Pomsta Růžového pantera

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Pomsta Růžového pan­tera je brit­ský kome­di­ál­ní film z roku 1978. Jedná se o šes­tý film ze série kome­dií o Růžovém pan­te­ro­vi. Byl uve­den v roce 1978 a je posled­ním před­sta­ve­ním „inspek­to­ra Jacquese Clouseaua“ Petera Sellerse, kte­rý zemřel v roce 1980. Byl to také posled­ní díl série, kte­rý byl dis­tri­bu­o­ván výhrad­ně spo­leč­nos­tí United Artists.

Obsah filmu

Philippe Douvier (Robert Webber), význam­ný pod­ni­ka­tel a taj­ný šéf Francouzské spoj­ky, je svý­mi part­ne­ry z newy­or­ské mafie obcho­du­jí­cí s dro­ga­mi pode­zí­rán ze sla­bé­ho vede­ní a nespráv­né­ho vede­ní zlo­či­nec­kých zále­ži­tos­tí. Aby doká­zal opak, navrh­ne Douvierův poboč­ník Guy Algo (Tony Beckley) ukáz­ku síly v podo­bě vraž­dy slav­né­ho vrch­ní­ho inspek­to­ra Jacquese Clouseaua (Peter Sellers).

Naneštěstí pro Douviera prv­ní pokus o bom­bo­vý útok na Clouseaua selže a násled­ný pokus čín­ské­ho mis­tra bojo­vých umě­ní „pana Chonga“ (bez náro­ku na hono­rář se zde obje­ví zakla­da­tel ame­ric­ké­ho ken­po Ed Parker) je zma­řen, když ho Clouseau úspěš­ně odra­zí (v domně­ní, že jde o Clouseauova slu­hu Cata (Burt Kwouk), kte­rý má roz­kaz udr­žo­vat své­ho zaměst­na­va­te­le v pozo­ru náhod­ný­mi úto­ky). Douvier se o to poku­sí zno­vu, když se vydá­vá za infor­má­to­ra, aby Clouseaua vlá­kal do pas­ti, ale auto a oble­če­ní vrch­ní­ho inspek­to­ra ukrad­ne transves­tit­ní zlo­či­nec Claude Russo (Sue Lloyd), kte­ré­ho Douvierovi muži mís­to toho nevě­dom­ky zabi­jí. Následně se Douvier a fran­couz­ská veřej­nost domní­va­jí, že Clouseau je mrt­vý; v důsled­ku této domněn­ky je Clouseauův býva­lý šéf, býva­lý vrch­ní inspek­tor Charles Dreyfus (Herbert Lom), při­ve­den k pří­čet­nos­ti a je pro­puš­těn z blá­zin­ce, aby pro­ve­dl vyšet­řo­vá­ní (přes­to­že v před­cho­zím fil­mu spáchal něko­lik závaž­ných zlo­či­nů a poté se zdán­li­vě roz­pa­dl).

V Russoově oble­če­ní a trva­jí­cí na své pra­vé iden­ti­tě je Clouseau sám odve­den do blá­zin­ce, ale ute­če do Dreyfusova poko­je, kte­rý omdlí šokem z toho, že vidí Clouseaua živé­ho. Clouseauovi se poda­ří přestro­jit za Dreyfuse a François (André Maranne) ho odve­ze domů. Doma Clouseau najde Cata, kte­rý, přes­to­že pro­mě­nil Clouseauův byt v nevěs­ti­nec s čín­skou téma­ti­kou, s úle­vou zjis­tí, že pře­žil, a oba naplá­nu­jí pomstu objed­na­va­te­li Clouseauova aten­tá­tu. Mezitím je Dreyfus pod hroz­bou vlast­ní­ho pro­puš­tě­ní pově­řen, aby na Clouseauově pohřbu pře­če­tl smu­teč­ní řeč, kte­rou pro­ne­se man­žel­ka poli­cej­ní­ho šéfa. Během smu­teč­ní řeči se Dreyfus sna­ží hys­te­ric­ky nesmát neprav­di­vým slo­vům, kte­rá chvá­lí Clouseauovu geni­a­li­tu, což způ­so­bí, že si všich­ni včet­ně šéfo­vy man­žel­ky mys­lí, že je ve sku­teč­nos­ti z Clouseauova sko­nu zdr­ce­ný. Na hřbi­to­vě se Clouseau zúčast­ní pohřbu v přestro­je­ní za kně­ze a pak se taj­ně odha­lí Dreyfusovi, kte­rý ho pozná, omdlí a spad­ne do hro­bu. Clouseau unik­ne.

