Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Pán prstenů: Návrat krále - Nadchází čas rozhodující bitvy o přežití Středozemě.

Pán prstenů: Návrat krále - Nadchází čas rozhodující bitvy o přežití Středozemě.

NavratKrale

Putování jednotlivých členů Společenstva prstenu se dostává do poslední a rozhodující fáze. Čaroděj Gandalf (Ian McKellen), elf Legolas (Orlando Bloom) a trpaslík Gimli (John Rhys-Davies) spěchají s dědicem trůnu Aragornem (Viggo Mortensen) na pomoc zemi Gondor, která odolává ohromnému Sauronovu vojsku. Hobiti Frodo (Elijah Wood) a Sam (Sean Astin) se v doprovodu Gluma (Andy Serkis) snaží dostat hluboko do země Mordor, kde musí v ohních Hory osudu zničit magický Prsten moci. Jedině tak bude síla mocného pána temnot Saurona zlomena. Podaří se jim naplnit poslání Společenstva a zachránit Středozem? A za jakou cenu?

Každá trilogie má svůj start. Každá trilogie má svůj prostředek. A každá trilogie má svůj konec. Po startu v podobě Společenstva Prstenu a prostředku v podobě Dvou věží konec v rámci filmové trilogie Pán prstenů symbolizuje Návrat krále, který je do dnešního dne společně s Ben-Hurem a Titanicem jediným filmem, který si došel pro celkem 11 Oscarů (v případě Návratu krále šlo dokonce o výsledek 11 výher z jedenácti). A nutno dodat, že naprostým právem, protože je Návrat krále prostě a jednoduše jedním z vrcholů filmografie, který zvládl celou filmovou trilogii zdárně dotáhnout do konce, ale navíc dokázal laťku nastavit ještě výš v rámci toho jak to vůbec jde!

Jestli se na Společenstvo Prstenu a Dvě věže dá mluvit jenom v samých superlativech, o Návratu krále to platí ještě více. Návrat krále je ještě emocionálnější, výpravnější, epičtější, napínavější a filmařsky přece jen ještě více vypiplaný oproti předchozím dvěma předchůdcům. Zároveň trvá 201 minut (ve speciální edici dokonce 263 minut, jako u zbytku trilogie ale platí, že divákovi normální verze nic zásadního chybět nebude) a přesto se jí ještě lépe daří nemít žádné dramaturgické nedostatky a být tempově naprosto strhující podívanou, které jednoduše dech nedochází a především od ní nejde odtrhnout oči.

Každá ze zásadních postav se dočká správného vygradování své linky- Aragorn definitivně přijme svůj status dědice trůnu a stane se tak definitivně jednou z nejdůležitějších figur Války o prsten, Legolas a Gimli se definitivně navzájem označí jako přátelé, ze Smíška a Pippina se definitivně stanou chrabrý válečníci a oba z nich se přitom vystaví vysokému riziku v rámci vyššího dobra. Zároveň Jackson pracuje se vztahem Faramira a jeho otce Denethora II., s Éowyn, která se chce nadále stát válečníkem, Théodenem, který si uvědomuje, že Válku o Prsten pravděpodobně nepřežije a i Gandalf zde dodržuje svůj titul pravděpodobně nejlepšího filmového mentora všech dob. Mezi Frodem a Samem díky Glumově taktice vzniká ještě větší roztrž, která je ještě utvrzena čím dál tím větším psychickým a fyzickým Frodovým vysílením způsobené vlivem Jednoho Prstenu. Přitom všem přitom Jackson ještě více zvládá servírovat naprosto brutální emoce a utvrzuje, že je trilogie Pán prstenů v rámci filmových blockbusterů něco velmi neobvyklého.

Opět se tvůrci snaží držet předlohy J. R. R. Tolkiena a zároveň se nebojí pojmout filmovou Středozem trochu po svém. Na úkor toho dochází k spoustu dalším epickým momentům jako je konfrontace s Odulou v průsmyku Cirith Ungol, útok na Osgilliath a především Bitvě na Pellenorských polích, která je minimálně jednou z nejlepších filmových bitev v historii. Ať už je to husinu nahánějící Theodénův proslov, první narázy, konfrontace s Černokněžným králem Angmaru či nájezd Mûmakilů je Bitva na Pellenorských polích a s ní spojené dobývání Minas Tirith naprosto bravurně přehledná a může tu dojít k bravurním akčním momentům s naprosto bravurními kombinací praktických a digitálních efektů a zároveň je tu prostor i pro osobnější momenty. Momenty jako Gandalfův proslov nebo vyvrcholení vztahu Faramira a Denethora jednoduše fungují a Bitva na Pelennorských polích je tak víceméně předčasným vyvrcholením filmu, který by vlastně jako finále jednoho epického velkofilmu stačil. Jenomže je to pořád závěr trilogie a tak se pořád ještě musí dojít do Mordoru. A ani v téhle fázi vysoce nastavená laťka dolů nespadne a opět dochází k dalším dokonalým momentům při kterém má Samvěd Křepelka šanci dokázat, že je pravděpodobně nejvíce nenápadným hrdinou Středozemě a následně dojde k onomu osudovému finále při kterém funguje bravurně nastavená atmosféra a jde opravdu o všechno.

Především ale v rámci Návratu krále opravdu dojde k uzavření všech hlavních i vedlejších zápletek, charakterních vývojů, vzájemných vztahů či přijmutí odpovědností. Herecké výkony jsou úžasné, emoce jednoduše srší všude kolem a závěr je jedním z nejvíce emocionálních konců všech dob. Nesouhlasím s tím, že by bylo zakončení Návratu krále zdlouhavé jednoduše proto, že je naprosto uspokojivé. Cesta Froda Pytlíka a jeho přátel jednoduše stála totálně za to a její konec je naprosto emocionální brutální tečkou, která uzavírá nejepičtější a nejlepší filmovou trilogii všech dob, která byla vizuálně vypiplaná do nejmenších detailů, obsahuje překrásné záběry kameramana Andrewa Lesnieho, úžasný soundtrack Howarda Shorea a především bravurně ukázala jak adaptovat knižní předlohu a zároveň mít svůj vlastní ksicht. Takhle se to dělá!

Pán prstenů: Návrat krále má neskutečné filmařské srdíčko a jde skutečně o jeden z vrcholů kinematografie, který se právem dočkal uznání i nejprestižnějších filmových ocenění a celá trilogie bude právem společně s původními Star Wars brána jako nejzásadnější blockbustery historie. Celá trilogie je jednoduchá dokonalost, Návrat krále ale už tak vrcholnou dokonalost přesáhl ve všech ohledech ještě trochu dál a proto jde o film, který má umístění v mé TOP 3 a půjde o jeden z těch filmů, který dle mně snad skutečně nepůjde v rámci svého žánru překonat. Mám velmi rád i Jacksonovy Hobbity, trilogie Pán prstenů je ale přece jen pořád trochu jiný kafe. A především právě její závěr, jenž si diváka získá už prologem s mladým Glumem a neurazí ani faktem, že vyvrcholení se Sarumanem šlo do rozšířené verze. Především už i kvůli zpěvu Billyho Boyda (scéna Home is Behind je jedna z nesilnějších scén v rámci celé trilogie) a závěrečného songu Into the West s naprosto překrásnými závěrečnými titulky. Jedna filmová trilogie vládne všem, jedna jim všem káže, jedna všechny přivede, vrcholem svého žánru zůstane!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5


Photo © 2003 New Line Productions


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...