Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog| Rick a Morty| Rozčarování
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Pokoj 1408 - Říkali mu, ať tam nechodí. A tak tam šel...

Pokoj 1408 - Říkali mu, ať tam nechodí. A tak tam šel...

Spisovatel Mike Enslin má pro strach udě­lá­no. Vystopuje-li na pol­štá­ři zaschlé cákan­ce krve, utrou­sí cosi rádo­by vtip­né­ho a bez pro­blé­mů se na nabí­ze­ném ser­vi­su uve­le­bí. Nerozhodí jej ani vrza­jí­cí náby­tek, pro­bli­ká­va­jí­cí žárov­ky a silu­e­ta posta­vy za závě­sem spr­cho­vé­ho kou­tu. Je to zkrát­ka poho­dář. Pohodář, kte­rý se TÍM VŠÍM živí. Mike Enslin není sice pisá­lek těž­ko­to­náž­ní­ho kalib­ru, ale když už nic – daná pro­fe­se mu v pokli­du pokry­je veš­ke­ré alko­ho­lic­ké výda­je. Jeho prá­ce totiž čítá jed­no­du­chou struk­tu­ru: sba­lit kufr, navští­vit vyti­po­va­ný hotel, přespat v něm a násled­ně jej vmí­sit do séri­o­vě vyrá­bě­ných bro­žur: „Deset nej­stra­ši­del­něj­ších hote­lů“, „Deset nej­stra­ši­del­něj­ších mote­lů“, „Deset nej­stra­ši­del­něj­ších WC kabi­nek“... Jednoduché jak fac­ka. Strašidla pře­ce nee­xis­tu­jí.

Jak ale káže zákon fil­mo­vé­ho horo­ru (a  kór horo­ru, kte­rý vzni­kl na moti­vy povíd­ky Stephena Kinga) – na kaž­dé­ho jed­nou dojde. A nebude-li někdo výjim­kou, pak prá­vě Enslin. O zlom v jeho nud­né a sil­ně ste­re­o­typ­ní pra­cov­ní nápl­ni se zaslou­ží zdán­li­vě laci­ný žer­tík. Anonymně posla­ná pohled­ni­ce newy­or­ské­ho hote­lu a na ní nápis: „Nechoď do poko­je 1408“. Enslin neo­do­lá. Kvapem si sba­lí zub­ní kar­tá­ček a  pyža­mo, vyhlíd­ne si nej­bliž­ší letec­ký spoj a tra­dááá do dří­věj­ší domo­vi­ny. Na jeho mís­tě by málo­kdo jed­nal jinak. Zmíněný pokoj pama­tu­je přes pade­sát nevy­svět­li­tel­ných úmr­tí a  ješ­tě nikdo, kdo v něm strá­vil víc než deset minut o samo­tě, nepře­kro­čil práh nazpět. Ne nadar­mo nále­ží apart­má mezi veřej­ně nepří­stup­né pro­sto­ry. Každý, kdo o něj pro­je­ví zájem, je nekom­pro­mis­ně odpál­ko­ván a uchlá­cho­len skle­ni­cí sta­le­té Whisky, even­tu­ál­ně líst­ky na bas­ket­bal. Ovšem… kaž­dý kro­mě Enslina. Ten je nato­lik zběh­lý a  vytr­va­lý, že jej nezlo­mí žád­ná láka­vá kom­pen­za­ce, žád­né hote­lo­vé regu­le a ani sám ředi­tel, kte­ré­ho již uklí­ze­ní oněch „sra­ček“ (= pozůsta­lých čás­ti těl před­cho­zích „nájem­ní­ků“) omr­ze­lo. Jednoduše řeče­no – hrdi­na vítě­zí a po při­bliž­ně půl­ho­di­no­vém odpo­ru sou­ká klíč do otvo­ru.

Zprvu je z toho jaho­do­vý, násled­ně již méně…

To už je ale poz­dě.

Ha! Zase mě vypek­li, fil­ma­ři zákeř­ní! Včera mě uzem­nil postře­le­ný dok­tor House a jeho halu­ci­no­gen­ní epi­zod­ka na téma „Rozkuchat, či neroz­ku­chat?“, dneska pro změ­nu John Cusack a jeho trýzni­vý pobyt v poko­ji 1408. Nechce se tomu věřit. Dvakrát vyša­cho­ván během pou­hých dvou dní. Jak zákeř­né… jak neče­ka­né… jak zvrá­ce­ně víta­né v oné změ­ti sou­do­bých vzo­reč­ků.

