Kritiky.cz > Filmové premiéry > Piráti z Karibiku - Na konci světa - Potřetí a tentokráte v asijských vodách.

Piráti z Karibiku - Na konci světa - Potřetí a tentokráte v asijských vodách.

Člověk si uva­ří kafe, poho­dl­ně se usa­dí a vydá se nej­krat­ší ces­tou na inter­net – v domně­ní, že tam nara­zí na něja­ké šťav­na­té infor­ma­ce ohled­ně tře­tích Pirátů z Karibiku. Už se vám něco podob­né­ho při­ho­di­lo? Troufám si říci, že ano. Bohužel, inter­ne­to­vé vody jsou v tom­to smě­ru poně­kud měl­ké. Tvůrci zary­tě mlčí a  popí­ra­jí coko­liv, co se pro­pa­sí­ru­je skrz ten­kou škví­ru pod poklič­kou záslu­hou „zaru­če­ných zdro­jů“. Oficiální pro­hlá­še­ní by se dala pře­ha­zo­vat tak maxi­mál­ně lopat­kou na píse­ček. Díky bohu, že tu a tam pro­sák­nou něja­ké ty nepo­tvr­ze­né drby (popř. sto­ry­bo­ar­dy). Byť se dá jen stě­ží odhad­nout, fouká-li vítr od správ­ných dona­še­čů, násle­du­jí­cí řád­ky budou jis­tě pro­čí­tá­ny s  nepřed­stí­ra­ným zájmem.

Jedno je jis­té - tře­tí Piráti uči­ní vše pro to, aby byli monu­men­tál­ně na výši, tak jak se slu­ší na kaž­dé US pokra­čo­vá­ní, kte­ré má při­špen­dle­no k zad­ni­ci čís­li­ci 3. Vedle obvyk­lých zúčast­ně­ných (ková­ře Blooma, kra­sa­vi­ce Keiry a  hipísác­ké­ho Deppa) se na scé­nu vrá­tí takřka veš­ke­ré posta­vy, kte­ré kdy pozře­ly byť jedi­né okén­ko dopo­sud vypuš­tě­né­ho mate­ri­á­lu. Finálního sou­bo­je o Sedm moří (což zní samo o sobě dost vábi­vě & honos­ně) se tak zúčast­ní neje­nom poslu­ho­va­či Davyho Jonese (včet­ně své­ho sym­pa­tic­ké­ho vůd­ce), ale i  artró­zou nepo­sti­že­ní posko­ci kapi­tá­na Barbossy a Norringtonova smeč­ka povět­ši­nou neškod­ných vojá­ků. Samozřejmě, mož­ná při­jde i kou­zel… tedy ehm… par­don… Kraken.

Pokud jste před­cho­zích pár dní (těch „pár“ chá­pej­te v  uvo­zov­kách) nestrá­vi­li v  pro­tira­ke­to­vém kry­tu (a proč se toho zdrá­hat, Rusové brzy zamí­ří), popř. v  rod­né domo­vi­ně své­ráz­né­ho Borata, těž­ko mohu oče­ká­vat, že by vás pře­de­šlý odsta­vec uko­jil. Stejně tak by bylo blá­ho­vé, kdy­bych likvi­do­val terč nábo­ji ráže „Zase to nato­čil pop­cor­no­vý štra­mák Gore Verbinski a  vše, co se mu v očích zatřpy­ti­lo, střelhbi­tě zatá­hl štěd­rý strejda Jerry Bruckheimer“.

Přesto všech­no by byla jakás takás bilan­ce vhod­ná (jen tak pro pořá­dek). Vždyť oba před­cho­zí sním­ky napl­ni­ly neje­den krá­lov­ský měšec. Zatímco jed­nič­ka roz­ší­ři­la Bruckheimerův úsměv o 654 mili­me­t­rů (ti, kte­rým z peně­žen­ky čou­ha­jí zele­né papír­ky s Abrahamem Lincolnem a jeho par­ťá­ky, nechť si čís­lo vyná­so­bí 106 a mm zamě­ní za $), dvoj­ka se s tím nes*ala (cen­zu­ra to vypí­pá, buď­te v kli­du) a jako máv­nu­tím kou­zel­né­ho prout­ku vydě­la­la jen k  dneš­ní­mu dni o 400 mili­o­nů více než její star­ší sou­ro­ze­nec. Ne náho­dou se nám hej­ba­la ška­tu­la­ta v  žeb­říč­ku nej­vý­dě­leč­něj­ších titu­lů všech dob. Truhla mrt­vé­ho muže se vyšvih­la na licho­ti­vé tře­tí mís­to a aby toho neby­lo málo – nyní si dělá vcel­ku opod­stat­ně­ný zálusk i na poně­kud ustr­nu­lé­ho Pána prs­te­nů, kte­rý se drží zuby neh­ty pozi­ce za „v tom­to živo­tě nedo­stiž­ným Titanicem“.

Jak se zdá, natá­čet dvoj­ku a troj­ku sou­čas­ně (strejda Jerry tro­chu škud­lil, byť pro­zí­ra­vě) nebyl až tak scest­ný nápad, a i kdy­by byl Konec svě­ta úspěš­ný jen z polo­vi­ny tak jako Truhla mrt­vé­ho muže, chla­pí­ci „vod kože­ných kře­sel“ by měli i nadá­le trva­lý (a za kaž­dé­ho poča­sí nezni­či­tel­ný) úsměv na tvá­ři.

