Kritiky.cz > Filmové recenze > Perfect Sense

Perfect Sense

perfect sense 001

Nejprve ochro­me­ni zármut­kem… a pak žád­ný čich.

Michael a Susan se hle­da­li, až se našli. Zatímco pozná­va­jí jeden dru­hé­ho a jejich lás­ka ros­te, svě­tem se šíří podiv­ná epi­de­mie: lidé postup­ně ztrá­ce­jí jeden smy­sl po dru­hém. 

Filmům o epi­de­mi­ích se vyhý­bám, jak se dá. Probouzejí ve mně mé hor­ší, hypo­chon­dric­ké já. U Perfect Sense jsem ale udě­la­la výjim­ku. Především kvů­li Evě Green, nena­po­do­bi­tel­né Vesper Lynd z Casina Royale, a také pro­to, že nejde o kla­sic­ký pří­běh „sedm sta­teč­ných boju­je pro­ti smr­tí­cí epi­de­mii, pár jich natáh­ne bač­ko­ry, ale dob­rý konec vše napra­ví (nebo taky ne)“.

Jistě, Susan je – jak už to v těch­to fil­mech bývá dob­rým zvy­kem – epi­de­mi­o­lož­ka, ale stej­ně tak by moh­la být pro­da­vač­kou v tra­fi­ce, insta­la­tér­kou nebo tře­ba gra­fič­kou. 🙂 Na záplet­ce by se mno­ho nezmě­ni­lo. Susan se totiž nestí­há pří­liš zabý­vat hle­dá­ním pří­či­ny epi­de­mie nebo zázrač­né­ho léku. Je naka­že­ná jako všich­ni ostat­ní, a bez­moc­ně při­hlí­ží, co nezná­má nemoc dělá s ní i s celým svě­tem. A jako správ­ná žena neře­ší, co vyře­šit nemů­že, a řeší, co se dá: sna­ží se vyrov­nat se svým nedob­ro­vol­ným sin­gle sta­vem a neplod­nos­tí za pomo­ci své sest­ry, vlast­ní­cí jed­no­ho skvě­lé­ho man­že­la a dvě skvě­lé děti. Pan Božský ovšem není dale­ko, dokon­ce je pří­mo pod jejím oknem. Je to Michael, šéf­ku­chař restau­ra­ce sou­se­dí­cí s domem, kde Susan byd­lí.

Nejdřív hrůza… a poté oka­mžik obrov­ské­ho hla­du. A tak­to smy­sl chu­ti mizí z naše­ho svě­ta. Zatímco Susan a Michael pozná­va­jí jeden dru­hé­ho, nemoc si postup­ně vybí­rá dal­ší splát­ku daně: po čichu ztrá­cí lid­stvo chuť. Předtím ale nemoc­né postih­ne záchvat neo­vla­da­tel­né­ho hla­du. Záběry na lidi, kte­ří si ve všech kou­tech svě­ta cpou do úst vše, co jim při­jde pod ruku, je jen pro sil­né žalud­ky.

Při ztrá­tě slu­chu, kte­ré­mu před­chá­zí vra­žed­ná zuři­vost, jsem ztra­ti­la víru v hap­pyend. Oba hrdi­no­vé sice nadě­ji ztra­ti­li už mno­hem dří­ve, apa­tii ale nepod­lé­ha­jí. Michael vší silou drží v cho­du svou restau­ra­ci – lid­stvo se ani po ztrá­tě tří smys­lů nehod­lá spo­ko­jit s „tukem a mou­kou“ – a Susan, ač hlu­chá, bez čichu i chu­ti, stá­le řeší Michaela. Pud sebezá­cho­vy a žen­ská schop­nost obí­rat se vzta­ho­vý­mi pro­blémy pat­ří k nej­sil­něj­ším pudům lid­ských bytos­tí. Epidemie ale nezná sli­to­vá­ní.

V závě­ru jsem kro­mě mra­ze­ní po celém těle a pocí­ti­la i úle­vu, že tvůr­ci odo­la­li poku­še­ní, a nepo­ka­zi­li jej žád­nou banál­ní mora­li­tou nebo vizu­ál­ním klišé. Moralitu zde vlast­ně nena­jde­te ani jed­nu, kro­mě té, kte­rou si z fil­mu sami odne­se­te, pokud si jej pus­tí­te k tělu, a vizu­ál­ní strán­ka je jed­ním slo­vem úžas­ná. Barvy i jejich satu­ra­ce jsou vole­ny s roz­mys­lem, stej­ně jako kuli­sy i jed­not­li­vé zábě­ry kame­ry. V zábě­rech na lidi, posti­že­né dal­ším stá­di­em cho­ro­by, máte najed­nou dojem, že sle­du­je­te večer­ní zpra­vo­daj­ství komerč­ní tele­vi­ze, v násle­du­jí­cí scé­ně se ale vrá­tí­te zpět do poko­je se Susan a Michaelem, a jste opět doma, kde sice není všech­no, jak má být, ale jste tu vy – i oni. Ocenila jsem i jedi­ný vtip­ný moment celé­ho pří­bě­hu, tragi­ko­mic­kou scé­nu, kdy Susan a Michael po ztrá­tě chu­ti z legra­ce zkou­še­jí jíst mýdlo a pěnu na hole­ní. To byl jedi­ný oka­mžik, kdy jsem se sko­ro zasmá­la. Do plá­če mi nao­pak bylo při scé­ně, kdy již hlu­chý Michael volá mobi­lem Susan, kte­rá před ním utek­la, když se dostal do stá­dia zuři­vos­ti, v nadě­ji, že u ní nemoc ješ­tě nepo­stou­pi­la, a že ho ješ­tě usly­ší…