Mezitím Douvierova žena mu kvů­li jeho nevě­ře vyhro­žu­je roz­vo­dem. Douvier, kte­rý potře­bu­je její váž­nost, řek­ne své sekre­tář­ce a milen­ce Simone LeGreeové (Dyan Cannonová), že jejich vztah skon­čil, na což Simone rea­gu­je zlost­ně. Douvier v oba­vě, že pro­zra­dí jeho zlo­či­ny, vydá roz­kaz nechat Simone zabít v jejím noč­ním klu­bu, ale pro­to­že ho infor­má­tor (Alfie Bass) upo­zor­nil na mož­nost, že by tam moh­ly nastat pro­blémy, poda­ří se Clouseauovi a Catovi nechtě­ně Simone zachrá­nit. V Simonině bytě Clouseau odha­lí svou totož­nost, což ji při­mě­je pro­zra­dit, že Douvier naří­dil Clouseauovu vraž­du. Nakonec mu řek­ne o Douvierově plá­nu setkat se v Hongkongu s kmo­trem newy­or­ské mafie Juliem Scallinim (Paul Stewart) kvů­li Gannetově trans­ak­ci - pro­de­ji hero­i­nu za 50 000 000 dola­rů.

Poté, co se Clouseau, Cato a Simone vyhnou svým pro­ná­sle­do­va­te­lům, násle­du­jí Douviera v přestro­je­ní do Hongkongu, aniž by vědě­li, že je nyní pode­zře­lý Dreyfus sle­du­je. Tam se Clouseau vydá­vá za Scalliniho, zatím­co Simone odvá­dí pozor­nost toho pra­vé­ho, ale plán se zvrt­ne, když jeden ze Scalliniho mužů zahléd­ne Douviera, jak opouš­tí jejich hotel s cizin­cem, a Clouseau během trans­ak­ce s Gannetem odha­lí své vlast­ní přestro­je­ní. V nasta­lém zmat­ku Dreyfus v úmys­lu Clouseaua zabít ho pro­ná­sle­du­je do skla­du ohňostro­jů, při­čemž omy­lem akti­vu­je všech­ny rachej­t­le uvnitř.

Po udá­los­tech, k nimž došlo v Hongkongu, jsou Douvier a Scallini zatče­ni. Clouseau je za jejich zatče­ní odmě­něn fran­couz­ským pre­zi­den­tem a strá­ví se Simone spo­leč­ný večer.

Výroba

Když spo­leč­nost United Artists strá­vi­la tři měsí­ce na před­pre­mi­é­rách a prů­běž­ných úpra­vách před­cho­zí­ho fil­mu Růžový pan­ter zno­vu zasa­hu­je (pod­le dení­ku Daily Variety v roce 1976), Edwards se roz­ho­dl, že se poku­sí zachrá­nit veš­ke­rý zbý­va­jí­cí humor­ný mate­ri­ál. Navrhl, že Pomsta Růžového pan­tera by se měla sklá­dat pře­de­vším z těch­to zábě­rů a že kolem nich napí­še a nato­čí se Sellersem a spol. nové zábě­ry. Sellers s tím nesou­hla­sil a trval na tom, že Pomsta bude obsa­ho­vat všech­ny nové zábě­ry. Sellersova smlou­va na Pomstu mu dáva­la sou­hlas s pří­bě­hem, a pro­to ten­to film nese Sellersův pří­bě­ho­vý kre­dit, kte­rý žád­ný z před­cho­zích fil­mů neměl.

Úvodní ani­mo­va­né titul­ky ve fil­mu navrh­la spo­leč­nost DePatie-Freleng Enterprises, kte­rá se na sérii podí­le­la již od ani­mo­va­ných titul­ků původ­ní­ho fil­mu Růžový pan­ter z roku 1963. Bylo to popr­vé od inspek­to­ra Clouseaua v roce 1968, kdy DePatie-Freleng ani­mo­val úvod­ní titul­ky fil­mu o Růžovém pan­te­ro­vi (Návrat a zno­vu zasa­hu­je vytvo­ři­lo stu­dio Richarda Williamse).

Film se natá­čel ve Francii, Anglii a v Hongkongu, někte­ré scé­ny se natá­če­ly v hote­lu The Excelsior.
V roli pro­fe­so­ra Augusta Ballse se popr­vé obje­vu­je Graham Stark. Ještě jed­nou ho ztvár­ní ve fil­mu Syn Růžového pan­tera (1993). Harvey Korman ztvár­ňu­je pro­fe­so­ra Ballse na zábě­rech, kte­ré jsou k vidě­ní ve fil­mu Stopa růžo­vé­ho pan­tera (1982).

• Zdroj: Anglická wiki­pe­die
• Photo © United Artists

- Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře