Podivuhodný případ Benjamina Buttona - Co kdyby se lidé rodili staří a stále mládli?

Button

Možná by byli šťast­něj­ší, mož­ná ne. Ale co když se takhle naro­dí jedi­ný chla­pec? Co když se naro­dí jako zvlášt­ní ano­má­lie ve svě­tě, kde všich­ni žijí a umí­ra­jí pod­le oby­čej­ných pra­vi­del? To je pří­pad Benjamina Buttona, Podivuhodný pří­pad Benjamina Buttona. Sledujte pří­běh odliš­nos­ti a mož­nos­ti najít v ní štěs­tí. Buďte svěd­ky pro­měn spo­leč­nos­ti a živo­ta jed­not­liv­ce z netra­dič­ní­ho pohle­du mlád­nou­cí­ho muže. Více než tří­ho­di­no­vý „Benjamin“ roz­hod­ně sto­jí za 165 minut vaše­ho stár­nu­tí.
Nastínění pří­bě­hu

S pří­bě­hem Benjamina Buttona se sezna­mu­je­me ústy mla­dé ženy, kte­rá před­čí­tá své sta­ré mat­ce jeho deník. Během fil­mu pocho­pí­me, že Benjamin byl nej­vět­ší lás­kou sta­ré ženy (kte­rá se jme­nu­je Daisy) a že je i otcem její dce­ry. Scény s umí­ra­jí­cí mat­kou a její dce­rou se ode­hrá­va­jí v nemoc­ni­ci v New Orleans, zatím­co se k měs­tu neza­dr­ži­tel­ně blí­ží huri­kán Katrina. Tento rámec hlav­ní dějo­vé linie, kte­rou je Benjaminův život, je prv­ní fil­mo­vou reflexí Orleánské kata­stro­fy, kte­rou jsem viděl. Film kon­čí sym­bo­lic­ky zapla­ve­ním prv­ních domů, což je začá­tek kon­ce celé­ho měs­ta tak, jak ho znal Benjamin, Daisy i jejich dce­ra.

Film je díky zasa­ze­ní do New Orleansu nos­tal­gic­ký hned ve dvou rovi­nách. Jednak jako vzpo­mín­ka na sta­ré časy a sta­rý svět pohle­dem mlád­nou­cí­ho Benjamina Buttona, jehož rané vzpo­mín­ky jsou jeho stá­ří, dále je film nos­tal­gic­ký jako vzpo­mín­ka na sta­rý Nový Orleans, kte­rý se před naši­mi zra­ky blí­ží ke své­mu záni­ku. Zpět však k Benjaminovi.

Manželům Buttonovým, knof­lí­ká­řům, se naro­dí syn. Stane se tak v den oslav kon­ce prv­ní svě­to­vé vál­ky. Všichni sla­ví – až na Buttonovi. Matka umí­rá při poro­du. A nechá­vá po sobě malé mimin­ko. To mimin­ko má však vze­zře­ní sedm­de­sá­ti­le­té­ho star­ce.

Otec se ho nejdří­ve poku­sí hodit do řeky, spat­ří ho tam však poli­cajt a tak otec běží dál. Rozhodne se ho nechat u vcho­du do domo­va důchod­ců. Zde na něj nara­zí mla­dý pár Afro-Američanů, Queenie a Tizzy, kte­ří v domo­vě důchod­ců pra­cu­jí. Queenie, kte­rou pova­žu­ji také za nej­sym­pa­tič­těj­ší posta­vu celé­ho sním­ku, sku­teč­nou mat­ku s vel­kým M, se oka­mži­tě roz­hod­ne Benjamina ujmout, navzdo­ry námitkám své­ho man­že­la.

Stáří

Benjamin vyrůs­tá v domo­vě důchod­ců – a mlád­ne. Předpovědi, že zemře do něko­li­ka let po poro­du, se uka­zu­jí jako myl­né. Žije v domo­vě důchod­ců a pozná­vá zde život lidí na jeho samém sklon­ku. Film por­trétu­je osu­dy sta­rých lidí jako cen­ných čle­nů spo­leč­nos­ti. Ukazuje, že stá­ří je plno­hod­not­ná sou­část živo­ta, kte­rá má svůj vlast­ní smy­sl.

Stáří v tom­to fil­mu nehra­je ved­lej­ší roli, ale roli hlav­ní, o kte­rou se dělí ješ­tě s téma­tem odliš­nos­ti. Povšimněme si jen, že napros­tá vět­ši­na fil­mů se týká živo­ta mla­dých lidí, ať už jsou to gan­gs­ter­ky, kri­mi fil­my, detek­tiv­ky, thrille­ry, fan­ta­sy, sci­fi, his­to­ric­ké fil­my, wes­ter­ny a já nevím co ješ­tě. U Benjamina tomu tak není, zde je stá­ří ve stře­du pozor­nos­ti. A to je dob­ře.

