Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > One Night in Miami - Muhammad Ali, Malcolm X, Sam Cooke a Jim Brown .

One Night in Miami - Muhammad Ali, Malcolm X, Sam Cooke a Jim Brown .

NocVMiami

 Tito čty­ři afro­a­me­rič­tí muži se 25. 2. 1964 set­ka­jí a dis­ku­tu­jí o svých úlo­hách v hnu­tí za občan­ská prá­va a kul­tur­ních pře­vra­tech v 60. letech 20. sto­le­tí...

Boxer Muhammad Ali, bojov­ník za lid­ská prá­va Malcolm X, zpě­vák Sam Cooke a spor­to­vec a herec Jim Brown- Čtyři afro­a­me­rič­tí muži, kte­ří měli kaž­dý tak tro­chu jiný vliv na afro­a­me­ric­ké oby­va­tel­stvo (nejen) v 60. letech 20. sto­le­tí. Malcolm X byl spo­leč­ně s Martinem Lutherem Kingem nej­vý­raz­něj­ší figu­rou Afroamerického hnu­tí za občan­ská prá­va, Muhammad Ali se zase stal nej­lep­ším afro­a­me­ric­kým boxe­rem všech dob, Sam Cooke se svým úspě­chem sna­žil otevřít dve­ře dal­ším afro­a­me­ric­kým uměl­cům a Jim Brown je zase ozna­čo­ván za jed­no­ho z nej­lep­ších hrá­čů ame­ric­ké­ho fot­ba­lu. Divadelní hra One Night in Miami od Kempa Powerse pojed­ná­vá o smyš­le­ném setká­ní této afro­a­me­ric­ké čtve­ři­ce, kte­ré se dle této diva­del­ní hry ode­hrá­lo 25. 2. 1964 a Cassius Clay po ní defi­ni­tiv­ně začal pou­ží­vat jmé­no Muhammad Ali. Tato diva­del­ní hra posbí­ra­la mno­ho cen a dle oče­ká­vá­ní došlo i na její fil­mo­vou adap­ta­ci. Té se cho­pi­la hereč­ka Regina King, kte­rá se tak One Night in Miami ujmu­la jakož­to své­ho režij­ní­ho debu­tu a scé­nář i v tom­to pří­pa­dě napsal Powers.

Na prv­ní pohled může One Night in Miami půso­bit jako vylo­že­ná sáz­ka na jis­to­tu. A ona to v pod­sta­tě sáz­ka na jis­to­tu je. Celé to ale neza­vá­ní vylo­že­nou poli­tic­kou agit­kou. Dle oče­ká­vá­ní jde o komor­ní film, kte­rý sází pře­de­vším na sil­né posta­vy a sil­ný scé­nář. Divadelní kabá­tek do jis­té míry sálá i z této fil­mo­vé adap­ta­ce, přes­to to ale celé půso­bí nesku­teč­ně fil­mo­vě a v rám­ci své komor­nos­ti záro­veň nesku­teč­ně vel­ko­le­pě.

Na One Night in Miami je sku­teč­ně potě­šu­jí­cí, že se neo­pí­rá pou­ze o to, že to afro­a­me­ri­ča­né měli kdy­si dáv­no hod­ně těž­ké a být afro­a­me­ri­ča­nem v 60. letech neby­lo snad­né. Ano, je potře­ba na ten­to fakt upo­zor­ňo­vat. Většina dobo­vých fil­mů ale násled­ně sází čis­tě na to. To ovšem není pří­pad One Night in Miami. Ten sice upo­zor­ňu­je na pro­blémy rasis­mu, boje za občan­ská prá­va afro­a­me­ri­ča­nů a unáh­le­né před­sud­ky, záro­veň se ale sku­teč­ně může opřít o sil­né dia­lo­gy, půso­bi­vé herec­ké výko­ny a pro­dá­ní těch emo­cí ve správ­ných pasá­žích.

