Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly

PZK
PZK

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé per­ly je ame­ric­ký fan­ta­sy film z roku 2003, kte­rý reží­ro­val Gore Verbinski a kte­rý je prv­ním fil­mem ze série Piráti z Karibiku. Film pro­du­ko­va­ný spo­leč­nost­mi Walt Disney Pictures a Jerry Bruckheimer vychá­zí z atrak­ce Piráti z Karibiku v zábav­ních par­cích spo­leč­nos­ti Walt Disney. Příběh sle­du­je pirá­ta Jacka Sparrowa (Johnny Depp) a ková­ře Willa Turnera (Orlando Bloom), kte­ří zachra­ňu­jí une­se­nou Elizabeth Swannovou (Keira Knightley) před pro­kle­tou posád­kou lodi Černá per­la s kapi­tá­nem Hectorem Barbossou (Geoffrey Rush), z níž se za svi­tu měsí­ce stá­va­jí nemrt­ví kost­liv­ci.

Jay Wolpert vypra­co­val scé­nář v roce 2001 a Stuart Beattie jej pře­psal na začát­ku roku 2002. Přibližně v té době se do pro­jek­tu zapo­jil pro­du­cent Jerry Bruckheimer; nechal na scé­ná­ři pra­co­vat Teda Elliotta a Terryho Rossia, kte­ří do pří­bě­hu při­da­li záplet­ku s nad­při­ro­ze­nou klet­bou, aby ho uved­li do sou­la­du s původ­ní jízdou v zábav­ním par­ku. Natáčení pro­bí­ha­lo od říj­na 2002 do břez­na 2003 na Svatém Vincentu a Grenadinách a v kuli­sách posta­ve­ných v oko­lí Los Angeles v Kalifornii. Film se vyzna­čo­val také tím, že byl prv­ním fil­mem uve­de­ným pod hla­vič­kou Walt Disney Pictures, kte­rý zís­kal rating PG-13 od MPAA.

Světová pre­mi­é­ra fil­mu se kona­la 28. červ­na 2003 v Disneyland Parku v Anaheimu v Kalifornii. Navzdory níz­kým oče­ká­vá­ním byl film kasov­ně vel­mi úspěš­ný a celo­svě­to­vě vydě­lal 654,3 mili­o­nu dola­rů; stal se tak čtvr­tým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku 2003. Film zís­kal vesměs pozi­tiv­ní recen­ze kri­ti­ků a Deppův výkon byl vše­o­bec­ně uzná­ván. Film je vše­o­bec­ně ozna­čo­ván za sní­mek, kte­rý Deppa po mno­ha letech, kdy byl kul­tov­ní fil­mo­vou hvězdou, uve­dl do pozi­ce kasov­ní­ho líd­ra. Depp zís­kal cenu Screen Actors Guild Award za vyni­ka­jí­cí muž­ský herec­ký výkon v hlav­ní roli, kro­mě toho byl nomi­no­ván na Oscara, ceny BAFTA a Zlaté gló­by za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon. Film Prokletí Černé per­ly byl nomi­no­ván i na dal­ší čty­ři Oscary a ceny BAFTA

Obsah filmu

V roce 1720 se guver­nér Weatherby Swann, jeho dce­ra Elizabeth a posád­ka pla­ví na palubě lodi Dauntless do Port Royal na Jamajce, kde ztros­ko­tá loď a nalez­ne chlap­ce Willa Turnera. Elizabeth obje­ví na jeho krku zla­tý pirát­ský medai­lon a vez­me si ho. O osm let poz­dě­ji je poru­čík James Norrington pový­šen na komo­do­ra a požá­dá Elizabeth o ruku. Kvůli kor­ze­tu omdlí a spad­ne do moře, což způ­so­bí, že medai­lo­nek začne vysí­lat puls. Kapitán Jack Sparrow, kte­rý prá­vě dora­zil do Port Royal, aby se zmoc­nil lodi, Elizabeth zachrá­ní. Norrington iden­ti­fi­ku­je Jacka jako pirá­ta a násle­du­je honič­ka. Jack se setká­vá s Willem, nyní ková­řem. Utkají se v sou­bo­ji a Jack je uvěz­něn. Té noci Černá per­la zaú­to­čí na Port Royal a hle­dá medai­lon. Posádka Perly zajme Elizabeth a odve­de ji na setká­ní s kapi­tá­nem Barbossou. Elizabeth tvr­dí, že její pří­jme­ní je Turner, aby skry­la svou identi­tu guver­né­ro­vy dce­ry. Barbossa jí vysvět­lí, že medai­lon je jed­ním z 882 kusů zla­ta, kte­ré jeho posád­ka vza­la z pokla­du Hernána Cortése na Isla de Muerta. Ten Barbossu a jeho posád­ku pro­klel a pro­mě­nil je v nesmr­tel­né, kte­ří se v měsíč­ním svět­le jeví jako kost­liv­ci. Barbossa a jeho posád­ka vrá­ti­li všech­ny kous­ky kro­mě jed­no­ho, při­čemž posled­ním kous­kem je Alžbětin medai­lon. Barbossa ji zajme v domně­ní, že je dce­rou Williama „Bootstrap Billa“ Turnera, jehož krev je potřeb­ná ke zru­še­ní klet­by.