Benjamin se setká­vá s růz­ný­mi sta­rý­mi lid­mi, ale život žád­né­ho z nich není jen ces­tou na hřbi­tov, nao­pak, kaž­dý sta­rý člo­věk pro­ží­vá spí­še dal­ší kapi­to­lu. A prá­vě pro pod­tr­že­ní význa­mu stá­ří se s těmi­to lid­mi setká­vá Benjamin, pro něhož je stá­ří niko­li závěr živo­ta, ale jeho začá­tek. Pro Benjamina je pře­ce stá­ří prv­ní kapi­to­lou, což vytvá­ří znač­ný kon­trast. A přes­to není posled­ní kapi­to­la téměř žád­né­ho ze sta­rých lidí méně hod­not­ná, než Benjaminova kapi­to­la prv­ní. Lépe snad nemoh­li tvůr­ci fil­mu své­byt­nost stá­ří vyjá­d­řit.

Ani na oprav­do­vou a roman­tic­kou lás­ku není ve stá­ří poz­dě, jak spat­řu­je­me, když se Benjamin, zrov­na dospí­va­jí­cí, ale zevnějš­kem šede­sát­ník, zami­lu­je do postar­ší ženy Elizabeth Abbottové. Stane se tak na cestách, kte­ré Benjamin pod­ni­ká jako zaměst­na­nec na remor­ké­ru kapi­tá­na Mikea, stár­nou­cí­ho a své­ráz­né­ho muže, s kte­rým se Benjamin rych­le spřá­te­lí. Benjaminova prv­ní lás­ka je zob­ra­ze­na také v kon­tras­tu s jeho prv­ní­mi sexu­ál­ní­mi zku­še­nost­mi, kte­ré zís­kal Benjamin již dří­ve, v nevěs­tin­ci, kam ho při­ve­dl kapi­tán Mike.

Film se pocho­pi­tel­ně, s mír­nou nad­sáz­kou sobě vlast­ní, zabý­vá i nepří­jem­nost­mi se stá­řím spo­je­ný­mi. Ať už jsou to pro­blémy sexu­ál­ní (kapi­tán Mike) či nastu­pu­jí­cí seni­li­ta jed­no­ho z oby­va­tel domo­va důchod­ců, kte­rý neu­stá­le vyprá­ví o tom, jak ho zasá­hl blesk, nebo děsi­vá osa­mě­lost jed­né sta­ré paní.

Nicméně k pro­blé­mům stá­ří pat­ří pře­de­vším smrt. Benjamin ji však vní­má jako cosi při­ro­ze­né­ho, mož­ná jen dal­ší část život­ní ces­ty. (Jinou smrt potom pozná během služ­by ve dru­hé svě­to­vé vál­ce, kte­rou koná na remor­ké­ru pana Mikea.)

Odlišnost

Druhým hlav­ním téma­tem fil­mu je odliš­nost. Benjamin je úpl­ně jiný, než všich­ni oko­lo. Vypadá jako sta­řík nad hro­bem a cho­vá se jako dítě. Roste a mlád­ne, zatím­co ostat­ní stár­nou. Když na něj začne dolé­hat stá­ří, vypa­dá pro změ­nu jako tee­nager.

Jeho odliš­nost je ve fil­mu neu­stá­le zdů­raz­ňo­vá­na. Spřátelí se s vnuč­kou jed­né z oby­va­te­lek domo­va důch­pd­ců, do kte­ré se oka­mži­tě zami­lu­je, teh­dy onou oso­bi­tou dět­skou lás­kou. Láska k ní ho však bude pro­vá­dět celým živo­tem. S Daisy, zatím malou hol­čič­kou, si vel­mi dob­ře rozu­mí, neboť duší je dítě. Ale její babič­ka pro to pří­liš pocho­pe­ní nemá. Benjamin si uvě­do­mu­je, že lidé ho čas­to budou sou­dit dle toho jak vypa­dá, niko­li pod­le jeho vnitř­ní­ho já.

Vyrovnat se svo­jí odliš­nos­tí pomá­há Benjaminovi mla­dý cha­risma­tic­ký pyg­mej, kte­ré­ho dří­ve vysta­vo­va­li v lid­ské zoo. Přichází tak do fil­mu s myš­len­kou, ke kte­ré se jed­no­znač­ně hlá­sím. Odlišnost bychom nemě­li skrý­vat, je to něco, na co bychom měli být hrdí. Pozn.: Lidské zoo jsou děsi­vou his­to­ric­kou sku­teč­nos­tí, dočte­te se o nich v mém pojed­ná­ní Rasa, rasis­mus a raso­vá dis­kri­mi­na­ce.