Eli Goree, Kingsley Ben-Adir, Leslie Odom Jr. a Aldis Hodge jsou výbor­ná hlav­ní čtve­ři­ce, kte­ří do svých výko­nů dáva­jí napros­to vše. Jejich kon­ver­za­ce ohled­ně poli­tic­ké situ­a­ce, slá­vy, rasis­mu a zod­po­věd­nos­ti, kte­rou kaž­dý z této čtve­ři­ce svým způ­so­bem v roce 1964 má jsou nesku­teč­ně záživ­né, zají­ma­vé a pře­de­vším jsou i vět­ši­nou někte­ré kon­ver­za­ce i emo­ci­o­nál­ně vyhro­ce­né. Každý z nich je tro­chu jiný (Malcolm X je ten chyt­rý, Sam Cooke zase tako­vý ten ele­gant­ní fra­jí­rek) a při­tom je něco pojí. Každý z nich je slav­ný, kaž­dý z nich je mno­ha lidem vzo­rem a kaž­dý se s tím vyrov­ná­vá tak tro­chu jinak. Powersův scé­nář při­tom nejen doká­že vysvět­lit, čím byli tyhle čty­ři afro­a­me­ric­ké iko­ny tak význam­né, ale záro­veň je sku­teč­ně doká­že vystih­nout jako kom­plex­ní cha­rak­te­ry, kte­ré pocho­pi­tel­ně měli své sla­bos­ti. Na prv­ní pohled komor­ní dra­ma je v zása­dě důle­ži­tým komen­tá­řem k 60. létům a o to více je celý dojem sil­něj­ší. Ve své komor­nos­ti je One Night in Miami vlast­ně vel­kým fil­mem, kte­rý má toho hod­ně říct i ve 21. sto­le­tí.

Debut Reginy King je při­tom i vizu­ál­ně při­taž­li­vý, King oči­vid­ně sil­ně vede her­ce a už úvo­dem se uká­že, že se diva­del­ní hru poda­ři­lo pře­vézt do v zása­dě str­hu­jí­cí fil­mo­vé podí­va­né. Kameraman Tami Reiker mini­mál­ně umí pra­co­vat s vizu­á­lem, soun­d­track Terence Blancharda mož­ná mohl být troš­ku výraz­něj­ší a paměti­hod­něj­ší. Jinak ale vlast­ně One Night in Miami mno­ho vytý­kat nelze. I na pomě­ry komor­ní kon­ver­zač­ky jde totiž o str­hu­jí­cí podí­va­nou, kde jsou všich­ni her­ci nesku­teč­ně super a mají mezi sebou výbor­nou che­mii, jejich dia­lo­go­vé pře­střel­ky mají nesku­teč­ný náboj a jakmi­le dojde k finá­le a odha­le­ní toho co se hned v roce 1965 sta­lo, zasáh­ne to na správ­ném mís­tě. Nechápu pou­ze to, že ze čtyř hlav­ních hrdi­nů na kon­ci roku 1964 umřel jeden z nich a hned o rok poz­dě­ji dal­ší z nich, samot­né závě­reč­né titul­ky ovšem upo­zor­ní na smrt pou­ze jed­no­ho z nich. Je to tro­chu zvlášt­ní roz­hod­nu­tí, výsled­ný dojem to ale v pod­sta­tě nesrá­ží.

One Night in Miami je v zása­dě sebe­jis­tá kon­ver­zač­ka, kte­rá je v dia­lo­zích nesku­teč­ně sil­ná, emo­ci­o­nál­ně napros­to pře­svěd­či­vá a herec­ky bra­vur­ně ode­hra­ná. Regina King nato­či­la dost dob­rý režij­ní debut, kte­rý vel­mi prav­dě­po­dob­ně posbí­rá pár nomi­na­cí na Oscara a nemám s tím v zása­dě pro­blém. Jde totiž o pří­jem­né pře­kva­pe­ní v rám­ci podob­ných fil­mů, kte­ré tak díky tomu ve své kon­ku­ren­ci napros­to vyni­ká. Není to doko­na­lé, je to ale nesku­teč­ně pře­svěd­či­vý a jed­no­du­še sil­ný. GLORY!

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © Snoot Entertainment / ABKCO Films

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,02131 s | počet dotazů: 228 | paměť: 46948 KB. | 04.03.2021 - 12:36:44