Will Jacka osvo­bo­dí, aby zachrá­nil Elizabeth, kte­rou Will milu­je. Jack, před­cho­zí kapi­tán Černé per­ly před­tím, než Barbossa zin­sce­no­val vzpou­ru, uza­vře s Willem doho­du, aby zís­kal zpět svou loď. Oba se zmoc­ní lodi Interceptor, malé váleč­né šalu­py, a zamí­ří do Tortugy. Tam Jack požá­dá Gibbse, aby jim pomohl sesta­vit posád­ku. Při pro­ná­sle­do­vá­ní Perly na Isla de Muerta jsou Will a Jack svěd­ky toho, jak Barbossa obě­tu­je Elizabethinu krev a vra­cí posled­ní kus zla­ta. Kletba není zru­še­na, pro­to­že Elizabeth nemá krev tka­nič­ky Billa, Willova otce a čle­na posád­ky Perly, kte­rý byl hozen přes palu­bu za to, že dal Willovi medai­lon. Will zachrá­ní Elizabeth a při­ve­de ji na Interceptor, zatím­co Jacka zajme Barbossa a zavře ho do kaju­ty Perly. Perla pro­ná­sle­du­je Interceptor, zni­čí loď a vez­me Jackovu posád­ku jako rukojmí. Will uza­vře s Barbossou doho­du o pro­puš­tě­ní Elizabeth výmě­nou za jeho krev, ale Barbossa vyu­ži­je meze­ry v doho­dě a nechá Jacka s Elizabeth na ost­ro­vě. Elizabeth vydá kou­řo­vý sig­nál a Norrington při­ve­de loď Neohrožená, aby Elizabeth zachrá­nil a Jacka zatkl. Elizabeth požá­dá Norringtona, aby pro­ná­sle­do­val Perlu a zachrá­nil Willa, a pře­svěd­čí ho tím, že při­jme Norringtonovu nabíd­ku k sňat­ku.

Té noci dora­zí Neohrožená na Isla de Muerta. Jack řek­ne Norringtonovi, že vylá­ká pirá­ty ven, aby je posád­ka Neohrožené pře­padla, ale mís­to toho pře­svěd­čí Barbossovu posád­ku, aby zaú­to­či­li na Neohroženou dřív, než zru­ší klet­bu a ztra­tí nesmr­tel­nost. Elizabeth unik­ne z lodě a osvo­bo­dí Jackovu posád­ku z bri­gy Perly. Ti odmít­nou Jacka a Willa zachrá­nit, a tak se Elizabeth vydá­vá na ces­tu sama, zatím­co Jackova posád­ka odplou­vá na palubě Perly. Jack si opět vymě­ní stra­ny, osvo­bo­dí Willa a utká se s Barbossou, zatím­co Elizabeth a Will boju­jí pro­ti Barbossovým čle­nům posád­ky. Když Barbossa Jacka pro­bod­ne, vyjde naje­vo, že Jack si z truh­ly vzal kus zla­ta a je rov­něž pro­klet. Jack Barbossu zastře­lí a Will vrá­tí do truh­ly obě min­ce, na kte­rých je jeho i Jackova krev. Kletba je zru­še­na, Barbossa umí­rá na násled­ky Jackova výstře­lu a zby­tek Barbossovy posád­ky, kte­rý již není nesmr­tel­ný, je zatčen.

