Kritiky.cz > Pro ženy > Zdraví > Otravy jedovatými hřiby - Úvod pro naprosté laiky

Otravy jedovatými hřiby - Úvod pro naprosté laiky

hrib

Mykotoxiny před­sta­vu­jí sku­pi­nu orga­nic­kých látek, kte­ré spo­ju­je prak­tic­ky jedi­ná vlast­nost: jsou vytvá­ře­ny mik­ro­sko­pic­ký­mi hou­ba­mi, laic­ky plís­ně­mi. Tyto hou­by se vyzna­ču­jí tím, že nevy­tvá­ře­jí makro­sko­pic­ky vidi­tel­né plod­ni­ce. Jejich vlák­na pod­hou­bí (myce­li­um) pro­růs­ta­jí růz­né mate­ri­á­ly, popř. na nich vytvá­ře­jí povla­ky. Za urči­tých okol­nos­tí mohou být jako „plí­seň“ ozna­če­ny i ty hou­by, kte­ré tvo­ří makro­sko­pic­ké plod­ni­ce, jestli­že jsou v tako­vém sta­diu vývo­je, že plod­ni­ce nejsou pří­tom­ny. Určitý zma­tek v názvoslo­ví vytvo­ři­li odbor­ní­ci tím, že při tvor­bě čes­ké­ho odbor­né­ho názvoslo­ví pou­ži­li ter­mín „plís­ně pra­vé“ k ozna­če­ní jed­né kon­krét­ní sku­pi­ny mik­ro­sko­pic­kých hub.

Mykotoxiny jsou toxic­ké vůči člo­vě­ku i užit­ko­vým zví­řa­tům. Některé z nich jsou pro­ká­za­ný­mi lid­ský­mi kar­ci­no­ge­ny (tj. mohou u lidí vyvo­lat rako­vi­nu), u dal­ších je tato vlast­nost před­po­klá­dá­na na zákla­dě tes­tů mutage­ni­ty i poku­sů na zví­řa­tech.


Počet myko­to­xi­nů není přes­ně znám, neu­stá­le jsou obje­vo­vá­ny nové lát­ky této sku­pi­ny, na dru­hé stra­ně dochá­zí i k úbyt­ku, a to tím mecha­nis­mem, že lát­ky obje­ve­né nezá­vis­le růz­ný­mi výzkum­ný­mi týmy jsou poz­dě­ji zto­tož­ně­ny.
Lze odhad­nout, že cel­kem je asi 500 látek pat­ří­cích do této sku­pi­ny.

Ze znač­né­ho počtu mik­ro­sko­pic­kých hub je zná­mo asi 150 dru­hů, kte­ré jsou schop­ny pro­du­ko­vat jeden nebo více myko­to­xi­nů. Naneštěstí mezi ně pat­ří řada běž­ných dru­hů, vysky­tu­jí­cích se v pro­stře­dí i na potra­vi­nách. Z toho­to důvo­du je pří­tom­nost poros­tu plís­ně na potra­vi­nách prak­tic­ky vždy spo­je­na s rizi­kem, že moh­la do ní napro­du­ko­vat něja­kou nežá­dou­cí lát­ku.
Odstranění již napro­du­ko­va­ných myko­to­xi­nů z potra­vi­ny je v běž­ných pod­mín­kách prak­tic­ky nemož­né. Z někte­rých krmiv lze myko­to­xi­ny odstra­nit např. vymý­vá­ním kapal­ným čpav­kem, avšak za cenu sen­zo­ric­ké­ho zne­hod­no­ce­ní a sní­že­ní nutrič­ní hod­no­ty. V domác­nos­ti je nej­jed­no­duš­ším bez­peč­ným řeše­ním likvi­da­ce všech ples­ni­vých potra­vin.

MYKOTOXINY

Toxiny makro­my­ce­tů

Toxiny makro­my­ce­tů lze roz­dě­lit pod­le účin­ku i che­mic­ké­ho slo­že­ní.

Hepatonefrotoxický syn­dromToxiny uchá­če obec­né­ho
Toxiny mucho­můr­ky zele­né
Nefrotoxický syn­drom Toxiny pavu­čin­ce ply­šo­vé­ho
Syndromy trá­vi­cí tru­bi­ce Otrava závo­jen­kou olo­vo­vou
Toxiny jedo­va­tých hři­bů
Toxiny holu­bi­nek a ryz­ců
Toxiny kuřá­tek
Syndrom anta­bu­so­vý Toxiny hnoj­ní­ku inkous­to­vé­ho
Halucinogenní syn­drom Halucinogenní hou­by
Muskarinový syn­drom Otrava vlákni­cí načer­ve­na­lou
Pseudootravy Zdravotní potí­že po hou­bách

Otravy jedo­va­tý­mi hři­by

Prakticky všech­ny mod­ra­jí­cí hři­by (na řezu rych­le či poma­le­ji vzni­ká mod­ré zabar­ve­ní) jsou za siro­va jedo­va­té. K vyvo­lá­ní explo­zív­ní­ho zvra­ce­ní do něko­li­ka desí­tek minut po poži­tí sta­čí údaj­ně kou­sek plod­ni­ce o veli­kos­ti oře­chu. Hřib kříšť obsa­hu­je navíc lát­ky, pro­půj­ču­jí­cí plod­ni­ci odpor­nou chuť (neplést s pod­hři­bem žluč­ní­kem, kte­rý je rov­něž odpor­ný ale není jedo­va­tý). Ostatní mod­ra­jí­cí hři­by jsou po dosta­teč­né tepel­né úpra­vě (přes dva­cet minut při sto stup­ních cel­sia) jed­lé, včet­ně „zlo­po­věst­né­ho“ hři­bu sata­na. Smrtné vyús­tě­ní otra­vy je vzác­né.


Foto: Pixabay & Kudluv foto­atlas hub - Houby na Hlinecku


Otravy jedovatými hřiby - Úvod pro naprosté laiky
Hodnocení: 1.7 - ‎3 hl.


Profilový obrázek

Jiří Laštůvka je autorem největší stránky o houbách - Kudluv fotoatlas hub - Houby na Hlinecku

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

3 komentáře

  1. mod­ra­jí­cí hři­by jsou za síro­va jedovat- teď nevím jest­li musí být síro­vé - tedy síro­vě žlu­té nebo měl autor na mys­li syro­vé - tepel­ně neu­pra­ve­né ???? Já jsem z toho­to člán­ku otrá­ve­ná už teď. Mj tatí­nek by řekl: „měli by vrá­tit škol­né“ Jarmila

    1. Plný sou­hlas. Dnes „píše“ (či spí­še opi­su­je, a navíc blbě) kaž­dý tro­glo­dyt, co z ČJ měl ne-li „za bas“, tak „čtve­rec“ (a to s odře­ný­ma uši­ma).

  2. Zas odbor­ník z netu, ale prax žia­d­na, ale člá­nok je a hono­rár tiež: ( Mnoho slov a nič povedané.Namiesto rady ako spra­co­vať šíre­nie stra­chu. Hořčák je výbor­ný na žalu­dek a pod­la posled­ných výskumov aj antirakovinový,modrák (kovář)je výbor­ný naložený,samozrejme po dosta­točnej tepel­nej úpra­ve a SATANA by som teda nedo­po­ru­čo­val ani po tepel­nej úpra­ve. Pre saba sis neho dělám koření,ale pre seba, no sta­čí malá aler­gia a....autora člán­ku by som... a vás... tiež. Hocičo o hubách by mal písať len niekto,kto má na to skúš­ky a nie len žesi­nie­čo­ná­jde na nete:(

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com