Ewan McGregor se mi kdy­si líbil ve Star Wars, o svých herec­kých schop­nos­tech pře­svěd­čil až v Moulin Rouge, a v Perfect sen­se mi neva­dil. Eva je krás­ná a pře­svěd­či­vá v tom­to fil­mu i ve všech ostat­ních. Vedlejší role jsou spíš sta­tic­ké než malé, tvá­ře těch­to postav si nedo­ká­že­te zapa­ma­to­vat o nic víc než tvá­ře lidí, kte­ří s vámi jedou auto­bu­sem. A je to nej­spíš záměr. Pak si totiž divák ješ­tě inten­ziv­ně­ji doká­že uvě­do­mit, že nezá­le­ží na okol­nos­tech, na nemo­cech, na tom, jest­li se okol­ní svět hrou­tí. Záleží na těch, kte­ří jsou nám blíz­cí, kte­ří nás mají rádi, a kte­ré máme rádi my, a zále­ží na tom, abychom si byli nablíz­ku a drže­li jeden dru­hé­ho. Ať už se sta­ne coko­li. Jsou pros­tě důle­ži­těj­ší věci než „tuk a mou­ka“, a jedi­ný sku­teč­ně per­fect sen­se má člo­věk pro lás­ku.

Nyní je tma. Ale jeden cítí dech toho dru­hé­ho. A ví všech­no, co potře­bu­jí vědět. Políbí se a cítí slzy toho dru­hé­ho na tvá­řích. A jest­li zůstal někdo, kdo by je mohl vidět, tak vypa­da­jí jako nor­mál­ní milen­ci, las­ka­jí­cí si navzá­jem tvá­ře. Těla blíz­ko u sebe. Zavřené oči. Nevnímajíc svět oko­lo. Protože tak jde život dál…

----

Drama/Romantický/Sci-fi

Velká Británie/Švédsko/Dánsko/Irsko 2011

Režie: David Mackenzie

Hudba: Max Richter

Hrají: Eva Green, Ewan McGregor, Connie Nielsen, Ewen Bremner, Stephen Dillane, Denis Lawson, Richard Mack


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Do posledního dechu - 60 %29. ledna 2016 Do posledního dechu - 60 % Odvaha a pořádná dávka zkušeností nechybí hlavním hrdinům filmu, který připomíná skutečnou událost z roku 1952. Pro někoho to je už doba „pravěku“, ale skuteční hrdinové se rodí v každé […]
  • Ztraceno v překladu - Tolik nominací na Oscara, tolik zklamání..4. července 2004 Ztraceno v překladu - Tolik nominací na Oscara, tolik zklamání.. Tak jsem zase jednou doplatil na svou důvěru v názory jiných. Když jsem se poprvé dozvěděl o filmu Ztraceno v překladu, nepřisoudil jsem mu příliš ambicí na úspěch (tzv. jsem jej odvrhl […]
  • Scary Movie 417. června 2006 Scary Movie 4 Série Žhavých výstřelů nebo Bláznivých střel jsou klasikami v žánru parodií a stěží hledají konkurenci. Nejen proto, že jde o povedené snímky, ale také díky tomu, že se od dob jejich […]
  • Purpurové řeky 223. dubna 2005 Purpurové řeky 2 I když Purpurové řeky odborná kritika většinou strhala a nebyly nijak zvlášť úspěšné, stejně se do kin dostala i dvojka. Naschvál jsem použil výraz „odborná kritika“, protože jistě najdete […]
  • Nesmrtelný (Self/less) - 55 %4. srpna 2015 Nesmrtelný (Self/less) - 55 % Kdo má peníze, ten si může koupit, co si jen zamane, třeba i zdravé tělo. Damian je nemocný muž, který má sice mládí za sebou, ale hromadu peněz při sobě. Tak proč vyzkoušet novou metodu […]
  • Projekt pes (ten můj)19. května 2017 Projekt pes (ten můj) V našem knižním příběhu je hlavním hrdinou klučina jménem Jenda, který se snaží přesvědčit své rodiče, aby mu pořídili psa. Jenda jako každý kluk je velice neodbytný a co si nyní umanul, […]
  • Snowboarďáci28. prosince 2004 Snowboarďáci Rendy(Vojtěch Kotek) a Jáchym(Jiří Mádl) jsou dva obyčejní šestnáctiletí kluci.Jejich životní touhy se omezují na to udržet si rekord v herních automatech a sbalit co nejlepší holky.A této […]
  • Ochránci | Guardians [30%]15. května 2017 Ochránci | Guardians [30%] Rusko se snaží v poslední době tak trochu dohnat Hollywood co se týče velkých popcornových podívaných. Před pár lety se do Ameriky dostal v Rusku neskutečně úspěšný Stalingrad a nyní […]
  • Zoran, můj synovec idiot - 70 %19. srpna 2014 Zoran, můj synovec idiot - 70 % Paolo je mladý muž, který žije sám na venkově. Pracuje v kuchyni v domově pro důchodce, ale se svou prací není moc spokojený. Skoro každý večer pak tráví v taverně u svého přítele Gustina, […]
  • Jack Strong aneb Ozvěny LFŠ n.13. srpna 2014 Jack Strong aneb Ozvěny LFŠ n.1 Poláci se prý až příliš utápějí ve své minulost. To, ale vůbec není na škodu, pokud díky tomu může vzniknout kvalitní kinematografie, tak v tom není vůbec žádný problém. Už nějakou dobu o […]