V Port Royal má být Jack obě­šen za pirát­ství. Elizabeth odve­de Norringtonovu pozor­nost, zatím­co Will se poku­sí o záchra­nu, ale Jack a Will jsou obklí­če­ni. Elizabeth se při­mlu­ví a vyzná Willovi lás­ku, čímž Norringtona zkla­me, ale on jí odpus­tí. Guvernér Swann Willovi udě­lí milost a požeh­ná Elizabeth, aby se za něj pro­vda­la. Jack se pono­ří do moře, unik­ne na palu­bu neda­le­ké Perly a zís­ká zpět loď i svou novou posád­ku. Norrington povo­lí Jackovi a Perle „jed­no­den­ní náskok“, než zahá­jí pro­ná­sle­do­vá­ní.

Výroba

Vývoj

Na začát­ku 90. let zača­li sce­náris­té Ted Elliott a Terry Rossio pře­mýš­let o nad­při­ro­ze­ném zpra­co­vá­ní pirát­ské­ho žán­ru. Společnost Walt Disney Pictures necha­la v roce 2001 Jaye Wolperta napsat scé­nář pod­le jízdy, kte­rý vychá­zel z pří­bě­hu vytvo­ře­né­ho vedou­cí­mi pra­cov­ní­ky Brighamem Taylorem, Michaelem Haynesem a Joshem Harmonem. V tom­to pří­bě­hu vystu­po­val Will Turner jako vězeň­ský dozor­ce, kte­rý pro­pus­tí Sparrowa, aby zachrá­nil Elizabeth, kte­rou drží kapi­tán Blackheart kvů­li penězům za výkup­né.

Společnost Disney si neby­la jis­tá, zda má film uvést do kin, nebo pří­mo na video. Studio mělo zájem o Matthewa McConaugheyho v roli Sparrowa kvů­li jeho podob­nos­ti s Burtem Lancasterem, kte­rý byl inspi­ra­cí pro inter­pre­ta­ci této posta­vy ve scé­ná­ři. Pokud by se roz­hod­li film uvést pří­mo na video, prv­ní vol­bou by byli Christopher Walken nebo Cary Elwes.

V břez­nu 2002 byl k pře­psá­ní scé­ná­ře při­zván Stuart Beattie, pro­to­že se vyznal v pirát­ství. Když se Dicku Cookovi poda­ři­lo pře­svěd­čit pro­du­cen­ta Jerryho Bruckheimera, aby se k pro­jek­tu při­po­jil, odmí­tl scé­nář, pro­to­že šlo o „čis­tě pirát­ský film“. Později v břez­nu 2002 při­ve­dl Elliotta a Rossia, kte­ří navrh­li, aby se záplet­kou fil­mu sta­la nad­při­ro­ze­ná klet­ba - jak je popsá­na v úvod­ním vyprá­vě­ní o jízdě.

V květ­nu 2002 pode­psal Gore Verbinski smlou­vu na režii Pirátů z Karibiku. Lákala ho myš­len­ka vyu­žít moder­ní tech­no­lo­gie ke vzkří­še­ní žán­ru, kte­rý po zla­tém věku Hollywoodu zani­kl, a vzpo­mí­nal na své vzpo­mín­ky z dět­ství na tuto jízdu a cítil, že film je pří­le­ži­tos­tí vzdát hold její­mu „stra­ši­del­né­mu a zábav­né­mu“ tónu.

Do role Jacka Sparrowa byl zva­žo­ván Jim Carrey. Produkční plán fil­mu Prokletí Černé per­ly však koli­do­val s natá­če­ním fil­mu Bruce Všemocný. Mezi dal­ší­mi zva­žo­va­ný­mi her­ci pro tuto roli byli Michael Keaton a Christopher Walken. Role byla nabíd­nu­ta Robertu De Nirovi, ale ten ji odmí­tl, pro­to­že se domní­val, že film bude pro­pa­dák. Ačkoli byl Cook sil­ným zastán­cem adap­ta­ce Disneyho atrak­cí do fil­mo­vé podo­by, kasov­ní neú­spěch fil­mu Medvědi z ven­ko­va (2002) při­měl Michaela Eisnera k poku­su o zasta­ve­ní výro­by Pirátů z Karibiku. Verbinski však svým tvůr­cům kon­cep­tů řekl, aby na sním­ku pra­co­va­li dál, a když ho Eisner při­šel navští­vit, byl výkon­ný ředi­tel ohro­men tím, co vznik­lo.