Jak Benjamin stár­ne a stá­vá se tak mlad­ším, jeho odliš­nost pře­stá­vá být tak mar­kant­ní. Nakonec mizí zce­la a zůstá­vá pou­ze vnitř­ní odliš­nost Benjaminovi osob­nos­ti, kte­rá vznik­la v důsled­ku odliš­nos­ti vněj­ší. Nový pro­blém však nastá­vá téměř záhy. Benjamin už není na prv­ní pohled jiný, než všich­ni ostat­ní, ale jeho osob­nost je jiná, než osob­nost Daisy, kte­rou po letech ces­to­vá­ní zno­vu potká­vá.

Oba totiž žijí v úpl­ně jiném pro­stře­dí – Benjamin je rozum­ný a poně­kud osa­mě­lý mla­dý muž, kte­rý poznal uza­vře­ný kolek­tiv na lodi kapi­tá­na Mikea, napro­ti tomu Daisy je slav­ná taneč­ni­ce, žena upro­střed showbyz­ny­su, leh­ko­my­sl­ná, bez­sta­rost­ná. Poté ale do hry vstou­pí náho­da a Benjamin s Daisy se dostá­va­jí k sobě. Nastává Benjaminovo nej­šťast­něj­ší obdo­bí živo­ta. A my divá­ci jsme svěd­ky důka­zu, že i přes svou odliš­nost může­me dosáh­nout svých nej­ni­ter­něj­ších snů. Což je dle mě dal­ší vel­mi pod­stat­ná sku­teč­nost, kte­rou bychom si měli uvě­do­mit.

Odlišnost se ozve zno­vu až v pozd­ním střed­ním věku živo­ta, kdy pro­blé­mem Benjamina není stá­ří, ale mlá­dí… Víc již neřek­nu, uvi­dí­te sami.

Jedna podiv­ná scé­na

Nejsem žád­ný odbor­ník na vojen­skou tech­ni­ku. Ale scé­na, kdy během bojů s japon­skou armá­dou remor­kér kapi­tá­na Mikea vplu­je na nepřá­tel­skou ponor­ku a rozříz­ne ji na dvě polo­vi­ny, my při­šla poně­kud podiv­ná. No ale tře­ba to mož­né je. Nicméně sil­ně o tom pochy­bu­ju. Bohužel tato část sním­ku půso­bí dojmem béč­ko­vé váleč­né řež­by.

Benjaminův otec

Za zmín­ku sto­jí i vztah Benjamina a jeho otce. Ten Benjamina po letech pozná a sna­ží se nějak vyrov­nat se zlo­či­nem, kte­ré­ho se na něm dopus­til. Snaží se s ním navá­zat přá­tel­ství a nako­nec, když se blí­ží jeho smrt, mu řek­ne, kdo sku­teč­ně je. A odká­že mu veš­ke­rý maje­tek. Dojde nako­nec ke smí­ře­ní? Nechte se pře­kva­pit.

Pár slov o reži­sé­ro­vi..
.

Režisérem je David Fincher, muž, kte­rý má na svě­do­mí veli­ce zvlášt­ní a neotře­lý sní­mek Klub rvá­čů, nebo slav­né kri­mi Se7en. Fincher je nekon­venč­ní, mož­ná prá­vě pro­to, že nikdy nena­vště­vo­val žád­nou fil­mo­vou ško­lu. Filmem byl však fas­ci­no­ván od malič­ka – již jako osmi­le­tý nato­čil svo­je prv­ní sním­ky. Kariéru začí­nal jako manu­ál­ní pra­cov­ník ve spo­leč­nos­tech Korty films a Industrial lights and magic, kde mohl být fil­mu nablíz­ku. Jeho fil­mo­vou prvo­ti­nou byl reklam­ní spot Americké spo­leč­nos­ti pro rako­vi­nu. Takto na sebe upou­tal pozor­nost pro­du­cen­tů. Začal natá­čet rekla­my a hudeb­ní kli­py, poz­dě­ji se pak dostal k celo­ve­čer­ním fil­mům.

…o her­cích…

Hlavní role obsa­di­li Brad Pitt jako Benjamin Button a Cate Blanchett, kte­rá před­sta­vu­je Benjaminovu život­ní lás­ku Daisy. Herecké výko­ny jsou výbor­né, konec kon­ců Cate Blanchett a Brad Pitt jsou výbor­ní her­ci.

