Kritiky.cz > Filmy > Zajímavosti > Pravda o Statečném srdci

Pravda o Statečném srdci

Stat
Stat
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

„Historii píšou ti, kte­ří navlé­ka­jí hrdi­nům oprát­ku,“ sdě­lu­je vypra­věč na úvod a zajiš­ťu­je si tak ali­bi pro příští minu­ty. Mel Gibson, v pěta­de­va­de­sá­tém roce už něko­lik let holly­wo­od­ská herec­ká hvězda a reži­sér, si vybral pro svůj dru­hý sní­mek jako námět his­to­ric­kou posta­vu bojov­ní­ka za osvo­bo­ze­ní Skotska, Williama Wallace.A jeli­kož musel sáh­nout až do hlou­bi stře­do­vě­ku, bylo jas­né, že his­to­rie nezů­sta­ne beze změn. Snímek vyprá­ví o chlap­ci, jenž se po smr­ti otce vydá se strý­cem do svě­ta. Za něko­lik let se vrá­tí do Skotska jako mla­dý muž, aby pěs­to­val obi­lí, zalo­žil rodi­nu a žil v míru. Jeho plá­ny zha­tí ang­lic­ký král Eduard I., jehož vojá­ci se poku­sí zná­sil­nit Williamovu vyvo­le­nou Marn. Její obra­na je zapla­ce­na živo­tem a náh­le už nejde couv­nout, z míst­ní potyč­ky se sta­ne celo­ná­rod­ní vzpou­ra. Stateční Skotové zpo­čát­ku porá­ží sil­něj­ší ang­lic­kou armá­du, i díky pomo­ci wales­ké prin­cez­ny, novo­pe­če­né man­žel­ky Eduardova syna a obdi­vo­va­tel­ky Wallace, ale kvů­li vlast­ní hamiž­nos­ti se šlech­ta dopouš­tí zra­dy a William je popra­ven.

Skutečnost

Skutečný hrdi­na byl synem Malcolma Wallace, pří­sluš­ní­ka niž­ší šlech­ty a rytí­ře. Vyrůstal v solid­ních pod­mín­kách a vycho­ván byl u fran­couz­ské­ho dvo­ra. Jeho naro­ze­ní se datu­je kolem roku 1270, návrat do Skotska 1295 – zde se stal krá­lov­ským rytí­řem Jakuba Stewarta. V té době také při­šel v bojích s Angličany o své­ho otce a bra­t­ra, mat­ka muse­la ze stra­chu před zatče­ním prch­nout. Historikové popi­su­jí Williama jako sta­teč­né­ho, uro­ze­né­ho a vliv­né­ho sira, kte­rý se rád vkus­ně oblé­kal dle fran­couz­ské­ho vzo­ru. Opravdu vytvo­řil odbo­jo­vé hnu­tí za svo­bod­né Skotsko a oprav­du pora­zil s malým voj­skem Angličany u Stirlingu v roce 1297. Rok na to u Falkirku se ale kar­ta obrá­ti­la a Angličané pora­zi­li Wallaceovu dru­ži­nu.

Po neú­spěš­né bitvě se Wallace vydal hle­dat pomoc do Francie a Říma. Když se roku 1305 (tedy za osm let) vrá­til, byl zra­zen skot­skou šlech­tou vče­le s Monteithem, a vydán do Londýna, kde byl ve Westminsteru na pří­kaz krá­le Edurda I. dras­tic­ky popra­ven. Přivázali jej nahé­ho hla­vou dolů k rámu a kůň ho táhl tři kilo­me­t­ry k šibe­ni­ci. Byl ješ­tě při vědo­mí, když ho věše­li. Než se uškr­til, odříz­li ho od šibe­ni­ce a natáh­li na skři­pec. Posléze byl vykleš­těn a pohla­ví mu spá­li­li před oči­ma. Nakonec byl sťat a roz­čtvrcen, čás­ti jeho těla byly poslá­ny do Newcastelu, Berwicku, Perthu a Aberdeenu. Hlavu vysta­vi­li na lon­dýn­ském mos­tě. Hrozivá Eduardova výstra­ha se ale minu­la účin­kem a donu­ti­la Skoty zatnout pěst ješ­tě víc.

Wallace v Gibsonově podá­ní si lec­cos ucho­val, ale ve vět­ši­ně rysů se od ori­gi­ná­lu liší: není uro­ze­né­ho rodu, o jeho mat­ce nic neví­me, roz­hod­ně se nedr­ží módy a pak – Gibson na pět­a­dva­cet pros­tě nevy­pa­dá. Navíc, fran­couz­ské prin­cezně moh­lo být ve sku­teč­nos­ti kolem jede­nác­ti let a žila ve Francii.
Je patr­né, že Statečné srd­ce se nesna­ži­lo zachy­tit Williama Wallace jako národ­ní­ho hrdi­nu, nýbrž jako Mela Gibsona v hero­ic­ké roli. Ve fil­mu má vyhra­zen neu­vě­ři­tel­ný pro­stor, lépe řeče­no jeho hla­va. Není totiž mužem závrat­né výš­ky, a tak sle­du­je­me jeho pohyb pře­váž­ně na koni, v polo­de­tai­lu. Dalším dokla­dem budiž odflák­nu­tý úvod fil­mu; neví­me dost dob­ře kdo je Williamův otec, co se sta­lo s mat­kou a nanej­výš zby­teč­ně půso­bí posta­va bra­t­ra Johna, jenž Williamovi ani nesto­jí za pro­li­tou slzu, i když zemře sou­čas­ně s otcem. Aby se divák nenu­dil, napa­so­va­li sem auto­ři i špet­ku horo­ro­vých prv­ků – při­po­meň­me scé­nu, kdy otec s bra­t­rem obě­vu­jí obě­še­nou rodi­nu MacAndrewsů. Ve scé­ná­ři bylo psá­no, že William vejde do svět­ni­ce, spat­ří obě­šen­ce, chce se oto­čit na útěk, kde však visí ruka jed­no­ho z nich, a tak začne bez­hla­vě pobí­hat mezi mrt­vo­la­mi. Tato vari­an­ta je pře­ce jen při­ja­tel­něj­ší, než ve fil­mu, kde šoko­va­ný William sto­jí ve dve­řích a otec s bra­t­rem jej ve sna­ze uklid­nit vtáh­nou dovnitř, kde pak začne ukři­če­ný pobí­hat a vrá­žet do těl obě­šen­ců.