Jak se vzpo­mí­ná v kni­ze DisneyWar, Eisner se zeptal: „Proč to musí tolik stát?“ „To je prav­da,“ odpo­vě­děl. Bruckheimer odpo­vě­děl: „Vaše kon­ku­ren­ce utrá­cí 150 mili­o­nů dola­rů.“ Měl na mys­li fran­ší­zy jako Pán prs­te­nů a Matrix. Eisner sou­hla­sil, ale vzhle­dem ke stig­ma­tu, kte­ré se váže k adap­ta­cím tema­tic­kých par­ků, Eisner požá­dal Verbinského a Bruckheimera, aby ze scé­ná­ře odstra­ni­li někte­ré zjev­něj­ší odka­zy na jízdu, napří­klad scé­nu, kdy Sparrow a Turner vstu­pu­jí do jes­ky­ně přes vodo­pád.

Vliv herní série Monkey Island

Ted Elliott údaj­ně psal scé­nář ani­mo­va­né fil­mo­vé adap­ta­ce Prokletí Opičího ost­ro­va v pro­duk­ci George Lucase, kte­rý byl zru­šen ješ­tě před ofi­ci­ál­ním ozná­me­ním, tři roky před vydá­ním Prokletí Černé per­ly. Tento film byl údaj­ně ve výro­bě ve spo­leč­nos­ti Industrial Light and Magic, než byl zru­šen.

Ron Gilbert, tvůr­ce série Monkey Island, žer­tem vyjá­d­řil hoř­kost vůči Pirátům z Karibiku, kon­krét­ně dru­hé­mu fil­mu, pro jeho podob­nost s jeho hrou. Gilbert také uve­dl, že román On Stranger Tides od Tima Powerse, kte­rý byl adap­to­ván do čtvr­té­ho fil­mu, byl hlav­ním zdro­jem inspi­ra­ce pro jeho video­hry. Natáčení a design

Verbinski nechtěl, aby film půso­bil zce­la roman­tic­ky: chtěl mít pocit his­to­ric­ké fan­ta­zie. Většina her­ců nosi­la pro­té­zy a kon­takt­ní čoč­ky. Depp měl čoč­ky, kte­ré fun­go­va­ly jako slu­neč­ní brý­le, zatím­co Rush a Lee Arenberg nosi­li mat­né čoč­ky, kte­ré posta­vám dodá­va­ly zlo­věst­ný pocit. Mackenzie Crook nosil dvě čoč­ky, kte­ré před­sta­vo­va­ly dře­vě­né oko jeho posta­vy: měk­kou ver­zi a tvrd­ší ver­zi pro pří­pad, kdy vyční­vá. Kromě toho jim byly nabar­ve­ny zka­že­né zuby a zjiz­ve­ná pleť, i když Depp si nechal při­dat zla­té zuby, kte­ré po natá­če­ní zapo­mněl odstra­nit. Depp také pou­žil pra­vou pis­to­li, kte­rá byla vyro­be­na v roce 1760 v Londýně a kte­rou štáb kou­pil od obchod­ní­ka v Connecticutu. Několik mečů pro natá­če­ní vyro­bil kovář Tony Swatton. Štáb strá­vil pět měsí­ců vytvá­ře­ním jes­ky­ně, v níž se Barbossa a posád­ka Černé per­ly pokou­še­jí zvrá­tit své pro­kle­tí, a napl­nil ji pěti sto­pa­mi vody, 882 aztéc­ký­mi min­ce­mi a tro­chou zla­té bar­vy na poly­sty­re­no­vé kame­ny pro dal­ší otis­ky pokla­dů. Posádka také posta­vi­la pev­nost Port Royal v Rancho Palos Verdes v Kalifornii a na Manhattan Beach byl posta­ven palác guver­né­ra Swanna. V září 2002 zde vypu­kl požár, kte­rý způ­so­bil ško­dy za 525 000 dola­rů, nikdo však nebyl zra­něn.

