztratila by se čis­to­ta pří­bě­hu.“

Dohodli se spo­lu, že děti budou mlad­ší a celý pří­běh se ode­hra­je v jiném, výraz­ně výtvar­ně sty­li­zo­va­ném svě­tě. To zna­me­na­lo jiné plá­no­vá­ní celé­ho fil­mu. Rozhodli se pro vel­ko­ry­sou výtvar­nou kon­cep­ci, odváž­né efek­ty, zvlášt­ní kuli­sy i kos­týmy. Jeho pře­svěd­če­ní sdí­le­la i pro­duk­ce, kte­rá vyšla tvůr­cům vstříc.

Kouzelný svět-nesvět

Když her­ci a tvůr­ci vzpo­mí­na­jí na natá­če­ní, výpra­vu nebo kos­týmy, nej­čas­tě­ji pada­jí při­rov­ná­ní k výpra­vě a hra­vos­ti Amélie z Montmartru, k poe­ti­ce Karlíka a továr­ny na čoko­lá­du nebo pro­po­je­ní fan­task­ní­ho a sku­teč­né­ho svě­ta med­víd­ka Paddingtona.

„Hledali jsme klíč – jak dosáh­nout toho, aby byl pro­stor pohád­ko­vý a záro­veň reál­ný. Původní scé­nář k fil­mu byl civil­ní, z nor­mál­ní­ho svě­ta, vize Vítka byla při­dat k tomu něco víc, posu­nout pří­běh dál. Vodítkem pro nás byla výrazná barev­ná sty­li­za­ce fil­mu a důvě­ry­hod­ný svět s fan­task­ní­mi prv­ky,“ říká archi­tekt fil­mu Ondřej Lipenský. Tvůrci chtě­li ve sku­teč­ném měs­tě najít mís­ta, kte­rá se do tako­vé sty­li­za­ce hodí a ta pak dopl­nit dal­ší­mi kuli­sa­mi nebo tri­ky. „Občas jsem se rozzlo­bil, že se někdo opí­rá o kuli­su k fil­mu a ti lidé se divi­li, že jsou to atra­py. Ani by je to nena­padlo, mys­le­li si, že to tam pat­ří. Kulisy půso­bi­ly kom­pakt­ně s pro­stře­dím,“ vzpo­mí­ná s úsmě­vem Lipenský.

Takové mís­to našli nako­nec tvůr­ci v Karlových Varech, ve měs­tě se šle­hač­ko­vý­mi domy. „Karlovy Vary jsou pohád­ko­vé měs­to, kom­bi­na­ce lesů a krás­ných domů byla pro náš film ide­ál­ní,“ říká Vít Karas „Scénář popi­su­je měs­to s domi­nant­ním hote­lem, kte­ré kra­lu­je měs­tu. Takových měst není tolik a Karlovy Vary i jiný­mi mís­ty pří­bě­hu napros­to vyho­vo­va­ly.“

Další důle­ži­tou vizu­ál­ní roli hra­je sta­rá pouť s marin­got­ka­mi u řeky, kte­rou si tvůr­ci posta­vi­li v praž­ských Holešovicích takří­ka­jíc na zele­né lou­ce. Sem pak v jeden momen­tu při­plu­jí Martin Myšička a Jitka Čvančarová na lodi. „Dlouho jsme hle­da­li loď, kte­rá by vyho­vo­va­la naše­mu zámě­ru a kte­rá by byla oprav­du krás­ná. Našli jsme ji a zjis­ti­li jsme, že maji­tel lodi je v Indii. Modlili jsme se, aby neza­mrz­la Vltava, než se vrá­tí a loď bude moci vyplout,“ vzpo­mí­ná Vít Karas.

Zatímco měs­to i sta­rá pouť jsou sku­teč­né svě­ty s kou­zel­ný­mi prv­ky, byt, ve kte­rém byd­lí hlav­ní hrdi­na Albert s rodi­či, je na tom prá­vě nao­pak. Je zce­la kou­zel­ný s prv­ky sku­teč­nos­ti. Bydlí v něm totiž kou­zel­ní­ci a byt je skla­diš­tě jejich vzpo­mí­nek na celou kari­é­ru plný kou­zel­nic­kých pro­pri­et.

„Každý kou­sek upou­tá pozor­nost a z kaž­dé­ho rohu na Vás něco vypad­ne. Každá míst­nost v bytě je jiná, kaž­dá pod­la­ha je jiná, byt je tro­chu kou­zel­ný, tro­chu ori­en­tál­ní. Taková vel­ká kou­zel­nic­ká skříň­ka,“ při­bli­žu­je Lipenský.

„Byl jsem nad­še­ný, když jsem do bytu vešel. Tak krás­ný a kou­zel­ný pro­stor jsem neče­kal,“ vzpo­mí­ná na byt Albertových rodi­čů, celý posta­ve­ný ve stu­diu, i herec Martin Myšička.