Leckdo z vás si mož­ná kla­de otáz­ku, jest­li je vůbec vhod­né (z hle­dis­ka úspěš­né­ho výrob­ku) kon­čit v  nej­lep­ším, a tedy avi­zo­va­ným tře­tím dílem. Pokud jsou vaše mozko­vé závi­ty roze­ží­rá­ny něčím podob­ným, setře­te si kap­ku potu z čela a  buď­te v kli­du. Podobné úva­hy pole­tu­jí i hla­vou Jerryho Bruckheimera a dal­ších lidí, kte­ří mají s Piráty co do čině­ní. Ostatně; není tomu dáv­no, co se zača­lo spe­ku­lo­vat dle osnov upda­to­va­ných Hvězdných válek. Jisté zdro­je uved­ly, že se brzy dočká­me nové tri­lo­gie, kte­rá se cho­pí pro­va­zu za zdán­li­vě opač­ný konec. Některé posta­vy zanik­nou, jiné při­bu­dou a ty šťast­něj­ší se budou moci i  příš­tě vyhří­vat pod září fil­mo­vé­ho reflek­to­ru. Zřejmě nemu­sím dodá­vat, kte­rý­pak hrdi­na by ustál veš­ke­ré plá­no­va­né pře­vra­ty, vyha­zo­vy a obmě­ny kád­ru. Johnny Depp je pro stu­dio vele­vá­že­ným zaměst­nan­cem, nedo­tknu­tel­ným kle­no­tem a konec­kon­ců i hlav­ním viní­kem tak nechut­ně vyso­kých tržeb.

Samozřejmě, momen­tál­ní úva­hy (zdán­li­vě před­čas­né) roz­d­mý­chal pře­de­vším sám Depp. Byl to on, kdo se nechal pár pát­ků nazpět sly­šet, jak jej to vza­lo, když skon­či­lo natá­če­ní troj­ky, že si na vzpo­mín­ku vypro­sil kos­tým Jacka Sparrowa (doká­žu si vcel­ku snad­no vyba­vit zástup dětí před dveř­mi před­sta­vi­te­le Střihorukého Edwarda a tak tro­chu nechtě­nou, dost mož­ná bene­fič­ní, živ­nost samot­né­ho Deppa) a že by se mile­rád zúčast­nil jaké­ho­ko­li pokra­čo­vá­ní, pokud by se rýso­va­la vidi­na jakž­takž žvý­ka­tel­né­ho scé­ná­ře.

Za zdmi Walta Disneyho si vza­li Johnnyho přá­ní evi­dent­ně k srd­ci, zamáčk­li popla­cho­vé tla­čít­ko a zave­le­li k pora­dě u pro­kla­tě dlou­hé­ho sto­lu. Slovo dalo slo­vo, Jerry zamá­val s pode­zře­le napě­cho­va­nou peně­žen­kou a již nyní se (údaj­ně) kom­ple­tu­je stě­žej­ní kost­ra čtvr­té­ho dílu. Jelikož se však stá­le jed­ná o infor­ma­ce z dru­hé ruky, bylo by před­čas­né tete­lit se bla­hem a poo­hlí­žet se po  kva­lit­ním trha­cím kalen­dá­ři.

Bohužel (bohu­žel pro všech­ny fanyn­ky ost­ro­hran­né­ho Blooma), pří­pad­né pokra­čo­vá­ní by se s  nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí obe­šlo bez Deppova dob­rác­ké­ho par­ťá­ka, cha­risma­tic­ké­ho ková­ře Willa. Zámořský deník Daily Star mu totiž nepro­ro­ku­je nikterak úsměv­ný konec, a pokud bychom uzna­li jeho zdroj jako důvě­ry­hod­ný, bylo by poměr­ně rozum­né nakou­pit si do záso­by něko­lik kilo­gra­mů absorpč­ních kapes­ní­ků (jen tak pre­ven­tiv­ně, na uži­teč­ných věcech se nešet­ří). Přeci jenom, jestli­že mla­dý Turner „zařve“, aby polo­žil základ neče­ka­né a dojem­né teč­ce, naše part­ner­ky to budou roz­dý­chá­vat ješ­tě pár hodin po závě­reč­ných titul­cích.

Obdivovatelé kři­vek Keiry Knightley se nao­pak nemu­sí obá­vat. S tou se údaj­ně počí­tá, neboť ješ­tě nepřed­sta­vu­je tak nesne­si­tel­né finanč­ní bří­mě jako její fil­mo­vý part­ner.

Nedá mi to, abych si neod­pus­til otře­pa­né rče­ní: „Ráno moud­řej­ší veče­ra.“ Ačkoliv to s  Turnerem nevy­pa­dá moc dob­ře (a dost mož­ná i s  celou sérií – pokud pesi­mis­tic­ky zabřed­ne­me k ukáz­ko­vým pří­kla­dům „zby­teč­ných“ seque­lů a preque­lů), od čty­ři­a­dva­cá­té­ho květ­na nás ješ­tě dělí nece­lé tři měsí­ce a nic z toho, co již nyní při­vá­dí leckte­ré výteč­ní­ky k infark­tu, nemu­sí být prav­di­vé. Zachovejme si tedy stříz­li­vost a v pokli­du dopi­jme to kafe, kte­ré jsme si udě­la­li.

P.S.: V době vyťuká­vá­ní této věty zbý­va­jí čty­ři dny, 15 hodin a 12 minut do uve­řej­ně­ní prv­ní­ho trai­le­ru.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...