Ne že by Čtrnáct set osmič­ka adap­to­va­la něco „nové­ho pod Sluncem“, ne že by pře­kru­co­va­la pra­vi­dla psycho-stihové jízdy vstříc neod­vrat­né (leč svým způ­so­bem opod­stat­ně­né) smr­ti… Hĺfström nena­mí­řil demo­lič­ní kou­li vůči žánro­vé­mu ske­le­tu, nepro­ře­zal sto­ja­tý vzduch radi­kál­ní­mi máchan­ci – přes­to zau­jal. Nikterak moc­ně, nikterak prů­kop­nic­ky… nicmé­ně coby voják před­ní linie, kte­rý si usmys­lel úto­čit s maxi­mál­ně prů­raz­ným ští­tem (a tedy bez zdán­li­vě nezbyt­né CGI pod­po­ry), PŘEŽIL a kritici-dobráci jej vza­li na milost. Což je nesmír­ně cen­né. Ambiciózní fil­mař nepod­lehl vábi­vé­mu pedá­lu a ceno­vě výhod­né­mu bale­ní fil­mo­vé­ho keču­pu. Rovněž si nepo­třá­sl rukou s asij­ský­mi kole­gy (nepří­mo, jak­si pomy­sl­ně) a nena­cpal do sním­ku stra­ší­cí ele­ment s  dlou­hý­mi čer­ný­mi vlás­ky. Hĺfström si ohá­kl véč­ko­vý sve­třík, vplul do zvo­nů a  nara­zil si do čela sty­lo­vou rádi­ov­ku. Dobře udě­lal. Oldschoolově stři­že­ný horor chy­běl plát­nu jako sůl. Ne tak jako vraž­dí­cí mani­a­ci s  bílou pěnou u huby, kon­tej­ne­ry lid­ské­ho puzzle a  zápla­vy rudé­ho poji­va. Toho již bylo…

Čtrnáct set osmič­ka naský­tá pro­střed­nic­tvím zruč­ně naa­ran­žo­va­ných oké­nek důvěr­ně zná­mou kost­ru, včet­ně typi­zo­va­né výpl­ňo­vé vaty (navzdo­ry okli­kám vůči patr­něj­ším dra­ma­tur­gic­kým klišé). Ať už tím míním ukáz­ko­vé­ho hlav­ní­ho hrdi­nu, jehož stí­há nebla­há minu­lost (doko­na­le proflá­k­lý cha­rak­ter - ve všech zákou­tích, do posled­ní­ho póru), obdob­ně vykres­le­né ved­lej­šá­ky (ex-manželka, dce­ra, ředi­tel hote­lu), samot­né situ­a­ce vyvo­ze­né vstu­pem do poko­je (samo­vol­ně se spouš­tě­jí­cí elek­tro­ni­ka, živé obra­zy na stě­nách, náh­le se zje­vu­jí­cí před­mě­ty…), sys­te­ma­tic­kou gra­da­ci, halu­ci­no­gen­ní fla­shbac­ky a  oče­ká­va­né výky­vy tem­pa před závě­reč­ným hvizdem. Švédský reži­sér si zalaš­ko­val s vidi­nou prů­se­ru na vzdá­le­nost něko­li­ka málo mili­me­t­rů. Koukal kole­gům přes rame­no, upřed­nost­nil zruč­ný dupli­kát a co víc – nalo­žil si vol­bou námě­tu. Jeden film, jeden aktér a to vše na plác­ku o roz­mě­ru dět­ské­ho pís­ko­viš­tě. Chtělo by se zvo­lat: „Olalá,“ a naho­dit výraz odpo­ví­da­jí­cí hroz­bě odpá­le­ní ato­mo­vé bom­by. A inu... proč ne? Vystrašit něko­ho řin­čí­cím tele­fo­nem - po x-té a přes­to na výbor­nou - to chce kus talen­tu, tro­chu toho štěs­tí a  pořád­né­ho zvu­ka­ře.

Zbytečné oba­vy. Hĺfström nezkla­mal, výše zmí­ně­né si zajis­til, a  aby toho neby­lo málo - uspěl též coby pro­sé­vač herec­kých adep­tů. Dá-li se to tak říci, neboť tako­vé­mu Cusackovi spích­li roli na tělo. Bezpochyby. Arogantní výra­zi­vo, laci­ně pře­třá­sa­ný cynis­mus a  postup­ná masáž (ať už obli­čejo­vé­ho sval­stva, even­tu­ál­ně sval­stva psy­chic­ké­ho) – to vše zvlá­dá až pře­kva­pi­vě dob­ře. Minimální zádrhe­ly a  nulo­vé pře­hrá­vá­ní. Cusack coby oběť vlast­ní­ho poku­še­ní obstá­vá.

