Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Povolení zabíjet

Povolení zabíjet

Povol
Brzy po svat­bě je žena Felixe Leitera (David Hedison) Dela (Priscila Barnes) zavraž­dě­na a Felix je zne­tvo­řen svým úhlav­ním nepří­te­lem, nar­ko­ba­ro­nem Franzem Sanchezem (Robert Davi). James Bond (Timothy Dalton) se vydá­vá pomstít své­ho staré­ho pří­te­le a dokon­ce igno­ru­je pří­kaz od M (Robert Brown), kte­rý mu ode­jí­má „licen­ci na zabí­je­ní“. Za pomo­ci agent­ky CIA Pam Bouvierové (Carey Lowell) se pouš­tí do boje pro­ti Sanchezovi a jím korum­po­va­ným vlá­dám v Jižní Americe......
Rok 1989, Povolení zabí­jet. 16. bon­dov­ka a dru­há, kde si agen­ta 007 zahrál prá­vě Dalton. Ten se po vydá­ní své debu­tu­jí­cí bon­dov­ky Dech živo­ta dočkal růz­ných reak­cí, při­čemž mno­ho lidí pros­tě nemoh­lo při­jít na chuť tomu, že bon­dov­ky s Daltonem ztra­ti­li vtip, sta­li se více rea­lis­tic­ký­mi a na Jamese Bonda vrh­li tak tro­chu nový pohled. I přes teh­dy vlaž­né při­je­tí ovšem Dalton dostal dru­hou šan­ci a jed­no bylo v pří­pa­dě jeho dru­hé bon­dov­ky jasné- Pokud už Dech živo­ta mno­ha lidem nese­dl, Povolení zabí­jet to mož­ná bude mít ješ­tě těž­ší.
Povolení zabí­jet v pod­sta­tě nespl­ňu­je už v pod­sta­tě kla­sic­kou před­sta­vu o bondovkách- Hlavní zápo­rák tu nechce ovlád­nout svět, kla­sic­ké tra­de­mar­ky série více­mé­ně chy­bí a James Bond tu není ten kla­sic­ký šar­mant­ní hezoun, kte­rý zvlád­ne zachrá­nit svět a při­tom do poste­le ide­ál­ně dostat 2-3 ženy. Bond je tu ten­to­krát maši­na na zabí­je­ní, kte­rou vypro­vo­ku­je dro­go­vý baron Franz Sanchez, kte­rý zne­tvo­ří jeho pří­te­le z CIA Felixe Leitera a ješ­tě mu při­tom zabi­je ženu. Vůbec popr­vé je tak doká­za­né, že přá­tel­ství, kte­ré napříč sérii mezi Jamesem Bondem a Felixem Leiterem vzni­ká má něja­kou váhu. Zajímavé při­tom je, že se do role Leitera vrá­til David Hedison, kte­rý již před­tím tuto posta­vu ztvár­nil v bon­dov­ce Žít a nechat zemřít (vůbec prv­ní bon­dov­ka s Rogerem Moorem v hlav­ní roli) a Leiter navíc zmí­ní, že měl Bond kdy­si dáv­no ženu. Smyčka se tak vra­cí k bon­dov­ce Ve služ­bách Jejího Veličenstva, kte­rá se jako vůbec prv­ní sna­ži­la Bonda tak tro­chu neši­kov­ně polid­štit. Navrátivší reži­sér John Glen (pro kte­ré­ho jde záro­veň o posled­ní bon­dov­ku) ovšem zdár­ně zane­chal moti­vy, kte­ré načr­tl už v Dechu živo­ta a z Jamese Bonda se tak defi­ni­tiv­ně stá­vá cha­rak­ter­ní role.
Bond navíc hned ze začát­ku při­jde o povo­le­ní zabí­jet, stá­vá se zběh­lým agen­tem a jedi­ný, kdo mu ze své vlast­ní ini­ci­a­ti­vy pomá­há je Q v podá­ní iko­nic­ké­ho Desmonda Llewelyna. Bond se v zása­dě vydá­vá na ces­tu pomsty, kte­rá je z lid­ské­ho pohle­du pocho­pi­tel­ná, záro­veň se ale vůbec popr­vé nabí­zí otáz­ka, zda náho­dou James Bond pře­ci jen není sadis­ta, kte­rý již bez chlad­no­krev­né­ho vraž­dě­ní nemů­že žít a jeho ces­ta pomsty je pou­ze ide­ál­ní pro uko­je­ní jeho tužeb.
Tahle bon­dov­ka pros­tě není vylo­že­ně divác­ky vděč­ná, záro­veň ale plní ide­ál­ní před­po­kla­dy v oblas­ti akč­ní strán­ky. Definitivně to uka­zu­je, že reží­ro­vá­ní cel­kem 5 bon­do­vek Glena jako reži­sé­ra vyspě­lo, pro­to­že jeho posled­ní bon­dov­ka má nej­lep­ší akci, kte­rá má spous­tu kre­a­tiv­ních nápa­dů, kte­ré se navíc ten­to­krát musí obe­jít bez záso­by vychy­tá­vek od Q. Háček mož­ná tkví v tom, že se tahle bon­dov­ka vydá tak zásad­ně odliš­ným smě­rem, že by mož­ná bylo lep­ší, kdy­by Glen nato­čil kla­sic­ké kri­mi. To by jinak fun­go­va­lo bra­vur­ně i už jen díky výbor­né­mu Robertovi Davimu (jeho zápo­rák Franz Sanchez je pros­tě luxus­ní), kte­ré­mu člo­věk dro­go­vé­ho lor­da jed­no­du­še věří a navíc pat­ří mezi nej­lep­ší zápo­rá­ky celé série. Navíc je jeden z jeho posko­ků Dario v podá­ní mla­dič­ké­ho Benicia del Tora a jeho (v rám­ci série) mini­ma­lis­tic­ké cíle jsou pří­jem­nou změ­nou. A i ta Bond girl v podá­ní Carey Lowell je straš­ně fajn.
Vlastně mě sku­teč­ně mrzí, že Timothy Dalton v téhle for­mě nikdy nedo­stal tře­tí šan­ci. Na tu oprav­du moh­lo dojít v roce 1991, po pre­mi­é­ře Povolení zabí­jet ovšem došlo k práv­ním spo­rům ohled­ně vlast­nic­tví znač­ky a James Bond se tak násled­ně na plát­nech kin obje­vil až v roce 1995. To už ovšem bez tvá­ře Daltona, kte­ré­mu mno­ha fanouš­ků Bonda kvů­li jeho rede­fi­ni­ci poje­tí agen­ta 007 nemoh­lo při­jít na jmé­no, mno­zí ovšem nao­pak oce­ni­li, že byl koneč­ně někdo schop­ný dát Bondovi duši (Dalton naštěs­tí není George Lazenby). Právě násle­du­jí­cí éra s Piercem Brosnanem se vrá­ti­la spí­še k odleh­če­něj­ší­mu duchu Mooreových bon­do­vek, násle­du­jí­cí éra s Danielem Craigem se ale vyda­la ces­tou, kte­rá má blíž prá­vě k Daltonovým bon­dov­kám. A je bez­po­chyb­né, že prá­vě Daltonovy bon­dov­ky naved­li směr, kte­rým se poz­dě­ji vyda­li bon­dov­ky s Craigem.......

Verdikt: 4 z 5

Části seriálu:  James Bond


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 6,26121 s | počet dotazů: 216 | paměť: 55605 KB. | 20.09.2021 - 03:18:14