Někdy se jeví Brad Pitt malič­ko pasiv­ní v obli­če­ji, Cate Blanchett jako by hrá­la pře­ci jenom tro­chu živě­ji. Ale nazý­vat tohle chy­bou, to bych byl sak­ra vel­ký pun­tič­kář. Konec kon­ců tře­ba takhle Brad Pitt pocho­pil svou roli, a mož­ná i prá­vem, vždyť zamlk­lost a emo­ci­o­nál­ní pasi­vi­ta k něko­mu odma­lič­ka odliš­né­mu a vylou­če­né­mu, jako je Benjamin, pat­ří. Ostatní her­ci, kte­ří hra­jí Benjamina Buttona, v dobách jeho spe­ci­fic­ké­ho dět­ství a stá­ří, zvlá­da­jí svou roli také vel­mi dob­ře. Z hle­dis­ka her­ců film nemá takřka nedo­stat­ky.
...o audi­o­vi­zu­ál­ním zpra­co­vá­ní...

Hudbu slo­žil úspěš­ný fil­mo­vý reži­sér Alexandre Desplat. Mě se líbi­la, k fil­mu se hodí. Patřičně dokres­lu­je atmo­sfé­ru fil­mu, vysti­hu­je situ­a­ce a pomá­há vtáh­nout divá­ka pří­mo do pří­bě­hu. Není zrov­na tím dru­hem hud­by, kte­rou bys­te si pus­ti­li jen tak a kte­rá by ve vás vzbu­zo­va­la bouř­li­vé, bar­vi­té fan­ta­zie. Je klid­ná a poně­kud melan­cho­lic­ká, je v ní cítit jaká­si nos­tal­gie a prá­vě pro­to se k fil­mu výbor­ně hodí. Je totiž tím, čím má fil­mo­vá hud­ba být, dopro­vo­dem obra­zu a děje. Gratuluji, Alexandře Desplate.

Atmosféra balan­cu­je někde mezi nad­sáz­kou, pří­vě­ti­vým humo­rem, tajem­nem, sta­ro­mód­nos­tí sépi­o­vých fil­mů, nos­tal­gií a pato­sem. Je zají­ma­vé, jak ori­gi­nál­ní atmo­sfé­ru se poda­ři­lo Davidu Fincherovi vykouz­lit. Ale ješ­tě zají­ma­věj­ší je, že podob­ně ori­gi­nál­ní atmo­sfé­rou pro­dchnul již svůj dří­věj­ší sní­mek Klub rvá­čů, a přes­to je atmo­sfé­ra kaž­dé­ho z těch­to dvou fil­mů jiná.

Nicméně již avi­zo­va­ný patos je jedi­ným sku­teč­ně váž­ným pro­blé­mem fil­mu. Některé myš­len­ky fil­mu jsou pre­zen­to­vá­ny jak­si kostr­ba­tě, kýčo­vi­tě. Máte pocit, že slý­chá­te sto­krát pro­ne­se­ná moud­ra vyta­že­ná se sezna­mu citá­tů z rubri­ky „Moudra“ lifesty­lo­vé­ho časo­pi­su.

Závěrečná řeč Benjamina Buttona na kon­ci fil­mu shr­nu­jí­cí jeho děj se zase vyzna­ču­je až pří­liš chtě­nou poe­tič­nos­tí („Během život­ní ces­ty nara­zí­te na lidi, kte­ří se zapí­šou do vaše­ho živo­ta. Někteří lidé jsou zasa­že­ni bleskem. Někteří se rodí, aby sedě­li u řeky. Někteří mají hudeb­ní sluch. Někteří pře­pla­va­li kanál La manche. Někteří rozu­mí knof­lí­kům. Někteří zna­jí Shakespeara. Někteří lidé jsou jsou mat­ky. A někte­ří lidé umí tan­čit.“ – můj pře­klad z imdb)

Občasná pate­tič­nost ale nijak výraz­ně nesha­zu­je celý film, jinak naby­tý vel­ký­mi myš­len­ka­mi. Možná že k němu dokon­ce i pat­ří, ač já bych se bez ní radě­ji obe­šel.

...a o před­lo­ze

Film byl nato­čen na moti­vy stej­no­jmen­né povíd­ky Farncise Scotta Fitzgeralda. Jedná se o povíd­ku, kte­rou jeden z nej­slav­něj­ších spi­so­va­te­lů 20. sto­le­tí pub­li­ko­val v maga­zí­nu Colliers v roce 1921. Povídka sle­du­je Benjaminův život v prů­bě­hu let deva­te­nác­té­ho sto­le­tí. Děj je poně­kud odliš­ný, fil­mo­ví tvůr­ci si tedy vypůj­či­li základ­ní nápad, ale pří­běh upra­vi­li dle svých před­stav.