Čtrnáct set osmič­ka je záro­veň zbo­žím, kte­ré kla­me oba­lem. Kdeže horor... kde­že čis­to­krev­ný thriller... Pokojový bubák nestra­ší pro­to, aby vydě­sil při­hlí­že­jí­cí divá­ky, ale pro­to, aby nahlo­dal hrdi­no­vo svě­do­mí. Funkce koň­ské­ho spře­že­ní tak pře­jí­ma­jí zce­la jiné fak­to­ry. Přibližně hodi­no­vá část fil­mu (a mož­ná ani to ne) sice nepo­strá­dá not­nou dáv­ku napě­tí (viz scé­na v  šachtě a patá­lie na řím­se), ovšem prv­ní hous­le, ty sví­rá pod bra­dou Cusackova posta­va. Zprvu nezdol­ná, poslé­ze do zrn­ka roz­dro­le­ná. Hĺfström se chytře zori­en­to­val v pro­sto­ru a vysta­věl sní­mek dle prin­ci­pu sta­hu­jí­cí se smyč­ky. Bezmoc, tís­ni­vost a čty­ři stě­ny, kte­ré redu­ku­jí obyt­nou (čili her­ní) plo­chu po  celých met­rech čtve­reč­ných. Prvky roz­pad­lé­ho man­žel­ství a tra­gic­ké­ho úmr­tí něko­li­ka­le­té dcer­ky nepů­so­bí pro­ten­to­krát coby laci­ná vrta­cí sou­sta­va. Což potvr­zu­je i napros­tý závěr sním­ku. Očekávaný a  neo­če­ká­va­ný záro­veň, nicmé­ně lik­na­vě odkro­ko­va­ný a vkus­ně zastři­že­ný Cusackovými slo­vy, pod­tr­hu­jí­cí­mi výše zmí­ně­nou „sle­pou ulič­ku“.

Film mě mile pře­kva­pil. Čekal jsem horor a on se nedo­sta­vil. I když se však nedo­sta­vil, náhraž­ku jsem schvá­lil coby dosta­teč­nou.

Zajímavá myš­len­ka v  netra­dič­ním bale­ní. Toť finál­ní resumé a z mé stra­ny vidi­tel­ně zved­nu­tý palec naho­ru.

  • OHNIVÝ OCEÁN29. dubna 2004 OHNIVÝ OCEÁN Kovboj Frank T. Hopkins (VIGGO MORTENSEN) byl kdysi žijící legendou, ale dny jeho slávy jsou dávno sečteny – se svým věrným koněm Hidalgem se stal vyděděncem ve vlastní zemi. Když je ale […] Posted in Filmové premiéry
  • VĚRNÝ ČTENÁŘ....nebo fanatický vrah9. srpna 2021 VĚRNÝ ČTENÁŘ....nebo fanatický vrah Věrný čtenář... nebo fanatický vrah od Maxe Seecka uvítají všichni, co milují napínavé a strhující čtení. Tento bestseller, jež vyšel ve více než 35 zemích, vydalo nakladatelství GRADA […] Posted in Recenze knih
  • Válka před Válkou - Stanislav Motl5. dubna 2016 Válka před Válkou - Stanislav Motl Spisovatel a novinář Stanislav Motl, který se věnuje převážně tématům druhé světové války, kdy na vlastní pěst pátral po neodsouzených nacistických zločincích a našel tu odvahu se s nimi […] Posted in Recenze knih
  • VĚK ÚSVITU9. dubna 2019 VĚK ÚSVITU „V Úsvitu Westerosu, před příchodem člověka a vztyčením hradů a měst, byly jen Děti Lesa.“ Bran Stark Děti obývaly hluboké lesy Westerosu dávno před příchodem lidí na kontinent. Úsvit […] Posted in Speciály
  • Titulky k Les Misérables S01E03 - Episode #1.38. dubna 2019 Titulky k Les Misérables S01E03 - Episode #1.3 Fantina je těžce nemocná a Jean Valjean se musí rozhodnout, zda jí splní její přání, a nejde její malou dcerku, nebo zda se vydá do Arrasu, kde má být souzen nepravý Jean Valjean. Malá […] Posted in Titulky
  • Battlefield 131. srpna 2016 Battlefield 1 Stahujte betu hry Battlefield 1, kterou můžete testovat celý týden! https://youtu.be/iFTJ7DMsd-A Posted in Novinky ze světa her
  • Godzilla vs. Kong8. února 2021 Godzilla vs. Kong Posted in Trailery
  • Gran Torino21. října 2021 Gran Torino Clint Eastwood, narozen roku 1930. Mnozí z vás si řeknou, že již dávno odešel na zasloužilý odpočinek do filmového důchodu a někde u řeky Mississippi v horských oblastech chytá ryby. Ale […] Posted in Retro filmové recenze
  • #2084: Star Wars - Válka na Shu-Torunu / Konec her16. prosince 2019 #2084: Star Wars - Válka na Shu-Torunu / Konec her Star Wars - Válka na Shu-Torunu / Konec her (Star Wars: The Shu-Torun War a Star Wars: End of Games)Vydalo nakladatelství Egmont v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako […] Posted in Recenze komiksů
  • Netflix uvede druhou řadu Zaklínače na konci letošního roku.21. dubna 2021 Netflix uvede druhou řadu Zaklínače na konci letošního roku. Netflix uvede druhou řadu Zaklínače na konci letošního roku. Posted in Krátké filmové aktuality
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,10980 s | počet dotazů: 217 | paměť: 53639 KB. | 16.01.2022 - 11:38:48