Tweet Follow @Kritiky_cz „Tvůj úkol, Jime, jestli se rozhodneš ho přijmout.“
Využití jména nebo počátek legendy?
S citovanou formulací se většině diváků a ctitelů kvalitní akce asi vybaví hlavně postava Ethana Hunta v podání Toma Cruise a možná si pomyslí něco o vykrádání.
Ale to by byl kolosální omyl, protože Jim a jeho tým tu byli dávno před Huntem. Jejich dobrodružství vznikla roku 1988 a pod názvem Mission: Impossible (u nás jako Nulová šance), si začala klestit cestu k diváckým zrakům.
Nemožné ihned, zázraky do tří dnů
Seriál už dnes působí v některých, hlavně technických ohledech úsměvně. Zůstává ale počáteční zadání v podobě krabičky a disku, který se zničí za pět vteřin.
Přes tyto stárnoucí propriety nabízí ale zajímavé zápletky a hlavně neotřelá řešení případů, jejichž rozlousknutím je tým pověřen. Jako u mnoha jiných starších kousků je totiž vidět, že tady musel obsah skutečně existovat, jeho absenci nešlo zakrýt megalomanskými záběry, ohlušující hudbou a divokými přestřelkami.
Ne, tohle je komorní řešení kritických misí, kde postavy i herci musí opravdu něco ukázat. Ať je to svržení afrického diktátora, likvidace vražedného egyptského kultu, zatnutí tipce potomkům hitlerových důstojníků nebo nutnost dostat vědce přes nástrahy berlínské zdi a současně zastavit pašeráka lidí.
Iluzionisté a lupiči Forsythovského formátu
Navíc, tým Nulové šance nepoužívá násilí, pokud opravdu není potřeba. Většinou totiž vytvoří složitější konstrukci iluzí, nedorozumění a dezinformace, ve které se potom mohou jeho členové pohybovat a přesvědčovat různé strany konfliktu o různých verzích toho, co se kolem nich děje.
Tady je pečlivá stavba příběhu mnohem cennější, než pouzdro plné bouchaček. A to je jeden z mnoha důvodů, proč Nulová šance ani po letech svoje kouzlo neztrácí.
Nejnovější komentáře