Konečné zhod­no­ce­ní

Podivuhodný pří­pad Benjamina Buttona je vel­mi pro­myš­le­ný film s netra­dič­ní atmo­sfé­rou. Rozhodně se po jeho zhléd­nu­tí nebu­de­te cítit jako po zhléd­nu­tí vět­ši­ny ostat­ních fil­mů. Přináší vel­ké posel­ství o stá­ří i odliš­nos­ti, kte­ré by si žád­ný sku­teč­ný fanou­šek fil­mu neměl nechat ujít. Navzdory drob­ným chy­bám je to vel­mi kva­lit­ní sní­mek. Davide Finchere, Brade Pitte, Cate Blanchett a všich­ni dal­ší, kdo jste se na Benjaminovi podí­le­li: Tohle se vám poved­lo!


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Sedm - David Fincher, Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow a Kevin Spacey = nejlepší mysteriózní thriller8. listopadu 2018 Sedm - David Fincher, Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow a Kevin Spacey = nejlepší mysteriózní thriller V dnešní recenzi odhlédnu od hororů a podívám se na film z žánru, který je s hororem mnohdy spojován a někdy se s ním často plete. Ono se stává, že je těžké určit, zda daný film patří do […]
  • Sedm - Když Brad Pitt a Morgan Freeman vyšetřují sedm smrtelných hříchů11. září 2019 Sedm - Když Brad Pitt a Morgan Freeman vyšetřují sedm smrtelných hříchů U filmu není David Fincher žádný nováček, po premiéře jeho filmového debutu "Vetřelec 3" bylo jasně vidět jakým směrem se Fincher vydá do svého režisérského života. SEDM, nejenže se […]
  • Do posledního dechu - 60 %29. ledna 2016 Do posledního dechu - 60 % Odvaha a pořádná dávka zkušeností nechybí hlavním hrdinům filmu, který připomíná skutečnou událost z roku 1952. Pro někoho to je už doba „pravěku“, ale skuteční hrdinové se rodí v každé […]
  • Hollywood je místo práce i nesplněných snů2. září 2019 Hollywood je místo práce i nesplněných snů Tarantinův nový film Tenkrát v Hollywoodu dokáže přenést diváka do města filmového průmyslu šedesátých let lehce a bez zbytečných řečí. Je to živé město, kde jedni se snaží prostřednictvím […]
  • Škatuláci - 50 %16. října 2014 Škatuláci - 50 % Je jedno městečko, spíše hrad s podhradím. Jménem Sýrečkov. Nevíme, kdo tam vládne, ale místní šlechta se honosí bílými klobouky. Místní policie zase vlastní klobouky červené. Zvláštností […]
  • Tenkrát v Hollywoodu16. srpna 2019 Tenkrát v Hollywoodu OBSAH V devátém filmu kultovního režiséra Quentina Tarantina se televizní herec Rick Dalton (Leonardo DiCaprio) se svým dlouholetým kaskadérem Cliffem Boothem (Brad Pitt) rozhodnou […]
  • Brad Pitt a Leonardo DiCaprio září v novém filmu Quentina Tarantina10. srpna 2019 Brad Pitt a Leonardo DiCaprio září v novém filmu Quentina Tarantina Ve filmu Tenkrát v Hollywoodu režisér známý drsnými scénami vsadil na dvojici skvělých herců a bláznivou atmosféru Hollywodu. Brad Pitt v roli kaskadéra Cliffa Bootha neodolatelně rozdává […]
  • Škatuláci - první dojem15. října 2014 Škatuláci - první dojem Tak se nám znova vrátil animovaný klasický film, je ale škoda, že už není s kvalitním příběhem, s kvalitním obsazením a hlavně s kvalitním stylem. Škatuláci jsou pouze normální animovaný […]
  • Indiana Jones a království křišťálové lebky27. května 2008 Indiana Jones a království křišťálové lebky Jako každým rokem, tak i tento rok je okurková sezona pro novináře, že se nic neděje, ligový fotbal není, extraligový hokej není, jenom ty filmové prázdninové trháky jsou vždy slavné. Před […]
  • Tenkrát v Hollywoodu20. března 2019 Tenkrát v Hollywoodu Dnes se objevil první trailer na 9. film Quentina Tarantina - Tenkrát v Hollywoodu. Je plný hereckých hvězd a bude mít premiéru 8. srpna 2019.