A začal padat sníh…

Když měl sníh padat, nepa­dal, a když neměl padat, zača­lo chu­me­lit. Rozmary poča­sí i roz­ma­ry reži­sé­ra a výtvar­ní­ka řeší odbor­ní­ci na tri­ko­vé zábě­ry. „V běž­ném fil­mu bývá 60 – 80 tri­ko­vých zábě­rů, v Přání k mání jich je oko­lo 270. Upravovali jsme mno­ho zábě­rů a někte­ré oprav­du výraz­ně.  Například u scé­ny v prá­del­ně jsou sku­teč­ní pou­ze dět­ští her­ci, všech­no ostat­ní je dodě­la­né. Dodělávali jsme noč­ní Karlovy Vary za oknem a mno­ho dal­ší­ho,“ popi­su­je super­vi­zor vizu­ál­ních efek­tů Marek Pilip.

Všechno se naplá­no­vat nedá. Ve dva­cá­té minu­tě původ­ní­ho scé­ná­ře říká jed­na z postav fil­mu větu: „Nechť tady začne padat sníh.“ Režisér a dal­ší tvůr­ci stá­li před vel­kou výzvou. Jak zaří­dit, aby nad Karlovými Vary zača­lo v jed­nom oka­mži­ku sně­žit? Zjistili, že i v tak chlad­ném měs­tě v západ­ních Čechách, jakým Karlovy Vary jsou, posled­ní dva roky výraz­ně nesně­ži­lo. A sně­žit neza­ča­lo ani do zahá­je­ní natá­če­ní v pro­sin­ci. Umělý sníh by stál přes 2 mili­o­ny korun a to by neby­lo, ani pro tak vel­ko­rysý pro­jekt jakým je Přání k mání, únos­né. Znamenalo to tedy dal­ší změ­ny ve scé­ná­ři. Sníh padá z jed­no­ho mra­ku nad ško­lou a nako­nec ho v pra­vý čas neza­ří­di­la pří­ro­da, ale tri­ko­vá sek­ce.

Kostýmy

Přání k mání není kla­sic­ká pohád­ka a kou­zel­ná atmo­sfé­ra fil­mu je výsled­kem spo­leč­né prá­ce mno­ha tvůr­ců. Důležitým člán­kem celé sty­li­za­ce jsou kos­týmy. Jejich poje­tí mělo být maleb­né, ale ne nud­né.

Mám ráda módu 30. 40. a 50. let. Dobu, kdy ženy vypa­da­ly jako ženy a muži jako muži. Použila jsem čás­teč­ně módu ze všech těch­to let, ale kos­týmy ve fil­mu nezob­ra­zu­jí kon­krét­ní obdo­bí, mají od vše­ho tro­chu. Každý z těch prv­ků svou dobu sym­bo­li­zu­je a záro­veň je nad­ča­so­vý,“ říká kos­tým­ní výtvar­ni­ce fil­mu Stanislava Šlosserová.

Pro film se při­pra­vo­va­lo 236 kos­tý­mů a „to do toho nepo­čí­tám kom­pars,“ dopl­ňu­je Šlosserová. „Příprava na film trva­la cel­kem dlou­ho a bylo skvě­lé, že jsme měli mož­nost nad vším pře­mýš­let a s fil­mem si pohrát.

Samotná výro­ba kos­tý­mů pak už dlou­há neby­la, vědě­la jsem, jak to chci, tak­že kos­týmy jsme při­pra­vo­va­li asi měsíc. Pauzu v natá­če­ní způ­so­be­nou sně­hem jsme vyu­ži­li k tomu, že se kos­týmy upra­vo­va­ly,“ uza­ví­rá Šlosserová

Hotel Imperial / Hotel Bosák

Vedle Karlových Varů je samo­stat­nou kapi­to­lou natá­če­ní hotel, kte­rý se ční nad měs­tem. Hotel Bosák, nebo­li v reá­lu hotel Imperial.

Přání k mání se v impo­zant­ním pětihvěz­dič­ko­vém hote­lu ční­cím nad měs­tem natá­če­lo v pro­sin­ci roku 2016 plné dva týd­ny. Filmařům slou­žil hotel nejen jako pro­stře­dí pro natá­če­ní, ale i jako záze­mí. Natáčení neby­lo jed­no­du­ché, pro film bylo nut­né změ­nit název hote­lu a dodat mno­ho kulis. Hotel ale mohl díky pro­voz­ní pře­stáv­ce vyjít fil­ma­řům vstříc na 100%.

Přestože bylo natá­če­ní nároč­né, štáb se cho­val vel­mi pro­fe­si­o­nál­ně, vše, co se domlu­vi­lo, fun­go­va­lo.“ vzpo­mí­na­jí zaměst­nan­ci hote­lu, z nichž někte­ří se ve fil­mu i obje­ví. Na sen­za­cechti­vé otáz­ky ohled­ně večír­ků a nepří­stoj­né­ho cho­vá­ní krou­tí lidé v hote­lu hla­vou.