Filmaři si jako hlav­ní mís­to natá­če­ní vybra­li St Vincent, pro­to­že se zde nachá­ze­la nej­klid­něj­ší pláž, kte­rou moh­li najít, a pro Port Royal a Tortugu posta­vi­li tři mola a kuli­sy. Nejdůležitější pro film byly tři lodě: Black Pearl, Dauntless a Interceptor. Z roz­počto­vých důvo­dů byly lodě posta­ve­ny v docích a na ote­vře­ném moři strá­vi­ly pou­ze šest dní při bitvě mezi Black Pearl a Interceptorem. Dauntless a Black Pearl byly posta­ve­ny na bár­kách a jejich kon­struk­ce byly dokon­če­ny počí­ta­čo­vým obra­zem. Black Pearl byla také posta­ve­na na scé­ně Spruce Goose, aby bylo mož­né kon­t­ro­lo­vat mlhu a osvět­le­ní. Interceptor byla pře­sta­vě­ná Lady Washington, repli­ka pla­chet­ni­ce v plném měřít­ku z Aberdeenu ve stá­tě Washington, kte­rá byla kom­plet­ně pře­ma­lo­vá­na před­tím, než se vyda­la na 40denní plav­bu začí­na­jí­cí 2. pro­sin­ce 2002 a dora­zi­la na mís­to 12. led­na 2003. Pro sek­ven­ci bou­ře byla posta­ve­na také mini­a­tu­ra.

Hlavní natá­če­ní zača­lo 9. říj­na 2002 a skon­či­lo 7. břez­na 2003. Rychlé natá­če­ní bylo pozna­me­ná­no pou­ze dvě­ma neho­da­mi: když Jack Sparrow kra­de Interceptor, tři z lan, kte­rý­mi je při­pev­něn k Dauntless, se nej­pr­ve nepře­trh­la, a když prask­la, úlom­ky zasáh­ly Deppovo kole­no, ačko­li nebyl zra­něn, a způ­sob, jakým se inci­dent ode­hrál na fil­mu, vypa­dal, že Sparrow pou­ze uska­ku­je. Humornější neho­da se sta­la, když se loď, na kte­ré měl Sparrow dora­zit do Port Royal, poto­pi­la. V říj­nu štáb natá­čel scé­ny v Rancho Palos Verdes, v pro­sin­ci už se natá­če­lo na Svatém Vincentu a Grenadinách a v led­nu na pla­ce v jes­ky­ni v Los Angeles. Scénář se s Elliottem a Rossiou na pla­ce čas­to měnil, při­by­ly dodat­ky, jako napří­klad Gibbs (Kevin McNally), kte­rý Willovi vyprá­věl, jak Sparrow údaj­ně ute­kl z ost­ro­va - při­pou­tal k sobě dvě žel­vy pro­va­zem z vla­sů na zádech - a do vrchol­né bitvy byl vepsán Pryce, aby se zacho­va­la urči­tá empa­tie divá­ků.

Vzhledem k rych­lé­mu har­mo­no­gra­mu natá­če­ní zača­la spo­leč­nost Industrial Light & Magic oka­mži­tě pra­co­vat na vizu­ál­ních efek­tech. Ačkoli kos­ter­ní podo­by pirá­tů odha­le­né měsíč­ním svět­lem zabí­ra­jí rela­tiv­ně málo času na plát­ně, štáb věděl, že jejich počí­ta­čem vytvo­ře­né podo­by musí pře­svěd­čit, pokud jde o repli­ku výko­nů a vlast­nos­tí her­ců, jinak by pře­chod nefun­go­val. Každá scé­na, v níž se obje­vu­jí, se natá­če­la dva­krát: refe­renč­ní deska s her­ci a pak bez nich, aby se při­da­ly kost­ry, což bylo este­tic­ké řeše­ní kom­pli­ko­va­né Verbinského roz­hod­nu­tím natá­čet bitvy ruč­ní­mi kame­ra­mi. Herci také muse­li své scé­ny před­vést zno­vu na scé­ně moti­on cap­tu­re. Vzhledem k tomu, že natá­če­ní skon­či­lo pou­hé čty­ři měsí­ce před pre­mi­é­rou, strá­vil Verbinski nad stři­hem 18 hodin den­ně a záro­veň věno­val čas 600 efek­to­vým zábě­rům, z nichž 250 před­sta­vo­va­lo pou­hé odstra­ně­ní moder­ních pla­chet­nic ze zábě­rů.


  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © 2003 WALT DISNEY Pictures

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,24808 s | počet dotazů: 200 | paměť: 56801 KB. | 22.05.2022 - 10:26:55