Gibsonovo převyprávění

Snímek má řadu skvě­lých fil­mo­vých momen­tů. Například bitvy. Krásnou ukáz­kou je scé­na, kdy se William vra­cí po šar­vát­ce s vojá­ky do ves­ni­ce. Oni zatím popra­vi­li jeho ženu. Sekvence trvá asi tři minu­ty a je stři­ho­vou per­lou sním­ku. Také scé­ny milost­né si zacho­va­ly dekó­rum a kouz­lo nevy­řče­né­ho. Gibson v nich nemá naspěch a hra­je na roman­tic­kou slow­mo­ti­on notu.

Za zmín­ku sto­jí reži­sé­rův vztah k Angličanům. Totiž, Gibsonova mat­ka ješ­tě za svo­bod­na žila v Irsku. V době, kdy zemi trá­pi­ly ang­lic­ké poli­cej­ní oddí­ly Black and Tans, kte­ré se sklá­da­ly z býva­lých vojá­ků. Ti se cho­va­li k Irům napros­to nelí­tost­ně a suro­vě. Týrali a zná­sil­ňo­va­li ženy a své si mj. také pro­ži­la Melova babič­ka a ženy z její rodi­ny vůbec. V té době se jí naro­di­la dce­ra Anne, Melova mat­ka. Gibson se neta­jí svým posto­jem k Angličanům, kte­ré zavr­hu­je celá jeho rodi­na.
Dalším moti­vem je homose­xu­a­li­ta. Gibson se v začát­cích své kari­é­ry dostal do hle­dáč­ku gayů, což mu neči­ni­lo pra­žád­nou radost a ješ­tě méně byl nad­šen, když zača­la média pole­mi­zo­vat o jeho ori­en­ta­ci. Začal se k těm­to otáz­kám ote­vře­ně a dost nevy­bí­ra­vě vyja­d­řo­vat, což mu bylo ostře vytý­ká­no. I Hollywood dával naje­vo nesou­hlas s her­co­vou zdán­li­vou homo­fó­bií. Když dnes zná­me tato fak­ta, hned vní­má­me jinak posta­vy prin­ce Eduarda a jeho pří­te­le Filipa, kte­rý doslo­va špat­ně dopa­dl.

Robertu Bruceovi se poz­dě­ji poda­ři­lo to, o čem Wallace snil. V závě­ru snad prv­ně sly­ší­me datum, reál­né datum 1314. Žádná nos­tal­gie, či vzpo­mín­ky na Wallace, bojo­va­li jste za něj, tak teď bojuj­te za mě. Do toho ješ­tě vtí­pek ang­lic­ké­ho vojá­ka, že si měl pořád­ně utřít zadek. Ač byl konec sebe­víc bru­tál­ní, nebyl del­ší než by bylo bez­pod­mí­neč­ně nut­né. Ukázal nástro­je, nazna­čil, co se teh­dy ode­hrá­lo. Tečka. Příběh pokra­ču­je dál a zají­ma­jí nás zno­vu Skotové a jejich svo­bo­da. Traduje se, že když se měl sní­mek začít točit, pro­du­cen­ti trva­li na tom, aby hlav­ní roli hrál Mel Gibson, jinak by necha­li námět ležet ladem. A i když jeho posta­va pří­běh zkres­li­la a posu­nu­la Williama Wallace stra­nou, sto­pro­cent­ně napo­moh­la k pro­sa­ze­ní na trhu. Film násled­ně zís­kal v roce 1996 pět Oskarů.

Dnes už snad není člo­vě­ka, kte­rý by jej nevi­děl, main­stre­a­mo­vá ška­tul­ka si jej oka­mži­tě vcuc­la. A ač si s his­to­rií dost neše­tr­ně pohrál (ve scé­ná­ři se o to posta­ral Randall Wallace, jme­no­vec skot­ské­ho hrdi­ny), hovo­řil o Skotsku a sní­mal pře­váž­ně kra­ji­nu irskou, ale­spoň pou­ká­zal na čas­to nezná­má fak­ta a odha­lil dal­ší špi­na­vé hry evrop­ských dějin. Jenže Skotové jsou skep­tič­těj­ší – říka­jí, že Statečné srd­ce je ame­ric­ké, niko­liv skot­ské, a vtip­ku­jí na účet Mela Gibsona. Prý kdy­by si zahrál Roberta Bruce, byl by slav­něj­ší. Film za sebou zane­chal krás­nou sto­pu zvu­ko­vou; soun­d­track, plný tesk­né, skot­ské folklor­ní hud­by, se stal oka­mži­tě trhá­kem. Zbytek je vel­mi líbi­vé, emo­ci­ál­ně vypja­té váleč­né melod­ra­ma. Pokud se bude­te sna­žit vští­pit his­to­ri­kům pří­vlas­tek „his­to­ric­ké“, dávej­te si pozor, ať nedo­pad­ne­te jako oprav­do­vý Wallace…


Photo © 20th Century Fox


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,23038 s | počet dotazů: 268 | paměť: 71918 KB. | 29.03.2024 - 15:41:24