Za posled­ní dva roky se v hote­lu natá­čel již tře­tí film, na Přání k mání se ale v hote­lu na vrcho­lu Karlových Varů vzpo­mí­ná nej­ra­dě­ji. Bylo to totiž prý kou­zel­né, roman­tic­ké, vánoč­ní natá­če­ní, pros­tě pohád­ka na pohád­ko­vém mís­tě.

Láska to ovšem byla vzá­jem­ná a na dva týd­ny v Imperialu vzpo­mí­ná nad­še­ně i štáb. „Hotel Imperial půso­bí jako pohád­ko­vý zámek,“ říká Martin Myšička.

Bydleli jsme v nád­her­ných poko­jích, měli skvě­lé sní­da­ně a hrá­li si na dlou­hých chod­bách. Hotel byl uza­vře­ný pro hos­ty a my ho měli celý pro sebe. To bylo fakt super,“ shr­nu­je za všech­ny dět­ské her­ce Filip Antonio.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Přání k mání - 75 %26. prosince 2017 Přání k mání - 75 % Albert žije se svou maminkou a tatínkem v bytě, který trochu připomíná skladiště. Je to možná tím, že jeho rodiče se živí jako kouzelníci, iluzionisté. Pracují spolu dlouho a úspěšně, ale […] Posted in Filmové recenze
  • Přání k mání - PÁR ZAJÍMAVOSTÍ A ČÍSEL6. prosince 2017 Přání k mání - PÁR ZAJÍMAVOSTÍ A ČÍSEL Natáčení filmu Přání k mání trvalo 4 měsíce. O měsíc déle oproti plánu. Prodleva byla způsobena především sněhem a chřipkou, která postihla dětské herce. Ve filmu bylo použito 236 […] Posted in Zajímavosti
  • Ve stínu - V bývalém Československu 50. let!26. června 2020 Ve stínu - V bývalém Československu 50. let! David Ondříček patří - snad spravedlivě - mezi přední české filmaře. Jeho "Šeptej" je pro mě dodnes synonymem generačního filmu. A co dílo "Ve stínu"? Ondříček tu má opět své oblíbené […] Posted in Retro filmové recenze
  • Čtvrtá hvězda (TV seriál)15. srpna 2018 Čtvrtá hvězda (TV seriál) Čtvrtá hvězda vypráví příběh mladého Štěpána (Václav Neužil), který získal místo jako druhý noční recepční v tříhvězdičkovém hotelu Meteor na periferii Prahy. Štěpána zajímá Pavlínka […] Posted in Galerie
  • Metoda Markovič: Hojer19. března 2024 Metoda Markovič: Hojer Filmfanaticovi dosud chyběla zkušenost s nováckými sériemi z produkce Voyo. Nenalákal mě Král Šumavy, nepodařilo se to Ivetě, uspěla až Metoda Markovič: Hojer. A padlo hned několik […] Posted in TV Recenze
  • Nestyda: Znovu a znovu ve stejném stylu, jen pro peníze?9. července 2023 Nestyda: Znovu a znovu ve stejném stylu, jen pro peníze? Hlodá ve mně takový pocit, že Hřebejkovi jde o diváky stále méně. Pokud vidí, že je jeho model úspěšný, nesnaží se časem přijít s něčím novým, posunout se do jiných rovin, ale naopak dělá […] Posted in Retro filmové recenze
  • Život pro samouky – Recenze – 40 %12. května 2023 Život pro samouky – Recenze – 40 % Českou vztahovou komedii Život pro samouky natočila a napsala režisérka a scenáristka Jitka Rudolfová (Zoufalci, Hodinářův učeň) podle románu „Láska pro samouky“ spisovatelky (a mimo jiné […] Posted in Filmové recenze
  • Indián4. října 2022 Indián Každý člověk má osud napsaný ve hvězdách a nejinak je to i s hlavním hrdinou ve filmu Indián. Je to úspěšný podnikatel Ondřej Jonáš, jehož firma se skvěle rozvíjí a vše se mu daří. […] Posted in Filmové recenze
  • Slavnostní premiéra filmu Indián22. září 2022 Slavnostní premiéra filmu Indián Ve středu 21.září 2022 proběhla v Praze v kině Světozor slavnostní premiéra filmu Indián režiséra Tomáše Svobody. Večer zahájila taneční skupina Night crow, která tančí ve stylu […] Posted in Filmové a televizní aktuality
  • Muži v naději jsou lacině neoriginální, ale jako televizní film by ušli.4. října 2020 Muži v naději jsou lacině neoriginální, ale jako televizní film by ušli. Jiří Vejdělek působil jako nadějný český filmový tvůrce. Jeho Ženy v pokušení navíc dokázaly do kina přitáhnout rekordní počet diváků a tak se předpokládalo, že jeho další snímek Muži v […] Posted in Retro filmové recenze

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,95319 s | počet dotazů: 268 | paměť: 72302 KB. | 18.04.2024 - 21:07:20